Letní jízda 2013 (14)

MAKRO- I MIKRO- MOKRO

kom_jizda2013_14_500

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Comics a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

49 komentářů u „Letní jízda 2013 (14)

  1. Vidět dneska ženy, které klidně spí pod širákem, zmoknou a ještě z toho maj legraci, to je skoro zázrak!!!

  2. Tady eště nee…

    Ono taky záleží, kde je chceš vidět, žejo. Vony se v tom lese blbě hledaj. :-)

    Ale třeba s mojí dvaaosmdesátiletou maminkou jsme letos pod širákem spaly a zmokly a smály se tomu taktéž. :-) A to maminka chodí o dvou hůlkách a vleče nohu, jejíž operaci (poslední zbývající kloub kyčelní a kolenní) furt odkládá, protože přeci nebude tak krásný léto trávit po špitálech…

  3. Rulisa 3: wauuu! smajlík úctivník obdivník! nech žije RulisoMaminka! tá je úplne kúzelná! 8 -)

  4. mne príde spanie v prírode úplne prirodzené. aj bez širáku ;-)
    hm, to som nevedela, že som nejaká zázračná ;-) kolegynky sa na mňa dívajú skôr tak nejak no ehm…. ;-)

  5. Liškobatoh moc šikovnej. ten môj by určite capol do potoka ;-)

  6. 5.
    Maminka je občas na odstřel. Z auta po delším sezení leze jak kvadruplegik, to ji chytám do náruče, aby mi neupadla, ale pak se rozchodí a nedá jinak, než že na tu rozhlednu chce a až nahoru, protože je odtud určitě krásnej výhled.
    Tak tam vyleze.

    Pod širákem je lepší než ve stanu, to moc ráda nemám, tam je moc dusno a mám divnej sevřenej pocit, že kdyby něco, tak se včas nevymotám ven.

  7. Mně to ve stanu nevadí, zvlášť když to vypadá na déšť a chladno. A když ten stan nese ten druhej, ten chlap. Nebo když se jede voda a spát bez stanu v nějakým kempu prakticky nejde, nebylo by soukromí.
    Jinak žádný stany, nic takovýho nevlastním. A sama bych v tom nespala,venku je to mnohem lepší! Stačí si vytipovat místo, kam se dá schovat – když ten déšt hrozí. Být sama, tak mám taky ze stanu nepříjemnej pocit, že se nevymotám ven, jako ru.

  8. No právě, eště k tomu – kdo by se tahal se stanem.
    Když člověk jde pěšky, tak se dycky dá navečír najít nějakej posed, krmelec nebo zrovna neosídlená chata s verandou nebo v nejhorším aspoň nějakej malej skalní převis, v případě hrozícího deště.
    Akorát se člověk nesmí spolehnout na Aladina po telefonu. :-)

    I v autobusové čekárně už jsem spala. Na lavičce. Byla úzká a tvrdá, ale zem pod ní vypadala daleko odpudivějc. :-)

  9. jsem zvyklá spávat v autě. sklopí se sedadla a je to. akorát se už nevyrábí auta co se dají tak sklopit aby vznika rovná plocha. toprvní byl Trabant :-) tam jsme spávali s tatínkem, když jsme jezdili n Roháče.

  10. ru 9
    Přesně tak. Však jsme ty chatky trochu očíhávaly. Ale předpověď je předpověď… Interpretovaná. :)

    To je zajímavý – kde kdo spal! Do autobusové zastávky jsme se přesunuli myslím jednou, na Slovensku, ale už si vzpomínám matně, možná jsme pak už ani nespali.
    Na nádraží jsem spala dvakrát. Na lavicích. Jsou docela dobrý, bývají úzký tvrdý dřevěný, ale člověk nespadne. Starý čekárny mají svoje kouzlo. Ale musí se brzo vstávat, protože kolem půl pátý jede první vlak. Pak sedíš ve spacáku rozcuchaná mezi lidma, co jedou brzo ráno do práce… a snídáš.
    Bylo to na nádraží v Dobšinské Ĺadové Jaskyni a v Doudlebech – tam nám ujel poslední přípoj dál a zkejsli jsme tam o půlnoci a měli spacáky, ale ne ostatní věci na spaní venku.

  11. ratko 10
    já jsme spala poprvé v autě až v autě Rulisy. A bylo mi to docela pohodlný.
    Čekala jsem to horší.
    Nikdy jsem spaní v autě nevyhledávala, prootže jsem předpokládala, že je tam divnej čmuch a že mi ráno bude špatně. Taky je mi divný, že je v autě hodně věcí. Přidělaných i naložených. A to mě odrazuje – jsem zvyklá spát na posteli, kde nic jinýho není (ev.kromě muže), je prostor.

  12. V autě se mi spí blbě, protože tam nejde si lehnout na břicho – právě kvůli nemožnosti sklopit sedadla na úplně rovno.

