24 komentářů u „Moje dobré zvěsti (3)

  1. No a já jsem vždy přemožena intenzitou okamžiku a potom se spoustu dní musím brzdit a tlumit a trpět se svým notýskem, protože se chci spícího polárníka furt; já nevim, že mě to tak bere … to je tím vědomím, že ho furt a denodenně nebudu mít nikdy – to potom rozdmychává vášně a nestačí mi, co mám, nemám nikdy dost (se vyvine jako pocit) a jsem ta „věčně nespokojená nenasytná harpyje“, jak jsme se tu nedávno bavili – jenže v tom se právě ukazuje, že ty harpyje vůbec nejsou zlý, ale roztouženě smutný!

  2. ad 1: Já taky. :-)
    Jinak dodatečně přání k narozenínám – patřím k těm, co si stěží zapamatovali svoje rodiče a svoje děti. .-)

  3. taky přeju vše nejlepší. a obrázek dva je fakt moc pěkný a to tvoje povídání v komentáři dva ukazuje jak to vlastně všecko vzniká – to otravné umělé co se na „reálné“ nabaluje. Jak rozum dokáže kazit a ničit a zvisat se a otravovat fikcemi a iluzí. Však až to bude opět tak to bude opět. Proč se mezi tím otravovat. Dyť i to mezi je fajn. ale jinak. a taky je to život. taky důležité.

  4. Zasnila jsem se u druhého obrázku a zapomněla Lišce popřát. Lištičko, krásné narozeniny! Ať se Ti splní všechno, co si přeješ! Žádné otravné velikonoce, ale krásné noce. :-)

  5. napadlo mě, že pro mě jsou svátky dnem volna. a to je pokaždé dobrý. mám volno a nemusím do práce. proto je to svátek. stejně jako sobota a neděle. jiný význam nemají.

  6. dyť zapomínám i na vlastní narozeniny. nedokážu rozlišovat dny jinak než dle toho jestli mám něco nebo nemám nic na prácu.

  7. ratko, tvoje komentáře 4 a 6 mi dnes zní jako balzám. Dík, to jsem potřebovala. Zas mě to nějak dojímá … dneska jdu do hospody s kolegy, snad se už dojímat nebudu :)

    barčo, ru,
    vám taky díky za přání!! Já letos nevycházím z údivu – dnes jde s kolegy slavit do hospody a já dnes od nich dostala několik dárků, dost senzačních, esteticko.duševně krásno vyjadřujících a potěšujících, to je sen. Mám dojímací den a včera dojímací večer s Akčním Hrdinou a vůbec. A to nemám PMS, spíš krátce po ovulaci … achjo, ty prožitky budou jednou moje smrt :-))))

  8. Liško, všechno nejlepší – máš narozeniny voňavý od rozmrzlý hlíny a prvního slunce a to se cení (zvlášť to cení listopaďáci, co jim narozeniny taky smrdí od hlíny, ale spíš ty hřbitovní, dušičkový…). Taky ke svátkům nemám moc blízký vztah a když už ty jarní, tak Čarodějnice, kdy už bývá na beton pěkně a na posezení a skákání přes oheň, to se dám vždycky zlákat (daleko radši než na slepičení na vejcích a ještě za to dostat vyšleháno, když jsem byla na gymplu, tak to navíc byl takový indikátor krásy a oblíbenosti – kolik kdo měl koledníků.)

  9. psice,
    díky, hlína snad letos do listopadu rozmrzne… na teplé večery se taky těším. Když slyším zpívat kosa, už se na ně skoro naladím. Akorát že ti ptáci začali víc zpívat už před měsícem a půl a jaro pořád nikde. Jé, teď hlásí v rádiu počasí- občasné sněžení. No nevadí, jistota je, že jednou jaro přijde, tak co, nebudu na něj spěchat a tím ho nervovat.

  10. … v minulém komentu je čas 6:33, ale bylo o hodinu víc, nedošlo mi, že se letní čas nenastaví automaticky. Ale jaro přijde snad automaticky :) Natož když jsem rituálně zahodila zimu do vody, asi před třemi týdny, na Smrtou neděli.

  11. 10. Liško jo. V zimě mi přijde, že křičí zimou a hlady, když se ráno vzbudí. :-) Ale te´d už nádherně zpívají. Taky doufám, že jaro bude, no možná, že si skočíme rovnou do letních teplot. Uvidíme.

  12. ad11:
    To záleží, jak je to tady napsaný. Na většině blogových šablon se čas posunuje automaticky. Koukala jsem na Blogspot – tam to mám taky v poho.

