Kamenné sny

SOBOTA 15.6.2013 PO MEJDANU

sen_15-06-2013

Přede mnou stojí tři mohutné šedé kamenné mužské postavy. Jsou velké jako já nebo větší. Jsou to tři trpaslíci, ale obří. Obři a přitom vypadají jako trpaslíci. Celí z kamene. Každý má velikánské kladivo, také kamenné. Stojí do trojúhelníku, blízko sebe, proti mně, nejbližší se rozpřahuje kladivem na mne. Trefí se nebo uskočím. Na jeho místo ale hned přijde další. Asi jako v počítačové hře.

Probouzím se s nepříjemným pocitem. To se mi dlouho nestalo. A tenhle konkrétní pocit asi ani ještě neznám. Je to strach na hrudi, napětí, rozechvělé srdce. Tlačí. Chvíli to trvalo. Jen jeden jednoduchý snový obraz a takové napětí!

 

ÚTERÝ 18.6.2013 PO PRACOVNÍM MEJDANU

Držíme se v kruhu, jdeme po kruhu – asi nějaká společná rozehřívací aktivita. Jsem vedle kolegyně D. Jak jsme se držely, rozbila jsem jí šperk. Přetrhla řetízek. Asi s diamantovým přívěškem.

Sopka. Její svah spadá vpravo do moře. Já pozoruji, jak ze země vyskakují kameny jeden po druhém, kamenná řada. A druhá souběžně vedle. Jako zuby a šiky. Tím způsobem – že se kameny derou ze země – probíhá sopečná činnost.

sen_17-06-2013_sopka

Představa, že bychom tam dole s mým milým zrovna byli: to by nás kámen asi zasáhnul, byli bychom rozděleni nebo bychom tam uvízli přišpendleni balvanem.

Otáčím se vlevo. Z písku tam vyvstává sedící muž, mohu mu položit ruku na rameno, v horní polovině těla už je pěkně vytvarován a živý, pomalu se hýbe.

Mohl by se zase rozdrolit?

sen_17-06-2013_pisek

KONTEXT 

Prvnímu snu předcházela akce zakončená mejdanem. Konala se v příjemném prostředí, ale velmi zvláštní tam byl vztah muži-ženy. Místní muži nefungovali ve veselém kamarádském modu, ale byli doktorsky kamenní. Nedalo se s nimi normálně běžně mluvit. Bylo to buď netečný kámen, anebo divná skrytá sexualita. Lépe řečeno obojí. Připadali mi doktorsky odpudiví a shodla jsem se na tom pak s jednou kolegyní, která si to uvědomovala ještě ostřeji než já.

S kolegyní D. jsem teď trochu v konfliktu a zároveň vnímám, jak začíná být mocenská. Někdy vypadá žalostně se slzami v očích a ostatní tedy mají tendenci se jí zastat a tím podpořit v té konfliktní situaci ji a ne moji stranu. Teď postupně spíš začíná jednat mocensky, ne pasivně jako předtím. Je typu tišších hodných žen, ke kterým cítím odstup, jsou mi vzdálené, i když je mám ráda, a vlastně jim nedůvěřuji. Tento konflikt se vleče už několik měsíců a teď opět vyskakuje, protože příští týden nastane další z jeho mezníků, důležité rozhodnutí šéfa!

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Sny a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

53 komentářů u „Kamenné sny

  1. teda, to jsou sny jako od Dalího, obdivuju i to, že je dovedeš nakreslit. Pro mě jsou sny stěží zachytitelné do slov, natož do podobizen! Zvláštní, že je všechno kamenné, přesýpací a přitom nebezpečně živelné. Jaké pocity jsi měla z toho písečného muže?

  2. Schválně jsem je nakreslila, protože to byly sny pro mě netypické. A ono je opravdu jiné napsat sen slovy a nakreslit z něj výjev, obraz. Protože při pohledu na ten hotový nakreslený snový obraz může vyvstat ještě nový nápad nebo tvar obrázku mi připomene něco úplně jiného, co by slova nepřipomněla. Třeba ta sopka mi připadá jako bývalá šéfka a ta je spolu s tou kolegyní D. na jedné lodi a já s nimi (už) ne.

    To je dost dobrá otázka, psice „Jaké pocity jsi měla z toho písečného muže?“
    On vypadá jako muž z Německa, co měl tady na blogu přezdívku Leo (a s tím jsem se seznámila v podstatě přes práci). Ve snu seděl, pohnul se jen pomalu, jako by na slunci / vzduchu osychal jako vylíhnutý motýl. Pohnul se pomalu a hledal nejlepší pózu, důstojnou a sexy. Chtěl zapůsobit sexy klidem.

