Trochu divný – spíš pro sílu těla než klid těla. A radost duše. No prostě si to musím rozmyslet :)
Hahá – a místo „dobrodružnosti“ je v textu DOBROŽNUSNOSTI. To se mi nestalo léta, možná nikdy, že bych napsala slovo špatně. Co je to za přeřek … dobro-žnusnost. Místo „druh“ je tam „žnus.“ Asi hnus. Další signál, že dobrodružnosti je teď nějak moc.
Jé, já jsem v té tlevizi četla RZDZ jakože ten zvuk, když se zapne světelný meč. Až jsem se podívala pořádně….hezký komiks, asi oživím Horsta a dám tam nějaký jeho :-) Zrovna mi před chílí jeden ukazoval….zloděj krade auto, honí ho policie, vrtulník, je to v Anglii (Big Ben incl.), výbuch, výbuch, náraz, výbuch….Titanic s dírou!….policejní anton…zloděj je ve vězení…hurá! Dobře to dopadlo.
Ano…a tlevize a chíle…blbneme všichni.
Mně to spíš evokuje dobrožůžovost. Zas na druhou stranu bych dodala, že k novému partneru kapka té dobrožůžovosti neodmyslitelně patří. Pokud by se tedy nejednalo o sucháče viz kapitola seznamka.) A k penězům vlastně taky -kdybych měla víc peněz, určitě by jich část padla na cestování a hledání dobrodružství!
Líšo, ty mě drtíš :-)
poslední věta: „no, moment….musím si to rozmyslet :-)))
jed na festák s kamarádama, nebo jed s motorkářema na výlet, nebo bud doma a něco si dělej, nebo bud se sousedem a užívej domácí pohody…..takových možností….cokoliv co přijde a na co máš chut.
přece nic není tak vážný…..nikde nehrozí žádný extra závazek…..prostě jen tvé rozhodnutí, chce se mi to dělat, nebo nechce se mi to dělat….možná uznávám, že třeba na nějaké akce nemáš peníze….viz. předpředminulý článek ….
poznáš nový živý lidi živě (ne v myšlenkách) i třeba potencionální budoucí partnery…..vše je jakoby otevřené…..
ještě jsem malinko nakousla téma budoucích partnerů – přijde mi, že ve skupině více lidí se ten partner vybírá lépe, než když se setkají napoprvé jaksi izolovaně jen dva lidé….v té skupině se ten člověk nějak pohybuje a působí nejen na tebe, vnímáš i ty signály, ale působí i na ostatní lidi….máš možnost to pozorovat….jak se chová k ostatním, jak jedná, jak oni na něj reagují apd….a je to takhle ve skupině jaksi přirozenější….
a ještě z mý osobní zkušenosti – je občas dobrý nechat se vytáhnout kamarády na nějakou akci – i když se mi někdy nechce, příjemně to většinou pak překvapí.
Barčo
4
no vždyť sama Liška to v komiksu říká zajícovi – kdyby to říkal někdo jinej jí, tak je to jiná, takhle je klid jenom klííd zaručen, potvrzen, uskutečněn a zdokumentován:) A taky to v komiksu nejen říká, ale dělá, včera dělala. Jsem. Já. My jsme na ty Hvězdný války koukali.
Extra závazek – no, nenadále otěhotnět by byl docela závazek, ne extra, ale intro-závazek.
Peníze? Příští výplata bude snad konečně s odměnama (poprvé za letos, běs) a taky jsem od července Radní a za to snad nějakých 1500 měsíčně mít budu. Ne jako radní v ČEZu, ale něco jo :) Moje peníze teď nejsou zvláštní téma, furt stejná píseň; na podzim budu platit dost tisíc za svoje psycho-vzdělávání.
5
Přesně tak.
F.
Jó, říkala jsem si, že 2 od Z nejde rozpoznat.
Ano, londýnský komiks, to bude atraktivní!
