96 komentářů u „Na hrášku

  1. To přijde do kanceláře. Já budu sedět nahoře ve svým ajnclíku. :-)

  2. 5
    Možná poznáš i z okna, jestli je to princ. I bez hrachu. Nebo po něm ten hrách na stěnu házet?

  3. Hrách obvykle v práci k dispozici nemívám, ale mohla bych po něm flusnout.

  4. 7
    :-)))) nééé :)

    To bylo tak šokantní, že jsem to napřed četla „tloustnout,“ po hrachu. Pak až flusnout.

  5. 10
    nojo, teď jak to čtu, se poznávám.
    Prosimvás existuje nějakej něžnější ekvivalent chování, kterej bych zvládla absorbovat?
    Mně připadá, že ti něžnější lidi se nebojej dotýkat druhejch, je to pro ně běžný, vyrostli v tom. Pro mě to není automatický, já si zatraceně všimnu, že se někoho dotknu.

  6. na Silvestra jsem byli u sousedů (tradičně) a sousedka má fobii ze zvířat. Pořídili si kočku a ona má velké problémy se jí dotknout, dotek vní vyvolává extrémní reakce. tak jsem řešili … zda by to nešlo třeba v rukavici. její babička takto v rukavici hladila psa. kdykoliv si navlékla rukavici přiběhl pes pro pohlazení :-) ten problém podle mě je v síle reakce při doteku. když je ruka v rukavici… není to tak intenzivní.

  7. 13 ratko
    to je zajímavý!
    S tou rukavicí. A že si vůbec pořídili kočku.

    Já teda rukavice zkoušet nebudu, u mě je jedno, jestli jsem v kabátě nebo v čem je ten druhý.
    Co ale dělám v obchodech: šahám na hebký hadry, na takový chlupaťoučký měkkoučký věci, kožíšky a tak. Nemám to ráda na sobě jako oblečení mezi lidi, ale ošahávám to. Hned se k tomu ženu a makám na to.
    Jeden takovej župan bez rukávů mám heboučkej od kamarádky, ten teda dost nosím, doma přes oblečení :-) aby mi netáhlo na záda. je takovej měkkoučkej.

  8. A zrovna sněží. To je takoý něžný, za oknem. Když k tomu není ten mráz a vlhko.

    Asi jako střelba do terče, to mě taky baví. Když k tomu není ten strašnej kravál výstřelu.

    No a heboučký věci taky ochmatávám, když to skoro niukdo nevidí.

    nějak mi to sedí dohromady. Úchylárna :-)))

  9. 16. týjo, to mě vůbec nenapadlo. ale jako podnět dobrý… ona tu kočku má kvůli dětem. tedy pro ně by udělala všecko.

  10. 14) Jó, to ohlazování chlupatejch věcí v obchodě! To mám taky. A někdy jsem v pokušení ohladit si i lidi, co jsou lákavě blízko v tramvaji nebo metru, ne, že bych trpěla nějakou nepřekonatelnou chutí se dotýkat, ale právě kvůli tomu, že na sobě mají nějaké lákavé materiály, nebo zvláštní vlasy. Jinak se lidí asi moc nedotýkám, myslím tím způsobem, kdy bych je v proudu řeči ohlazovala, poplácávala, nebo tiskla. Většinou je hraniční situace už jen to, když se se mnou chce obejmout někdo, koho moc neznám. A ještě se chce třeba olíbávat na každou tvář – z toho jsem mimo pokaždé, neodhadnu jakou stranou chce začít a jestli na jednu, nebo na obě a jak moc kontaktně.

  11. 17 mě by to taky nenapadlo :-) Ale když šmátrám na kožíšky a ne na lidi, trochu autisticky se to jeví.

  12. 18
    jo na to olíbávání na tváře (nebo do vzduchu) jsem si ještě nezvykla!
    Sotva jsem si během dospívání začla zvykat na to, že klukům-kamarádům dávám pusu na pusu při loučení apod., tak se zvyky změnily a teď se to dává bokem a mě to rozčiluje, vždycky jdu přímo a ten chlap mi pak připadá zženštělej, když cukne do boku, nemám to ráda.

