PODÍVALA JSEM SE DO LEDNIČKY…
Mám nového sympatického souseda přiměřeného věku. Působí vesele, bezprostředně, a jak ho vidím, hned mám s ním chuť do hovoru. To se mi s lidmi skoro nestává.
Slyšel večer moje baskytarová preludia, potkali jsme se v kuchyni a mluvili o tom. Ehm, měla jsem na sobě tepláky a triko bez podprsenky. Sranda byla, že jsem si pak říkala: Musím se podívat do ledničky! – Musím se podívat do ledničky, jak se nový soused jmenuje, protože si to dobře nepamatuju. V lednici jsou police označené jmény nájemníků, tam se ho dozvím.
Další večer, včera, jsme se opět potkali v kuchyni, zase jsme se hned dali do řeči, snědli přitom každý nastojáka svou rychlovečeři. Pak nabídl medovinu, začali jsme si tykat, já přinesla své dva poslední doutníčky a jeden starý doutník. Ten jsme vykouřili na zahradě společně. Asi jsem byla opilejší, než si myslím, protože jsem řekla: “Škoda že tu už není bazének, ten je na kouření doutníků nejlepší.” Byla to asociace na loňské léto, kdy jsme si s jiným mužem lehli o půlnoci nazí do nafukovacího bazénku, do té trochy špinavé vody po dětech. A kouřili doutník.
Nojo, už před večeří, když jsem brnkala, popíjela jsem bylinný likér. Pak ta medovina. Hodně medoviny. Kdybych se aspoň vyflajzla na ty doutníky, když jsem nekuřák! Né, já se musím rozjet, kecat všechno možné a ještě si pálit krk doutníkem.
Mejdan nastojáka trval tak dvě, tři hodinky. Pak jsme se rozprchli. No a já jsem se pozvracela. Ráno jsem jen doufala, že jsem automaticky všechno uklidila. Detaily si totiž nepamatuju (nebojte). To tu dlouho nebylo. Do práce jsem zavolala, že nepřijdu, protože jsem vykouřila starý doutníky a je mi blbě. Což je pravda.
Pomalu regeneruji, musím zabalit batoh a odpoledne jedu ke kamarádům. Hledala jsem v internetovém jízdním řádu, kdy že mi jede oblíbený přímý vlak z nádraží Bubeneč. A nejede. Protože tenhle měsíc už žádné nádraží Bubeneč neexistuje. Moje nádraží Bubeneč, na které jsem vždycky letěla ulicemi na poslední chvíli a nemohla ho najít. Někdy mi vlak ujel. To jsem si pak dala pivo v nádražce nebo si četla v parku … generála … Lazaro … postupně jsem si pamatovala název parku, ale poslední jméno toho Lazara jsem se nestihla naučit a už nenaučím, protože už kolem nebudu chodit. A v ledničce napsané není.
Bubeneč zemřel, ať žije Podbaba!
Pochechtávám!!! Jo, to znám, taky místo brzdy šlapu občas na plyn, když se večírek rozjede slibně a pak si ráno vyčítám, že jsem neředila a nešla spát do půlnoci. Ale myslím, že třeba takový Bazének by bylo zrovna škoda přerušovat! Takže proč ne, občas se vylít a vyblít taky pročistí žaludek, možná lépe než ten bylinný likér;)
tak preji hodne zazitků :-) na výlete i s nájemníkem.
Milá zpráva, bezprostřední vyprávění, Liško, jsi živel..
Nazdarec,
další den ráno v sobotu se ukázalo, že bolení v krku nebylo jen z doutníků a ze zpětného proudu, ale že mám rýmu. Takže nasávám tekutej paralen už dva dny, snad se to zítra trochu vylepší.
Teď teprve vyjíždím k domovu, zítra budu celý den na semináři, to by mohlo být zajímavý. Termosku vezmu s sebou.
Jestli to není spíš tak, že to zacloumání organismem tu rýmu spouští. Mívám to taky, ehm, mívala jsem, po podobých koncích euforií tu rýmu. Jako by reakce všech dutin na podráždění.
Telo se cisti :-)
Ha, dnes je to lepší. Tělo řeklo: Brzdi. Tak jsem přibrzdila.
A teď večer jsme se sousedem přátelsky probrali něco málo z našich minulých vztahů; je dobrý mít někoho sympatickýho a sdílnýho na ráně :)
Taky jsem mu řekla, že zítra večer mám sraz s Akčním Hrdinou.
Jsem zvědavá, jestli to bude dojemné a zároveň veselé, jak to bývá, nebo co.