Zloděj ukradl anglickou čoko-tyčinku a mravnost zvítězila.
psice,
jó, dobrož-hustství může přijít i bez peněz. Sucháči nikde v dohledu, o to víc žuství s čokotyčinkama a tak. Až krutý nedostatek čehokoli sucharského.
7. dobře, dobře, už mlčím :-) Radní, no vida, to jsou věci. :-) nějak mi to včera uniklo….
9
Padni, komu padni,
někdo bude radní.
barčo 6
čtu až teď
ad akce
Copak o to, v pondělí byla valná hromada, v úterý setkání s Akčím Hrdinou, včera sousedská s Hvězdnýma válkama, dneska na koncert býv.hudební kolegyně nepůjdu, radši kouknu se Sousedem na Epizodu2 Starwars, zítra fesťák se sexy klukem, v sobotu u kamarádů oheň na zahradě, v neděli zase do Prahy a fest ve Stromovce s kolegy z výcviku, v pondělí mám individuál, v úterý je prac.mejdan na terase, ve středu setkání s býv.kolegyní, ve čtvrtek celodenní seminář a pak snad někam zajdem, v pátek výcvikové setkání a pak jistě někam zajdem…
takže akcí je na konci června až moc. Nikdo další novej se mi tam nevejde.
11. panejo, ty teda jedeš :-))
Pak přibrzdím. Konečně půjdu na trávu pod oknem a namaluju mráčky do velkého skicáku.
13. :-)
No, zatím si toho asi nikdo nevšiml, ale máš v komixu chybu: “ ….. a nějakého partnera pro klid těla“ – co je to za blbost!?! (pardon)
Partner je přece pro duši, pro tělo, pro ekonomiku, pro radost i pro povznášení i pro zábavu…….. Možná to Liška v komixu popletla s dočasným výpomocníkem na dobu přechodnou ………….. Partner je doplnění půlky do celku, takže ten je dobrej na Fšechno! Tak koho hledáš? Výpomocníka – brigádníka či skutečného partnera? ….. to je to, oč tu běží, si myslím. A tím pádem ti už naskočí odpověď, koho jo a koho ne. V rámci AH jsi to zmákla dobře, i když to snadné nebylo. Proč bys šla teď někam hluboko pod laťku?
Lenko,
no vždyť píšu nahoře „revizi“ – síla těla, radost duše … větší zkratka se do komiksu nevejde, už tak je ukecanej. Všechno spojené s partnerem se tam nevleze.
Nešlo o výčet věcí spojených s partnerem, ale o výčet spokojenostních výdobytků :) pro tělo, duši, ducha atd a co k nim může vést.
Nic vyčerpávajícího ani hlubokomyslného.
Mně to náhodou přišlo dobrý. Jako zkratka podstaty. Když mám v klidu duši, mám v klidu i tělo, a co se kontatů s partnerem týče, tak klid (realizace) těla ke klidu v duši přispívá velmi, velmi významně… :-)
Jo. A klid nechápat jako nečinnost,
dodávám pro pořádek,
protože „klid“ může znamenat pro každýho něco jinčího.
ad 16 a 18: No, no, dobře, nic hlubokomyslného v komixu (mně se to líbí takhle, tak to tak píšu – neva?) nehledat ……. Ale stejně, víš, ……. nechci nějak tento …… až už vůbec ne prudit …… ale ……. partner pro klid těla je dehonestující, jako by byl jen na sex a to teda by někoho mohlo zmást, páč partner je na partnerství (part – část, součást, čili partnera máme jako svou součást a potřebujeme jej na svou celistvost, a když to řekneš takto, tak jsi to tak i myslela a tak jsem tě chtěla upozornit, že možná by sis toho mohla všimnout. Konec šťouravé poznámky. A klid.
Si vzpomínám na písničku od Radůzy „…… Štěstí hledá každý stvoření, každej chce lásku a klid.“ Jo, určitě jo. Kdyby měli všichni lásku a klid, tak by nikdo nevyšiloval, neválčil, nekradl, byli by všichni uspokojený tím, co mají. Ale protože nemají dost lásky, tak zabíjejí, loupí a kradou, přejídají se, dělají hovadiny, snaží se vyniknout …….. to všechno jsou nedostatky lásky a z ní plynoucího klidu a míru v duši. …………… napadlo mě teď.