    No a teď se můžu domejšlet, jestli mi sen říká, že snad já dělám pózu a chci zapůsobit na okolí sexy klidnou důstojností … ale to těžko, tu okukuju spíš u mužů, já taková nejsem. Nebo sen ukazuje, že moje představa kýženého sexy muže je na hliněných nohou, ale dokonce na písčitých, co ho neudrží, jeho tvar se neudrží, není celý, teprve vzniká. Muž co vypadá na pohled atraktivně a sexy a přitom není lidská bytost. Pochází ze země.

    A ti kamenní obři taky určitě bydlí v zemi. Jsou to skály. A sopka je taky část země. A země je mateřská, to není mužský symbol. A to je na tom zajímavý, že ty všechny hlavní obrazy snu jsou jakoby mužské a dokonce agresivní a i necitelné, a přitom pocházejí z ženské země.

    Vyskakují ze země. To je to hlavní sdělení.

  3. … moje představy o mužích vyskakují ze země. Ze mě.
    ?
    Jdou po mně, ale samí neúplní nebo kamenní, nedá se s nimi pohnout, jsou to tvrďáci (kamenní obři mají falický tvar, navíc), vedou svou. A dokud probíhá sopečná činnost, tak bych neměla lézt na nebezpečná místa.
    ?

    Do toho ještě mocenskost dvou žen v práci. Na tu jednu, sopku, evidentně nemám, kdo by mohl být silnější než sopka ozubená. Na tu druhou asi jo, té jsem strhla krk, rozbila odznak blahobytu. Nebo to nic neznamenalo, byla mnou způsobená škoda vlastně neškodná?

  4. kamenné sny …. to je velká tíha, velké trápení…sotva se člověk při takovém pocitu může nadechnout.

  5. čau Barčo!
    Jakém pocitu?
    Na pocit tíhy ty sny byly moc akční. Tíha pokud by byla u mě, tak spíš z toho,že na mně něco leží a nevím, co s tím udělat, nebo vím, že já toho aktivně moc udělat nemůžu.

  6. asi tak. pocit tíhy, že se s tím nedá nic dělat – jako když se valí kamení, proti kterému jsem bezradná. útočící kamenní trpaslíci. písečný muž je také zajímavý…

  7. Bezradnost byla leda u těch tří obřích trpaslíků. Ale dalo se ještě uskakovat. Spíš to byla hrozba. Po freudovsku by možná ten strach na hrudi byl ve skutečnosti zamaskované sexuální vzrušení, a ne strach, protože ty tři falické symboly, pěkně tvrdé, šly na mě :)
    Jenže nejspíš to byla reakce na to zvláštní ovzduší ve dne před snem, kde jakoby nic sexuálního nebylo, a přitom to ti muži hodně pečlivě schovali a neukazovali, nebavili se s ženami nebo ne běžně. Ale že je za tím něco sexuálního se dalo usoudit právě jen podle absence kamarádskosti těch mužů k ženám.

  8. dá se ve snu sexuální vzrušení maskovat? moc tomu nerozumím. erotický sen je erotický. i když „ji“ znásilňuje střídavě 12 Vietnamců tak se to „jí“ líbí. není na tom nic perverzního je to průzračně erotické. vnímané.

    zapeklité to začně být, když sen sděluje. když to není užívací sen, jakože si lítám, užívám radovánky, plavu a jezdím na lyžích. když to je sen který něco sděluje. To člověk zpozorní i ve spaní. a luští. a ptá se sám sebe: co mi to říkáš? co mám vědět? Z takových snů se člověk probudí a jen se modlí aby si je pamatoval. Opakuje si je v hlavě a říká si, tohle je důležité. nezapomeň na to. A i když vysvětlení nepřichází je pro něj hrozně důležité si to pamatovat. Ono mu to docvakne postupně samo

  9. Když je to důležité, sen se vrátí.
    Nebo jeho podstata.
    Spoustu snů jsem rozluštila, až když se vrátily, v malé obměně. Až pak jsem pochopila, co bylo tou podstatou.