Dnešní seminář byl bezva a v praktické části jsem se snažila něco nového vytřískat, jak to mám s partnerskými vztahy nebo potenciálními vztahy. Nevím zatím, co z toho, ale potěšilo mě, že jsem to téma nastolila (ve dvojici; ne že bych se s tím exponovala přede všemi). Uvidím, co se stane, jestli se to téma ve mně dál rozehraje v příštích dnech – ono to bylo odehrání si a postavení si situace z figurek. A zítra mám ten sraz s Akčním Hrdinou, tak budu bedlivě zkoumat, co to se mnou dělá, na co reaguju a tak. To jsem si takhle sama naordinovala :-))
Jo, průzkumy, ty by mi šly…
A ráno vstávám o hodinu dřív než normálně, takže to bude velmi výživný den. Jsem zvědavá.
Jak dopadlo setkání s AH?
Jsem zvědavá, co s tebou udělalo setkání s AH …………… Zajímalo by mě, zda se nějak pohnul ve svých postojích atd. Ono někdy si něco odžijeme a díváme se na věci jinak. Někdy si říkáme, jak jsme mohli být tak bláhoví a uvěřili v kouzlo tohoto člověka a někdy se naopak city rozhoří v předtím nedosažitelné intenzitě. A často je to něco mezi tím a mix toho všeho.
– Jak říká jenda kamarádka: Jo život, je jeden z nejtěžších. (Jako by bylo vůbec něco jiného. :-) Vždycky mě to pobaví.)
Každopádně jsem – jsme s tebou. A máš-li něco na duši, svěř se tětě Lenuši. :-) …….. nebo milému sousedovi. :-)
ad 8: Vidím, že s ratkou jsme stejně zvědavé – psaly jsme nezávisle na sobě, chi chi.
Zajímavá je i rozdílnost způsobů položení těch otázek. :-)
jsem suchoparek :-)
Nikoli, jen zbytečně pózuješ sebemrskačstvím. :-)
V poslední době jsem se naučila už trvale ubírat z toho, co chci říct nebo napsat, vždycky je lepší míň než víc. Kašlat na snahu mohutně sdělovat a vysvětlovat a být “propojená” přes “empatické” řeči navíc. I pro protistranu je to příjemnější a lidi to líp přijímají.
Suchost je čistá.
nemam cas byt rozvlacna
:-)
Jo, stručný dotaz ratky je jasný a srozumitelný.
A komentář Lenky mě teda potěšil – pobavilo mě “Jo, život, ten je z nejtěžších…”
a to s kouzlem člověka a zjistit, jak se to posunulo nebo ne nebo jestli je to mix, protože se tam něco přidá, to je náhodou vono!
… a kdyby nebylo, tak to přečtu a zapomenu a je to :-)
Čekala jsem veselí a dojetí
a bylo to pro mě veselí a lítost.
Vesele jsme se bavili jako vždy, do toho se mi každou chvilku chtělo brečet. Protože mi bylo líto, že si vždycky tak dobře rozumíme ve všem, a přitom nemůžeme být spolu pořád (takže se mi dost oživily pocity asi takové jako chvíli po rozchodu a když jsem jela pak už sama domů, tekly mi slzy). Nedala jsem to jemu najevo, ale říkám si zpětně: možná i on cítil lítost, když to tam bylo přítomno! Zaprvý.
Zadruhý mi pak došlo znova to, co jsem mu řekla přímo při rozchodu: Že chce společně ZAŽÍVAT jen to hezký, ale pro mě to není kompletní a tudíž to není opravdový vztah. Když totiž v minulosti přišla řeč na něco jemu nepříjemnýho, zamet to pod koberec, obrátil hovor jinam. A to se mi teď propojilo s dobou první krize, kdy jsem mu říkala, že když je nemocnej a jde někam pryč a nevím, co s ním je, cítím se hrozně. A je to totéž – že chce UKÁZAT jen to hezký a ne společně zažívat nějakou slabost, slabinu, nepříjemno, nepříjemný tlak… Asi. Nevím, nejsem on a nevím to přímo od něj.
K tomu se pojí další ingredience: den poté jsem se ještě cítila smutně a tíživě a nakreslila jsem Akčního Hrdinu, načmárala, za takovým fialovým závěsem či co, to je fuk, ale nápadný byl obří úsměv na jeho tváři na tom obrázku. Takový přehnaný. Mluvila jsem o tom se svou milou kolegyní trochu (o takových strhujících mužích, co nás přitahují pořád i po letech; že jsou trochu hozený na “osobnostní” hranici – třeba narcisové nebo hraničáři… prostě oni lákají a přitahují a uměj to, tohleto navenek, říkala ona) a vyšlo mi z toho potom, že ono to naše veselí s AH vzniká z toho, že on je asi nejistý v tom, aby ukázal něco nepříjemného, tak pořád háže vztah do povrchnější úrovně, té veselé a jen veselé. Proto když se sejdem, bavíme se vesele, ale někde za tím je něco jinýho – u mě lítost, že nejde spolu žít, u něj nevímco možná obava, aby byl dostatečně dobrej a skvělej a náhodou neukázal nějakou jinou stránku, tedy nejistota, kterou přetlouká svým vysokointeligentním humorem a poutavými historkami a sexy povoláním a tak.