Lenko,
jojóó, partner se rozhodně netýká JEN těla, týká se všeho.
Nedostatky lásky? To by bylo ještě asi dobrý, ale jsou to asi nedostatky správné odpovědi (chování) ve správnou chvíli vývoje (se mi do toho zase motá přístup Pesso-Boyden). Takže nedostatky z nedokonalosti. Kdyby všichn byli dokonalí, chovali by se dokonale ke svým dětem a ty by byly v „klidu“ a lásce. jenže by to nebyli lidi :-)
Líšo, ještě k tomu klidu :-)
v úterý po náročném pracovní dni, večer odcházíme domů s mojí stejně starou kolegyní – dlouholetou kamarádkou, která má tři děti (20, 14, 5) a ona mi povídá – málem jsem zapomněla a vytahuje z kabelky obrázek od toho jejího nejmladšího a říká -“ ten je pro tebe od Adámka, ráno mi to kladl na srdce, že ti to musím dát :-) “ a pak povídá „já ti baru, tak někdy závidím, přijdeš domů a máš klid, můžeš si dělat co chceš…..
a já ji povídám -„no, to můžu, ale zas nemám tak často tak krásný obrázky od dětí, jako ty :-)“ tak jsme se tomu obě zasmáli a popřáli si hezký večer a rozloučii se….
ad 20: Ale jo, byli by to lidi, a jaký! :-) Ale nedovedeme – přesněji ani nechceme – si to představit, protože nás baví ta nedokonalost: vzlety a pády, dobrodružství, ohrožení a náhlý únik do bezpečí …….. baví nás ty kontrasty, baví nás ten neklid a proto jej tu máme, prožíváme. Až si začneme vážit klidu, alespoň relativního, natolik, že odhodíme touhu po dobrodružství, vzletech a pádech, pak ten KLID budeme mít. Dřív ne. Individuálně i všeobecně. Podle toho, jak vypadá náš život teď si můžeme ověřit, po čem jsme toužili vědomě či nevědomě předcházející čas. To je jasný jak facka (a někdy to na facku sám sobě je. :-) ).
ad 21: Jo, to je „vo tom“, Barčo. Když mám jako nejvyšší osobní prioritu svobodu, nemůže můj život vypadat stejně jako u ženy, jejíž hlavní prioritou je a vždy byla rodina. (Mluvím o sobě.) Já nejsem rodinný typ, sice uvařím, uklidím, i zavařeninu udělám ……. ale je to pro mě jen zdržovačka, vím, že moje místo je jinde než u rodinného krbu. A čím dál tím víc vím, že je to tak správně. Z pocity viny nebo lítosti, kterou se mi snažil vždycky někdo vnutit zvnějšku, se rodí jistota, že v mém případě to tak má být. Někdo jiný by mohl třeba přemýšlet, k čemu tak asi jsem, když se nestarám o děti, nevařím, nezašívám …… atd. A já vím, že tu jsem na důležitém místě a dělám to, co někomu uteče, co zanedbá, na co momentálně nemá čas, sílu, vědomosti ….. Někdo ty mezery vyplňovat musí. :-) A navíc moje pracovní nasazení je s ženami, které musí obstarat rodinu, nesrovnatelné. Nelze stihnout obojí.