  10. ratko 8
    podle Freudovy knihy starší než 100 let může být nějaký afekt ve snu maskovaným jiným afektem, taky tak silným, ale jiným. Hlavně sexuálním, protože mnoho lidí – zejména paní, co tehdy přišly do psychoanalýzy – tehdy přímo o sexualitě nemluvilo. Tak se jim to vrazilo do snu a ještě zamaskovaně. (jestli si to dobře pamatuju; četla jsem Výklad snů sice třikrát, je pozoruhodný, ale jsou i jiné knihy o snech a jiné přístupy…)
    Proto jsem psala „po freudovsku.“

    A falické symboly i v neerotických snech přece jsou, proč by nebyly. A podle mě to nemusí znamenat nic přímo sexuálního nebo studem zamlženého, ale prostě nějaké mužské aspekty něčeho. Něco jednoduchého.

    Že postupně člověku docvakne samo – to souhlasím, není nutný něco křečovitě luštit, protože to může odvést pozornost jinam. Spíš v klidu si jen napsat ten sen nebo pak připomenout (nebo nakreslit) a to stačí. A když ne, tak se sen zopakuje, jak říká rulisa.

    Já mám často sen z několika částí, kde ty dvě jakoby mluví o tomtéž, ukazují to dvakrát a to taky vypadá, že tím sen chce zdůraznit to téma, abych si ho všimla.

  11. Někdy by mě zajímalo, co sen znamená, ale dovednost je nejen překotné kreativní a intelektuálně zdatné luštění, ale i trpělivost – nenechat se strhnout chrlením nápadů a bohatostí snových symbolů a vlastních geniálních asociací :) a v klidu uznat, že ten sen tu je, přiznat mu tím místo v životě a nic s ním nedělat. Vědět o něm, pak na něj třeba pozapomenout; já si myslím, že on zatím dělá svoje dílo, svoji práci, něco v tom nevědomí dozrává a pak v pravý čas se uděje v životě nějaká změna, nějaká situace se rozlouskne a někdy si vzpomenu, aha, před pár týdny možná přece k tomuhle se tamten sen vyjadřoval, to je zajímavé. A je to.

    A když chci snu dát ještě větší důležitost, tak se jím můžu víc zabývat – třeba to nakreslení už je nějaký čas věnovaný a nějaký jiný pohled, jiná hemisféra zapojená nebo jánevímco, já si to jen domějšlím.
    Můžu si během dne v duchu sjet znovu ten sen nebo si ho v představě dokončit, pokud je nedokončený, nebo jen uchovat jeho obraz v sobě. Anebo jít dál a třeba jako v gestalt terapii použít nějakou techniku: představit si, že jsem to, co mě ve snu nejvíc zaujalo, ať je to kladné nebo děsivé, živé nebo předmět, a mluvit za to. Ptát se ho na něco a odpovídat jako to ono v ich formě. Nebo se neptat a jen říct, jak se to ono cítí(m) a proč a proč dělá(m), co dělá(m). A tím se něco ukáže.
    Ukáže hned, anebo třeba druhý den.
    Nebo se dá ten sen zinscenovat – ale to už spíš ve skupině lidí, která se sny zabývá, sám těžko. Ale je to dobrý, protože to nějak působí a jsou vidět vzdálenosti těch věcí ze snu, jejich postavení vůči sobě – může se na to podívat ten snící jako režisér, ostatní mu to podle jeho instrukcí zahrajou a mohou mu říkat, jak se přitom cítí, jestli to v nich nevyvolává tendenci třeba se někam přiblížit nebo si lehnout nebo vztek nebo cokoli je napadne (nesmějí se ale bát vyslovit věci, co je napadly a třeba jim připadají pošetilé). To dává překvapivě trefnou zpětnou vazbu. Nebo ve snu účinkuje sám za sebe, to je taky dobrý. Nebo si pak ještě zkusí, jaké je být třeba svůj vlastní pronásledovatel ve snu atd. A většinou se přestane bát, pokud to byl hrůzný pronásledovací sen, protože zjistí, že je to nějaká jeho část, nějaká celkem jednoduchá věc, ne nic životně ohrožujícího.
    Ale to už je pro ty, co opravdu snům chtějí věnovat čas.

