Papoušek

8-8 011-500

Kladno se mi líbilo. Spousta malých obchodů na jednom místě. Stinný park. Klidně bych tam bydlela, jen nevím, kde. K bydlení jsem tam viděla pěknou jen asi jednu uličku.

8-8 012-500

8-8 013-500

8-8 014-500

8-8 015-500

.

10 komentářů u „Papoušek

  1. Tohle je přesně typická situace z mých nočních můr! A popravdě, já bych šla pro Pepíka rovnou s pláčem, neprůhledným igelitovým pytlem a nejlépe i s pánským doprovodem (silného muže, co by byl schopen zlikvidovat mrtvolu, utřít mi zvratky z vlasů a jít se mnou pak na pivo vymyslet, co mám napsat panu domácímu). Tak na zdraví Pepíku!

  2. Tak konec dobrý,všechno dobré.
    Jen ten název článku mi přijde poněkud strohý,bez dostatečného prostoru směrem ku zdravé imaginaci.
    Což takhle:
    „Jak jsem se (ne)postarala panu domácímu o ptáka“:-0)

  3. psice,
    no, já jsem si to chtěla preventivně nahradit a vynahradit pálenkou.
    Výčitky bych neměla – když mi někdo pošle mail a deset dní nedostane reakci ani žádný náznak, že bych mail obdržela nebo dokonce přečetla a navíc potvrdila, že jsem doma a budu krmit, tak to na moji hlavu nepadá.
    Ale co je platná absence výčitek tváří v tvář rejdišti mrtvolných červů v kleci. Zlatej ježek :)

  4. Saule 2
    Nad názvem jsem se pozastavila. Protože naposat „Truchlivý příběh papouškův“ nebo něco podobného předjímá tragický konec. Toby tolik nevadilo jako předjímat happy end. Nechtěla jsem radši předjímat nic, tak jsem napslaa jen „Papoušek.“ Aby to znělo dostatečně důstojně, když jde o život a o smrt.
    Nebo když jsem si vážně myslela, že o ni půjde.

    Psát o našem Pepíkovi, resp. Pepině, „postarat se domácímu o ptáka,“ na to mám k ní několikaletý poměrně přátelský vztah.

  5. Konec dobrý, všechno dobré. Uf, to byl ale nervák, ještě že ty ptáci dovedou předvídat a nepřežerou se hned první den…

  6. Pro některé lidi je divné, že nečteš poštu. Patřím k nim. Ale když je léto a dovolené, tak se s tím musí počítat. Živé zvíře byl nikdy nenechala jen tak a řádně bych si péči posichrovala, minimálně dvoustupňová kontrola zabezpečení péče a tak. Naštestí je pták enormě trvanlivý, popř. došlo na jeden z těžko potvrditelných božích zázraků. :-)

  7. Lenko,
    ano, naštěstí.

    Že nečtu poštu a nezvedám telefonní hovory od čísel, která nemám uložena, je méně obvyklé, ale já bych si jinak připadala jako votrok.
    Nevím, proč tak moc, proč se hned napružím při představě, že mi volá nějaký telefonní nabízeč něčeho v pátek odpoledne a že já snad mám svou drahou cennou pozornost věnovat jemu, že mám kvůli němu zmáčknout čudlík a něco říct? Ne, neřeknu.
    Ne, nedám. Nic nedám. Nepovím.
    Představa, že já nejsem ten, kdo si vybírá, s kým a kdy mluví, mě nepříjemně rozvibrovává. Asi jako když mi volá neznámé číslo. Strach, že přijde něco nepříjemného. A to znamená nepříjemného a navíc ne pod kontrolou.
    A to dokud nemusím, neberu, nevyhledávám. Nechci.
    Nechci odpovídat na nic ve chvíli, kdy sama nechci.

    HROZNĚ to nechci.
    Tak se vyhejbám. Nevyhnutelnostem.

  8. … a docela je to v souladu se zálibou v blogu / blogách.
    Tam si každý napíše něco, jen když sám chce, nemusí psát nic, může psát teprve až když chce. Jako blogger i jako komentátor.
    To je moje.
    To chci.
    Takhle chci žít.
    Kdyby to tak šlo vždycky a ve všem :))

  9. Hmmm. já mám zas telefon pracovně obchodní. Když volá nějaká kolegyně, vím, že asi není něco v pořádku a zvednout to musím a řeším, aby problém nenarostl. Když volá neznámé číslo, říkám si, že je to nějaký nový klient, ze kterého mohu mít zajímavou či dokonce ziskovou práci.Nebo něco milého mi občas někdo chce říct. Nedávno mi volalo neznámé číslo, zvednu a tam …. hudebník, zpěvák, se kterým jsme si nedávno po koncertě pěkně popovídali, já zapomněla, že jsem mu dala číslo. Povídali jsme asi hodinu, jako přátelé. A upekli jsme mu koncert ve zdejším kraji a on že zase pojede na akci s mými přáteli, mladší milej bráška je to …… prostě nikdy nevíš, kdo ti zavolá a co z toho bude.

    A jen tak mimochodem: Uvědomuješ si, že ten tvůj pocit, že chceš žít jen podle svého souvisí s tím, jak jsi (jsme) na tom co se týče stavu rodinného a partnerského? Svoboda je sladká. Někdy malinko hořkne. (říkám za sebe) Přizpůsobení a soužití mi začíná chutnat, je to takové nevšedně svěží. :-) Ovšem se svobodou v duši.

  10. Já si hlavně uvědomuju, že je to „obsazeno něčím navíc – když něco hodně nechci, je mi zřejmý, že nejde jen o tu jednu věc, co nechci; že se to jen nabalilo na něco pod tím. Na téma kontroly nebo nechuti něco dělat nebo odporu vůči roli hospodyně.

    „Nevšedně svěží“ – to zní dobře! :)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.