13 komentářů u „Páteční únava

  1. Vidíš, Lištičko, a takhle já se cítím nejen v pátek :-D
    Dala bys mi pár těch semínek? :-)

  2. kaschiko,
    jasně, semínek mám víc, snědla jsem jen jedno.
    Akorát nevím, na co jsou. Snad proti tý únavě.

  3. Liško, má tento komix pokračování? Nebo je to celé

  4. ratko,
    zatím to bylo celé, ale další pokračování v sešitě je taky o imaginaci, asi tři stránky. A zase to končí těmi dvěma ve vestách :) Dneska večer.

    Zkusím to vyfotit teda teď potmě, jestli to bude schopný přenosu na blog.

  5. 4
    jé, teď na rameni jednoho z hclapů ve vestě přistála moje pomazánka.

  6. 6 ta pomazánka? :-)
    V reálu přistála i na mých kalhotech, dnes vypraných.

    Přesně ta pomazánka na rameni mě přiměla uvažovat, že bych někdy nešla na svoje nástupiště, odkud jedou vlaky, co někam jedou, ale že bych šla na to nástupiště,co je jenom výstupiště s těmi dvěma muži ve vestách. A s pomazánkou na housce v ruce. Co by se stalo, kdybych k těm dvěma přišla. Chovali by se jako mýtické figury a vzali by si ode mě jídlo? A za to by mi poskytli radu.
    Jak projít branou,jak ošálit jiného hlídače, jak vysvobodit princeznu a tak.

  7. 7
    J.
    Na tvých kalhotech to není nic úžasného, to je normálka. :-))

    Ty představy s pomazánkou jsou fajn. :-)

  8. ru,
    na mých kalhotech pomazánka normálka – to jsem si myslela, že někdo, kdo mě viděl jíst, tohle dodá. Jojo. Měla jsem tu doma hezky vyluxováno, ale ty dnešní housky mi to dočista pokazily.

  9. ru 8 poslední věta
    áá,takže příště budu imaginovat setkání s pomazánkou a na nějaký vorly se vykašlu.

    …tyjo, co ten orel měl doma k jídlu… měl hnízdo s výhledem, měkce vystlané, aby se mu dobře sedělo (a s podezřením, že součástí výstelky je i ptačí trus),a dál v jeskyňce měl nahamouněné různé věci, nábytek. Jídlo tam nebylo vidět. Krom té tykve – což byla sušená nádoba, ve které byla připravená sušená semínka.
    To byl asi pokoj pro hosty.
    Imaginární zvěř asi nic nežere, dokud jim člověk sám něco k jídlu nenabídne jako dárek.

  10. 10. žiji hodně přírodou i v realitě. celá do ní vstupuji a nechávám se ní pohltit. Ve snech mě pak příroda nevtahuje… jakobych v ní žila a byla dnem i nocí. Všimla jsem si jednu věc, když jdu přírodou s mým mužem, jsme neviditelní… když jdeme s přáteli, začínáme se vynořovat a jsme viditelní a když potkáme davy, příroda se ztratí.

  11. 11
    No to zní celkem normálně – od neviditelného po davy. Akorát ta příroda se stejně neztratí. Ty se jí ztratíš? :)

  12. 12. řekla bych že ji ztratím. tedy vytratí se ze mě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.