  13. 20. taky opusinkovávám všecky mlaskavě na líce :-)) muži jsou v šoku

  14. 11
    Jo, vystihlas to.
    Jsi hodně moc zavřená sama v sobě, ve ctění svojí – a tedy i cizí – nedotknutelnosti.

  15. 22 jo, to tak je!
    „Dotknutelní“ – by byl název filmu :)
    Budu si říkat, že jsme dotknutelná, a uvidím, co to hodí.

  16. Olíbávání moc nemusím a do vzduchu nelíbám, ale z boku na tvář často, všecky ženský a ty chlapy, u kterých mám zábrany jít rtama na rty.
    Ono taky se není co divit, když je člověk chronickej oparář, že. Po hromadných silvestrovských a podobných líbačkách to vždycky vyraší stoprocentně.

  17. 23, Film Nedotknutelní byl moc hezký film a dotýkat se tam muselo i tam kam se vůbec nechtělo :-)
    bylo to podle skutečné události.

  18. Ááá, Nedotknutelní… jo, to jsem viděla. Sice předvídatelný syžet, ale pěkně udělánoi dobře zahráno, líbilo.

  19. Nedotknutelní – jsem ještě neviděla, ale víc lidí říkalo, že je to dobrý. Takže vy taky. Dobrá.

  20. Je to ten typ filmu, u kterýho si na začátku řekneš, Jéžiš, to je jasný, zkaženej nebude chtít, pak si dá říct, postupně se začne napravovat, pak se začnou mít rádi, mezitím tomu bohatýmu něco vyvede, pak toho bude litovat… to snad ani nemá cenu se dívat. Jenže neodejdeš, páč tě to baví. A furt tě to baví, i když tušíš dycky dopředu, co cca přijde, a baví tě to až do konce. :-)

  21. To s tou nedotknutelností ad22 platí – pojí se s tím památná názorná událost, kdy někdo řek, že mi podá ruku čičo, pak mě „neplánovaně“ navíc obejmul a já když jsem si to uvědomila – ač mi to nijak nevadilo, nebylo nepříjemný – jsem se odtáhla se slovy něco jako „No počkat, to se neřeklo…“

    Byla to významná událost, ale i tak jsem si z ní ještě nevzala všechno. Jak vidím.
    A že bych pátrala pitvavě, kde se to přesně vzalo, to taky ne; prostě neohlášené neplánované intimnosti mě zarazej a jdu od nich.

  22. A zas tam píšu jakýsi divoký čísla odkazů… V 31 patřilo být 29, ne 26.

  23. :-) ještě k tomu včerejšku s domovníkem – byla jsem v takový euforii, že jsem mu přála k Novému roku a děkovala mu, a vlepila mu pusu na tvář. :-)
    pořád se smál, tak dobrý…..spíše se smál mým katasrtofickým scénářům, protože jsem toho měla plnou hlavu.

    a večer, než jsem šla na ohnostroj, chodila jsem chvíli po městě a bylo mi zima, tak jsem si zašla do hospody na grog a tam si ke mě přisedl nějaký Jirka a koukal na mě jak na svatý obrázek ……no prostě moc a moc se snažil a chtěl až příliš…..no, vydyndal na mě telefon, já bych se ho asi jinak nezbavila …..no, ale šli jsme na ohnostroj….a tam mi několikrát šáh na zadek….no, nelíbilo se mi to…..ani ten Jirka se mi nelíbí….ale je určitě hrozně hodnej a sám.

  24. Jinak k tomu objímání a pusinkování a dotekům – nebyla jsem na to vůbec zvyklá. Naučila jsem se to až v práci mezi holkama. doteky u pacientů taky časem.

  25. já potkala kolegyni z práce, předminulé s dvěmi kolegy… jendoho jsem znala a druhého ne a vylíbala jssem je oba :-))

  26. 33
    no, nějak musel. Někdo plánovaně – prostě se šlo na rande, bylo jasný, že je to rande a bylo. Mám dojem, že dřív jsem byla přece jen odvážnější. Nebo jsou to vlny a teď jsem na sinusoidě dole a bojím se šáhnout.
    Jsem šáhla na rameno v kabátě onehdá. A nic. Na mě nešáh nikdo. Asi nejsem sama, kdo se bojí, co by to udělalo :-DD

  27. jinak potřeba se dotýkat něčeho příjemného souvisí se domnívám nejen s láskou (člověk dává) ale i s citovou vyprahlostí.(sám potřebuje)

  28. 39. no, spíš vzbuzoval celkově soucit. – potřeboval se vypovídat někomu a trochu pozornosti a tak. Pak taková ta kombinace malej (o hlavu menší než já) a silnější, no nic moc. No, není to tam a nebude i kdyby se sebevíc snažil….

