Dík. Já to asi pošlu zítra kolegům. Ono je to totiž foceno přímo v sídle naší organizace :-))
:-)) perfektní.
no, takhle na obrázku, za světla je to jasné…..vsadím se, že kdybych na tom záchodě byla potmě, zatáhla bych za mucholapku.
a v tom životním terénu někdy těžko taky rozeznatelný….
barčo
“v životním terénu” – to spojení jsem taky ještě neslyšela, dneska už jsem podruhý slovně obohacena.
5
Joo, to je dost dobrej obrat! :-)
pekné! aj ten životný terén – nojono – niekedy je dosť neprehľadný ;-)
Alebo hmlistý.
Jaký je ten váš teď?
Můj – jdu si po cestičce a přicházím mírně do kopce k hrbu, přes který není vidět. Je tam tráva zelená, kolem občas zajímavé stromy a křoví, kde jsou ptáci nebo schovaná zvířata. A když se podívám před sebe, zafouká mi příjemně do tváře a vlasů vítr, zasvítí slunce, podívám se nahoru na nebe, ale za ten hrb nevidím.
U mě rovina. Taky v mlze. Takový irský blata. :-)
V mlze teda jo? Blata, to mám spojený s dramatickými představami. Hospoda Jamaica a tak.
Tohle mě dost baví si představovat životní terén!
To jsem ráda, že existuje, teď, a že si to můžem představovat. Barčo dík :)
Asi z toho udělám nějakou hru na FB nebo nevim, to by bylo dobrý!
Rašeliniště, vřes, pevná cesta mezi blaty, když zasvítí slunko, je to nádhera, není to moc složitá krajina, ale vzdušná, otevřená, a přesto jaksi zvláštně tajuplná, je v ní spousta světloher a pastelových barev… vůní…
A rybíz? :)
Co? :-))
Asi ho tam někam taky narvu, no. .-)
Asi to není rovina, jsou to Irsko spíš mírný vlny kopců, co jako rovina vypadají jen z hodně velké vzdálenosti…
Někdy bych tam chtěla, taky, do Irska.
Tak tam pojedem, já si tyhle země plánovala tak po šedesátce.
Ale asi se mi už teď moc nechce nikam jezdit.
S tebou udělám výjimku!
Tak jo. Vymysli, kdy to bude nejlíp a jak nejlacinějc. :-)
Jo, tu si pamatuju z loňska. Geniální. :-)
perfektní, vtipné :-))
Dík. Já to asi pošlu zítra kolegům. Ono je to totiž foceno přímo v sídle naší organizace :-))
:-)) perfektní.
no, takhle na obrázku, za světla je to jasné…..vsadím se, že kdybych na tom záchodě byla potmě, zatáhla bych za mucholapku.
a v tom životním terénu někdy těžko taky rozeznatelný….
barčo
“v životním terénu” – to spojení jsem taky ještě neslyšela, dneska už jsem podruhý slovně obohacena.
5
Joo, to je dost dobrej obrat! :-)
pekné! aj ten životný terén – nojono – niekedy je dosť neprehľadný ;-)
Alebo hmlistý.
Jaký je ten váš teď?
Můj – jdu si po cestičce a přicházím mírně do kopce k hrbu, přes který není vidět. Je tam tráva zelená, kolem občas zajímavé stromy a křoví, kde jsou ptáci nebo schovaná zvířata. A když se podívám před sebe, zafouká mi příjemně do tváře a vlasů vítr, zasvítí slunce, podívám se nahoru na nebe, ale za ten hrb nevidím.
U mě rovina. Taky v mlze. Takový irský blata. :-)
V mlze teda jo? Blata, to mám spojený s dramatickými představami. Hospoda Jamaica a tak.
Tohle mě dost baví si představovat životní terén!
To jsem ráda, že existuje, teď, a že si to můžem představovat. Barčo dík :)
Asi z toho udělám nějakou hru na FB nebo nevim, to by bylo dobrý!
Rašeliniště, vřes, pevná cesta mezi blaty, když zasvítí slunko, je to nádhera, není to moc složitá krajina, ale vzdušná, otevřená, a přesto jaksi zvláštně tajuplná, je v ní spousta světloher a pastelových barev… vůní…
A rybíz? :)
Co? :-))
Asi ho tam někam taky narvu, no. .-)
Asi to není rovina, jsou to Irsko spíš mírný vlny kopců, co jako rovina vypadají jen z hodně velké vzdálenosti…
Někdy bych tam chtěla, taky, do Irska.
Tak tam pojedem, já si tyhle země plánovala tak po šedesátce.
Ale asi se mi už teď moc nechce nikam jezdit.
S tebou udělám výjimku!
Tak jo. Vymysli, kdy to bude nejlíp a jak nejlacinějc. :-)
Jestli před tou šedesátkou. Asi radši jo.