  12. No tohle, dokud jsem to nenapsala, ani jsem nevěděla, že toho se sny tolik můžu dělat / dělám / už jsem dělala.

  13. Tedy Liško, ty Tvoje sny! Já si svoje nepamatuju vůbec nebo žádný nemám… A když náhodou pamatuju (protože to bylo něco děsivýho), tak do pěti minut od probuzení už nevím, co to bylo a když se pokouším ten pocit a představu vyvolat, už to prostě nedokážu… Po deseti minutách už si pamatuju trošku jen pocit a za půl hodiny už vím jen to, že jsem měla nepříjemný sen… Příjemné si nepamatuju vůbec :-(

  14. Mischko,
    nojo, někdo si sny pamatuje míň. Já ale teď taky míň než kdysi, když jsem na ně byla zaměřenější a těšila jsem se, že si každý sen zapíšu. Pak jich chodí víc, až to člověk nestíhá ráno zapisovat a musí toho nechat a snů v součinnosti s tím přichází zase míň.
    Teď jich mám hodně málo, jen několik za měsíc a ne několik za noc.

    Takže kdybys náhodou chtěla víc snů, asi to jde.

    Jo a sny kolem menstruace mívám, i když jinak třeba celý měsíc skoro nic. Menstruační sny jsou trochu jiné než mé ostatní sny. Často jsou s chlapama, asi jako ten tady popsaný. Moment … nojo! Při tom prvním snu s trpaslíkama jsem ještě menstruovala.

  15. Liško, ad 2., nemyslím si, že je to tvoje póza. Možná si toho muže „země“ „ze mě“ teprve vytváříš v sobě, designuješ si nejdřív vnitřní obraz, který potom bude přitahovat a zrcadlit toho opravdového, živého, nesnového. Proto se teprve líhne a může se sypat, než zaschne a zkamení. Tak bacha, ať ti ho pak nesemelou trpaslíci;)

  16. Jo – bacha! Přes víkend nechám muže líhnout, nechám ho kvasit… i když jak se ten písčitý líhnul, připadal mi asi zahleděný do sebe samotného – tak ať hledí a já pojedu ke kamarádům grilovat divočinu a ryby na ohništi. Tedy na ohništi s ohněm :)
    Pískoviště také mají, tak se na něj kouknu, co jim tam vyvstává za tvary.

  17. 10. tak to jo, už rozumím. někdo je třeba tak stažený do sebe, že ani ve snu se nemůže vzrušit a nějak se mu to tam maskuje jako něco jiného (jiné vzrušení, ne sexuální).

    jinak rozumím že některé věci se asi jako sexuální symboly zobrazují a vyjadřují asi vztah člověk ak sexualitě. nakolik jí podléhá a jak je jí svázán. to mu umožní nadhled. porozumět svému vtahu k sexualitě.

    asi to vnímám jednou jako opravdický prožitek (nezastřený a prožívaný) a jednou v odstupu jako náhled na tento prožitek ve formě falických symbolů. V prožitku samotném žádné symboly nejsou je to dění samotné.

    Stejně jako v hněvu je pocit hněvu samotný který žiju nebo pocit radosti že se směju. V odstupu to může být symbol zamračeného muže (jako symbol hněvu) nebo nějaký poskakující zajíček jako radost. Ale to je již pohled zvenčí nikoliv prožitek (chuť) samotná.

    Proto jsme se ptala jak je možné zastírat prožitek. ale je to určitě možné. že si třeba myslím že prožívám lásku a on to je hněv a nevšimnu si toho. je to zastřené.

  18. ratko 17
    jo to zní dobře – dění v tu chvíli a pak ve snu jako symbol … ta sny si dělaj co chtěj :)

    A dnes byla svatojánská noc a ještě s úplňkem, tak by mě zajímalo, co se vám v této čarovné noci žhavého zdálo!

    Já si zatím nemůžu vzpomenout, matně se mi ze sna vybavuje dvojice mužů a mám dojem, že ne zrovna šikanovali, ale nějak slovně pošťuchovali … jen vím jistě, že chodili spolu ve dvojici a vypadali trochu jak ze socialismu, jeden měl kudrnatý kotlety.

    Že by Bodie a Doyle? :))

  19. :-) Měla jsem noční, nespala jsem a nezdálo se mi tedy nic. Ale poslala jsem do tiché noci své přání …

  20. mě se zdálo že vidím paní která vede konský povoz a nemůže s ním projít tkaovou průrvou do kopce. za zapřaženou kobylo skákalo hříbě. vzala jsem toho koně za uzdu a převedla přes úvoz na druhou stranu. Paní mi mi moc děkovala. vůz jel dál a hříbě poskakovalo kolem. Zdávají se mi sny že pomáhám různým lidem. převádím je odněkud někam. i autem třeba

  21. 20. :-) to se Ti milá Ratko nezdá, to skutečně děláš.