Ten den poté byl včera. Večer jsem si cestou z práce koupila tři gladioly a od tý chvíle se cítím zase dobře :-)
Mám ráda gladioly, protože mají každý jinou barvu a jsou takové silné a životaschopné a dlouho vydrží a kvetou odzdola nahoru. Tak mi to asi symbolicky sedí jako posilující element. Jiný řezaný kytky vlastně ráda nemám, jen luční, anebo rovnou v květináči.
hmm, jo. asi to tak lidi maji… ze jsou nejisti.
A ty nejsi člověk? Nebo co znamená tvoje věta – že to tak máš taky? Já zrovna asi nejsem nejistá v kontaktu s druhým člověkem opačného pohlaví při setkání.
Já osobně (a je to zajímavý, ještě jsem o tom takhle nepřemýšlela, ha, ratka zase rozehrává podněty:-) jsem nejistá s někým, s kým mám něco nevyřčeno, nevyřízeno, cítím, že on si o mně nemyslí všechno skvělé, protože něco ví a něco neví, nějakoi informaci nebo zážitek se mnou nemá, který by mu třeba o mně něco vysvětlil; a většinou je to žena – s takovým člověkem se cítím nejistě, ale jinak ne.
mam to tak. teda tu nejistotu a neprijemny pocit kdyz ztratim tvář a jsem ponížena.
U mě to záleží před kým tu tvář ztratím, kdo mě o tu (sebe)jistotu připravil.
Většinou v prvním okamžiku cítím paniku, nutkání k útěku, nutkání bojovat útokem, kousnout rafnout trhnout a zdrhnout…
Jenže když je to chlap, u kterýho v sobě bojuju ten svůj boj mezi přijetím jeho sobě pod kůži a ochrannou hrou na něco, tak napřed kousnu a uteču, a pak, když ukáže otevřenou ruku, ale neuhne z toho, co řekl či myslel, vděčně přilezu a děkuju za to odkrytí. A je smetýno. To mě k němu hrozně přivrůstá.
Jen s veselým a zásadně neproblémovým mužem bych nějaký vztah asi vůbec mít nemohla. Opadlo by to velmi rychle. Přišlo by mi, že jen běháme po povrchu a hrajem si na veselý dětičky z omalovánek, tím vyhejbáním všemu, co by nás doopravdy k sobě přitáhlo a svázalo.
vnimam ten pocit v sobe… vlastne jestli to je kvuli tomu nebo onomu neni pro me tak dulezite jako ten intenzivni pocit bezmocneho vydani napospas. ze nevim co mam udelat, ze ztracim pudu pod nohami…. tak to je ono. nejistota. vyhledavam ty pocity v nadeji ze se dozvim co to znamena. protoze rozum ten mi rika ze je vsecko v poradku a ze neni ceho se obavat. ze je vsecko akorat a jak ma byt. ale uvnitr ta zavrat vydani napospas…. tu potrebuji zazit abych vedela co to je. co to znamena.
jsem uchyl :-)
21 ratko
cože – “ztratím tvář a jsem ponížena”?
Pokud pro situaci, kdy odhalíš před druhým nějakou svu slabinu, máš takovéhle názvy jako “ztratím tvář”, tak pak můžu pochopit, že jsi ponížena, ale co je tedy tvoje tvář? Pak je to maska.
… když ukážu svou slabinu, nejsem ponížena, protože ukazuju sebe, pro druhýho je to často naopak dar to vidět a podle mě je to VŽDY sbližující moment. Nikoli ponížení.
23 bych potřebovala přesněji objasnit, neumím si pod tím představit konkrétní příklad. Ten by mi pomoh.