  13. je třeba mít auto, kde se to dá. teda možné se natáhnout až do dvou metrů. v Trabantu to třeba šlo :-))

  14. Ratko, je třeba mít auto, na které člověk má. :-)

    Když budu mít na to, vybírat si auto podle toho, jak se dá rozložit sedačka, budu mít na to, zaplatit si na cestách třeba každou noc jinej penzion.

  15. nojo, ten trabant moc nestál :-)) ale rozumím ti. dnes ty drahé auta nejdou vůbec rozložit. kde ty časy jsou.

  16. Ale dneska by trabant stál majlant, pokud bych ho měla koupit lacino a pak protlačit technickou.
    A taky protože jezdím i v zimě, dám před trabantem přednost autu, co má sice sedačky sklopný jen do křiva, ale topí. :-)

  17. Jo, a jsou auta, co se vůbec rozkládat nemusejí, vyhodí se třetí řada sedadel a máš ložnou plochu pro tři lidi.
    Nebo pro dva na radovánky.
    Ale ty zas jezdí za dvoj a až trojnásobek spotřeby co můj mrňous, o pořizovacích nákladech nemluvě.

  18. jojo, ty taky neřeším :-) potřebuji něco jednoduchého, praktického co se všude dostane a málo žere. a není moc vidět.

  19. kolo moc ne, to je třeba všude sebou tahat. překáží a zavazí. když na kolo tak jen kolem baráku. jinak raději pěšky.

  20. můžu do auta všecko naskládat, jedu, zaparkuju a vyrazím pěšky. Kolo všude tahám sebou. Je to jako koule u nohy (v nejhorším na zádech)

  21. Když pudeš pěšky, taky taháš všecko s sebou. A o moc nic víc ani míň,. než co naložíš na kolo, na zádech neneseš. Kolo taky můžeš zaparkovat. Stačí mít řetěz a sundývacá světlo, aby ti je někdo nečmoch. Nebo kolo jako já, co už se nekrade. :-)

  22. A navíc si na tom kole můžeš dát pivo, s autem nee.

  23. Konečně jsem dala na jeden zátah celou sérii. Skvělý vodní babočundr! Jinak se přidávám taky k těm divnejm, co spí venku. A stan preferuji, ale přesně ho někdo (silný) musí vléct. V autě jsem schopná spát jen když jede, ve všech ostatních případech si na polehávání ve vozidlech připadám moc velká a neskladná:)

  24. 2,3,7,8 atd.

    abyste mne, milé dámy, chápaly, já pochopitelně znám několik žen (konkrétně dvě) které jsou ochotny spát venku pod širákem, ale pak znám asi 150 žen, které nechtějí spát ani pod širákem, ani ve stanu, některé dokonce nechcou spát ani v hotelu, takže vaše mnohadenní spaní pod širákem považuji opravdu za zázrak:-)
    My, když někam jedem, taháme s sebou stan, nicméně slouží většinou jako sklad věcí a všichni spíme venku. Ale hodí se, když začne lejt:-)
    Já se ve stanu cítím divně – potřebuju vidět okolí, mám pocit kontroly. A navíc furt chodím na záchod a protože si kvůli kolenům vlastně nekleknu, tak se ze stanu výrazně hlučně plazím, všechny budím a vůbec to není pro nikoho příjemné.

  25. 31
    :-))
    Nicméně to s potřebou vidt okolí a pocitem kontroly je přesně to, co mám taky. Ale spíš je to potřeba mít přehled. Nemít pocit myši pod igelitem.

  26. ru 20
    tys pro ta velká auta měla nějakej frivolní název … tam u rybníka Porejta … ale já ho zase zapomněla :(

    ratko,
    mě kolo taky moc neba. Ani mi nakonec nevadilo, že mi ho před deseti lety ukradli. Až jsem se sama divila. Ale helmu, rukavice a velké kapsy na věci mám pořád.
    Ono mě možná kolo trochu otravovalo proto, že já vždycky jezdila s řádně naloženým na několik dní a ve vedru, ne s prázdným.
    Počítám, že ještě kolu přijdu na chuť. Ideální je, když mi ho někdo půjčí na krátkou cestu, třeba ru letos nebo ještě jedna kamarádka taky letos. Další zase až napřesrok :)

  27. psice,
    jak to neskladná? Já myslela, že jsi štíhlá! Tak mi to vyplynulo z kontextu…

    A pozor, ještě bude určitě závěr komiksu. Akorát ho musím vyrobit.

