Asi to bude spíš základ filosofické antropologie, ale to je snad skoro totéž…
.
12 komentářů u „Otázka je zásadní otázka“
I zvířata si kladou otázky. Je to zvídavost? Co to je? Někam opatrně přistupují, koukají, čenichají, olizují: Co to je? To je zvídavost… taky se ptají.
A je úžasné, co jsi udělala z otázky. Otázka znamená vystoupit ze samozřejmosti. něco samozřejmě dělám, jdu, jdu, sedím, stojím a najednou otázka: Proč jdu? Proč sedím? Proč stojím? Proč jsem? Proč se ptám? etc… takhle napsáno to vypadá blbě. ale v praxi to znamená zpozornění… zpozorním, smysly se mi zaostří, fousy se mi zježí a jsem ve střehu.
Nedá se to debilní schvalování komentářů poslat do pr….?
Schvalování komentářů – mám nastaveno, že se mají samoschvalovat rovnou. Jenže pak byla nějaká aktualizace softwaru a ta je vyššího řádu než to, co mám nastavený : (
Takže to debilní schvalování je vyžadováno u každého komentáře.
Já myslím, že zvířata si otázky nekladou.
Jen zkoumají, co se týká konkrétních jiných živočichů a předmětů. Ale neptají se, proč. Nebo že by?
Možná ta zvířata, co se poznají v zrcadle, by mohla klást otázky i týkající se smyslu. Když se poznají a vědí, že jejich existence je existence. Možná o zvířatech víme ve skutečnosti prdlajs.
Zvířata jsou zvídavá, ale nemají jazyk. Klást si otázky bez nástroje na kladení otázek asi nejde….. Ale, je to samozřejmě otázka 🤔
bo :))
Tot otázka. Takovej špaček určitě otázky klade, když mluví. Jenže neví, že klade. Tedy otázky. Že klade vejce, to ví.
Tyvago, diskuze jako za stara… :-)
Myslím, že delfíni a obecně kytovci mají cosi jako jazyk..
Špačci jen reprodukují zvuky, čímž asi imponují samičkám..jako že jsou machři 😉
ru, žejo,
ratka to totiž pořád umí rozbalit a ne že ne. : ))
Mě to potěšilo, jak je to tady jako zastara. Akorát zastara jsem nemusela po napsání svého komentáře jít někam klikat, abych si ho sama schválila. Holt pokrok a nechtěné aktualizace nezastavíš.
Ještě o tý nesmrtelnosti chrousta bychom mohli začít, když už jsme u zvířat : )
Mám otázku. Technickou.
Wifi mi doma funguje, v počítači internet funguje – třeba blog nebo videa na youtube… – ale nejde mi odeslat mail. Gmail. Prý čeká na připojení. A když jsem ho zkusila odeslat z pracovního serveru, tak to taky nejde.
Chtěla jsem totiž odeslat komiks do časopisu, ale nejde to. Naštěstí prý to můžu poslat až v pondělí, píše paní šéfredaktorka (přes messenger).
Tak to nechápu. Maily v háji nebo co? Jinak to funguje. Ale odpoledne už podobný výpadek byl a to nefungoval net v kompu vůbec. V telefonu jo. Teď funguje, ale ne pro mailování.
Na takové věci zkouším pokaždé jen restart. a pokud nic, tak většinou čekám a třeba další den to už jde. Mám O2, tam většinou problémy nejsou, ale můžou mít výpadek u nich.
Co se týče otázek, zda se ptají zvířata tak já měla a mám na mysli otázky „nonverbální“ nikoliv písmenkové. Ty otázky trčí v hlavě nebo v mysli nebo spíše v celém těle… není to napsáno. Je to spíše očekávání, myslím že jsem to už někde uvedla – nastražení uší. to je otázka, je to postoj… tak co? tak jak? co ?
Skoro se bojím, že otázka „kdo je člověk“ se ze sociální antropologie v průběhu let do značné míry vytratila a zůstala jenom ve filosofii, kde se na ní pohlíží s lehkým despektem jako na takový ten typ otázek, na který nikdo nikdy beztak nenajde odpověď. Místo takových otázek se teď v sociální antropologii řeší (nebo minimálně se pár let zpátky řešilo), že všechny pojmy, které se dřív používaly (kultura, příbuzenství, dominance…) jsou vlastně hrozně problematické a co s tím a jestli vůbec můžeme jakkoli o čemkoli mluvit, aniž bychom tím někoho utlačovali. Sice to chápu a vlastně mi to i je svým způsobem sympatické, ale ty extrémy, do kterých to může dojít a do kterých to občas dochází, už jsou někdy vážně poněkud uhozené. Natož aby pak zbýval prostor na takovéhle otázky!
Marie Veroniko,
no nazdar.
