Nikomu se nedaří tak jako v předjaří

V HORO

f-unor 085-snez-500

Chtěla jsem si zachytit předjaří v obci. Loni jsem fotila jarní zahradu (a teď zírám na ten článek; musela jsem ho psát dost podroušená). Moje letošní fotky vykukujících jarních kytiček jsou přepálené. Smůla. Tak jsem si koupila tulipány.

f-unor 061-500

f-unor 072tulip-500

f-unor 079-500

Fotka hnědých kachen-běžců na hnědém blátě v sadu se také nepovedla, takže místo ní uvádím fotku divokých kachen z loňského února. Kachny na romantickém rybníčku s ledovou tříští. Letos jsem u rybníka ještě nebyla, protože jsem už dlouho nešla nakupovat do Lidlu.

unor 007-2014-500

unor 008-2014-500

Poslední týden mě v obci nejvíc fascinuje ryba.

Posel jara.

Objevil se v předzahrádce, kde bydlí Ťapina.

f-unor 080-500

Tak se mi ta předjarní ryba líbí, že jsem z ní vyrobila vtip:

f-unor 080-ryba-bublina-500

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Zákoutí a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

18 komentářů u „Nikomu se nedaří tak jako v předjaří

  1. Miluju předjaří! A co teprve až přijdou takové ty divoké jarní větry a vichry! Takové jsem jednou zažila i večer v Praze a padaly větve, omítky, různé krámy lítaly vzduchem, ale zrovna do nás nic nenarazilo, takže jsem byla v opojení. A ten vítr táák voněl.

  2. A bude vonět! Hurá!

    To mi připomíná, že bych potřebovala parfém na jaro. Ty, co mám, mi teď neseděj, takže radši nepoužívám žádný.

  3. Ha, už vím, v čem plavu. Vymyslela jsem ten vtip s rybou na suchu, ale nevěděla, na co bych ho použila jako úvodní obrázek (krom téma alkohol:-). Už vím!
    Tak snad se to nepřekreje něčím horším (ledaže by lepším, kdybych se třeba zamilovala) a použiju ho vbrzku.
    Taky jsem slibovala nafotit některé kuriozity, co táta namaloval v bytě.
    Chtěla jsem psát i trochu o tématu religiozita, ale mám ho málo prozkoumané.
    Pořídit nahrávku, jak hraju na baskytaru a violoncello (která asi nepůjde zveřejnit :-)
    Jo a chtěla jsem ukázat, jak jsem postupně vyráběla návrh na plakát.
    Taky šití polštářů, triček, kabelky (nedošitá) a těl keramických panenek (to je na roky).

    Poznamenávám si tady.

  4. Tak se prosím alespoň Liško vyfoť v novém sestřihu. Stýská se mi po příhodách se sousedem, doufám, že se neodstěhoval :).

  5. Ještě se vracím, zapomněla jsem napsat, že se mi ta zteřelá červená ryba s otevřenou hubou a čírem moc líbí. Rozhodně bych ji tam ležet nenechala :)

  6. zuzi ahoj,
    ryba je focená skrz plot a Ťapině by asi chyběla :-) Ráno se podívám, jestli tam ještě je – tři dny jsem tu nebyla a teď večer jsem šla kolem potmě a to si na rybu nikdy nevzpomenu, jdu po druhé straně ulice.

    Sestřih je podobný jako předtím, o něco lepší, protože ofina už dorostla skoro k bradě, takže neexistuje a je zakomponována do účesu. Na druhou stranu – ofina byla poslední tři roky to, co mě ujišťovalo, že mám sestřih. Že to má nějaký řád. Že nejsem čarodějnice. Bez ofiny mi to připadá divoký.

    Se sousedem jsme dali páteční mejdan do tří do rána u mě, pak sobotní večerní koukání na film u něj, pak jsme se týden neviděli, až dnes (neděle) před chvílí.

  7. Tak to jsem ráda, že je všechno jak má být a na svém místě :), dík za zprávu

  8. Středa 4.3. ráno:
    Šla jsem pozdě do práce, takže jsem potkala Ťapinu s pánem na obchůzce. Vesele poskakovala. Měla jsem radost, že ryba ležící pár týdnů v předzahrádce neznamená, že by Ťapina neměla radost ze života a ryb.

  9. 10.11. :-)) výborný nápad jak třeba začít s vlastním blogem. :-))

  10. až potkáš ťapku, pozdravuj ji ode mě. :-)

  11. to je hezký. dík :-)
    moji tapku jsem ti poslala nedávno na mail, který máš tady uvedený na blogu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.