Takže někdo si vybral obrázky, někdo něco jiného. (No, já mám teda zrovna obojí, když tu tak sedím nad obrázky a vysvědčením pro mě s textem „jsi nejlepší učitelka, mám ráda tebe a angličtinu“, tak to je taky prima chvilka. :-). Za ten rok dřiny to i stojí. :-) )
23. ano Lenko, je to o tom, že prostě co máš – co sis zařídila v životě si v tom spokojený, štastný…..i když samozřejmě tu a tam člověka přepadají myšlenky, pochyby na „kdyby a jaké by to mohlo být možná kdysi jinak“ a ano, jak píšeš tlak zvenčí….a odolávat tomu tlaku co si kdo o tobě myslí a nemyslí a netrápit se tím….
nebo nehnát se za něčím – jak ti kdo radí jinej, nebo má on svou vlastní vizi pro tebe podle sebe …..naopak brát tak jak to je – u sebe i u druhých, bez zášti, bez psychomouder, bez zbytečné lítosti….není proč…..ale tohle taky nejde hned…..jde to postupně s věkem …..a povolovat v hlavě ty myšlenky a užívat si toho co je, co ti do života přijde i v maličkostech jako je třeba ten darovaný obrázek…..nebo cokoliv…..
takže užívám si „tetovské“ období s kolegyněmi co mají děti a zrovna tak si užívám svůj single život…..ničeho nelituji ve svém životě, opravdu ne. kdyby se mi v životě nestaly věci, které se staly, zas bych dnes byla jiná, jinde i tím myšlením apd.
24. on ten „klid“ stejně člověk nikde jinde nenajde, než jen sám v sobě :-)
myslím, že si v tomto rozumíme.
25. co já jsem se toho napřemýšlela o svým životě….:-) hluboký vnitřní sondy…a obracela to v hlavě z jedný strany půlky do druhý a zase naruby a zpátky, než jsem došla k tomu – jak všechno to vlastně jednoduché je…
a těch rad od jiných a šrouby do hlavy třeba i dříve na ratčiným blogu a jejích vizích….
takže to co prožívá Liška a o čem se snaží pár dní ted komiksově vyjádřit svůj momentální stav …..rozumím tomu….prožívala jsem to dost podobně :-).
26. takový ty veletoče v hlavě ….jako hlluboký smysl života, směr života….jak žít život….užitečně, prospěšně, štastně, se smyslem apd….co má a nemá smysl….co je a není pomíjivé….co má a nemá hodnotu…..jelo mi to jeden čas v hlavě na plný obrátky ….jak to vymyslet, domyslet….no, hotový neštěstí a vnitřní utrpení….:-)
a pak to postupně ta křeč v mozku povolila a jde to volněji a lehčeji….vše….takže si to užívám a jsem ráda, že mě to potkalo :-)
27. čímž také odpadají takové věci – jako stále něco vysvětlovat, nebo se obhajovat, vymýšlet apd….prostě jen žiju, jak umím, v klidu….a štastně….(pro někoho je to málo, někomu to třeba stačí….) nezáleží na tom jak to druhý vnímá…..jeden mě bere v pohodě takovou jaká jsem….druhý má pocit, že jsem třeba sobecká, nebo neužitečná apd….nezáleží na tom co si kdo myslí, není to důležité…..
a stejně tak, jak přistupuji k sobě, tak přistupuji v tom vnitřním světě i k jiným lidem…..protože člověk zjistí, že ty veletoče v hlavě nemá jen on sám…..jsme na tom lidi v pochybnostech, vzletech, pádech, omylech všichni tak nějak podobně….jen třeba někdo dříve, jiný později apd….
dalším rozměrem, co tento klid přináší je – inspirace lidmi, ne tím co rozumově myslí a říkají, ale tím, jak se přirozeně pohybují a působí v tom, v čem žijí…..v reálném světě…..kdekoliv a kdykoliv….v každé situaci….
jak moje kamarádky třeba vaří, nebo jak nakupují, nebo jak jednají se svými dětmi …..v klidu, uvolněně, hravě, se zájmem….nebo co tvoří ….rukodělné práce apd…..není to o tom, jakože někoho „napodobovat, nebo ho dohánět“ ale spíše to volně vnímat….užívat si to apd….neumím to moc vysvětlit….tohle všechno člověka obohacuje, inspiruje apd….
jsem se hodně rozepsala :-) uff :-) jen jsem chtěla trochu přiblížit to, co vnitřně prožívám……
Teď mám dojem, že člověku samotnýmu je asi líp, bez stresů.