22 ru
jojo, přesně tak, je to nepříjemná situace, všechny obrany se natrčí, člověk bojuje, aby tu slabinu neukázal – no a u mě pak tím prudčeji vyvře, když se urputně bráním. No a je to. Pak přijde úleva a nějak se to vyvine, dohodne, druhý k tomu něco řekne a už je to dobrý, ať to dopadne jakkoliv, a to je sbližující. “Přivrůstá” se k tomu docela hodí :)
26
Jasně, že je to maska. Kdyby nebyla, nebylo by to cítěno jako znejistění. Ta nejistota je neočekávané odhalení tebe zpod masky, což te zaskočí. Tedy, teď tím myslím ten původní význam, který se objevil v úvahách o AK jako důvod toho, proč je pořád veselý a nepříjemná témata zametá pod koberec. Přišel by o masku. O ochranu. O tvář.
Nejistota vyplývající z toho, že nevíš, na čem s kým seš, co od něj můžeš čekat a kam u něj ne-šlápnout, je něco jiného.
23 vyhledáváš ty pocity? A pak uděláš odvážný krok, anebo neuděláš nic, abys mohla jet dokola a “vyhledat si ty pocity” v příští situaci zase stejně?
28
jo, u něj jo, tam je to maska dobrého sebeobrazu, který v realitě dobře funguje na okolí, osvědčil se mnohokrát…
já mluvila o ratce.
22. :-) mám to podobně jako Ru.
27
Možnost takhle přivrůstat je podle mě to, co vztah dělá vztahem. A jenom to člověka baví budovat, nebo aspoň mě. Večírky a srandičky s obcházením míst, která jsou pro druhého citlivá, můžeš mít s kýmkoli.
Sáhnout do nich a pustit sahat do mých rizikových míst druhého, je podstata lístku do první třídy a současně do podpalubí.
30
Ratka se přeci na strhávání masek a vyhrabávání kostlivců specializuje. :-)
kdyz s nekym ziju tak mu tak verim ze uz nejake ponizeni a ztrata tvare neexistuje…. teda v mem pripade to uz zadne tema neni.
ale vim ze v jinych pripadech ano. teba v praci. ta mse na me sesypou treba zakaznici nebo projektanti nebo nekdo coja vim, nebo sama zjistim ze jsem neco zampomela a opomela, ze jsem to udelala spatne…. a ted ten pocit vytuhnuti a obrany.
ale rozum mi rika ze je to jedno. ze na otm nezalezi. ale uvnitr citim ze mi je spatne, ze me to mrzi a trapi. takze kde je pravda? Co je Pravda? to co mi rika telo. tomu verim vic nez rozumu. A proto se ucim tam kde citim ze se mohu hodne naucit. ucim se fakticky telem.
31
žejo. Jémine, to je krása, my se shodnem! :)
Počkejte za chvíli… to bude maso :-DD
32
no právě, to dělá vztah vztahem. Proto těžko budovat s AH plnotučně – teda ono by šlo vyzkoušet, jestli to jde :), ale to bychom spolu museli pobývat intenzivně nějaký čásek a ne v tom veselém modu ..
– jéje, teď jsem si vzpomněla, on mluvil o jednom místě v Čechách, na které nedávno chtěl jet, a já na to, že to tam znám a měla jsem to místo včera v imaginaci, takovou svou oblíbenou louku … a já pitomě navrhla, že tam pojedeme. No tě pic. To by se mi tam asi chtělo brečet furt :) Tak uvidíme, jak to dopadne… pár týdnů je čas.
A ještě kdybychom šli na MOJI louku – to už bych pana AH nevyhnala ze své duše nikdy. To jsem si pak nadávala, co jsem to navrhla…
34
jo, to je dobrý, ty tělesný pocity jsou vodítko jak bejk :)
Akorát někdy je člověk radši schválně nevnímá, aby si nemusel připustit, že jeho očekávání se nenaplní, bude to jinak apod…
Prostě odvaha. Spojená s vírou, že důvěřuju tomu, co se ve mně děje – jak jsme o tom nedávno mluvili asi u tebe, ratko. Jestli je to víra jako taková (v Boha) nebo jestli je to víra v proces. Která stačí.
31. teda, neumím moc rafat a kousat. ale jinak to sedí přesně. :-)
31
ad 22
jo, to je pravda, to jsem trochu opominula – já taky nemám nutkání rafat, kousat autéct, ale spíš zůstat sedět, rezignovat, propadnout se do rezignace a do tragédie.
ratko 34
neodpustím si poznámku – musela jsem se smát, jak ti křesťanská liturgie proniká do všeho, i do překlepů, protože jsem tvou větu četla:
“v práci. Ta mše na mě sesypou…”
dela mi to furt automaticke opravy. pisemnka se spojuji samostatne jak chteji. mam tammyslim nemeckou gramatiku jako Automat. kdyz si rekne ze je to podstatne jmeno tak se napise velke a kdyz si ekne ze to Slovo zna tak ho automaticky opravi nebo spoji pismena z jineho slova. vsecko mam podtrhane na cerveno
ta mse znamenea tam se. ale Liturgie me bavi… tamse citim jista, teda krome situace kdy jdu na zpoved. to je spise parodie :-) ale ja se nenecham zviklat. jsem hodne houzevnata. i tady dosahnu samozrejme uvolnenosti. jednou.