  13. Stáhla jsem si pro potěchu a pro ukojení zvědavosti po Osho knihu Život,láska, smích a světlo. Vyhrabala jsem u Sáry na starém blogu, že ji ta kniha oslovila. A vím, že vy to nejspíš taky znáte, tak nechci zůstat pozadu. Zatím normálka. Teď přerušuji četbu a jdu tančit do Lucerny s kamarády.
    Sobotní večer je tentokrát dle konvencí :-))

  14. Já jsem si pro potěchu vymalovala budoucí fotokomoru. Černě a šedě. K sežrání elegantní.
    A rozpadla se mi kuchyňská linka. Tak jsem si po několika týdnech hledání všech možných z druhé ruky (škaredých a nelevných) objednala novou (relativně levnou, ale furt za dvojnásobek, co jsem na to plánovala) a teď mám půlky pod zádama na přefiknutí drátu, jestli to všechnio zvládnu, finančně i svépomocí i časově, protože už z toho vyplynula prakticky generálka celé kuchyně.
    Ale zas teď nemám absolutně čas na nějaký trápení se kvůli chlapům.

    Až ti bude hodně ouvej, pořiď si starej byt zn. postupná rekonstrukce nutná. A budeš mít po duchabolu. :-)

  15. ru, já nemám ani na starej byt ani na starou linku. No snad brzo přijdu na to, že by bylo normální pracovat někde za normální peníze a ne za směšně malou částku. Za několik let. Až budu mít psycho- výcvik hotov. I když říkat si, že něco udělám „až“, to je nanic. Nebo bych si mohla vzít vedlejšák číslo dvě… kdyby byl k mání. „Kdyby“ a „až“ :-)

    Tyjo, černě a šedě, to je určitě „cool“.

  16. Je to děsně pěkný, Adam už to chce do svýho pokojíčku taky. :-))
    Akorát dvě vrstvy nátěru jsou minimum – čím tmavší barva, tím horší krytí a tím víc šmouhování.

  17. Tyjo, pročetla jsem si trochu svoje komentáře a napadlo mě: kdybych je četla u někoho jiného na blogu, kdyby je psal někdo jiný, tak si řeknu, co je to za rozháranou babu, a představím si ji jako plašanku, medovou blondýnu s vysokým nemedovým hlasem. Jako nějakýho pošuka, od kterého člověk neví, co čekat v příštím okamžiku – jestli se začne hihňat a pobíhat kolem domu, anebo tragicky a dramaticky s příslušně patetickými gesty naříkat „Ach, já nešťastná. “

    No nazdar. Tak já snad nepůsobim naživo. Připadala jsem si doteďka dost stabilní, schopná dát klid tomu, kdo by zrovna byl v nepohodě v mojí přítomnosti. A zároveň i dost energie. Četba vlastních komentářů s časovým odstupem je dobrá metoda! Mám dojem, že to psal někdo jinej než já :))

  18. no nejen psal :-) když se dívám na fotky nebo si vyprávím s někým společné historky tak mám pocit že to bylněkdo jiný. cizí člověk co vypadal jako ja.

  19. Všecko jsem furt já. Sicel v minulým životě, nějakým, ale furt jsem to já. A až do smrti se budu stydět za všecko, co si na sebe budu pamatovat. :-)

  20. ru, já teď zrovna četla komentáře pod článkem starým 1 měsíc a zjistila jsem, že si nepamatuju vůbec nic. Že jsem si z té debaty, podnětné, moc nevzala a spíš zase jela dál svoje kolečka ve svých kolejích, no nazdar.

  21. ahoj Lišinko ;-)
    všetko dobré a krásne a slniečkové k narodeninkám ti prajem!
    (obrázok je wellmi pekný, ale nejako mi to nejde dokopy s tým tvojím smútkom? smajlíček zmäteníček

  22. Ahój Vlčiča!

    Když jsem v přítomném okamžiku, není smutek. Když mi začne mysl lítat do budoucích scénářů nebo do životů jiných lidí, které nejsou moje a nemám za ně mít zodpovědnost a příliš se jimi zabývat, tak to způsobí smutek, nepokoj, bezmoc.
    Takhle napsané je to logické, ale když do toho vlítnu, nejde hned rychle vylítnout. Už jsem si vymyslela hezkou příjemnou představu, kterou musím v tu chvíli nasunout před svůj vnitřní zrak, abych zastavila ty pitomé představy a domněnky, co jsou zbytečné. Akorát ji moc nepoužívám. Vlastně mám dvě, hodně podobné – jedna je na existujícím místě a druhá na vysněném, ale jde o tentýž typ prostředí a události. Je to tajný, aby to mělo sílu :) – Jen nápověda: je tam jídlo :)

    Díky za přání.
    A dnes ráno už mám pocit jistoty, že je tu jaro! Juchůůůů!

  23. aha. no aj tak mi to nie je celkom jasné, ale nebudem sa pýtať na privat veci….. dík za odpoveď, Vlčiča je celkom pekné oslovenie ;-) a nápoveda, že jídlo – to znie pre mňa hrozne zvláštne, ale nechám to na svojej fantázii…kouzla majú ostať tajné ;-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.