  29. 41. spíš se zlobím na sebe, že jsem vyměkla a ten telefon na sebe dala…..jenže fakt jsem přímo tam měla pocit, že se ho jinak nezbavím a nebudu mít klid.

  30. 40
    no, já teda nevím, proč bych se dotýkala něčeho nepříjemného.

    A to asi taky souvisí s tou nedotknutelností. Prostě jen velmi těžko přes to dokážu přejít a dotknout se něčeho nepříjemného. Jen hrozně těžko můžu dát pusu někomu, kdo je mi protivnej. Nějak s tím asi souvisí nejen tělesná, ale celková skoro nemožnost, abych udělala něco, co se mi příčí.

  31. 42
    :-)))

    43
    Jo, neodbytnost střižená potřebností soucitu, a pak to bývají buď vydírající závisláci nebo naopak nejvíc si nárokující vlastníci.
    Utíkat zavčasu.

  32. 44
    Nechuť dotknout se někoho nepříjemného (natož ho líbat!) je přirozená, normální, zdravá.
    Horší jsou ty zábrany dotýkat se uvolněně (ne prostřednictvím bramborových kroket) toho, kdo mi je příjemný. Celý, ne jen jeho kabát.
    Dokázat se uvolněně, s přirozenou příjemnou radostí, dotknout jeho kůže a nevyskočit kvůli tomu z té vlastní.

  33. jinak kožíšky jsou fajn, jo, chybí mi kožíšek….Tapi :-(

  34. 45. nojo, zavařila jsem si. takže až mě někam pozve ven (zatím dnes jen poslal romantickou zasněženou sms) – vyjdu si s ním a dám to na pravou míru. Nechci být k sobě i němu nefér.

  35. 48
    Nevycházej!
    Buď fér a nikam s ním nechoď a žádné další naděje nevzbuzuj. Pokud zavolá, zvedni telefon a řekni mu to, pokud pošle sms, odpověz přes mss, žes to zváýila a že s ním nic mít nechceš. Tečka.

    Když s ním někam půjdeš, bude to jen další podanej kousek ruky.
    A nebo jdi a začni si s ním, pokud tě to tam táhne, i když rozum říká Ne. A uvidíš.

  36. 49. no, já jsem si myslela, že mu naživo tak nějak řeknu ten první odst. co píšeš.

  37. Proč naživo?
    Co mám zkušenost, tak pro něj to bude znamenat jen jediné – že jsi ukecatelná. Že sice děláš to sovje ženský obezličkový nenene, ale že když se bude dál snažit, tak že s ním zas příště někam pudeš… i když to budeš zas zakrývat tím, že s ním jdeš jen proto, abys udělala to svoje nenene…

  38. hovory, sms….hm…naživo v klidu říct mi to přijde lepší.
    prostě vím, že nechci ted aspon půl roku se vážněji zaplést s žádným mužským.
    to vím jistě. a stímhle na 200% ne.

    a když se náhodou zapletu, tak jedině s tím, kterýho bych ráda a on mě.
    a ta šance je tak mizivá, že ji vypouštím.

  39. 48, 50
    Jeho číslo bych si uložila do telefonu právě proto, abych mu ho nikdy nezvedla, až bude volat. Na sms neodpovídat. Nebo napsat, že nic, že na to nemáš a s nikým chodit nechceš. Takovýho něco. A pak neodpovídat.
    Pokud s ním půjdeš ven, je to zřetelnej signál víščeho? Že hrozně chceš, aby ti zase sahal na zadek. Že se ti to líbí jako máloco. Protožes mu to asi nezatrhla, když to opakoval.

