Animovaný ocásek

ocasek

První pokus o rozhýbání Lišky.

Dnes.

Kdysi, v roce 1999, jsem tátovi k 70. narozeninám vyrobila animované postavičky. Jiným způsobem – rozkreslila jsem jejich fáze pohybu na pauzáky, můj budoucí bývalý manžel to všechno v práci naskenoval a v nevímjakém programu jsme je rozhýbali. Postavičky jsem nakreslila podle  své vlastní představy postav z knihy mého táty. Jejich rozkreslení a rozhýbání, byť primitivní, byla dlouhá práce. Navíc byly provázány i s krátkými úryvky jako prolinkované stránky – tehdy, v internetovém pravěku.

A obdarovaný tu námahu za tím netušil a jen se na to všechno v počítači jednou kouknul a to byla celá jeho reakce. Vsadím se, že dávno zapomněl, že takový dárek někdy dostal. Ale to vůbec nevadí, hlavně že se obrázky hýbou! Hýbací obrázky mě fascinují pořád, i když žijeme v době dokonalé grafiky počítačových her a v době filmu Avatar a počítačových pravěkých zvířat jako živých.

A svého tátu jsem obdivovala, že právě ve svých 70 letech se naučil psát na počítači. Potřeboval sice vydatnou podporu (moji), ale dokázal to.

Ukázka z roku 1999:

drska

To byl Krč Drška. A ještě jeden hrdina, elegantní vojevůdce s digitálním ptákem:

prhon

19 komentářů u „Animovaný ocásek

  1. Hezky, to vypadá dobře! Od Lišky až po vojevůdce. Ty umíš kreslit, já to měl, se svou snahou rozhýbat obrázky, horší :-) Jediné, čeho jsem dosáhl, je ohýbání rohu sešitu s namalovanými čárkami, které se měnily v obrazce. Chtěl jsem dělat animátora, ale neměl jsem na to ruce, ani trpělivost.
    Jeden čas mě bavil program http://pivotanimator.net/ – tebe asi nebude bavit, nejde o vlastní kresbu… i když, vlastně se tam dá dávat jako pozadí, jestli chceš zkus ho. Kdysi jsem v něm dělal tenhle vkaz:
    http://obycejny.blogspot.cz/2007/12/vzkaz.html
    Díky za připomenutí, přeju pevné nervy a ruku :-)

  2. Teda liško, já už nevím, jestli se mi to jen nezdá. Ale ne. ..nezdá. Ta tvá tvořivost je NEUVĚŘITELNÁ.
    Do čeho ty ještě budeš fušovat, nebo už fušuješ.Jdu se podívat..a liška se tu hýbe a já doslova čumím s otevřenou hubou..co zas tohle, jestli vidím dobře..
    ŠKODA, ŽES NEVIDĚLA MŮJ VÝRAZ, URČITĚ BY TĚ POBAVIL ..
    Animátorko jedna..smajlík.

  3. Jirko,
    to je parádní!!!
    A panáček má dost plavné pohyby, narozdíl od liščího ocásku. To mi vrtá hlavou … a jak lezl do obrázku na zasněženou cestu … no skvělý!
    To kdybych někdy dokázala vyrobit, byla bych spokojená a na vrcholu!

  4. anino,
    fušovat – to je to pravý slovo!

    Díky a taky díky, že tvůj komentář byl opět duplicitní. Tak to má být. V tom jsi největší animátorka nebo animírka nebo jak se to jmenuje.

  5. Ahoj Liško, za mýh mladých (dětských) let se podobně jak píše Jirka hrálo s rožky sešitů. Bylo to úcvhatné, jak se to hýbalo. Dělala jsem si žížílaky a různá zvířátka, panáčky co cvičili :-) Animovat na PC mě pak ve vyšším věku nenapadlo, je vidět že jak člověk stárně tak ho určité věci prostě nenapadají. asi dělá něco jiného. ale pamatuju si ot moc dobře jak jsem koukala jak se to hýbe, ukazovala tatínkovi (toho to zajímalo) a ostatním dětem. Ty to nezajímalo. Vlastně skoro nic z toho co jsme dělala s tatínkem nikoho kromě tatínka nezajímalo. to mě vede k tomu… že jsem byla nakonec za podívína a měla jsem to tatínkovi za zlé, že mě ukazoval věci které byly všem u pr…. a ty věci které ostatní zajímali zase nezajímali mě (a tatínka) takže z toho vznikl takovž divný začarovaný kruh

  6. Jasně, mrskat vrchním papírkem a tím rozhýbat dvoufázový obrázek – to jsme dělali tuším ve 3. třídě. Jakmile to někdo přitáhnul jako vynález, hned jsem se toho chytla a udělala takových obrázků celý štos. Jen liniově kreslených propiskou, myslím. Pamatuju si, že jsem tomu používala tvorby předních umělců – například jsem rozhýbala kocourka od Josefa Lady…
    Nás to bavilo, nechápu, ratko, že to děti v tvém okolí neuchvátilo – hýbací obrázek je přece už Něco!