  22. ratko 20
    to je hezký!
    Paní, kobyla táhnoucí na svých bedrech mnohé a mladé hříbě skákavé, plné života! No jako bych tě v něm viděla!
    :)

  23. napadlo mě právě, že jsme tatínkovi nechali zpívat „už mě koně odvážěji“ to asi bylo ono.

  24. ve snech člověk mluví sám se sebou. teda se svým „vztahem“ uvnitř :-)

  25. 18. i ve snu může být dění. lze to jakoby vnímat zevnitř např. se člověk vzruší, cítí sladkost vzrušení a zároveň to vidí. Proto jsem se ptala zda může být sexuální vzrušení nějak maskováno, nejakým jiným vzrušením zatímco je opravdicky pociťováno. takže cítíš sladkost orgasmu a zároveň je to maskováno kamenným mužíkem? proto jsme se divila jak je tohle možné. zda je možné maskovat sexuální afekt

  26. když ale ve snech mluví sám se svým vztahem, tak je to bez afektu. jen se dívá. teda takhle to je u mne. dokážu rozlišit sdělovací sen který se mnou mluví a afekt, kdy se jen harmonizuje nějaké napětí.

  27. Nevim; jak já tomu rozumim, těm svým třem kamenným mužíkům (a to tvoje slovo „mužík“ se na ně hodí!) – tam podle mě o žádné vzrušení nešlo, spíš naopak o to, že chlapi, co by mohli nějaké vzrušení vyvolat a být atraktivní, tak nebyli, vyvolali leda tak nečekaný údiv a ještě nebezpečí. Vytvářeli odstup.
    To nebyli chlapi (ti ve dne před snem), se kterými by bylo prima nebo bezpečné něco si začínat. A ten sen mi to ukázal, protože úplně jsem si to tam ve dne neuvědomila. Jen to, že se s nimi nedalo „normálně“ kamarádsky mluvit – BEZ čehokoli dvojsmyslného nebo erotického náznaku. Takže mluvit s nimi vůbec nešlo a to bylo varující. Tak mě ten sen pak varoval takhle přes kamenné týpky.

  28. takže pak mě můj pocit vedl správně, když jsem psala že to asi není maskované sexuální vzrušení. že to by vypadalo/cítilo se jinak :-) že to bylo sdělení

  29. Napadlo mě ještě liško, že ten kamenný muž jak rostl z toho písku byl ukázkou jak ti mužici vlastně vzikají. jejich původ.

  30. Liščin písečný muž mě též zaujal. Ze svého pohledu zvenčí ho nevnímám nijak negativně. Naopak vnímám ho jako svou určitou představu o muži a zároveň je to poznávání skutečného muže v čase – tedy, který se hýbe a mění, proměńuje, mám možnost ho blíže poznávat a uvědomovat si na něm detaily třeba té tváře, rysy ramen, jeho sílu, jeho vlatnosti … a celé se to prolíná zároveň s mojí představou o tom muži …

  31. když jsem četla ten sen tak mě zaujala podobnost se snem babylonského krále, z knihy Daniel.

    Král Nebukadnesar měl sen, který jej tak rozrušil, že nemohl spát. Přesto na sen zapomněl. Předvolal tedy babylónské mudrce a požadoval od nich, aby mu sen pověděli a vyložili.
    To však bylo nad jejich síly. Jejich neschopnost Nebukadnesara tak rozzuřila, že vydal příkaz, aby byli zahubeni všichni moudří muži Babylónu. To se mělo týkat i Daniela a jeho tří hebrejských druhů. Když se to Daniel dozvěděl, tak si od krále vyžádal čas na odhalení jeho snu. To mu bylo povoleno. Daniel se vrátil do svého domu a společně se svými třemi přáteli se modlil o to, aby poznal samotný sen a jeho výklad. Bůh mu dal té noci vidění ve kterém mu tajemství snu sdělil. Další den Daniel předstoupil před krále a řekl, že mu bůh zjevil daný sen, který se má týkat lidských dějin až do posledních dnů. Daniel vysvětloval, že král viděl obrovskou sochu strašného vzhledu, její hlava byla ze zlata, její prsa a paže byly ze stříbra, její břicho a stehna byly z mědi, její holeně ze železa, její chodidla zčásti ze železa a zčásti z hlíny. Pak byl vysekán kámen, který udeřil sochu do jejích chodidel a sochu rozdrtil. A z kamene se stala velká hora, která naplnila celou zemi. Poté Daniel předložil výklad snu. Řekl, že zlatou hlavou je samotný Nebukadnesar II. (babylónská panovnická dynastie), po něm má povstat další království symbolizované stříbrnými prsy a pažemi sochy. Měděné břicho a stehna mají představovat třetí království, které bude panovat nad světem. Čtvrté království vládnoucí nad světem bylo symbolizováno železem. Poslední páté království bylo symbolizováno chodidly ze železa a hlíny. Sen vyvrcholil zničením celé sochy. Daniel řekl, že bůh zřídí království, které nebude zničeno a nahradí všechna předcházející království.

