110 komentářů u „Povlečení a bonbóny

  1. To jsou dnes zneklidňující zprávy! Vyměňuju jednou za tři a klidně i čtyři týdny. Častěji jen když je zašpiněné od nějaké nehody vzniklé nejčastěji tak, že se bere jídlo a pití do postele. Tím jsem provalila zlozvyk, který napovídá, že by se u nás mělo optimálně měnit radši každý týden. Tomu orientálci říkám taburetka. Ale vlastně spíš nijak, protože jsme ji doma nikdy neměli.

  2. psice,
    většinou vyměňuju taky za 4 týdny, někdy dřív. Ta minulá cícha, bílá, byla od kafe asi tak tejden. Jinak působila pořád příjemně „jako nová.“ Na časnější výměnu mělo vliv i to, že jsem měla všechno prádlo vypraný, a tudíž dost prostoru v sekci špinavého prádla. Ale už je to zase vypraný, asi vyperu další přehoz. Hlavně už to nesmím do pračky moc narvat, aby sousedi zas nebyli vytopeni.

    Taburetka – ženského rodu! To je pěkný.
    Mě ještě napadá slovo podnožník, jenže nevím, jestli to není jen z astronomie: nadhlavník a podnožník… a právě jsem smazala asi dvacet řádků o astronomii na gymplu, budu muset z toho udělat extra článek, vzpomínky se nějak rojej, asi už jedou směrem k demenci a akcentu jen na staré události.

  3. Já si na noc mastím nohy krémem a nebo aplikuju všelijaké olejíčky, do toho se občas dost zpotím a eště ke všemu se mnou sdílí lože kočka, sice na své vyhrazené chlupaté dečce, ale chlupy z kočky jsou všude kolem chlupů dečky, takž emoje postel taky vapadá na dva měsíce nepřevlíkanou už po pár dnech.
    A teď jak přestavujem a budujem za pochodu mi vůbec přijde neefektivní snažit se o zdání domácí čistoty. :-(e j

  4. Vymenuji pradlo kdyz je spinave a smrdi. Synovi smrdi drive a je taky drive spinave. Ale urcite nemenim drive nez za mesic

  5. 3.) Jo, taky si mažu nohy. Kokosákem a pak nějakým tělovým máslem s vůní oříšků. Z peřin to voní pěkně, ale přesně už po pár dnech mám pocit, že si lehám do něčeho, co je permanentně mokrý a tak zvláštně zplihle přítulný:)

    2.) Nadhlavník a podnožník je super! A co takovej ponožník teprv!

  6. 5
    mě už to pak nebaví, když je to takový vláčný, měkký, omletý, ošoupaný. Že by smrdělo, to nesmrdí.

    6
    velkým tělovým máslem za stovku já si mažu obličej! S makadamovými ořechy. Na tělo používám míň mastný krémy, takový, co zbydou nebo mi někdo dá a hlavně jsou dobře roztíratelný, aby ta roztírací akce byla rychlá a nevymaštěná.

    A kdyby byly ty nohy s krémem (ne věnečky s krémem:- ) vymaštěný, dám na ně ponožník a budou vláčnější než deka :- ))

  7. 5
    Můj syn si ložní vyměňuje sám. (Ten durhý samozřejmě rtaky, když bydlí jinde.:-) Ani si nepřeje, abych mu u něj něco v pokoji já organizovala, uklízela, uváděla do čistoty. Sem tam, když luxuju, mu přejedu i jeho koberec, to jediný mu nevadí.

  8. 7. To je u me za par dni. Tedy hned. Moje maminka me naucila skrobit pradlo. Delala jsem to mozna prvni dva roky manzelstvi nez jsem zjistila ze jsem exot. Ted jen vyperu a vyzehlim. Prvni noc jeste pradlo voni a je nazehlene. Dalsi den je to zvalchovana onuce.

  9. ad 9 ad 5
    Ale teda, taky si nemění určitě dřív než za měsíc, občas už hučím, žeje to spíš za dva. :-))

  10. 6
    Ponožník neznám, ale nad mojí kombinací nočního úboru ´zcela nahá s pletenými ponožkami´ padají chlapi do mdlob spolehlivě. :-))

  11. 13
    Ajo. :-))
    Ale teď v těchhle vedrech jsem taky beznožník. By mi uhořely, v ponožkách.

  12. 14 já držím opatření pro chládek, proti vedru. Zatím dobrý, ale po pár dnech se to stejně trochu ohřeje. Jó, včera v noci, to mi byla skoro zima. Dneska v noci v teplejší části bytu je teď 26 stupňů, to je tak hranice příjemnýho spánku. A víc tady snad nebývá. Doufám. nechtěla bych být někde v podkroví, kde je 29 a víc.

