Vnořme se do imaginace!

CO BYSTE SE ZEPTALI?

09_01

09_02

09_03

09_04

09_05

09_06

09_07

09_08

09_09

09_10

09_11

09_12

09_13

09_14

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Comics a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

19 komentářů u „Vnořme se do imaginace!

  1. A uměla bys do té imagince někoho druhé v-vést?
    Proč mě to nenapadlo, když jsem byla u tebe…

    Mě totiž nenapadá, na co se zeptat, představuju si to tak, že někam vpluju a jen sleduju a pak teprv se mi z toho poskládá nějaké sdělění… Bavilo by mě nechat se tím plout. A jen sledovat. Indicie silnější i nenápadné, jen nechat působit s vplouvat ze sebe a do sebe…
    Teda jestli si to vůbec představuju správně.
    Ale otázka… nevím.

    Chtěla bych vědět, jestli si ti moji kluci najdou hodný holky, hlavně ten mladší, zakomplexovanější. Jestli mají šanci vést normální standardní rodinnej život.

  2. Milá Liško, již delší dobu se bavím na tvých stránkách.. a Tvoji komentující ti hezky sekundují. Mám ošemetný dotaz .. k tématu výše.. Mám doma 17letého kocoura, který se rozhodl na stará kolena-packy ťapky, terorizovat moji domácnost hrou, zvanou Hledej hovno.. Jsem do této hry nedobrovolně zatažena. Já ji hrát nechci. :) a tak se ptám proč? a co mi tém chce říct. Předem děkuji za vyřízení mé žádosti.. Pokud jsem tedy dobře pochopila tvé zvláštní schopnosti .))

  3. Čemu hlavnímu by se měla Psice věnovat, aby nedělala všechno, ale jenom trošku…velké díky za vyřízení:)

  4. Jinak zajímá mě i jaké zvíře by skrz to mohlo poradit:)

  5. ru 1
    jo, jen tak si plout a co bude, to bude, to je asi nejlepší.

    Někoho druhého vvést by bylo taky dobrý, ale to jsem nikdy nezkoušela. Měla jsem možnost si vyzkoušet relaxaci s lidma, ale nešla jsem do toho. Připadá mi, že je lepší napřed vyzkoušet, jak rychle komu jde zrelaxovat; větší skupinky jsem se bála, protože třeba mě docela ruší, když někdo předříkává tu relaxaci moc pomalu nebo víckrát opakuje stejnou větu, jak se to učí v nácviku autogenního tréninku (myslím). Jednak mě to ruší a jednak hrozí, že usnu. Tak proto jsem se tomu radši vyhnula. A vůbec mám asi potíž něco někomu předříkávat, jednak nejsem zvyklá pracovat s hlasem a jednak se cítím jako nějakej diktátor. To musím nějak zkultivovat, na starý kolena to zkusím :)

    Otázka pěkná. Tak já uvidím, to jsem zvědavá. Jestli uvidím.
    Akorát já osobně si hned řeknu A co to je ten standardní rodinnej život? Já si pro sebe celej život přála přesně to – mít normální standardní život s rodinou, něco obyč nevybočujícího, ale zatím se mi to teda nepovedlo ani zdaleka. Poaždý se vynajdu někde v něčem nestandardním nekonformním, aniž bych o to usilovala. Dokonce je to teď řekla bych moje nejhlavnější téma.

  6. Lenko 2
    :-)) to je krásná hra. Zvláštní schopnosti nemám, ale zvláštní kocoury jo.
    Najdi hovno… Náš kocour hrál Najdi smrdící krapet moči.
    Naštěstí už tři týdny nehraje, vykastrován, hurá, smrad omezen.

    Tak to mi určitě půjde, když se to týká kocourů. :))

  7. psice
    aby nedělala všechno, ale jenom trošku.