    Dnes prodávají takové malinké knížečky, tlusté. Když palcem profrčíš stránky, rozhýbe se tam něco -a má to docela hodně fází. Nevím, co. Nenapadá mě, co tam asi rozhejbávaj. Ale nejlepší by byla určitě sexuální tématika.

  7. ja měla celé knížečky. takové ty malé notýsky do kterých jsem nakreslila příběh :-) ale jen na papíře.

    rozhejbávala jsem zvířátka, žížalky jak lezou z díry a tak… al ei koně jsme měla

  8. Jirko*
    koukám na stránku Pivot animator – aha, panáček se rozhýbává, protože je kloubovej; proto má plynulé věrohodné pohyby, to je dobrý. Akorát je pozoruhodné, že skoro ve všech video-ukázkách, co tam jsou k nahlédnutí, jsou panáčci, co se perou a střílej. Že by animace dělali mnohem víc muži než ženy? Asi jo.

    Jé, dneska mám dost práce a sjíždím tady panáčky :-)) Nechám si to na víkend, už se těším. Akorát je to určitě hrozná piplačka.

  9. ratko 10
    ahááá, tak to jsi toho udělala hodně! A už je to vyhozený, nebo to máš někde schovaný?
    Já ty papírky schovaný nemám.

  10. ad 11)
    :-) prozradím ti fintu pro začátek – jestli budeš zkoušet program (dá se s ním opravdu vyhrát) – mezerníkem uložíš sekvenci (obraz) a jdeš na další (než jsem na to přišel, tak jsem to málem kvůli strašnýmu klikání zahodil). A nemusíš animovat výchozího panáčka, můžeš si sestavit třeba lišku, i když takovou robotickou. „Piplačka“ je správně použitý termín, ale kdyby to člověk kreslil, tak to asi zahodí dřív :-)

  11. to jsem byla děcko :-) jako puberťačka jsem hodně malovala. Zejména výjevy z pekla, většinou peklo v oranžovočervené kombinaci a do toho černé figury, třeba kocoura jak drží myš a dívá se na ni mlsně. Obrazy měly obrovský úspěch a nezůstal mi žádný. Teď už bych něco takového nenamalovala. Ten pekelný žár zmizel :-)

  12. takže i ty knižečky jsou minulost, stejně jako sexuální obrázky… peklo. to všecko je pryč.

  13. Jirko*
    teď koukám na nějaký návod na youtube (samozřejmě je tam jen panáček a zbraň) – tam se ukládá políčko zmáčknutím tlačítka Next frame. Mezerník je asi lepší. A dobrý je, že vidíš tu předchozí fázi a posuneš si panáčka o kousek…
    Jo, teď už mě napadá, jak udělat lišku – protože údy nemusí být jen čárky, ale dají se asi nahoře rozšířit apod, hlava se dá snad taky deformovat… to uvidím. Ale nenene, program si stáhnu až u rodičů a doma, v práci ne, nene.

  14. Přidávám se k příznivcům tužky a narolovaného papírku, přesně – hit základky! A myslím, že jsou z toho děti na větvi ještě dnes, to mi neříkejte. Schválně to zkusím na Žmura, kterej jinak už sebevědomě ovládá myš a management pohádek a dětských cajdáků na youtube a dám vědět.

    Ad 9) jako předělat lišku a chřestýše na japonská hentai manga?;) Odvážný projekt!

  15. Jé, Liško, tvoje hýbací obrázky jsou super! I když teda Krč Drška vypadá dost nesympaticky :-))

    Taky mě to vždycky fascinovalo. A teď jsem si vzpomněla, že v počítačovém pravěku jsem dokonce taky nějaké animace vyrobila – pamatuju si šíleného vědce, jak slévá dvě zkumavky dohromady a vznikne mu z toho blikající barevný výbuch :-)

  16. KrčDrška mě po letech překvapil, že je takovej hnusák.

    Uf, konečně mám práci vcelku hotovou a jdu na animování, chachá!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.