ZAČÍNÁM BÝT NERVÓZNÍ!
Přišla jsem domů. Naposledy domů do Horoměřic. Přišla jsem po šesté hodině. Přitáhla další tři krásné krabice. Najedla se pořádně. (Měla jsem hlad.) Když jsem najedená, mám lepší náladu a můžu fyzicky pracovat.
Tak jsem najedená. Koukám ještě, jak dlouho mi vlastně trvalo zabalit si věci minule. – Adoháje!
18 HODIN!
To jsem snad nepsala já!
Stojí tam, že mě to balení ohromně bavilo…
Je pátek večer a zítra hodinu po poledni se stěhuju. Kolik tak asi času mám na balení? 18 hodin! Přesně. No to je výsměch. Když nepůjdu spát a budu makat bez přestání, stihnu to.
A balit nepřetržitě neklapne, potřebuju jít ještě vyhodit lahve do kontejneru a ten je půl kilometru daleko. A taky potřebuju rozmontovat dvě knihovničky, věšák na šaty a postel. To zabere dost času a při minulém stěhování jsem nemontovala vůbec nic.
Držte mi palce. V duchu dřete se mnou, ať mi to jde rychleji.
Budu si sem podávat zprávy, jak to jde.
.
Co se zatím odehrálo od sedmé večerní?
Mám půl desáté, z knihověcí zbývá zabalit cca 5 %, z hadrových věcí zbývá zabalit povlečení a plátěné krabice na prádlo a spol, tři kloboučky.
Pomalu se rýsuje, kam lze nakonec zabalit poměrně bezpečně buď zbylé skleněné klip-rámy, nebo veškeré nádobí.
Člověk by řekl, že má jen knihy a hadry. Ale ty tvoří asi tak polovinu věcí, zdá se. Hm.
Jak dlouho budu rozmontovávat 4 ks nábytku, nevím, snad krátce.
V kontejneru na sklo jsem ještě nebyla a dnes už tam nepůjdu, počítám.
Dotaz:
Jak nejlépe zabalit různorodá ramínka??
Do čeho? Do ničeho, jen omotat lepenkou?
“Když jsem najedená, mám lepší náladu a můžu fyzicky pracovat.”
No tak já idyž jsem najedená, nemůžu pracovat vůbec. Sice taky mám lepší náladu, ale jinak usínám.
Jako zrovna teď. Odhodlání něco konečně napsat na blog vtipné pojednání o úklidu spodních kalhotek jde do háje. Protože já zřejmě do postele.
Když to tak čtu, tak místo pečlivýho balení byhch na drobnosti pořídila několik jutovýxchg pytlů, tam to nahízela, zavázala a tříděním se zabývala až při vybalování, na místě, kde už bude času dost.
Ramínka bych nastrkala mezi oblečení.
ru,
hlad né, musím se najíst, aby mi připadalo, že aspoň trochu o sebe pečuju, něco mám pro sebe – když už vím, že mě čeká mnohahodinová samostatná práce bez jiných živáčků.
Jé, tys chtěla něco psát i s rukou v sádře! To jsem ani nečekala, já několikrát denně myslím na to, že “ru teď dlouho nic psát nebude, achjo.”
4
jojo, všechno házím do pytlů (napřed ty maličkosti do menších pytlíků) a třídit budu muset až pak. I vyloženě věci na vyhození, nějaký malý krabičky, házím dohromady s něčím, protože třídění trvá dlouho a odnos do kontejneru ještě dýl. Půjdu tam jen jednou.
Jen prázdnej obal od šampónu jsem vyhodila, ten neberu s sebou.
To bude děs, to vybalování. To nezmáknu ani během května :(
Ramínka schramstla střední pevnější taška. A je to. By mě zajímalo, kam dám ty knihovničky na Vinohradech. Už jsem je rozmontovala a asi tak zůstanou…
Nechápu, kam mi zmizela celá lepenka.
Sice jsem dnes koupila čtyři, ale jedna průhledná a jedna papírová už došly, takže ta zmizelá mi fakt chybí.
Taky jsem čekala, že najdu ovladač na CD-přehrávač. Nedávno zmizel a předpokládala jsem, že je omylem přimíchán mezi špinavé prádlo. Není.
