Můj první letadlový

I KDYŽ POKUD JDE O MATEŘSKOU…

Ne o mateřskou letadlovou, natož mateřskou dovolenou, ale o mateřskou školku. Když jsem chodila do školky a možná ještě dřív, měla jsem kufřík. A mám ho pořád, jen teď po posledním stěhování nevím, kde. Jo asi na skříni. Moment…

kufrijo500

Byl tam! Obalený ve fólii ještě z dob stěhování. Ten kufírek je skvělej. Mívala jsem ho na chalupě. A v něm poklady. Nalezeného malého mikymauze, co měl jen jednu nohu, reliéf Asiatky, možná nějaký ten vytržený zub, jo taky dřevěný suvenýr – trakař s dřeváčky. Dřeváky se řeknou holandsky „klompen“ – ale to sem nepatří a jak se řekne trakař, to zatím neumím. Kufr se řekne koffer, to byste uhodli taky.

Pak nastal školní věk. Osmdesátá léta. A nenávist ke kufrům. Na školu v přírodě a na tábor jsem totiž měla spolehlivě největší loďák ze všech. Takovej ten papírovej hnědej hranatej. S okovanými růžky. Někteří spolužáci měli menší, modernější model – již z období socialismu – a to v koženkovém provedení se zapínáním na popruh. No a co, kožence jsem nikdy nepřišla na chuť. Obřím kufrům už vůbec ne.

Ve čtrnácti jsme přišli na gympl, odešel socialismus a do módy vešly malé kufříky přes rameno. Místo kabelky. Moje kamarádka dostala bílo-černě počáraný a já sytě růžový. To úplně nebyla barva, kterou bych zvolila, ale kufřík jsem chvíli nosila, hlavně když jsme spolu chodily na kreslení. Pak už zas v módě nebyly. A náhodou asi před čtyřmi lety jsem ho vytáhla a několikrát vzala do města! K tmavomodrému kabátu. No proč ne. Teď je zas na skříni. Teda ale k mému žlutému hacafráčku by to byla pecka, to už bych vypadala jako žena, co si říká nežádoucím způsobem o pozornost.

kufir500

Od šestnácti cestuju jen s batohem. Výhradně. Po horách, po lesích, i do letadla jsem ho brala. Pak jsem víc než 10 let neletěla a nechybělo mi to. Až loni v roce 2019 jsem letěla s kamarády v rámci projektu pod Erasmus Plus vždycky na týden do Záhřebu, do Dublinu, do Antverp. Jenže s malinkým batohem, ne velkým do hor. S malým dohranata, co má náhodou rozměry palubního zavazadla. Protože je nutno se vejít do toho rozměru. Ještě jeden hodně sympatickej Polák, výtvarník, co vypadá jak polskej velmož, měl batoh. Ten přijel autobusem; do Prahy v lednu na předchozí setkání. Jinak mají vždycky všichni kufírky na štangli, kromě mě. Takový ty, co hrkotají po městské dlažbě. A kolega si pořídil úplně nový, tady je v Antverpách:

kufr-antw500

Kdyby mi neřekl, že bych si taky konečně mohla pořídit normální kufr, ani by mě to nenapadlo. Nerada vyhazuju peníze za blbosti, za jakékoli vybavení. Jo ale před týdnem jsem si koupila po 10 letech nové brejle. Modré. Takže když už jsem v tom rozhazování prosincových odměn, v pátek v půl šesté večer jsem se stavila v obchodě s bagáží a měli tam jeden červený! Za patnáct set. Dvě kolečka, ne čtyři, látkový, ne skořepinový. To jsem chtěla. A dokonce má roztahovací přední kapsu, takže může i překročit rozměr palubního zavazadla. Doufám, že mě s ním v pondělí nevyhoděj. A že nestihnou do týdne zavřít Brusel kvůli nákaze a karanténě. To určitě nestihnou.

kufrik500

Hned jsem si do temně malinového kufru dala worsten en biertje. To taky uhodnete, co to vlámsky znamená. A drkotala jsem domů.

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co Liška. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

22 komentáře u Můj první letadlový

  1. rulisa napsal:

    Buřty a pivo. Bez koukání do slovníku.
    Červenej kufr, modrý brejle, žlutej kabát. Hlavně k tomu už nepít zelenou. :-)

  2. 1 :- ))
    Vezmu si modrej kabát. Ještě nebalím, teprve peru a musím posílat nějaký maily a tak, ale to se mi nechce, asi to nechám na zítřejší dopoledne, odpoledne se přesunu na letiště. Jsem zvědavá, co bude na letišti, jestli normálka, nebo mi dají roušku přes obličej a pak mě podle fotky nepoznají :- )

  3. ratka napsal:

    2. myslím že bude klidný let :-) spousta zájezdů se ruší, ubyde lidí. Kufr je pěkný.

  4. Saul napsal:

    “ A že nestihnou do týdne zavřít Brusel kvůli nákaze a karanténě. To určitě nestihnou.“
    No, na to bych moc nesázel.
    Tam už vymysleli a zavedli tolik blbostí….

    Já mluvil v pondělí s jedním čerstvým navrátilcem z Itálie.
    Už je v karanténě, ale zatím prý zdravej.
    Tak uvidíme.
    Kdybys potřebovala roušku, tak dej vědět.
    Já z práce nějaký mám a udělám ti cenu.(5000Kč) :-)

  5. ratka napsal:

    4. máš ty správné?