ta 37 je klicova pro me. odvaha se podivat pravde teda i svemu telu a vsemu primo do oci… neuhybat do strachu a ztuhlosti. udrzet si olnost a svobodu Ducha o kterem tady tolik mluvime a nevime co to je. ja jen vim ze JE. a z eopravdu svobodny a nespoutany telem. Ale kdyz telo ztuhne tak spouta i Ducha, uvezni ho . Clovek jakoby umiral….mozna to tak ma byt. ze ma umirat aby v te situaci mohl obzivnout. kdyz se uvedomi v desu a hruze, tak v ni obzivne a zvitezi.
43. no ta 43 je pekne blba. ale z nejakeho duvodu kteremu jeste nerozumim me tezke situace vzdycky nakoply zatrepaly se mnou.
Tak jsem si to konečně tady mohla aspoň trochu přečíst.
Nejistota. Hmmm. Ono je dobré to říct: “Cítím se nejistě, protože …..” a člověk se hned uvolní a taky mu může být pomoženo. Ale taky to nedokážu vždycky. Říct jak se cítím. A proč? Protože mi na tom vztahu a na tom člověku záleží. Protože mi záleží na tom, jak před ním vypadám ……… Chci působit lepší (sebejistější třeba), než jsem. Tak záleží mi na tom člověku a vztahu nebo jenom na image? jsem se zeptala sama sebe. Samozřejmě, že je to přetvářka, čili blbost kontraproduktivní. Má-li být vztah k něčemu, pak upřímnost je základ. A když to ten druhej zneužije nebo nepochopí, tak je blbej a nemá cenu s ním nic. To si říkám. Někdy to i tak žiju a provádím, řeknu to. Ale někdy ne a pak je mi zoufale. A někdy to zas neřeknu a přejde to samo a vlastně zjistím, že bylo dobře, že jsem nic neřekla. A teď babo raď.
A stejné je to s tím druhým. Někdy je dobré říct: Hele, nepřetloukej tady všechno tím svým optimismem. Není ti někdy ouzko, smutno, ….. ? A někdy je dobré mlčet. A kdy co, toť otázka.
No a tuhle jsem si říkala, že už teda jako otevřu téma: “Jaké jsou vaše úmysly se mnou, pane? Jsou vážné nebo co jako!???” :-))))) A pak jsem to úplně odložila, jako že mě to přestalo zajímat, protože já vlastně taky nevím, tak co se budu ptát toho druhého. A tak jsem byla na tom rodinném obědě (nevěda, co tam vlastně dělám) a bylo to docela fajn, pak jsem šla s doprovodem na pouť, poprvé v životě ( k čemu pouť ?), sice jsem nedostala ani pusu, ale byl mi koupen roztomilý ručník s medvídkem, protože se mi líbil. Tak vím zas prdlajs, ale zase …… zeptat se můžu kdykoli. Takhle jsem přišla k dobré svíčkové (omáčce s knedlíkem bez masa) a k medvídkovi. Učím se žít jistě v nejistotě. Je to nové a zajímavé. Dřív jsem musela mít všechno tak nebo tak. Nakonec se pak ukázalo, že je to stejně jinak. A teď je to všelijak a není to zas tak špatné.
45. :-)
45
A teď to ještě vysvětlit tomu chlapovi.
Nebo si hodit korunou, jak dlouho se brnit trpělivostí čekatm až on sám povolí.
S vyhlídkou, že třeba (nejspíš) nikdy.
47. Ru, to nemá smysl cokoliv vysvětlovat. Lenka píše v posledním odstavci to podstatné- tedy co cítí oba, to zároveń se děje, pozvolna a opatrně, ani jeden neví, tápe. poslední odstavec je pro mě – to krásný, opravdový. na co vysvětlovat.
48. prostě ze semínka roste pomalu rostlinka.
a taky dělám tyhle stejný chyby, zamiluju se a jsem v háji a potřebuju vědět jestli to ten druhý má stejně jako já a jak je to teda strašně moc vážné. a k čemu vlastně? budu toho člověka pak mít ráda mín, než předtím? nebo ho přestanu mít ráda úplně, jen proto, že on to cítí jinak než já?