Takže teď je téma způsob formulování, a co se formuluje, je teď vedlejší : (( To teda docela hrozí, že na tom se pěkně svezou lidi, co jim to tolik nemyslí, ale sedí jim nabádat druhé, řečnit, školit a mít za to zaplaceno…
I zvířata si kladou otázky. Je to zvídavost? Co to je? Někam opatrně přistupují, koukají, čenichají, olizují: Co to je? To je zvídavost… taky se ptají.
A je úžasné, co jsi udělala z otázky. Otázka znamená vystoupit ze samozřejmosti. něco samozřejmě dělám, jdu, jdu, sedím, stojím a najednou otázka: Proč jdu? Proč sedím? Proč stojím? Proč jsem? Proč se ptám? etc… takhle napsáno to vypadá blbě. ale v praxi to znamená zpozornění… zpozorním, smysly se mi zaostří, fousy se mi zježí a jsem ve střehu.
Nedá se to debilní schvalování komentářů poslat do pr….?
Schvalování komentářů – mám nastaveno, že se mají samoschvalovat rovnou. Jenže pak byla nějaká aktualizace softwaru a ta je vyššího řádu než to, co mám nastavený : (
Takže to debilní schvalování je vyžadováno u každého komentáře.
Já myslím, že zvířata si otázky nekladou.
Jen zkoumají, co se týká konkrétních jiných živočichů a předmětů. Ale neptají se, proč. Nebo že by?
Možná ta zvířata, co se poznají v zrcadle, by mohla klást otázky i týkající se smyslu. Když se poznají a vědí, že jejich existence je existence. Možná o zvířatech víme ve skutečnosti prdlajs.
Zvířata jsou zvídavá, ale nemají jazyk. Klást si otázky bez nástroje na kladení otázek asi nejde….. Ale, je to samozřejmě otázka 🤔
bo :))
Tot otázka. Takovej špaček určitě otázky klade, když mluví. Jenže neví, že klade. Tedy otázky. Že klade vejce, to ví.
Tyvago, diskuze jako za stara… :-)
Myslím, že delfíni a obecně kytovci mají cosi jako jazyk..
Špačci jen reprodukují zvuky, čímž asi imponují samičkám..jako že jsou machři 😉
ru, žejo,
ratka to totiž pořád umí rozbalit a ne že ne. : ))
Mě to potěšilo, jak je to tady jako zastara. Akorát zastara jsem nemusela po napsání svého komentáře jít někam klikat, abych si ho sama schválila. Holt pokrok a nechtěné aktualizace nezastavíš.
Ještě o tý nesmrtelnosti chrousta bychom mohli začít, když už jsme u zvířat : )
Mám otázku. Technickou.
Wifi mi doma funguje, v počítači internet funguje – třeba blog nebo videa na youtube… – ale nejde mi odeslat mail. Gmail. Prý čeká na připojení. A když jsem ho zkusila odeslat z pracovního serveru, tak to taky nejde.
Chtěla jsem totiž odeslat komiks do časopisu, ale nejde to. Naštěstí prý to můžu poslat až v pondělí, píše paní šéfredaktorka (přes messenger).
Tak to nechápu. Maily v háji nebo co? Jinak to funguje. Ale odpoledne už podobný výpadek byl a to nefungoval net v kompu vůbec. V telefonu jo. Teď funguje, ale ne pro mailování.
Na takové věci zkouším pokaždé jen restart. a pokud nic, tak většinou čekám a třeba další den to už jde. Mám O2, tam většinou problémy nejsou, ale můžou mít výpadek u nich.
Co se týče otázek, zda se ptají zvířata tak já měla a mám na mysli otázky „nonverbální“ nikoliv písmenkové. Ty otázky trčí v hlavě nebo v mysli nebo spíše v celém těle… není to napsáno. Je to spíše očekávání, myslím že jsem to už někde uvedla – nastražení uší. to je otázka, je to postoj… tak co? tak jak? co ?
Skoro se bojím, že otázka „kdo je člověk“ se ze sociální antropologie v průběhu let do značné míry vytratila a zůstala jenom ve filosofii, kde se na ní pohlíží s lehkým despektem jako na takový ten typ otázek, na který nikdo nikdy beztak nenajde odpověď. Místo takových otázek se teď v sociální antropologii řeší (nebo minimálně se pár let zpátky řešilo), že všechny pojmy, které se dřív používaly (kultura, příbuzenství, dominance…) jsou vlastně hrozně problematické a co s tím a jestli vůbec můžeme jakkoli o čemkoli mluvit, aniž bychom tím někoho utlačovali. Sice to chápu a vlastně mi to i je svým způsobem sympatické, ale ty extrémy, do kterých to může dojít a do kterých to občas dochází, už jsou někdy vážně poněkud uhozené. Natož aby pak zbýval prostor na takovéhle otázky!
Marie Veroniko,
no nazdar.
Takže teď je téma způsob formulování, a co se formuluje, je teď vedlejší : (( To teda docela hrozí, že na tom se pěkně svezou lidi, co jim to tolik nemyslí, ale sedí jim nabádat druhé, řečnit, školit a mít za to zaplaceno…