  32. 29 ratko
    já taky nikdy netvrdila, že to bylo maskované vzrušení, to Freud s tím začal :)

    32
    aha, vidíš, to je taky sen, kde vystupuje tvar muže a ne člověk, ale kovovej, hliněnej, kamennej, pískovej tvar muže… Nojo,to je dobrý.
    I Danielův výklad. I když by se to dalo vyložit i jinak – jako „celé to stojí jen na hliněných nohou,“ jenže to by ten vršek nemohl být tak pěkný, stříbrný a zlatý. Takže to by nesedělo. Mě zaujalo nejvíc,že „byl vysekán kámen,“ který rozdrtil tu sochu. Představuju si ho jako kamenné kladivo (jaké měli mí mužíci). A „byla z ní hora“ si představuju jako tu svou sopku. I když ty sny jsou jiný, je tam podobné vznikání nebo zanikání postavy,která není člověk, ale nerost.

    A vlastně v tom mém konkrétním pracovním problému – ve kterém jsou ve hře hodně vztahy, ne jen práce nebo peníze – jde hlavně o to, jestli má něco zaniknout. Já jsem pro zaniknutí – že by pak byla kapacita a možnost, aby vzniklo něco nové, co ještě neznáme. Byla by na to energie. Kdežto mí odpůrci jsou pro zachování pořád stejného. Aby to hrálo velkou roli a prolínalo se do všeho. Chacha, to je podle mě mimo realitu, protože poměry se u nás změnily.

    Oni myslí, že to jde furt stejně. Jenže nejde, protože už jen samotné to, že to trvá patnáct let, vytváří nějakou změnu – když je člověk v něčem dva tři roky, cítí se v tom jinak, než když je v tom deset let. Když je něco pojato jako záměrný narušovač stereotypu během roku (a to byl jeden ze záměrů!), tak doprčicpřece po patnácti letech je už to samo vnímano jako stereotyp, a ne jeho narušitel! Je to stereotyp a to pro mě znamená čas na změnu. Jinak je to samo proti sobě. A to asi oni ti hlavní v tom nevidí nebo nechápou. Nebo nechtěj slyšet. Asi jako kdo z nich, nevím.

    Prča je, že tenhle týden jede šéf na diskusi kolem toho, na neformální setkání a debatění se zahraniční stranou. A řek, ať jedu s ním!
    Tak si říkám, že asi chce rozhodnout pro (druhou stranu) a když tam budu já do toho na místě zatažená a přítomná, bude to vypadat, že vlídně přijíždím, protože jsem taky pro. Nebo budu pro, protože oni mě strhnou zpátky k sobě.
    Anebo lepší varianta je, že je tak férovej, že chce mít svědka z opačného tábora. Aby nebyl s davem těch,co jsou pro. Protože tam budou všichni v plném rozpuku akce. Che.
    Tak pojedu.
    Cestou mu ještě můžu v autě leccos vypovědět.

  33. tak to je dobrá zpráva. šéf tě chce zapojit do dění, třeba má zájem aby jsi mu porozuměla. teda jeho postoji, proč josu věci tak jak jsou, aby jsi to viděla na vlastní oči

  34. pokrač 33… nakonec ti kamenní mužíci by mohli být i ti lidi, co jsou v tom názoru na ten projekt proti mně! Bajo! Jojo! Chtěj mě rozdrtit. Aby mohli dál jet po svým. Jsou drsný, jsou silný, jsou neoblomní.
    Slovo „neoblomní“ si představuju jako balvan, oblej a nedělitelnej.

    A já jim rozbila jejich šperk. ( v druhém snu) Trhám ten projekt, trhám ten náš kruh. Jenže s dojmem, že oni se začli vyčleňovat a pokud nemohou být všichni rovnocenní, nejen já, i kdokoli třeba nově příchozí, tak nechci takový projekt. Za to mi to nestojí, za to mi současně už nastavší posrání vztahů nestojí. Já chci čirou přímost, ne podloudné nerovnosti a ksichtění nebo skryté srážení na podúroveň. Pro mě podúroveň neexistuje. Hnusí se mi. Hnusí se mi manýry, které se v tom projektu u lidí vyvinuly. Fakt manýry.