  13. Nemusí být podkroví, stačí vyšší než první patro v paneláku.
    Já mám doma taky těch 25 -26, v noci míň, přes den žaluzky, na noc roglábím a nechám větrat skoro průvanem.

  14. To je hezký slovo, rozglábím, neznala jsem ho.
    A používá se rozglabený i ve smyslu rozcabený, když někdo sedí s nohama od sebe?

  15. 18
    Nevím, znám to jen od maminky z významu doširoka otevřené okno nebo dveře nebo dům/byt..
    Teď jsem koukala na netu a prý je to moravština, ne úplně hantec, ale nco podobného, a našla jsem tam další slova, co se u nás používala a jinde jsem je neslyšela:
    Spózíš (nevzpouzet se, ale někde lízt), bloncat (plácat se mazdařbůh, lelkovat), lozit (tulat se ve smyslu spíš do široka prostoru toho toulání se), londat (ve smyslu spíš bezúčelnosti a neidentifikovatelnosti místa toho toulání se), babóňat (ponocovat, nespat a něco vymejšlet, chodit po bytě)…

  16. 19
    Já su z Brna a šecky tyhle výrazy znám a používala jsem. Teď už su skoro deset let z Brna pryč, tak je nepoužívám, protože jim nikdo nerozumí.

  17. ratko 10
    moje matka taky kdysi ohrnovalanos nad ženami, co nevědí, že se škrobí prádlo. Já nežehlím, takže v tom případě je asi nesmysl škrobit. Ale připomíná mi to, že bych si mohla koupit Škrobenku H nebo jak se jmenuje.

  18. 23 ad 10
    Já jsem škrobila jen první rok mnaželství. :-)))
    Ne nadarmo se říká, že se někdo tváří škrobeně – pocit z naškrobeného prádla je úplně stejně škrábavě drsně nepříjemný. I po vyžehlení.
    Mělo to akorát tu výhodu, že se špína z prádla líp pustila. Škrob jakoby chrání tkaninu, aby se toho do ní dovnitř moc nezažralo.

  19. 24
    mně to není nepříjemný. Na košile se to hodí, přesně – aby ta špína z límce líp pustila. Naštěstí je nenosím a je to.

  20. Umim naskrobit kdyby bylo treba. Za tohle ihodne jineho jsem mame vdecna. Naucila me vsecko co hospodynka ma umet☺

  21. 26
    Mě nenaučila skoro nic, ale umím to taky. :-)
    Jen nevidím důvod dělat všechno, co umím, jen proto, že to umím.

  22. Rozglábit používá M.! A já to měla vždycky za sprostý slovo. Když je něco rozglábený, tak mi to přijde rozkročený jak nohy vyžilý prostitutky od Bukowského:)

  23. No, já tím jen chtěla říct k té tvojí 26 vztažené k 10, že kdo už to někdy dělal, tak to prostě umí, protože na tom nic není, a ať si koupíš klasický škrob nebo syntetický, návod máš koneckonců na něm dycky. :-)

  24. 29
    Nééé! :-))
    Mně to zní naopak krásně zvukomalebně, rozglábím, až rám oken glábne do ostění, a to široký áááá s hubou otevřenou dokořán, až do ní foukne luft jako do místnosti s oknama takhle rozglábenýma… :-)

  25. 3o. Jasne. My varili bramborovy skrob v obrovskem hrncu. Mela bych problem s navodem. Ale staci to zkusit. Parkrat jsem to pokazila. Pradlo bylo napul prkno a napul vemeno.

  26. 32
    My za mého dětství taky. Teda u babičky. Ale teď s těma sáčkama z drogerie de o prd.

  27. spím ted jen pod kapnou, (povlak, bez deky) je hrozný vedro. :-) a povlečení mám ráda, když voní.
    takže ted ve vedrech a spaním po nočních, půjde kapna po týdnu do prádla. :-) používám aviváž Coccolino nebo Softlan, přijdou mi tyhle aviváže lepší a dýl vonící, než český aviváže.

    no, naškrobený, damaškový povlečení považuju za luxus :-)

  28. 34. nemám ráda krepový povlečení, je mi nepříjemný.