    Trošku od všeho?
    Zvíře jsem taky zvědavá. Třeba to bude nějakej prastarej bůh nebo pilný mravenec…

  8. Vůbec nevím, co by mělo být odpovědí :-)) kdyby něco konkrétního… tak je to věštění a to není dobré. Něco abstraktního jedině… ve smyslu, až večer půjdeš spát, osprchuj se a vem si teplé prádlo

  9. ratko 8
    Věštění mi z imaginace nikdy nevyšlo, spíš takové zprávy pro uklidnění (a to mi bylo jedno, jestli se splní nebo ne, hlavně že jsem z té imaginace vylezla v lepší náladě, než když jsem tam šla). Vem si teplé prádlo je dobrý :-))
    Mně tam jednou medvěd ukázal, jak se postavit sám za sebe – nějak hudral a nadával do ďoury, že mu táhne na záda, a potom vyšel nahoru na pahorek a vyhlásil, že mu teda na záda už táhnout nebude, o to se postará buď on, nebo někdo jinej :)) Tak nějak to bylo.
    Nebo mi dal loni nějakej orel dýňový semínka. To potom dělalo to, že jsem snědla v reálu dýňové semínko a přemýšlela o nich nebo spíš věděla o nich, nějak s nimi žila, možná to mělo nějaký význam z té imaginace, k měčemu se to vázalo, ale to už nevím; kdežto předtím mi dýňový semínka byly volný. A to pár dnů vydrží, sžití se semínkama:) a pak zas je to pryč a dosah imaginace je nula. Nebo to není nula a dá to nějakej příjemnej pocit, ujištění nebo stabilizování. Mně. Já nemám ponětí, co to dává někomu jinému.
    Na čtyřdenním semináři Cesta hrdiny – http://www.gestalt-praha.cz/kontakt/365-cesta-hrdiny-
    kde jsem byla, to něco, co tam člověk dostal na cestu na začátku, vydrželo dýl. Vlastně mně až doteď a já tam byla asi před dvěma a půl lety myslím. Asi jako ti šamani, co mají svého průvodce do imaginárních světů. Můžu to používat v imaginacích dál nebo nemusím, ale je asi dobrý mít tam možnost mít něco stálýho, takový podpůrný.

  10. Mně to teď všechno připomíná pohádku o Plaváčkovi. Jak šel k dědu Vševědu a dal mu tři otázky.
    Zajímalo by mě, jak ta pohádka vznikala…

  11. 9. :-)) ujištění že teplé prádlo je opravdu teplé

  12. 8,11 ratko
    Jo, aspoň si to sama líp utřídím:
    Mně to nejvíc připadá, že si z imaginace odnesu nějakou zprávu nebo imaginární předmět, zvíře, cokoli, a to si zapamatuju a provází mě to v nejbližších dnech a je na mně, jestli si na to vzpomenu nebo schválně vnímám, jaké to je, že mě tohle provází. Je to nějak se mnou přítomné a já si s tím můžu počít, co chci nebo nic. A za pár dní je to pryč a možná mi to dá ujištění, uklidnění, usmíření, stabilitu nebo klid v náročných dnech, kdy ho potřebuju; pro který jsem si do té imaginace šla.

  13. Otázka tedy je, nakolik je tohle přenositelné na někoho dalšího, na toho, komu zprostředkováváš informace.

  14. 1
    Zkusila jsem jako Plaváček přijít s první otázkou a napřed že prej co já, ať když já tam jdu, ať řeknu, co že já nemám „standardní rodinný život“ a jdu přitom prosit za jiný. A prej mám ještě přijít. A to s tím zvířetem, co se ve mně usadilo – musela jsem se (až poté) teď rozhodnout, jestli ho chci, nebo ne. Tak jsem řekla jo a tím se zase zmenšilo. To jsou mi ptákoviny :))
    Něco jako televizní seriál.

  15. A hra „Hledej hovno“
    – zatím jsem dospěla jen k tomu, že v imaginaci na hradě musím hledat hovna a možná i toho kocoura. Tak to ještě prubnu a uvidím, co tam tomu řeknou. :)) Ale v hlavním trůnním sále to nesmrdělo a hovna tam asi nebyla.

  16. Milá Liško, děkuji …. poté. co jsem zde vznesla dotaz, kocour začal chodit znovu do záchodku.. Možná se zalekl Tvých schopností a tímpádem prozrazení nějakého vyššího poslání či sdělení… Lenka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.