Když píšu, mám to samej překlep, tak víc opravuju než píšu. Ale chtělo se mi, jenže místo toho jsem zas vyřizovala jiný věci a teď eště hledala náhradní plán cesty na zítra po lesích, neb jsem zjistila, že původně zamýšlený bus jede jen vneděli.
No a teď se du balit na zítra.
Bez bananakrabic. :-)
A ty zas někdy koukni na mejl, jak budeš mít čas. :-)
ru,
jé, to ti přeju pěknej výlet!!
Bus a pěšky? Nebo i na kole – jde kolo vzít do busu?
Už s etaky těším na nějakej výlet! Budu muset víc vyrážet do přírody,když budu bydlet ve vnitřním městě. (Když jsem tam bydlela, na víkendy jsem prchala do lesů.)
:-DD já si na zítra nenechala venku žádné oblečení, ani tričko ani čistý ponožky :)
Budu muset nakonec ještě prát ty dnešní, no to bude pěkný závěrečný rituál :)
PS: Krabice na knihy vyšly akorát, jen jeden malej balíček jsem udělala pytlovej, pro různorodý zbytek pomenších knih.
Jenže to jsem si ještě nevšimla, že má tři velký tlustý bichle u postele, ty ještě musím šoupnout do nějaké tašky. Tašky, kabely a batohy se hoděj!
Stejně se mi asi nějaké nádobí cestou rozbije, očekávám. Nebudu se divit.
Že jsem před chvílí rozšlápla talíř, to se nepočítá, ten nebyl můj…
Bus a pěšky, s tou rukou to na kole moc nejde.
Tak ať ti to zítra dobře dopadne a nic při přepavě nespadne. :-)
11
ajó, to mi nedošlo :-D
12
díky, díky, ani před přepravou!
Teď mi spadly nějaké papíry na hromadu, ale to je fuk, smísí se staré výpisy z účtu s novými a kdovíco všechno – asi to pak vyhodím komplet a bude.
Až to za rok rozbalím.
Jedna hodina.
(Na blogu jsem si nenastavila letní čas, je to vopruz.)
Dám si sprchu a vyperu ty ponožky.
Pak možná ještě něco zabalím.
Právě jsem musela otevřít tři tašky, když jsem hledala šroubovací IKEA-kličku. Už byla zabalená, ehm, a postel ještě potřebuju do rána pohromadě, až pak demontovat.
No, když budu spát pět hodin, snad stihnu všechno dobalit. Ale s tím, že na úklid se vrátím další den.
Liško, zdravím a myslím na tebe!
Díky!
Čtvrt na dvanáct, svačina.
Zbývá zabalit jen jídlo z lednice, lavici s CD přehrávačem uvnitř (snad mi ještě vyjde lepenka), stolek, notebook a je to.
Akorát na úklid se vrátím zítra, všechny skříně vymýt… a na několik cest ke kontejneru.
Zjišťuju, že mám dost málo bot. A nalezla jsem mezi nimi stejný počet krabic od bot prázdných jako krabic s botama.
Doufám, že přijede dost velký auto. Mám víc věcí než při příchodu sem.
A stěhovací firmě jsem řekla, že je to jen jeden pokojík a žádný nábytek, jen krátká pohovka.
Tak to jsem měla nějakou podivou představu.
Hoho, jdu si zabalit kečup.
Zabaleno krásně, naloženo rychle, převezeno a je to tam.
Zabalená hmotná část lišky je naskládána v pokoji, předsíni a vzadu v kuchyni (vlastně asi v jídelní části, ale my tomu tak neříkáme a ani už tam nejíme).
A zítra pojedu zpátky vyluxovat, vymývat, možná okno umýt, vyhodit sklenice a lahve…
Už asi chápu, proč jsem při minulém stěhování psala, že mě balení bavilo.
Jednak je to činnost, do které se člověk dostane, zabere, a to je vždycky dobrý. Pak to klape samo a krásně akorát vyjdou obalové materiály. A za druhé nakonec přijde určitý pocit uspokojení: To je zajímavý, já jsem prostě šla a všechno zabalila, nic nevynechala, povedlo se mi to, opravdu se to stalo a udělala jsem to já.
A to já bych si mohla říkat častěji. Mám tendenci formulovat to spíš “klape to samo,” “akorát to vyšlo,” kdežto je to moje zásluha a potřebovala bych používat slova “výborně jsem to odhadla,” “dobře jsem to odpracovala” apod.