47. uvedomit si ze ja sama jsem pro toho chlapa ohrozeni. zo to ja jsem pricinou jeho stazenosti, uzavrenosti, prehnaneho optimizmu a vseho co me n anem vadi… ze to ja mu to delam. V Momente kdyz si to uvedomim, jsme schopna ubrat, a vytvorit pro nej prostredi v kterem dokaze prezit aniz bych ho zabijela.
48
Právě proto, že vím, že to nemá cenu, jsem to napsala. Jakože ironicky.
Protože my to tu sice všechno krásně rozeberem a všechno je nám jasný, podstata, příčiny, mechanismus fungování, souvislosti a podmínky procesů…
Mírně podobné třem hlavním zákonům termodynamiky. Perfektně popisujícím a definujícím, s drobným dodatkem, že to vše pouze za ideálních podmínek. Které ovšem v reálu neexistují.
V reálu to totiž buď z toho semínka roste – a to poznáš a tyhle blbostivůbec řešit nebudeš – a nebo neroste, a pak když se to tomu chlapovi budeš snažit byť jen náznakem vysvětlit, budeš za stíhačku, co ho chce předělat dle svých představ a uhnat pod pantofel.
Čili jsme tam, kde předtím, ber, jak leží, nebo nech běžet a jdi o dům dál.
Vždycky je to jen na té ženské, rozhodnout se.
52. ano, ziti dvou lidi je vzajemne ohrozeni. proto jsou ohrozeni… ten co chce aby se mu ten druhy otevrel chce prolomit obranu, chce se dostat tomu druhemu na telo, dovnitr a ten druhy se instinktivne brani protoze citi nebezpeci.
jasne ze zenska si rekne, dyt mu nic neudelam, dyt ho mam Rada…. ale clovek potazmo zena se nuvedomuje tolik veci… neuvedomuje si jak je ona sama nebezpecna. pro muze. ze pro muze muze byt otevreni se a vystaveni se zene napospas smrtelne. znicujici. zena to muze zneuzit. zneuzit svoji moc vuci muzi. Saul to naznacuje u me opakovane :-) on to vi. a prot muz utika… zavira se, anbo zustane a nese nasledky. cleozivotni
52 psána než naskočila 51.
To je přece to pro mě hlavní, nepřekročit mez, kde ten chlap má práh cítění ohrožení. Případně ubrat když pochopím, že jsem ji překročila.
50
Ano, to je chyba.
Jakmile začnu mít tendenci zjišťovat, jestli je na tom ten chlap stejně jako já, je to pro mě ten nejlepší signál, že musím okamžitě zbrzdit a couvnout. Já musím povolit. Ne s ním něco řešit.
A pak je to najednou všechno zas ok. Protože chtít, aby on to měl stejně jako já, je ta nejhorší bota a závislost a násilí a nejjistější způsob, jak celý vztah poslat do kytek.
podivejte se jak dopadli muzi kteri se otevreli zene, kteri se zamilovali, kteri se ji vydali… jako trosky. nemocni. opilci. depresisti… nebo dostane Infarkt nebo nevim co… ukazte mi muze ktery se otevrel zene, odhalil se pred ni a nedopadl spatne.
54 psána před naskočením 53.
Tak já už nic psát nebudu, je vidět, že si rozumíme a máme na mysli totéž. :-)
ano, rozumíme :-)
ja taky ne, vidim to. proste to vidim.
Jo, taky si s vámi rozumím..teorie- versus praxe ;)
Líšo, víš mně to celý přijde, že jemu je s tebou dobře a možná i lituje, že něco nedokáže rozseknout a může si proto připadat všelijak. Takových je dost, co jim spíš vyhovuje ten dvojí život, protože bořit něco, kde má nějakou trochu jistotu, k tomu se musí fakt odhodlat se všemi následky, co by mu mohli zkomplikovat život..všude možně..manželka, děti, majetek..
Ale nějak vás to asi oboustranně k sobě táhne. Jen ti teď nabízí málo z toho, co bys chtěla ty pro život S NÍM. Okolnosti se mění, může k tomu dospět, třeba zítra, nebo nemusí NIKDY.
A tebe mít jako fajn přítelkyni.
Lenka psala babo raď, ale je to těžké..a tohle až moc, teda na mě.
Stejně, ať ti bude kdokoli něco říkat a ty budeš tušit, že může mít i pravdu, pokud ho budeš chtít vidět, nic tě neodradí, dokud ti s ním bude dobře.
Nechala bych to proto zatím otevřené. Buď to jiné už nebude, nebo..nikdo nemůžeme vědět.
Pokud by ses zamilovala do někoho jiného, kdo by s tebou chtěl opravdu žít a prožívat, pak by nemělo cenu o takového přijít.