    Jsou obři i trpaslíci, protože někdy mám pocit, že TAKOVÍ profesní OBŘI, a mně přitom připadá a překvapuje, že něco neviděj. A trpaslíci – protože jednu chvíli jsem měla dojem, že je strčím do kapsy. Jenže to jsem si hned – já hlava dubová – zakázala, takovej dojem. Nemohla jsem totiž ani uvěřit tomu, že já bych byla verbálně a argumentačně tak dobrá. Lepší než většina z nich. Ale asi jsem a byla bych ještě lepší, kdybych nenechala tu asertivitu vykvést jen na jednom setkání, ale držela se jí odvážně. A to je přesně to, čeho potřebuju v životě dosáhnout, pak budu téměř dokonalá :) Když se to povede…
    Když se nebudu snažit se všemi být v dobrých vztazích. Kdybych si opravdu troufla i ze své pozice jít do nich, i když jejich pozice a pozice každého jednotlivého z nich jsou profesně nade mnou. A mám je ráda. A cítím se dotlačená jít proti nim. To není příjemný a jednodušší je nechat to být.
    Jenže:
    ona je tahleta pracovní aféra pro mě TAK důležitá, protože je to moje tréninková stěna. Když zvládnu tohle, budu dobrá a bude to mezník a začátek další mé éry.

  35. 34 dík, ratko.

    Já to tady chrlím ne abyste to nutně četli, klidně to vynechte :)
    ale proto, že si to tím psaním uvědomuju. Zase mi došlo něco dalšího. Obři a trpaslíci. S kamenným kladivem. Jak je rozdrtím já? – No nijak, cesta určitě není někoho rozdrtit. Ale nějak jinak. Já jsem pro vytesat něco nového z písku.
    … 31 barča to říká případně – dá se to aplikovat i na tu situaci, nejen na moji představu mužů živých.

  36. když máš představu co a jak, tak jsi aktivní a máš vizi. a pro tuto vizi můžeš získat lidi.

    na druhé straně je zde šéf, který tě bere sebou a chce ti (podle me) ukázat jak jsou hozeny karty.

    pak záleží na tom zda vize je slučitelná s kartami které jsou na stole. teda zda pro vizi existuje i proveditelný plán.

  37. ano. obraz písečného muže je krásně symbolický.pro vznikání, zanikání, proměnu a přeměnu…zkrátka pro dění.

  38. 37 On je to spíš reálnej pohled, než vize. I když: to si myslím já, někdo jinej by to třeba popřel a smetl ze stolu. Jenže s takovými argumenty, co jsou diskutabilní. Bohužel ale i když jsou diskutabilní, vždycky ta druhá strana může vytáhnout eso z rukávu a říct: „My v tom děláme roky, my už jsme zkušený, a ty ne.“

    Napadlo mě, že překopíruju kusy svých písemných úvah do jednoho souboru a pošlu to šéfovi takhle písemně předem a pak to můžem v autě spolu probrat. Kdybych to nechala jen na ústní hovor, je pravděpodobný, že na něco zapomenu, něco neřeknu.

  39. Z některých snů s muži taky mívám dovnej pocit odstupu od nich. Tohle je hodně velký odstup. Jejich i od nich.

  40. 39. poslouchej i co ti ríká on. aby to tvoje ladilo s jeho pojetím, aby tvoje úvahy vycházely (navazovaly) z jeho. to probírání vtahuje (zohledňuje) obě strany. není to jednosměrka. za sebe můžu říct že je zbytečné mu něco posílat, proč by to měl číst? Jestli má svoji verzi tak si vyslechni tu jeho a zapracuj tj rozviň do ní tu svoji pružně a na místě.

    jako profesionální manipulátor vím :-)

  41. 41. ta 41 mě napadla po přečtení tvých komentářů. běžně nenavádím k manipulaci šéfů :-) ale jak to čtu, tak je možné že šéf zahnaný do kouta se fakt může vzpříčit. ale jak říkám, tlak vnímám jen z textu. že mi zde chybí vstřícnost….. že je to divné.