  6. :- )
    Teď jsem koukala na lety a za půl hodiny letí jeden do Milána. Jinam do Itálie nic, všechno je zrušený. Ale ten let do Milána se spol. Easy jet, to teda nechápu. Někdo tam poletí a už tam zůstane, nebo je to jen pro Italy odsud, zajímavé.

  7. ratka napsal:

    On člověk neví kde se nakazí, syn jezdí vlakem z Mnichova do Vídně a odsud k nám. Prý po cestě potkává stovky různě kašlajících podezřelých lidí. Já dnes podávala ruku v kostele dvoum Číňanům, smáli se na mě a vypadali podezřele. Rouška asi nepomůže, v kostele ji neměl nikdo :-)

  8. Saul napsal:

    7:
    V kostele je svěcená voda, takže jestli sis v ní potom umyla ruce, jsi zdráva Ratko:-)

  9. ratka napsal:

    8. no to je moc vtipné :-)))

  10. Psice napsal:

    Ten je skvelej! Ja mam taky divnou averzi k utraceni za zavazadla – prislo mi to takovy zbytecny, vzdyt je dulezitej obsah, no ne? Ja zase vsude cestuju s krosnou, takovou nafukovaci – da se smrsknout na prirucak, i roztahnout na 14denni pobyt, skoro navzdory fyz.zakonum:) Ale vzdycky jsem na letisti okukovala ty designove i klasicke lodni kufry, se kteryma se clovek nemusi tahat jako s mou krosni priserou, ze ktery navic visi ruzny pasky a provazky cele natesene na to, aby se nekde zachytily na jezdicim pasu. Taky to vypada podezrele, takze kdyz se neco kontroluje, je to ma krosna. Takze jsi me malinakem navnadila! Preju pohodove cestovani bez kychancu.

  11. Jirka* napsal:

    Už jsi zkoušela nakreslit Lišku s rouškou? To jsem zvědav, jak si poradíš s tím čumákem :-)

  12. Milan napsal:

    Za mlada jsem chodil s plyntaškou. Kdepak kufr!

  13. rulisa napsal:

    Akorát že do toho kufru se člověk, ba i ženská sbalí i na několik dní, do somradla těžko.

  14. Liška napsal:

    Já taky, Milane, a na zádech jsem k tomu měla kletr. Vodu a jídlo na několik dní do žracáku nenarveš.

  15. Saul napsal:

    S tím Bruselem to máš jak?

  16. rulisa napsal:

    Tipuju, že po dnešku nijak.

  17. Saul napsal:

    No já jen, jestli tam už není.
    Ale já jsem kamarád!
    Možná bych jí do domácí karantény po návratu přinesl i batoh lahváčů:-))

  18. rulisa napsal:

    Myslela jsem, že má letět až teď to další pondělí, ale čtu to znovu a asi už tam fakt je. Nebo už jsi, Liško, zpátky?
    No, tak to budem možná v dohledné době číst článek o tom, jaks konečně doma dotáhla ten velkej úklid nebo znova malovala. :-))

  19. Saule 17
    Tak mi je přines, platim kartou :-), jestli jsi v Praze, protože nechci nechat matku seniorku, aby mi je tahala. Říkala jsem jí, ať mi koupí tvrdej alkohol, aby nemusela tahat flašky, ale jenom jednu flašku. No a ona že to koupí zítra (vsadím se, že zítra už nebude moct ven ani ona, tipuju, že to bude platit od pondělního odpoledne); prý máme čtvrtinu lahve whiskey od vánoc. No, jenže to já mám v nucené internaci na jeden den, aby se mi zlepšila nálada. Taky mám teď balík belgických waflí, tak buď budu na uklidnění jíst wafle, nebo chlastat, ono je jedno, jestli mám bejt obézní, anebo alkoholik. Dneska jsme vypily jednu lahev bílýho, ještě mám dvě Bohemky brut.
    A nemám tušení, jestli rohlik.cz má v těchto dnech volnou kapacitu zrovna na můj chlast. Přejdu tedy stylově na čaj.

    A teď vážně. :- ))
    Vraceli jsme se z Bruselu až v sobotu večer, takže jsme už den věděli, že budeme muset být 14 dnů v karanténě. V sobotu jsme měli volno, program workshopů byl zkrácen, ale s kolegou jsme bloumali po prázdných ulicích, muzea zavřený, v chladu jsme seděli venku, pak na nádraží v průvanu, byla nám zima, tak jsme radši jeli dost včas do toho strašnýho Charleroi, kde není lautr nic, ale v autobuse i na letišti tam měli teplo. Asi si to sem napíšu jako deníček, abych nezapomněla. Čas mám :) Ale budu i trochu pracovat z domova.
    Nebudu dávat stejný fotky sem a potom na fb, aby mi to nějakej robot nespároval… co si o tom myslíte?

  20. 18
    no malovat bez lahváčů určitě nebudu.
    Starý papíry probírat a vyhazovat taky nebudu, protože je nemůžu vyhodit, leda oknem.

  21. ratka napsal:

    20. já zase mám čas dělat na zahradě. Je to nakonec to nejlepší, děti k nám teď nechodí a ani nechci. Chráním mámu, musím zůstat zdravá. Jsem její jediný kontakt.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.