To , že se bojí jak muži, tak ženy po zkrachovalých vztazích a pak je těžké znovu uvěřit je, se mi zdá, normální.
Pak se do toho plete ta opatrnost, která to ještě komplikuje.
Tak ti moc přeju, aby ti bylo fajn..momentálně s A.H. ti nezbývá nic, než to co tu už myslím Ru psala, ber jak je a nech tomu ještě čas..nebo uteč.
Až budeš vědět, že tě ti ten vztah už víc bere, tím, že se trápíš, než dává, pak už ti to nebude tolik líto.
Napsala jsem vztah, jo vím, že to není tak docela..prostě oba chcete být někdy spolu, ty čekáš a asi si přeješ, aby cosi bylo jinak, on asi momentálně pořád buď pořád neví, nebo ví a o tebe mu jde, ale pro ty hezké chvíle a doufá, že to tak zůstane a ty budeš to brát..
kamaradka ktera se neboji pravdy rekla “nekdy chodime s lidma abysme s nima mohli spat”
tim prikladem chci naznacit ze existuje nejaka pravda, ale je otazka jestli ji ja ale i ten druhy dokazeme ustat takovou jaka je
nebo jestli si ji ohybame nebo dokonce schovavame, at uz sami pred sebou nebo pred druhym.
a pro pripad schovavani nastupuje slovnik slov “otvirani, zavirani” :-)
Jo a pokud tě neoslní :)) soused, tak pozvání na výlet bych brala, jednak budeš mít nějaký zážitek a pak je to možnost, kdy tobě , ale i jemu, se může něco zas vyjasnit..
62
To přece není žádná novinka, s někým chodíš, s někým jen spíš. Akorát že je to hežčí, když s ním seš chvilku i okolo a je nějaká sranda, aby to nebylo jen sex šup na to a dom. :-)
A zas jsme u toho, buď to ta ženská bere, jak to je, nebo to takhle nechce a jde o dům dál.
Což Liška udělala a bylo.
Ore, i Anino Vase komentare jsou velmi podobne. setkat se s nekym jen tak obcas, pro sex, pro nejaky cil… ale nemit ho Doma naporad.
to by se mi taky libilo a doopravdy nekecam. ale zaroven chci mit Doma nekoho naporadnekoho komu naprosto duveruji, vuci komu jsem citelna a pruhledna a on vuci me taky. Mohla bych mit oboje kdybych chtela. A to proc nemam je fakt ze jsem si vybrala partnerstvi, protoze muj muz by ot nezkousl kdybych si sla s nekym zasexovat jen tak…. obcas. nebo vyrazi na vylet a zazit neco hezkeho obcas s nekym. mrzelo by ho to. a proto to nedelam.
na druhe strane ten kdo Doma nikoho nema je volny, muze si obcas jit zasexova a prozit hezke chvilky, jen tak bez zavazku…. ale nema partnera. s kterym proziva dobre i zle. vuci kteremu j enaprosto otevreny. Podle me nelze mit oboje. I kdyz by se mi to libilo. opravdu ano. a zvladla bych bez problemu oboje, muze i milence. ale n adruhe strane vim jak me mrzelo kdyby muj muz mel me i milenku. To je ta relativita. ono se cloveku libi kde co, ale ve skutecnosti nakonec se omezuje. z ruznych duvodu se omezi…. a to omezeni je ve jmenu neceho. uff, doprcisc zase jsem navazno.
64
Akorát že tenhle důvod už se tu rozebíral tehdy, když to mezi nimi skončilo. Tak už to dneska ani nepřišlo na přetřes.
Spíš prostě i když ta ženská ví, jak to je, tak si uvnitř pořád s tou jiskřičkou přání říká, Třeba je to ještě jinak, třeba…”
Což automaticky neznamená, že si lže. Jen prostě nechce nic odepsat bez toho, že by tu šanci připustila.
Což jsem udělala třeba já, tvrdě napřímo že to nemá cenu, a zmínila se o tom u sebe a šup, hned jsem dostala za uši taky. :-))
62. or dal příklad. nerozebírá, že s někým být jen kvůli sexu. pointa orova sdělení je jinde. si teda myslím.
62.67. chápu to tak, jakože ustát oba jakoukoliv holou pravdu bez očekávání – toho otevírání se.
to naprosto odpadá. žádné neexistuje. přijmout pravdu jaká je – i taková natvrdo – jak uvedl příklad – chodím s někým, abych měl sex. a tady je potřeba odvaha – ne na ten sex jen, ale na to ustát tu holou pravdu – svou a toho druhého.