  29. Postupně upouštím od avivážování, už avivážuju jen svetry a umělotiny pleteniny, v létě prakticky vůbec neavivážuju, všechny aviváže mi přijdou strašně převoněný a vtíravý, mám z nich pocit zacpanýho nosu, prádlo vyvoněný ze sušení venku mi je ze všeho nejpříjemnější. Když potřebuju přerazit nějakej pačmuch (třeba kuchařskej ze synkových hader), mám na to prášek od HG, drahej jaxviň, tak ho šetřím, dávámm jen půl doporučené dávky a míchám s octem.

  30. 34
    Jen pod povlakem se mi spí špatně, potřebuju mít pocit, že na mně něco leží – heh, zní to hrozně takhle řečený, ale je to tak, potřebuju být pod dekou jaksi „zatížená“.

  31. 36. no, některý aviváže jsou hnusný, nos až zkroutěj. :-) ale používám takový ty lehký svěží vůně jakože povětří apd. no, co si budeme povídat, tady na mým balkoně dole auta ze stavby a projíždějící auta, tuhle fekál, z chemickýho záchodu – v dusnu, přijel vypumpovat stavební bunku dělníkům…..moc, hezký….

    ale ted mám aviváž coccolino – modrá – jmenuje se creations – jsou to mírně květy a malinko bergamot, ta mi voní nádherně….pak je ještě coccolino taky modrá blue splash – to jsou takový moje favoritky a a modrá softlan – něco podobnýho…..svěží jemný vůně.

    na svetry používám gel na vlnu, to voní jinak a hlavně na omak je to upně jiný, než když to vyperu jen v prášku a aviváži.

    37. jo, tomu rozumím.

  32. 39
    Zkoušela jsem Coccolino zelenou, modrou i bílou, smrdí mi všecky. Teda ne že by smrděly, ale jsou strašně silný a moc cítit, i když dám jen trošku. Ta bílá je vlezlá asi tak nejmíň. Ale i tak mi vadí ji ze sebe cítit třeba z triček.
    Spoďáry neavivážuju vůbec, rybniční voda mi zánět v oněch místech nezpůsobí, aviváž spolehlivě.

  33. 39
    Plleteniny dycky prát jen ve speciálkách, jinak v prášku už peru jen bílý, co vyvářím, jinak všechno v gelech, mám ráda ten Lídlovej s marsejským mýdlem.

  34. 40. ale zjistila jsem u sebe, že nemůžu prát v Persilu třeba- mám na něco v něm alergii….ale tohle mi taky chvíli dalo, než jsem na to přišla…..drbu se v tom prádle vypraném v něm. vyměnila jsem před asi rokem a něco persil za lanzu a dobrý.

  35. a všechno peru jen na 40. st. a stačí. dříve, kdysi jsem prala na 60 i 90. st.

  36. ještě k tomu damaškovýmu povlečení: si vzpomínám, jak jsem nad ním kdysi ohrnovala nos, že, jo, trapný, staromodní, nuda……a ted po něm už několik let toužím :-) nemám ho, je ukrutně drahý, takže občas když jdu do města, zajdu do Vesny, nebo k Matějovskýmu a jen ho okukuju, a chci si ho jednou koupit :-)

  37. 39.-40. taky mi viváže moc voní, takže nepoužívám žádnou ani tu nejlépe voníci. prostě moc voní :-))

  38. 42. já nemůžu ariel, taky mě moc dráždí.

  39. Jak vidno,každou vás v posteli dráždí něco jiného:-)

  40. Liško, já jsem původně ten nadpis přeběhla v rychlosti a četla: Potěšení a bonbóny :-)

  41. 43
    Ubezpečuju tě, že kuchařský oblečení po třech dvanáctkách v kuchyni na čtyřicet stačit nebude. :-)

    Jinak se omlouvám, teď jsem zrovna to kuchařský byla dávat do pračky na noční praní a koukala jsem na ty dvě aviváže. co tam mám – tak ta modrá Cicolina je ten Blue cosi -ostatní už jsou naštěstí spotřebovaný – a to bílý, co mi smrdí nejmíň vlezle, je Lenor. :-))
    Ale budiž mi omluvou, že to fakt používám tak strašně málo, že si to fakt nepamatuju.

    Jinak mě napadlo cestou domů z práce, že dřív, když jsem kouřila, mi aviváž taky spíš voněla a nevadila mi. Už jako malé holce mi taťka říkal, že mám nos jak honicí pes, ale kouřením se čich dost kazí a je fakt, že mi aviváž začla svou intenzitou parfemace vadit až pár let poté, co jsem kouřit přestala. Takže to asi v těch vjemech příjemné/nepříjemné taky hraje roli. Třeba kdybys pár let nekouřila, taky bys některé parfémy a jejich sílu vnímala jinak.

  42. 52. Ru, ad pracovní hadry – znám, dříve jsme si prali a škrobili uniformy doma (zástěry a čepce) pralo se na 90. st. pak nám začala prádelna značit věci a prát.

    jojo, mění. i vůně i chutě…..nejen kouření, ale taky věk, a i hormony tohle dělají.

  43. 53
    Uniformy nevím, jestli taky tak strašně smrdí a jsou tak mastný. :o)

  44. 53
    Ad vůně a citlivost na ně v závislosti na věku – tak to je mi dneska tak deset. :-)))

  45. jsem velmi citlivá na vůně i smrady, a zároveň je snáším velmi dobře… tedy jak smrady tak vůně, vše tak nějak s nadhledem. neomdlévám jako dříve :-)

  46. barčo 35
    a to by mi asi taky bylo protivný, krepový povlečení! Mám amou bavlnu. A prostěradlo lněný je v letním horku ještě chladivější než bavlněný.
    Jen jednu cíchu mám bavlnu smíchanou s umělotinou a pod ní je mi dost teplo. Takže se výborně hodí v zimě. :- )

    Aviváž nedávám nikam. Peru v tekutým pracím hentomtom, ne v prášku, to jen kdybych nic jinýho neměla.
    Jednou jsem viděla, jaký fleky naskákaly mojí krásný kamarádce po jedné noci spaní v hotelu. Z povlečení. Asi aviváž. Tak jsem ji postupně přestala používat.

  47. 38 Saule
    pod vlivem! :- DDD To se mi spí taky dobře.
    Jen pod látkou by se mi to asi nelíbilo, měla bych pocit, že mi táhne na záda.
    Můj táta měl zajímavou preferenci ohledně spaní – spal pod dekou larysou (nebo jak se to píše), tenčí nebo silnější, to bylo jedno, ale odmítal ji mít povlečenou! Měl ji vždycky jen tak.
    Já bych měla pocit, že spím jen na chvíli, že jsem se jen natáhla a nešla do postele, když nemám prošívanou deku s cejchou.

  48. 54. no, mastný ne, ale biologickej fleků na nich bylo a je dost, i třeba od atb – tomu se holt člověk neubrání a proto ty i pracovní hadry má – ty smrdí, pak od umělých výživ, plus kdysi před lety – takový ty pronikavý dezinfekce co se používaly dřív – kyselej lyzol, chloramin, persteril, tím jsme byli načichnutý celý…..v autobuse si od nás lidi odsedali, prostě špitál cítit na sto honů. ve vlasech to taky bylo hodně cítit.

    a ještě ty chuti a vůně se mění i s nemocí a léčbou – atb, cytostatika apd.

  49. ru 41
    jooo, ten gel s marseiileským mýdlem jsem taky měla ráda! Když jsem bydlela v Horo. Teď nemám v dosahu Lidl, tak kupuju, co se první namane a je levný, cestou z práce. Možná bych mohla pro tu marseilleskou flašku zajet třeba zejtra, do Bílý Labutě, stejně pojedu z Karlína… Jééé, to si musím napsat do diáře. Dík za připomenutí.
    (Dnes jsem měl v diáři víc věcí, co jsem neudělala a taky, že mám jet přes Karlovo nám. a vyfotit tam kytky, a nejela jsem tudy.)

    No, ona ta Bílá labuť není o moc vzdálenější, než byl Lidl v Horoměřicích :-)) Akorát tam cestou nebyl jinej obchod a tady jsou jich cestou spíš stovky než desítky.

  50. 56
    Ty jsi omdlévala ze smradu? :o)
    Čoveče, to sylším/čtu rpvně, vím, že někteří lidi onmldívají z pohledu na krev, ale ze smradu… Jo, na zvracení, to znám.
    Ale jinak citlivý čich považuju za velmi dpbrý nástroj k orientaci ve společnosti. Třeba „nyčichat“ nuanci nálad u známých lidí (a vyhnout se tím jinak zákonitě nastavším konfliktům) je k nezaplacení.

  51. 59
    To jsou ale všecko takový ty spíš chemický smrady, kuchyň se charakterem smradu blíží spíš pitevně (tedy znám jen tu zvířecí) nebo prasečáku – zalezlý biologický pačmuchy z přílišné koncentrace v uzavřeném prostoru.
    Když to vypereš „normálně“, tak je prádlo sice čistý, tedy bez fleků., ale ten smrad v něm zůstane. A načichne jím i všechno, co k tomu kuchařskýmu přihodíš.

  52. 62. Ru, já jsem kdysi chvíli chodila s kuchařem na střední :-) myslím, že jsme si to tady i tenkrát psali a povídali u Lišky…o prádle, kuchyni….jaká je to dřina dělat kuchaře…..vím jak kuchaři smrdí a jak to maj v sobě zažraný. :-)

    jo, prát zvlášt :-) jsem si to taky prala zvlášt ty pracovní hadry.
    jsem ráda, že už to neperu doma.

  53. Už mám pověšeno. :-) Líbí se mi s tím HG, jak je to fakt pěkně bílý a nesmrdí to.
    https://im9.cz/iR/importprodukt-orig/533/53375248320fe982bc377d2b8a0b2a94.jpg
    http://www.vinohradskykutil.cz/fotky42541/fotos/_vyrn_1243P324_CZSK_133_050.png

    Ale fakt je, že obecně když už nefunguje nic, tak HG funguje, takhle mám ověřený čistič sporáků a kermaických desek (ale tu silnější verzi) i odstraňovač vodního kamene od nich (zachránil mi vanovou baterku, dvojím zakápnutím zakápnutím zvenku pročistil mechanismus i uvnitř a šla zas přepínat sprcha/kohoutek).

  54. Jinak to na bílý prádlo taky nepoužívám jako prací prášek, to bych přišla na buben, jen přidávám půlodměrečku od sunaru či čeho k prášku normálnímu. A funguje skvěle.

  55. 64. HG neznám. ale dokážu si představit čím asi perou v prádelně veškeré špitálské prádlo, tam musí být něco extra silného a bělidla…..na všechnu tu špínu, biologicky znečištěný prádlo a defakto vše je prádlo infekční.

    ale ještě k tomu praní doma, jeden čas jsem kupovala prací gely, krátce, ale přišlo mi, že prací gel a prací prášek je rozdíl. prášek vypere líp. a není ho potřeba dávat tolik, zvlášt na zimní bundy, to pak nechává šmouhy.

    ale kolegyně, co mají hodně dětí a prádla a velké pračky na devět kilo prádla kupují ty prací gely – ty kapsičky – hodí jednu kapsičku do celé várky a dobrý. je v tom i aviváž.

  56. Kapsičky se mi moc neosvědčily. A gelu se stejně jako u prášku nesmí přehnat dávka.
    Jinak stejně všechno máchám dvakrát, takže šmouhy nemám, naopak se mi zdá, že tekutý prací prášky se vymáchávají líp a nevyžírají z prádla tolik barvu. Ale chce to taky ty sytější barvy venku sušit naruby.
    A asi s tím odmácháním záleží i natvrdosti vody, přidávám do praní i Tako a na poslední máchání ocet.

  57. 61. to je takové řčení, jakože se dělá mdlo…když přijde zapařená krámující žensk nebo prochcana bezdomovkyně, zaprděný chlap a tak… teď to beru s humorem i když ten pach cítím stejně intenzivně, jsem čichač ale již nehodnotím tak jako dřívee na dobré špatné… spíše mi čich řekne, paní má krámy, babku nemá kdo umýt a pán jedl česnek s cibulí. :-)) a co se týče umělých vůní, to mi nos řekne něco umělého a zkouší se srze to dostat aby zacítil přirozenost, tedy co vlastně je pod tím umělým smradem. jestli je to kůže, prádlo, nebo pocity… emoce cítím taky.

  58. 68
    Jo, jakože se dělá mdlo, to jo, to znám, ale to není totéž jako skutečně omdlívat. :-)))
    Mdlo je pocit, prostě jen pocit, ale omdlení je, že sebou fakt sekneš a jsi v bezvědomí. :-)

  59. Teda jako chápu, jaks to myslela, že v nadsázce, teď po vysvětlení, akorát že z toho napsanýho prvně to poznat nebylo. :-)
    Čich je nejpřizpůsobivější smysl, takže i na smrad se dá zvyknout, jakou vědu z toho člověk dělá, je už jeho povaha, psychika, ne citlivost čichu.
    To, že cítím kdeco, mě nějak nenutí z toho omdlévat, prostě věci mají různé pachy a lidi taky.
    Je to jen orientace.

  60. Jé, já jsem si nedočetla kom. od 43! O omdlívání ze smradu a tak a ted jdu číst
    – shodou okolností jsme si vzala teď dopoledne dovolenou, protože z toho počasí je mi když ne na omdlení, tak dost divně, nemůžu se ráno probudit, jsem přitlačená k zemi a večer zas mě tlačí hlava a všechno, jako bych se pohybovala pod vodou. A smrady v horkovlhku taky vylejzají; budu muset tu zeď za kanapem, co ohodil loni v létě kocour, znova omejt. A pak ji natřu.

  61. 52,53
    aha, souvislost s kouřením, nojo! A hormony.
    59. 63
    no, v nemocnici smrdí spousta věcí. A prát to doma, to je teda nepříjemný, takový navíc, neodpočineš si od toho. I od toho kuchařskýho. Prádelna v práci je nejlepší řešení. Když to jde.

    64 jo tohle je HG, aha.

    ratko,
    to jsi tedy citlivej čichač! To já zas spíš podprůměrnej. Ale s tím omdlíváním to souvisí, pöslední popud před omdlením u mě vždycky bylo: „Už to asi přece jen neustojím, musím jít , na vzduch!“ a udělala jsem dva kroky a omdlela.
    Potřetí jsem teda na vzduch nechtěla, to jsem omdlela uprostřed kruhu lidí na čchi-kungu, co mi zvedali energii nebo co. A bum.
    Takže celkem tři omdlení a žádné z nich venku na vzduchu.
    Ale počítám, že je to i psychický s tím vzduchem, snahou utéct na vzduch, utéct před tím pocitem na omdlení. Přitom už je pozdě. A že je to uvnitř, někde v místnosti bez oken nebo špatným větráním (a to bylo u mě vždycky), to mi připadá i psycho ovlivňující – že to ještě přisolí tomu pocitu mdla, ten fakt, že jsem někde zavřená a nemůžu na vzduch. Na omdlení mi bylo někdy i venku,ale zastavilo se to. Jenže jsem si musela lehnout na ulici.

  62. 73. to že si musím lehnout -sednout jelikož omdlím jsem zažila někkolikrát. Bylo to snížením tlaku… slabost.

  63. 73
    Pocit potřeby vzduchu před omdlením – možná nedokrvení v mozku, info od mozku, že je potřeba víc kyslíku, víc dýchat.
    Nevím, omdlela jsem jen jednou, přo prvním porodu, a to bylo už v mlze všechno.

  64. 76. moje zkušenost… nedostatek cukru v krvi. Tím dojde k nedostatečné výživě, krev se stáhne do „nouzového režimu“ a tělo se vypne. Stalo se mi to párkrát při dlouhém pochodu a současně nedostatku jídla, vyčerpání rezerv. A taky jednou po těžké chřipce, šla jsem nakupovat a omdlela v prodejně slabostí. sesula jsem se vedle nákupního košíku.

  65. přidávám ještě k tomu výčtu, kdy se dá snadno omdlít – moje vagový reakce spojené s arytmií. nikdy sice na zem sebou neseknu, kdo by mě sbíral, že jo :-) ale znám to, mám už vyzkoušený, kdy to na mě jde, mžitky, slabo, srdce přes 170, a nemožnost dýchat, protože od bušení knedlík v krku – takže ihned do dřepu a zatlačit jako na stolici a pak to přeskočí zase na sinus – na normální rytmus.

  66. 78. teda zatím to pokaždý přeskočilo :-))

  67. 77
    Jo, to je asi (u tebe) příčina omdlení, příčina nedokysličení mozku, ale příčinu té časté pocitové potřeby „jít na vzduch“ těsně před odmlením tipuju právě v tom nedokysličení mozku.

  68. 78
    Jo, při arytmii se taky dusím.
    Ten podřep je zajímavá rada, příště zkusím.

  69. 82. taky mě podřep zaujal. Aritmii mám a podřepávám. Vůbec mě nenapadlo že to může souviset. Tedy poprvé to slyším, a je to možné. Kdy si podřepnu, cítím se líp. Ostatní stojí a já mezi nimi dřepím.

  70. 83
    Zajímalo by mě, jestli to pomůže i v noci, když mě probudí, že se dusím a mlátí to se mnou, a přitom ležím. Musím to právěže někdy zkusit.

  71. 84. co s tebou mlátí? u mě buší srdce jinak a různě skáče tak divně jakoby fibrilovalo. Tak to se zaujetím cvhíli pozoruji, pak se pomodlím očenáš a zdrávas a usnu.

  72. 85
    Mě vzbudí otřesy celým tělem, jak srdce buší, nepravidelně a s vynecháním, chvilku nic, pak drrr, jak kdyby uvnitř jela sbíječka. Jen trochu pomalejší.

  73. 86. přesně, to mám taky… vynechá a pak silné drrrr

  74. 82. je to rada od kardiologa. nemyslím tím, že když máš námahu a jedeš třeba rychle na kole, nebo jdeš rychle v chůzi, nebo se rozčílíš – tak automaticky se ti zvedne tepová frekvence a je to normální. ale vagový reakce – jsou reakce bloudivýho nervu – nervus vagus a někdy to prostě přijde z ničeho nic. jiná věc je porucha čistě na převodním systému srdce – to se dá vyšetřit, najít zdroj a odstranit to. a je od arytmií pokoj. nebo ten zdroj je přímo v srdci – nedomykavost chlopní, slabá srdeční svalovina (nízká ejekční frakce) nebo to může být i způsobené nejen opotřebovaností, ale třeba proběhlým zánětem , po chřipkách a tak. to vše jde vyšetřit a zjistit a léčit. já mám srdce jako takový v pořádku, ale bloudivý nerv je bloudivý nerv, ten si žije vlastním životem.

  75. 88. Ru psala o spánku, nikoliv o jízdě na kole. Behem dne se něco dělá, nenaslouchá se co říká srdce. ale když si člověk lehne a je ticho, tak jsou ty nepraviddelnosti slyšet. u mě je to vidět na EKG. desetkrátci dvacetkrátklepne normálně… pak vynechá a pak drnčí a pak je kmit asi desetinásobný než ostatní :-))

  76. 88. bloudivý nerv máme všichni… všem nám různě bloudí :-)))

  77. 89 Ratko, jo, já tady od toho odbíhám…omlouvám se….jo, psala to tam, vidím to 84.
    Ru, jo, zkusit a uvidíš….

  78. To je pro mě docela šokující, že všechny tři arytmie!!
    Bloudivý nerv nevím co je, vlastně nic nevím co je a myslím, že když nebudu vědět, že arytmie existuje, tak ji mít nebudu nebo si jí nevšimnu a bude to.

  79. 92. jj. taky si nevšímám. Bloudivý nerv mají všichni. řídí vnitřní orgány :-)

  80. Beru arytmii jako jednoho ze zbytečných strašáků moderní medicíny. Na arytmii a fibrilaci, stejěn jako na artrózu, trpíme všichni v maminčině rodě dědičně, a pokud kdo umřel dřív než v devadesáti, bylo to na rakovinu. Maminka bere léky na arytmii a fibrilaci desítky let a řekla bych, že kromě klidnýho svědomí doktorů a jejich alibi, nemuset už mamince nic operaovat, to nemá žádný podstatný vliv.

    Mně se arytmie prostě čas od času objeví a zas zmizí, je to nepříjemný a únavný, když je to silný a navíc to ruší spaní, ale když jdu na ekg z nějakýho jinýho důvodu třeba jako preventivní vyšetření při něčem jiným, nezachytí to, sdělují mi akorát, jak mám silný srdce sportovce. (No bodejť, po těch letech kouření a cvičení arytmií.:-))

    Je to asi jako když někoho občas bolí hlava, taky s tím doktoři nic moc nenadělají, a to mi přijde dokonce horší.

  81. 94. Hlava mě kdysi jako mladou bolívala, teď nikdy. Domnívám se že jsem si uvolnila krk a tím i nervy co vedou do hlavy. jsem si uvědomila že mě hlava nebolela asi 15 let. Možná 20. Co mě trápí poslední rok, jsou ztuhlé bolavé prsty na rukou když se vzbudím. Za chvíli to zmizí. Udělá se to i během dne pokud náhodou někde usnu, vzbudíme se s tuhými prsty.

  82. jOJO, JÁ TÍM CHTĚLA JEN lIŠKU UKLIDNIT, ŽE NEJD EO ŽÁDNÝ CHOROBY.
    omluva za caps, nastaveno na výrobu nápisů a zapomínám přepínat

  83. Kruci, přeci tu nesklouzneme do vyjmenovávání a líčení, co nás kdy jak všechno od rána do večera bolí, jak babky na hřbitově, když se sejdou u pumpy.

  84. 97. je dobré to natrénovat :-)) jakobychom to našly

  85. Ten tvůj smysl pro humor…
    Děkuji, nemyslím si, že tohle nutno trénovat.
    Fousaté: Furt něco bolí? Buď ráda. Až nic bolet nebude, budeš ležet pod zemí.

  86. 97. ne, nebudem. :-) jen jsem se připojila k vašim komentům ad mdloby, na omdlení a dusno a tak :-)
    94. ber to tak, že dobře že maminka bere léky na zjištěnou arytmii…..ona právě dlouhodobá tachyfis to srdce vyčerpává, tachyfis ještě dobrý, další k tomu navazující arytmie av bllok II a III, st. nic moc, to už jen kousek ke komorové tachykardii nebo fibrilaci komor – nic moc slučitelné se životem.
    ale je to jedno, mysli si co chceš. včetně toho, že doktoři nic nevyšetřují…..lidi jsou blbý a furt nadávaj, doktor neví, obvodák – pošle člověka na neurologii s hlavou, na ct, jestli tam nemá nádor, udělá se magnet, aby se zjistilo cévní zásobení a lidi furt remcaj, jak ten blbej doktor je poslal na tu neurologii, když on tu mrtvici nemá a musel čekat apd. marnost, nad marnost. :-)

  87. 10. jo, ted to strašně frčí – jak doktoři nehledají příčinu :-) nic novýho pod sluncem.

  88. nic, jdu pokračovat v uklidu kumbálu na chodbě, dokud mi to jde :-)

  89. 100, 101
    Barčo, nechci žádný hovory o chorobách!!
    A o doktorech už vůbec.
    Natož prošpikovaný odbornýma výrazama, aby to vypadalo důležitěji.
    Když neznáš mou maminku a všechny okolnosti toho, co jsem napsala stran její „léčby“, jsou to akorát hovory o nesmrtelnosti chrousta na Měsíci.

    Znovu: Nechtěla jsem nic, ale opravdu vůbec nic jiného, než uklidnit Lišku.
    Ostatní je mi upr.
    A jdu odsud. Páč už je to zas v tý pr.

  90. 99. jj. dokud bolí, víme že jsme živé :-))

  91. Už jsem trochu klidná a pršelo, takže choroby jsou snad pryč.
    Tachy- něco nevím, co je, to je v klidu.
    Že frčí, jak doktoři nejdou po příčině, to frčí, tojo, jen někdy je to k věci a jindy zneužito pro kšeft. Jako cokoli, co se dá využít někým, kdo je na prachy. A bejvá to někdy taky doktor :- )

  92. 105. někdy je to jen práce… prostě si dělají svoji práci. Mají postupy a dle těch jedou. Nemusí za tím být ani peníze ani nezájem. Jen poctivé řemeslo :-))

  93. 106
    já měla na mysli lidi, co z věty, že „běžná medicína nejde primárně po příčině nemocí“ si udělají kšeft a hlavně to pojímají taky nějak zjednodušeně. A říkají, že nezjednodušeně. Jenže nezjednodušení si myslím téměř nelze docílit.
    No a tito lidi jsou docela často vzděláním taky lékaři, „odrodilci,“ vystupující velmi sugestivně. Odborníci se o ně nezajímají a ani je odrodilci nenazývají; to oni sami se tak pasují, aby přivábili zájem.
    Tak ty jsem měla na mysli. A nepatří mezi ně ti, co poctivě hledají jiné cesty a zkoumají je, mají v nich zkušenost a pídí se v nich po vzdělání, které je navíc. To říkám schválně, aby mě nikdo nechyt za slovo, že házím do jednoho pytle např. dr.Hnízdila na jedné straně a na druhé jiné psychosomaticky zaměřené odborníky.

  94. A já si zas říkala, že i tenhle článek je další shoda, páč už pár dnů na netu prohlížím stránky s lepšíma povlečeníma, že jako až budu mít v bytě hotovo s topením a všema těma letošníma stavebníma úpravama, tak si místo svého už rozpadávajícího se ložního nakoupím jiné, aspoň na dvě postele hned a na dvě k vánocům. Kvalitní a se zipama. Prostě si to dopřeju.

  95. 107. Hmm, já to zase brala zcela prakticky. Hnízdil a spol. mě vůbec nenapadl. Ale napadli mě praktičtí lékaři můj (paní před důchodem co dělá pokaždé to samé a zeptá se co bych chtěla) a pán dávno v důchodu co předepíše léky které mu dáme na papírku a pozdraví maminku.

  96. 109
    no je to různý. Lepší, když se zeptají, co bys chtěla, než kdyby neříkali nic…

    108
    joo, to si dopřej!
    Zipy mě ale udivily, to bych nechtěla, protože se rozbijou a co potom. Radši knoflíky. Nebo nic, jen díra uprostřed, to taky jde. Jedno takový jsem ušila a jde to, na druhý jsem ale musela dát suchej zip, aby peřina pořád nevyhřezávala ven.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.