  28. 33
    Šukací krabička.
    Ale na to sousloví nemám kopyrajt já, nýbrž jeden kolega z práce. :-)

  29. jooj , když je auto malé tak se v něm dva vzpříčijou a třeba i něco rozbijou.

    ale s tím kolem je to tak, že jezdím clekem ráda. ale na lehko, z domu (tada nikoliv dalece jezdit autem) a hlavně mám dokonalé kolo. se všemi vychytávkami a ve skvělém provedneí. To jakoby jelo samo. i do kopce :-) I když ne velké, kopců je u nás dost. Vyjet na kole několikrát nahoru dolu není žádná sranda. když je dobré kolo, jde to lehce.

  30. 36
    V každým se to dá. :-))
    Ale krabičky jsou právě ty velký, s ložnou plochou vzadu.

    Mám ráda svoje starý rezavý rozvrzaný kolo bez vychytávek. (Teda přehazovačku má, ale funguje jen částečně.) Protože si nemusím dělat hlavu, že si je někde odřu nebo mi je někdo ukradne.
    .

  31. no, mám i staré kolo kde si tu hlavu dělat nemusím. S tím novým to mám tak, že vyjedu na projížďku a zase se vrátím. Teda sedím buˇna tom kole, nebo sedím vedle něj. :-)

  32. 34. To jo, ale vysoká. V nepraktické velikosti téměř pro všechny dopravní prostředky vyjma zaoceánských parníků:)

    kolo taky nemusím, ale možná si ho pořídím na starší kolena – takový to trapný s velkým košem na svačinu. A poplazím se šnečím tempem a budu se kochat…jako dopravní prostředek mi přijde kolo sympatický, ale nemám ráda sportovní výzvu, pelotony, stejný rodinný dresy a podobně.

  33. 39
    Přesně z tohoto důvodu mám ráda svoje letité rozvrzané kolo.
    Je to kolo na pohodové přesuny po malém městě a blízkém okolí. Cílem je maximálně posbítat co nejvíc pohledů pánů okolo, za kterýmžto účelem na tom kole nejradši jezdím v sukni.
    Taky se pod ní nejlíp převlíká do a z plavek.
    Žádné tahání si trika kdovíjakým sportem (funkčního cyklistického trika).

  34. 39,40
    ano, ano – nesportovat zažraně a nežehlit :)

    psice, v tom případě musí být pro tebe cesta letadlem drsná – pokaždé mi připadalo, že tam je dokonce míň místa na nohy než v autobuse. Ale první třídu jsem nezkoušela.

  35. 40. jojo, to bych si taky vzala rozvrzané. ale na vyjížďku na Šobes s pohledy na řeku už nové. Rozvrzané bych tam musela vytlačit :-)

  36. asi jo, přijela bych úplně vyřízená. musela bych ho tlačit 3x. jednou od řeky na Kraví horu, pak na Šobes a nakonec nahoru od Hradiště. to co je těď zábavná projížďka by bylo šílenou dřinou.

  37. Nevím, mně to přijde v pohodě, tlačit kolo do kopce. Prostě jdu pomalejc a rozhlížím se… :-)
    Relax, pohodička. Úsměv a sluníčko a vítr na tvái a nádech vůní z pole nebo lesa, čmeláčči nebo houbičky okolo a kamínky pod botama…

    Zatímco když do kopce šlapu na kole, musím koukat víc jen na cestu a nemůžu si zastavit, kdy by se mi zachtělo. Třeba si něco vyfotit. Pak by se mi blbě rozjíždělo. Nutí mě to šlapat furt a furt. A makat. Tu víc, tu míň, co nejdýl, co vydržím. Takže je to hlavně sport.

    S koňma jsme taky kopce dělali někdy na nich a někdy jsme slezli a šli vedle.
    A to jití vedle bylo moc hezký.

  38. s koňma se asi i blbě jede dolů, z Radhoště jeli koňáci – plně nabaleni měli sebou deky na spaní a když jsem viděla jakým prďákem scházeli tak jsem si říkala že to snad ani nemohli sjíždět v sedle. spali na palouku, poznala jsem todle „vůně“

  39. teda nejraději chodím pěšky. právě z toho důvodu abych se dotýkala nohama zěmě… a cítila kudy jdu.

  40. 46
    Dá se sject všecko. Když je kopec úplně hodně strmej, je to lepší v sedle, vedle koně bys nestíhala a akorát by tě strhl a nebo na tebe šlápl. Jen se musí vědět, jak sedět. Abys ho svojí vahou nevyvedla z rovnováhy a nepřevrátila.

  41. rulisa, liška: ano, ano – na kole jen v sukni a rozmarnou rychlostí – jako paní sládková z Postřižin, to je můj velký cyklistický vzor;) Liško, s letadlem mi ani nemluv – a to jsem ještě pořád skoro o 15cm menší než Milý, který na konci cest už zaujímá dávné umrlecké polohy skrčence apod. První třídu jsem taky nezkoušela, ani v blízké době nebudu – v akčních letenkách nebývají k mání a za ty prachy si radši natáhnu nohy po příletu než na koženém sedadle

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.