Liška odhaluje tajemství katedry psychologie

VÍKEND V OLOMOUCI

q1

q2

q3

m09

m10

q4

q5

q6

q7

q8

q9

.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Comics, Zákoutí a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

30 komentářů u „Liška odhaluje tajemství katedry psychologie

  1. Liško, Tys nebyla v hospodě Hanácká na Dolním náměstí? Tam se 35 let dohromady nic nezměnilo, jen co já pamatuju. Stavba asi renesanční a na zdech verše, z nichž zpaměti znám:
    Zahoď tode zlobě kameň,
    se to v srdco Hané;
    nechť v tvém srdco plane plameň
    troňkem rozfókané!
    A ještě nápis z nádraží, které ilustroval Svolinský (ten taky zkazil tamější orloj):
    Rozkvétá kraj, má milovaná zem, když dělníci a ženci prací tvořivou ji věnčí!

  2. Libo,
    ooo, poezie a dokonce domorodým jazykem!!
    V hospodě Hanácká jsem nebyla! Byla jsem ještě ve dvou hospodách – což se tady dozvíme brzo – ale v jiných.

  3. Nevím, jestli do Floriána chodí Saul, ale já občas jo. Do Jazzu taky. Normálně jsi mě stalkovala. A kdybys v tu sobotu změnila směr a zamířila víc zpátky k nádraží, tak bychom se potkaly, protože bys šla kolem hospody, kam bys sto pro vlezla;o)
    A Na Střelnici byla – aspoň ještě před dvěma lety – pekárna…

  4. 3 ohóóó!
    Pekárny jsem viděla jen dvě a obě byly “Sázava” a už měly zavřeno, ale některé mladé studentky si tam hned raníčko něco koupily.
    – A co teprve Ponorka! -Stay tuned…

  5. tak jest, Mořic je ten s divnou věží a Václavské náměstí úplně jiné, než v Praze. Ale to je všechno, co vím, jinak se v Olomouku vždycky mezi těma Horníma Dolníma náměstíma ztratím. Jenomže mi to nikdy nevadí, protože za půl hodiny se dá obejít celé město dvakrát.

  6. fousku,
    to mě potěšilo, když jsem procházela Bezručovy sady a nechtělo se mi vracet zase dozadu. A najednou tam bylo schodiště vevnitř v hradbě a všechny branky a průchody mělo otevřené a vylezlo u Biskupského náměstí a pak jsem šla na ten Václavák a bála se, že dojdu pozdě zpátky na Horní nám., kde byl sraz se Saulem.
    No a byla jsem tam o deset minut dřív.

  7. No já nejenže to znám U Floriána,já znám i tu postavičku pingla v zástěře,cos tam namalovala.
    On je to teda majitel a blb.
    Taky jsi musela jít kolem Madony a kousek dál byla ještě jedna hospoda,tu měl nějakej Tunisan,ale myslím že už zkrachoval.
    Pak Jazz Tibet club a naproti ještě vinotéka.
    A to je asi na Sokolské všechno.

  8. A do Jazz Tibet Clubu jsem chodil už před víc než třiceti lety.
    To tam ještě neměli pivo,ale byl tam sklad instalatérskýho materiálu pro OPBH.
    Tak jsme nafasovali fitinky a pak je za to pivo v hospodě vyměnili:-)

  9. Do Olomouce jsem občas jezdíval jako dítě. Od svých jedenácti jsem tam však 46 let nebyl. A když jsem tam po té dlouhé době dojel, měl jsem pocit, že se tam vlastně nic nezměnilo, jen je tam trochu míň kytek.

  10. Saule 7
    chacháá, postavička v zástěře stála pak v sobotu večer před lokálem, ale nešla jsem tam už.

    8
    A to je nejlepší zážitek! A ještě předtím tam už to podium měli, anebo ho teprve až po OPBH dodali?
    – jdu se podívat, co je fitinka. Nebo fitinek.

  11. Milane 9
    :-DD To je zajímavý výstup pozorování!
    Asi to tam bylo kdysi víc ošuntělé, neopravené, špinavé domy, míň barevné – asi jako v Praze tehdy?

  12. 8,10
    fitinka
    – spojovací součástka, obvykle se závitem.
    – mosazná tvarovka.
    – měděná pájená armatura.
    Takže kousky potrubí v místě, kde jsou spoje nebo zákruty, asi. Hezky kovové.

  13. 16
    :)

    Mě by zajímalo, jestli je to od slova fit – jako že to někam pasuje, anebo od slova tin – že je to z barevnýho kovu. Nebo obojí? Nebo co je to fi-…?
    Kdyby to bylo ve významu železo, tak to začíná na fe a ne fi. Ale ono je to z jinech kovů asi.

  14. Od slova napasovávat, spasovávat a čte se to tvrdě. :-)
    Fifinku mi to teda nepřipomíná ani náhodou. :-))

  15. Liško, nevím, jestli to tehdy bylo ošuntělé. Dětské oči vidí vše jinak. Prostě po tom půlstoletí se mi zdálo, že se nic nezměnilo.

  16. Milane,ta historická část kolem kostela sv.Michala byla v podstatě na spadnutí.
    Tam se na konci 90.let prodávaly trosky měšťanských domů i za 10 tis.,dnes mají hodnotu několika milionů.
    Tehdy tam taky nebyla Arionova kašna,která se myslím povedla a do koloritu Olomouce skvěle zapadla.
    Atd,atd….
    Ale zase je dobře někam se po letech vrátit a vnímat to stejně.
    To už je třeba v Praze dnes hodně těžký.
    Aspoň pro mne.

  17. 16:
    Myslíš Ratko tu Fifinku z Čtyřlístku ?
    Nebo nějakou jinou?:-0)
    No,my tenkrát fitinky utahovaly blickama a hasákem.
    Raději to nerozváděj,nebo se toho chytnou feministky a nekorektni instalatéři skončí v korporatech,jako já.:-)

  18. 24. asi jo, znám ji ale jen ze známek. Manžel sháněl nějaké známky. Tak se na poště ptal paní: Máte Pinďu? a ona odpovídá: Nemám, mám jen Fifinku :-) všeobecné obveselení

  19. 23. SAUL: Praha je šílená. Ač jsem tam studoval, vůbec to tam dnes neznám. Ale za komunistů to bylo úžasné město. Klidné, zasněné a romantické. Tehdy se mi i stalo, že jsem byl ve dne na Karlově mostě úplně sám! No dovedete si to dnes vůbec představit?

  20. 29:
    Souhlas.
    Praha byla tenkrát i přes tu zdevastovanost kouzelná.
    Dnes je to skanzen pro turisty,ale mám v hlavě a srdci pořád ty vzpomínky uložené a tak nějak si ta místa dokážu oživit,takže mám Prahu rád pořád.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *