Sny po operaci

SNY 17.5.-6.6.2022

1. den doma (přímo v nemocnici se mi nezdálo nic)
Muž s přezdívkou Jelen má oslavu. Jsou tam další lidi. Mám s sebou spacák, ale nemám ponožky a karimatku, mám dvě mikiny a svetr, ty na noc nějak použiju, jak to půjde. Na nohou mám jen nazouvací plátěnky – snad ne ty z divadla, co mi byly malé a nedaly se nosit. V blízkém městečku je v rohu náměstí obchoďák s divnými věcmi, u vchodu hlídač, asi mladý cikán, chci tam rychle zajít, ale dovnitř nakonec nejdu – chtěla jsem tam koupit boty, nějaké jejich umělohmotné botasky by mi snad stačily, ale ne, nakonec ne. Na oslavě Jelen sedí u stolu a vypráví trochu ukřivděně, že jejich rodině ukradli hotel. Asi pomocí nějakých právnických kliček.

2. den doma
Pojedeme s Lenkou2 někam vlakem, možná už spolu do lázní. (Na gymplu si nás pletli, dělaly jsme si pak legraci hlavně v tanečních a na čundrech, že “nejsme sestry, ale dvojčata,” a letos máme nádor ve stejnou dobu, to bychom tedy nečekaly… napadlo nás, že si pak spolu můžeme zařídit lázně – a sen už s tím evidentně počítá.) Nemám sbaleno, vlak už pojede, rychle běžím nahoru do pokoje pro věci, nemám tady vůbec kalhotky, ty mám jinde doma, tady v tom příbytku ne, jo a ještě se vracím znova nahoru pro barvy na akvarel, Lenka přichází za mnou, že vlak má zpoždění.

3. den doma
Dlouhovlasá černovlasá žena je prý moje matka a mluví se mnou drsně, vyčítá mi, že si za to můžu, protože jsem nešla včas na kontrolu k doktoru.

Později
Zdálo se mi tři noci o mojí skvělé spolužačce z VŠ, která zemřela před 8 lety při autonehodě. (Bylo to tehdy pro mě hrozné, neuvěřitelné, dlouho jsem na ni musela myslet denně. S klukama jsme se sešli a zapili to. Nešlo mi o té strašné tragédii ani mluvit. Dlouho jsem používala peněženku, kterou mi ona utkala, půl roku nebo rok, denně jsem ji měla na očích, než jsem se přinutila začít používat jinou a netýrat se tím. I teď je to pro mě hrozný pomyšlení.)

.

Váš komentář se bohužel hned nezveřejní, čeká na schválení, byť mám zaškrtnuto, že se má zveřejnit rovnou. Tak se nelekejte; musím schvalovat i svoje vlastní komenty…

Příspěvek byl publikován v rubrice Sny se štítky a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 komentářů u „Sny po operaci

  1. Tak jak vám to připadá?
    V těch prvních dvou snech pořád něco nemám na sebe, to mi připomíná tu operaci – měla jsem věci v batohu, protože po operaci se jde na jipku a potom zas zpátky na pokoj, ale ne nutně na ten stejný – s sebou na jipku mít sbaleno jiné malé zavazadlo s nejnutnějším.
    Potom ty další sny mi připadaly spíš drsný sdělením nebo tématem. Nějaká radost nebo útěcha, to tam teda moc nebylo.

  2. na mě to spíše působí jako když tvé podvědomí teprve zpracovává ten veškerý stres s novou skutečností. operace – nečekaný zásah, nejsem na to připravená, stres, nepočítala jsem s tím – ve snu nemám kalhotky, boty, oblečení…..
    a dál podobně, podvědomí zpracovává tu závažnost celé situace kolem nemoci.
    stresová životní situace – a podvědomí pracuje, zpracovává a chvíli mu to trvá.

  3. Sny jsou ošemetné. Někdy znamenají pravý opak toho, co ukazují a jindy zase ne. Nekladla bych na ně přespříliš velkou váhu. Jsi v citlivé situaci a pak možná i sny podle toho vypadají. Drž se, myslím na tebe. :-)

  4. Oby,
    díky, souhlas.

    Barčo,
    žejo, taky mi to připadá, že se to tělo vypořádává s nečekaným zásahem a celej organismus taky se rozhlíží, co se to dělo.

  5. jo, Liško. přesně. jsou to takové “pracovní” sny.

  6. Jak píše Oby…
    Sny jsou sny, někdy můžou napovědět, někdy je to jen falešný stín reality.
    Kterou holt teď nemáš moc lehkou.

  7. Taky musíš počítat s tím, že všechny ty léky, co bereš, jsou zároveň toxické.
    Od bolesti třeba trochu pomůžou, ale někde se to projeví.
    Nejdřív možná právě v těch snech.
    Je to vytloukání klínu klínem, ale někdy to prostě jinak nejde.

  8. Sen je sen, probudíš se, je den. Pane Choděro … (Werich – Splněný sen)

    Já si své sny skoro nepamatuju a spím jako šutr..
    Ty tady máš zaznamenané divoké sny i z doby, kdy jsi nebrala žádné medikamenty ..
    Takže těmi to primárně asi nebude.
    Hlavně aby si se v noci nebudila a mohla spát.
    .

  9. Nejde mi modem, Wi-Fi. Máme ho měsíc novej. A v telefonu (přes data) nevidím jeden koment, co už byl schválený, možná ani to schvallování. To je k vzteku. Byla jsem ve Vodafonu, takže během dneška má někdo od nich volat. No a máme pět odpoledne… a nic a potřebovala jsem dát na web i něco pracovního. To mě štve.

  10. Se zpožděním, ale přece (treď zrovna mám období, kdy by to byl jeden spot na blog za druhým, akorát nevím, kdy bych vzala čas to sepisovat). Dneska jsem dorazila z dovolené, předtím hekticky tu dovolenou chystala (když na poslední chvíli selahlo to a pak tamto a ješt ětamhleto…)

    Takže bez bot – nejistota. Mikinama si chceš pomoct, víš, že musíš ebsenci něčeho nahradit něčím jiným.
    Uplakaný sebelítostivý kec yna tíma sto let starí jde mimo tebe, co je po hotelu člověku bez bot…

    Cesta do lázní variace oné nejistoty bez klalhotek, ale je dobrý, že vlak neujel, že má zpoždění, není to bbeznadějný. (Mněě ve snu zásadně vždycky všechno ujede. A zhusta taky bez kahlotek.)

    Tvoje vnitřní matka. Nojo, no. Dej té černé vráně po zobáku, však ji znáš.

  11. ru,
    :- D ajooo, to je vono! Každý slovo z tohohle:
    “Tvoje vnitřní matka. Nojo, no. Dej té černé vráně po zobáku, však ji znáš.”
    : )

    Moje biologická domácí matka nenadává, ta vaří to, co můžu jíst, vymýšlí, co by to tak bylo, mytí nádobí je na ní, úklid taky, na to já nemám skoro nikdy, abych se na to cítila. Je dobrá. A pak z ní vypadne, že by ráda byla užitečnější, něco zmohla, pomohla. Přitom je užitečná naprosto maximálně tím, co dělá, a úplně nejvíc celou svou existencí, tím, že prostě je. To řekla kamarádka Losos, když tu byla na (krátké, návštěvy zvládám jen krátké, mariáš tak na dvě hodiny, to je nejvíc :-) návštěvě, a to podepisuju.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.