    52
    á čtu – vida, tak mu to napiš – že teď víš na 100 %, že nic teď nechceš. A víc ani slovo. Víc není co dodat.

  40. 53. :-) Liško, čteš mi myšlenky, žehlím povlečení a napadlo mě to jako sice utěkářská, ale nejjednodušší možnost.

  41. 54. zatrhla slovně a jasně (nešahej mi na zadek) ale zopakoval to.

  42. 54
    podle mě to právě není útěkářská možnost. To není nic nefér.
    Proč se vykecávat s někým, s kým nechci ztratit ani slovo?

  43. 55
    S takovým osobně už nikdy.
    Odmítnout po telefonním hovoru nebo sms a pak jeho číslo dát mezi filtrované. Tj. takové, které už mi telefon ani nespojí.

  44. 59
    spíš asi na sebe.

    58
    to neumím, to je pro mě moc technicky vymakaný řešení. Já to dělám postaru zdlouhavě. Neberu to nebo neberu žádný cizí číslo.

  45. Barčo,
    seš ale asi úspěšnější než já ve filtrování (ha, viz ru 58) rozpoznaných neprinců!

    Já furt budu asi dumat, jestli je to princ, nebo ne.
    Jestli když nic nedělal a nedělá, jestli to neznamená něco :-)))
    Asi bych spíš potřebovala nějakej čistě technickej filtr, jinak se budu komíhat pořád někde v nadějích.
    Je naděje pozitivní věc, nebo je i negativní?

  46. Já cizí čísla beru, co kdyby mezi nima byl náhodou nějakej princ.

    Ale když není a je to spam, tak ho šupnu do filtrovaných. Mám to na svým telefonu vcelku jednoduchý, asi dvě zmáčknutí.

  47. 62
    jééé, tohle je filtr na prince! Na prince telefonní. Na pouliční naživo zas musíme aplikovat jinej. Třeba se mračit a koukat jinam a odsekávat. To si pak pronc neřekne, že byl odmítnut, ale řekne si, že ta ženská je negativní a že on takovou nemůže potřebovat a že je mu jí líto.

  48. 64
    Tolik si toho neřekne. Řekla bych, že mužská verze je podstatně kratší. :-)

  49. 63
    já si totiž vzpomněla na Kojota, jak jednou psal, že naděje je úplně blbá. Takže to byla jeho otázka.
    Taky existuje knížka o naději, filosofická, tenká :-)) ale už nevím. Nechci už ty plané naděje.
    Nebo chci, i plané?
    Jak kdy.
    Když chci usnout a vyspat se, tak radši usnu s planejma nadějema, než abych bulela do polštáře, že je všechno zase ztracený a nahovno a čas běží a bulela ještě víc při pomyšlení,že budu mít ráno oteklý oči a pojedu tak do práce.

    Tak takhle je to s usínáním.

  50. 65
    tohle si řek jeden divnej pán, kterýho jsem musela postrčit a říct mu „Ale ty jdeš první,“ když nechtěl jít po schodech dolů pro pití k baru.

  51. 66
    Šmankote…
    Holka, kdybych já věděla, co s tím… ale nevím…
    Na to ani žádný moudra nefungujou. To naopak vím.

  52. 69
    no nic, ono to není tak blbý, jen jednou za čas. Jinak se držím reality a planých nadějí. A to jde obojí.
    Hlavně ne těch cobykdyby… což vlastně jsou ty naděje, takže asi naděje by se daly klasifikovat jako domněnky a tudíž nadbytečné komplikace. Daly. Kdybychom nebyli smrtelný, to potom se nedá neuvažovat o ničem a jen jet v přítomnosti. Dá se, ale ne furt.
    Je to prokletí, ten život. Nebo požehnání. Jako ta naděje je nejlepší nebo nejhorší. Takže asi je to fuk.
    A kdyby to bylo fuk, tak bych o tom nepsala.
    Hehe, asi už nevím, coby, asi by jiná žena šla a zapřáhla se a umyla okno a poslala ty prac.maily, co stojej ve frontě,nebo něco podobnýho.
    Já si jdu načít nový notýsek. :) nenapravitelně.

  53. 69
    já myslím, že na to funguje přímá otázka. Prostě se zeptat.
    A to je přesně to, v čem nejsem ani přímá ani odvážná ani otevřená. V tom zkrátka nejsem.

    ha, jdu pověsit prádlo! jsem přecejen žena činu.

  54. 75
    tak to jsem ráda. Až budu chtít potěšit někoho oknem,
    tak si kdyžtak rozsvítím a svleču se – v tom případě i moje okno potěší hodně lidí. A kdyby bylo umytý, tak ještě víc.

  55. 77
    To na tu dálku bude jedno.

    78
    Já když myslím na prince, spím jako zabitá! Akorát se v noci občas trochu připrobudím, když je pak následující erotickej sen moc živej. :-)

  56. Jé, právě jsem chtěla – než načnu nový notýsek – jít publikovat posledních pár stránek toho starého. A najednou vidím, že jsem to už publikovala navečer. Takže vzhůru do dalšího. Jsem zvědavá, co se tam urodí. Zatím netuším.

  57. 79
    jo tak erotickej se mi zdál na Štědrej den. Po dlouhý době vůbec jakej sen.
    Byl erotickej decentně – kousla jsem ho do ušního lalůčku. A to je celej erotickej sen.

  58. :-DDDD
    už se směju vlastním vtipům… napadlo mě, že je princezna na hrášku a podle toho probíhá její spaní. A pak je princena na prášku :))

  59. Tak chlap se snazi sec muze,za odmenu dostane cislo(telefonni) a kdyz na nej zavola,tak je zablokovany.
    Tezka doba pro gentlemany dnes,tezka.
    Hlavne ze po princech je furt shanka:-)

  60. Gentlemani nešahaj babě na zadek a už vůbec ne po výslovném zákazu to dělat.

  61. 86:
    Dekuju za ponauceni Ru.
    Jeste neco o damach,nebo aspon stolovani by nebylo?
    at je to to komplet.

  62. Tak jinak:
    Po princích je sháňka, páč si děláme lichý naděje, že ti na rozdíl od gentlemanů nám nebudou šahat na zadek, když si to výslovně nepřejem.

  63. Zadek je ještě dobrej, jsou horší věci.

    A co dělají ženy blbýho? Podobně blbýho? Že povykujou před lidma, něco po muži chtějí, shazují ho před nimi?

  64. Některým ženským stačí k degradaci jejich muže jen se podívat. :-)

    Nevím. Na kozy ni k…u mi za střízliva nikdy žádnej na ulici nešahal a ani jsem neviděla, že by se u nějaké jiné ženské snažil, ale to gesto na zadek je častý a strašný. Zezadu, když ksicht má otočenej dopředu, jakože nic, a přitom zezadu tě ošmatává… a nebo dokonce poplácá…
    Pokud jsem ho rovnou přes tu ruku nepraštila (a regulérně fest, ne že jen jako), tak jsem mu sdělila, že nejsem jeho kobyla, aby mě poplácával poprdeli, ale že jestli má tu potřebu, můžu ho vzít do maštale.
    Obvykle jsem se dozvěděla něco jako že nevěděl, že jsem taková netýkavka nebo že se přece nic tak hroznýho nestalo, když se mu můj zadek prostě líbí, nebo že kobylu by nepoplácal, protože by ho mohla kopnout, na což jsem odvětila, že to já můžu taky, ať o tom vůbec nepochbuje, a že nevidím důvod ošahávat na veřejnosti všechno cizí, co se mi líbí.
    Pro mě je zadek už intimní zóna.

  65. 92
    Jo, ale to jsou ty, co jim nakonec stačí se i jen podívat. A shazujou i jinak. Prostě musejí mít navrch za každou cenu.

  66. Když k nám přijde manželský pár vybírat hrob pro babičku/dědečka, obklady ke krbu nebo kuchyňskou pracovní desku, stačí nám vidět, jakým způsobem ti dva vejdou a slyšet první větu a víme přesně, kdo v té domácnosti vládne a jak. :-)

  67. 95
    tyjo, stejně je to děsně zajímavý, co kdo v té domácnosti dělá a jak, jestli svévolně nebo po dohodě, jestli na víkend sám odjede a nechá děti tomu druhému doma apod.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.