10 komentářů u „Když jedete známou cestou na známá místa

  1. to je tedy dobrodružství, pořád se vše mění a nikdy nic není jisté :-)

  2. Jé, já to měla o víkendu podobný. A to jsem se nevracela po letech, ale po létě. Jenže v létě se šlo vyšlapanou cestičkou, hřálo odpolední slunce a užívala jsem si na kopečku výhled do kraje. Teď mi až ve vlaku došlo, že přijedu a už bude tma. Tušení nezklamalo:) A navíc prudký vítr a déšť, takže jsem ztratila i zbytky své chabé orientace a stezkou přes les jsem se prodrápala trní-netrní. Potom jsem až pod první obecní lampou zjistila, že ta slušná stezka vedla asi 4 metry ode mně:) Tak doufám, že tě po těch útrapách čekalo fajn setkání!

  3. ratko
    Život jak vyšitej.

    psice,
    tos měla ke všemu terénní! Snad jsi z trní nevylezla moc rozedrána. Fajn setkání bylo, samé hrátky s dítětem.
    Když se řekne trní, vždycky mě napadne skvělá báseň Karla Plíhala:
    „Šel jsem sypat slonům zrní
    a on tam stál nahý v trní.
    Sloni se ho ulekli,
    usekli mu kule kly.“

  4. ahoj Liško! ;-)
    ano, Karel Plíhal a jeho laskavý humor ;-) taky ho mám ráda.
    pekne nakreslené. nejak viacej pekne ako predchádzajúce kresby.

  5. 5. obrázky jsou výstižné a čtivé, nepřidávala bych nic. :-)

  6. 6 ratko
    já myslela do jiných, prázdnějších, přidat nějaké kulisy jako tady jsou.

    Hurá, právě jsem si vytvořila puntíkovanej rastr a můžu ho používat jako pozadí, juchůů, přišla jsem na to a snad bude v prosincové Psychologii Dnes puntíkatý obrázek.

  7. Liška 5: tak som to nemyslela. boli by peknejšie aj bez tých kulís. to bude o niečom inom, ale neviem, o čom ;-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.