Teda mně.
ad 31: „Teda mně.“ to je podstatný. Já to mám se stresama, ale taky líp než v rodině. A další to má zase jinak.
Opět se potvrzuje ono Janovo rčení, že každý žije jenom to, co žít chce.
A znám ženu, docela fajn a rozumnou, dokonce s hodně koníčkama a náročnou prací, ale když i druhý syn jí odešel na studia do Prahy, měla hysterický záchvat, jak to zvládne a jak a pro co bude žít takhle sama …………………….. že vždycky měla kolem sebe spoustu lidí …………
Tak jsem jí řekla, že se to zvládnout dá docela dobře, ať se na mě podívá, a že klidně může žít pro to, aby mu v pátek třeba vyprala špinavé prádlo, když teda jako se chce furt starat. Závislost jako hrom.
(On si každej ty svý stresy najde, máme je tak rády. :-) Co bychom byli/y bez stresů, žejo? :-) :-) :-)
21:
„která má tři děti (20, 14, 5) “
Tak Adámek se už vyjádřil Barčo,ale co až začnou chodit obrázky od těch starších dětí?
Třeba to budou ….taky komiksy:-0)
Kolik těl a duší máme vlastně k dispozici jen tak na hraní….napadá mne.
Neskutečně mnoho,asi.
Ale proč to dohánět týdením rozvrhem?
Já jsem třeba dnes u tramvajové zastávky hájil jednoho negra,což jsem v plánu určitě neměl,ale jinak to prostě nešlo(měl mimochodem u sebe naši místní přítelkyni a ta by mu na ochranu stačila:-).
Asi se mi vrátilo co píšu a co si myslím.
Tak vám to rád přenechám:-)
33. jo, pro nás dost nesrozumitelný. :-)
Ten dvacetiletý studuje na ČVUT, při mé návštěvě u nich doma se nám snažil říct vtipnou zápletku, co se stala při řešení nějaké matematické úlohy s profesorem (na přednášce) no my jsme nepochopili s jeho mámou (mojí kolegyní) ani to zadání :-) ale jemu to přišlo ohromně vtipný.
a ta holčina v pubertě vyprávěla silné zážitky ze srazu youtuberry, to jsme taky nestíhali…..nepobírali….
„Kolik těl a duší máme vlastně k dispozici jen tak na hraní….napadá mne.“
mě to napdá dost často taky…..
34. to skore je vyrovnaný. oni se smějí nám, jak nechápeme a jak jsme pravěk a my se smějeme jim :-)
Obecně. Člověku je lípe samotnému jelikož bez stresů…všecky svoje potenciální vnitřní konflikty nemusí vůbec žít (a ani poznat) jelikož nemusí nic. V momentě kdy žije s lidmi tj. dojde k „nevím jak to správně říct“ srážce s tím druhým ať v dobrém nebo v horším je konfrontován se svým do té doby spícím nitrem… prostě musí vylézt s pravdou ven jelikož dřív nebo později bude tato vytažena soužitím či vzájemným kontaktem stejně.
TAkže pokud se chci něco o sobě dozvědět, kdo jsme, jaká jsem… kde jsem a jak vypadám musím se odrážet v těch druhých. i když se mi to třeba vůbec nelíbí… co teda odezírám
semínko buď zapustí kořeny a roste v to co je (kořeny, větve, plody… třeba olámaně) nebo ty kořeny nezapustí. a čeká a bude vhodná příležitost. někdy…
tím semínkem myslím nápad… myšlenku.
36 ratko
Taktak.
26. Barčo, důležité je si uvědomit že v tom druhém vidíš – zrcadlíš něco sama ze sebe… Můj blog jsem si psala většinou sama ze sebou nikoliv proto že bych byla sobec a nechtěla sdílet. naopak, chtěla jsem aby i ti druzí byli účastni…se mnou. ovšem ten zápas byl můj, byl to můj konflikt sama se sebou a tam nelze zvenku vstupovat pozorovatelem. ale pozorovatele to může zaujmout (nebo nemusí) toto je naprosto otevřené