19. mě se moc líbí formulace klape to samo a akorát to vyšlo, chtěla bych ji používat co nejvíce. nebo zcela… a vyloučit “udělala jsem” “zvládla jsem”. což se mi moc nedaří. “jája” se mi pořád plete pod nohy.
18. :-) blahopřeju! tak to vypadá, že včerejší stěhování proběhlo hladce, bez komplikací :-) paráda.
barčo 21
Děkuju, dobrý to bylo; chlapci dojeli o hodinu později, ale byli nadšeni, že všechno je na nošení akorát a nemusí se nic obřího rozmontovávat. A měli i rudl, takže krabice s knihami šoupli na něj, žádná dřina.
I nový (teď už zas bývalý) soused pár věcí vzal a odnesl.
Jízda byla prima – kabina je pěkně vysoko, takže jsem měla neobvyklý výhled hlavně přímo v Horo a zahrádky, kolem kterých denně chodím, jsem viděla na závěr úplně jinak.
Jízda mě bavila.
Pak jsem zavalila předsíň a pokoj krabicemi, taškami a pytli a květen vyhlašuju měsícem pytlů!
ratko 20
Když se ti něco podařilo, máš na tom svůj podíl, udělals to ty, vymyslela, naplánovala, vykonala, tak co je nežádoucího na tom, být si si vědoma svého adekvátního podílu?
To neudělal duch svatý – leda přes tebe, tvýma rukama, takže svůj podíl máš, ne?
20. :-)) hrnčku vař! ubrousku prostři se:-) pečení holubi sem :-)
no, jo to by bylo fajn :-)
22…..já teda ten květen začínám taky s pytli…..ale pod očima :-(
Já ho taky začnu s pytli. Odpadu ze zahrádky, kterou jsem právě vydyndala ze syna jedné loni zesnulé paní z vedlejší bytovky. :-))
26. Ru, jé tak to je taky supr! :-) Budeš mít svou zahrádku!
barčo 25
pytle pod očima :)) zní to vtipně, ale ta únava za tím… :(
ru 26
nonepovídej! A máš tu zahrádku blízko nebo cestou někam k rybníku? :)
No, zatím mi ji odemkl a řek, že můžu dělat, co chci, klidně zbourat tu rozpadlou dřevostavbu za mou kůlničkou, a že mi nechá i hadici a sud na vodu, jen si musím domluvit napojení na vodu v sousední zahradě, ale ještě to musíme přepsat na městkým úřadu, protože je to v nájmu od města, a to bude trošku horší, ještě asi víc snahy ode mě (tohle jsem zvládla na asi pátej pokus ho odchytit a mluvit s ním, na zvonek u dveří nereaguje, musela jsem si ho vyčekat, vystát před těma dveřma). Na to jen odpovídá, že to je čas, ale vzhledem, že je poloinvalidní nezaměstnaný a v hospodě tráví patnáct hodin ze čtyřiadvaceti, musím to nějak ošetřit a pojistit, aby mi to s ním neseklo a já o zahrádku nepřišla.
28
Joo, hned tu za mou kůlničkou!!
29. Ru, držím palce, at to dotáhneš zdárně do konce! :-) když už na to kývl, že tvoje zahrádka bude!
ru ,
tak to jsi byla úspěšně aktivní! To bych potřebovala umět.
Hned u domu, paráda! Bude petrželka do polívky :)
Jo, a neobechcaná od psů, co tu lidi pouštěj venčit na volno jako já kočku, jako byla ta od kůlničky. A už mi taky nikdo nenasere do pažitky. :-)
A jahody budou! Strašně se těším.
Je jich tam dva záhony starejch, plnejch pampeklišek, tak ty letos jen vypleju a posklízím, co ještě zvládnou dát, a od podzima bych začla sázet nový záhony.
Ježíš, já jsem tak šťastná, a po včerešjím krásným výletu už podruhý tal úžasně nabitá, já už taky žádnýho chlapa nepotřebuju. :-))
:-) přidávám se do party štastnejch holek se svýma malýma velkýma a štastnýma plánama! :-)
já mám před sebou jemnou vyhlídku na květen, že zase budu o trošku víc v civilu, než jsem ted a už jen to pomyšlení mě plní štěstím!
Taky se těším na výlet.
Až budeš mít ru, ru-ku zdravou a psavou, tak snad podáš výletní reporty. Naladíme se!