  42. ratko,
    říkáš podobné věci jako pan Bowling, co tu právě byl na návštěvě (minule si u mne zapomněl černé brýle), neerotické, ale diskusní nad pracovními tématy. Teda hlavně tím mým. Seznámila jsem ho se situací, protože on sestavuje týmečky lidí, nabírá si pracovníky a je takovej manažersky honěnej. Tak mě hodně zajímalo, co k tomu řekne.
    A řekl, ať šéfovi nic neposílám a počkám na jeho názor, co řekne on, a pak k tomu můžu něco dodat a být s ním spíš v souladu. Kdybych mu něco předem poslala, je možný, že by na to chtěl reagovat a to formou opozice. (A navíc by to měl ode mne písemně aje lepší písemné důkazy takhle nevyrábět.)
    Takže o tom smýšlíte podobně. Asi jste oba manažersky honěný :)

    Ukazovala jsem mu i fotky z toho projektu, nojo, ty jsou atraktivně pestré, je vidět, že projekt má smysl a je originální atd. To já uznávám,je to skvělý. Ale furt to samý… no a to právě dle p.Blowinga nemám tomu šéfovi říkat, jen mluvit o tom, že mi přerostlo přes hlavu, jak v souvislosti s tím projektem byl náš pracovní prostor nechán nedouklizený. Říct, že mi vadí přístup těch mých kolegů k věci. Ne nic o projektu samotném.
    No a ono to tak i je – mně vadí ten přístup: když to cítím jako využití, počítání se mnou, prostorem a vším jako se samozřejmostí, ačkoli situace se změnila a nejsem jejich podřízená.

  43. nejsem manažersky honěná, žádné lidi nemám ani nesestavuju týmy, ale musím vyřešit situaci od začátku do konce tak aby ji všichni akceptovali tj. aby nezůstal pocit nedotaženého který se táhne a překáží při dalších řešeních. Přitom vůbec nejde o mě, moje osoba je vedlejší a nedůležitá. Nehraje v dění žádnou roli. O to je to celé jednodušší. protože se můžu zabývat jednotlivými prvky nezaujatě tak aby každý ze zůčastněných byl nakonec spokojen v mezích možného. Ty meze možného jsou fakta, s kterými se člověk musí seznámit a pohybovat se v rámci nich.

    TAkže to co Liška popisuje, je takový dost rozvrzaný stav ….dlouhodobě nedotažený, až chronický. Pan Blowig určitě radí dobře, protože se asi taky dívá na výsledek (jako já). Dále souhlasím s panem Blowingem v tom že je třeba říct konkrétní požadavky a dopředu mít představu jak by se daly splnit.
    nekonkrétní povzdechy typu: zase to samé a ti druzí jsou hrozní…nevedou nikam. S tím si šéf poradí tak, že pokýve hlavou jakože chápe. To může být ale podnět aby Liška vytahla nějaký plán úklidu nebo něco podobného který by on třeba podepsal a postavil se za něj. Pak by jsi měla něco konkrétního. Nečekej že to šéf bude dělat sám, protože on v tom angažován není. To jsou tvoje potíže.

  44. Přesně – Úklidový plán, resp. garant úklidu, to už proběhlo – to byla potřeba mé kolegyně.

    Cha – dneska v noci mě napadlo zapojit do situace taky feng-šuej.
    Rozhlídla jsem se a viděla, že nejstarší zbytky z toho projektu jsou uskladněné v kanceláři přímo v koutě partnerství a vztahů. Cha, pak to má fungovat. Odnesla jsem to do suterénu. A z mé minikanceláře taky. Na poslední chvíli, protože dnes odpoledne jedu se šéfam na to setkání. To bude čóromóro. Přespíme tam a ráno v šest jedem zpátky.

  45. No jéje! Včera v noci.

    Šéf to dnes nazval neveselým večerem.

    Samá překvapení.

    Už ráno jsem o tom začla psát článek, snad ho nějak dosumíruju, jsou v něm zatím samé dojmy a žádné pojmy, žádný obsah. I když asi je to lepší :)

  46. To zní skoro hrozivě.
    Taky se chodím od rána koukat, jestlis už něco napsala…

  47. Už to tam mydlíííím.
    Já se chodím pořád koukat k vám, jestli je tamnový článek, anebo se počet kmentářů zvednul z 94 u ratky a z 58 u rulisy. Ta čísla si pamatuju zpaměti už tejden.

  48. Rulisa už netrhá dlažbu, už má osoklíkováno i zaspárováno, tak už nezbyde než zas časem napsatr o něčem jiným. :-)

  49. holky, u mě je to teď blby. ja se zabetonovala ve status quo. jedu v nedelu na dovolenou, možná potom. vlastně jo, mám jeden příběh z práce. napíšu ho.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.