CHYBY JSOU DŮLEŽITÉ VYBAVENÍ NA CESTU!

Nejlepší je, když už člověk chyby vidí, už je rozpozná a identifikuje, popíše. A to platí nejen při malování akvarelů. Pak se chyby stanou součástí vybavení. To je plus. Minus je, že se potom nedá spokojit s opakováním stejných chyb, člověk se musí ještě víc snažit, aby je nedělal. Když už je pozná. Snažit se o lepší a lepší výsledek. Ne o dokonalost, ta neexistuje; o přibližování se k ní. Jako ve všem… Naštěstí když postupně ta dovednost víc “přejde do krve,” už to jde snáz. A tím pak vznikne kapacita identifikovat zase nějakou další chybu a zase jít dál a pachtit se dál. Jako vždycky. Jako se vším. Čím víc se člověk něčím zabývá, tím víc má pocit “Vím, že nic nevím.”

Ukážu svoje chyby. Protože mám radost, že jsem si jich všimla.