CO JE NOVÉHO?

Hledala jsem v archivu blogu nějaký vhodný starý obrázek jako ilustraci, dala jsem vyhledávat v názvech obrázků slovo leden a vyšlo tohle. Hrnek. A aktuální stále je, včera jsem z něj pila a ten přehoz mám na rantlu postele i teď.

Debaty kandidátů na prezidenta jsem začala sledovat těsně před prvním kolem volby. A trochu s překvapením jsem z nějakého rozhovoru zjistila, že Petr Pavel odpovídá upřímně a to mě chytlo. Že nic nehledá, nepředstírá, nepřehrává, nenutí a sebe do ničeho nenutí. Bylo to pro mě svěží. A tak se stal mým koněm. Vzápětí jsem zjistila, že je kultivovaný a milý a že ho děsně ráda vidím. Tak toho chci. Za prezidenta. Nebo za něco jinýho. V nejhorším za prezidenta. Je to příjemné, že vyhrál.

Ani se mi nechce tu příjemnost, co s volebním víkendem už trochu odplula, ještě víc odsunout tím, že budu psát o nějaké nepříjemnosti. Tak o čem psát, že… Zkusím ještě něco pěkného lednového vydolovat. Třeba že v úterý – například dnes – chodím v práci na jógu, která vyjde finančně hodně levně, konečně nějaký bonus. A chodíme na ni nejvýš čtyři. Začíná v jedenáct a končí po poledni, ta hodina pěkně odsejpá. I kolegyně, co to znají, říkají “Nikdo mě neprotáhne tak jako Helena.” Helena má i nějaké nahrávky na youtube, jmenuje se to Jóga s Helenou. A to není konec úterních dobrých zpráv. Po józe totiž s těmi kolegyněmi jdeme na oběd do nedaleké dobré vietnamské restarace. Takže napřed jóga a potom delší oběd, to je dost příjemné.

Co ještě příjemného bych vydolovala… S kamarádkou Lenkou2 plánujeme, že pojedeme ve dvou na Korfu. Ona tam kdysi byla s dítětem a líbilo se jí tam jako pak už nikde ne. A Ostrovanka má na blogu odkaz na spoustu ubytovacích zařízení. Z nich jsme několik už vytipovaly. Trochu nás zarazilo, že ceník je všude uváděn až od června, a my chtěly jet v druhé polovině května. Ostrovanka nám odepsala, že je to tím, že letadla tam z Prahy létají prakticky až od konce května. Aha. Stejně jsme dál hledaly, jak se tam dostat přes Vídeň nebo jak na to, ale bylo to krkolomné a nakonec jsme rozhodly, že pojedeme až v druhé polovině června.

A dnes přišla zajímavá dobrá zpráva: Jsem zvána k úplně cizím mladým lidem domů do bytu asi za měsíc. Budou pořádat belgický večírek a budou tam tři Belgičani. To vzniklo tak, že mladá paní poptávala na podzim na facebooku nějakého překladatele vlámštiny pro manžela nebo už nevím přesně, bylo to něco specifického, co určitě nesplňuju. Jenže já měla zrovna špatné svědomí, že aktivně nic nedělám, že nejsem schopná si najít nějakého učitele vlámštiny ani online ani nijak, prostě pořád všechno jen sama a posvým a jinak se bojim a ostýchám a stydím. Tak jsem se tentokrát hecla a napsala jí zprávu, že vlastně vůbec nevím, co nabízím, ale že hledám příležitost konverzovat vlámsky a že můžu za to zprostředkovat něco, co by třeba její manžel potřeboval. Je totiž Belgičan, ona je Češka a teď se sem přestěhovali. A tahle mladá paní mě teď zve k nim a možná že to řekla už i tomu manželovi. Rozhodně jsme se už domluvily, že máme rády belgické pivo a že nějaké přinesu na večírek.

Vida, tak přece příjemnosti jsou na světě a dokonce i v lednu. Jak u vás?

.