67. 68 neumím to popsat – možná jsem z toho udělala paskvil. ale 62. je pro mě v tom sdělení – vyšší level.
zapomenout na očekávání – otevírání se a nebo uzavírání. tyhle pojmy tvořím já ve své hlavě.
otevírání a uzavírání – je obranna, jednoho i druhého. ve skutečnosti neexistují. ale počítáme s nimi.
62. je koan. :-)
71
Prdy koan, zas tak absurdní to není. To je prostě normálka, s někým se chodí, páč jinak by dotyčnýmu nedal. To, co jsme popsala vejš, je lehčí forma sdělení. :-)
Hele, na to není potřeba žádné extra pravdomluvnosti, to si myslím že ví každá baba nad pětatřicet s IQ o bod vyšším než tykev. U chlap. se to posunuje ještě o deset až patnáct let níž.
68
Jasně. Přesně to ale přeci píšem i vejš.
mysl myslí: on se otevře, ted je jen sex. nebo mysl říká – na sex dobrý, to stačí. nebo mysl říká – nemá to cemnu, chce jen sex. nebo mysl zase říká – co bys chtěla, už ti bylo 35. ale všechno to říká jen – ego, mysl.
uznat priklad zenam zjevne dovoluje popirat princip v ostatnich pripadech vesele dal :-)
no dobre… s nekym chodit jen kvuli sexu a necitit se tim ponizen. takhle bych to postavila. protoze jit si zasexovat by melo fungovat i bez chozeni,. prece je zbytecne neco predstirat, zajem, usmevy, spolecne nejake vecery kdyz jde jen o sex… pak je to fales od zacatku do konce. a pak prichazi ponizeni, kdyz clovek inverstoval tolik Energie ajen kvuli jebacce.
pak to zase neni koan :-) chlap ale i zenska kdyz vidi “vhodneho” muze tak jsou pripraveni. Me stacilo jen stat v autobuse vedle ciziho muze a mohl ajsem se na nej vrhnout…. nic jsem nepotrebovala, ten chlap nemusel mit tvář. Mohl to být anonymní Muž. a bylo by to …nepotřebuji cirkus s večerním usínáním a společnou snídaní. to že muže a žena spolu jsou…. neni sex. je to vzájená potřebnost. potřebují se pro neco. sexovat mohou kdykoliv s kymkoliv.
76. takhle vnímáš ponížení? snad na sex musí být oba – nikdo nikoho nenutí a udělat si hezký sex je faleš?
78. a taky vyhládne, večeře i snídaně je pro mě fajn. :-)
78. pak z toho plyne, že faleš je pro tebe to – že druhý nesplnil tvé vnitřní očekávání.
78. vnímám jako hluboké ponížení když jeden z partnerů investuje City… a ten druhý předstírá. Ted aprotoho kdo investuje City je t oponížení, prootže zjistí že tomu druhém jde jen o sex a že mu obličej dotyčné je u prdele. říkám to natvrdo protože tka to je. je to lež od začátku dokonce, pokud muž či žena se opájejí námluvami protože Jim lovecká vášn dělá dobře… používají k tomu toho druhého jako objekt. jako lovnou. tohle by mě ponížilo, kdybych věděla že mě ten druhý jen chtěl ulovit, udělat si čárku a pak už jsem mu v paži.
80nemám očekávání když hraji férově přece. i když máš asi pravdu. následek je nedůvěra. když vím že druhá strana lže, když s tím počítám… tak neinvestuju.
ano, takhle e to dá říct. když nepočítám s ničím… neinvestuju. prootže jak investuju, mohu hodně ztratit. někdy všecko. velý život třeba…. někdo se zabije i kvůli tomu že investoval všecko, sama sebe.
81, :-) hajzl jeden zasranej, koupil mi víno co mám ráda, čokoládu, udělal večeři a sex s ním byl taky úžasnej, ale je to hajz falešnej, nechce se mnou bejt. zneužil mě . nenávidím ho .
83. takhle mě chytnul za prsa, no co jsem mohla dělat, že jo? hajz jeden. a takovej krásnej večer to byl. :-)
opravdové ponížení a faleš od chlapa – opravdu vnímám jinak. ne tím, že mi před sexem i po sexu udělá jídlo a při sexu bude úžasný :-)
85. ja nevim jak vnimam fales Barco. Ale to co popisujes zadna fales neni. Jdu na veceri, hezky vecer, mame sex, rozjedeme se… to je jako jit do kina nebo do divadla. nic divneho. ani nic ponizujiciho. to je prave to nezavazne….
fales je pretvarka…. dlouhodoba pretvarka. kdy jeden chce treba sex nebo neco a sestehuji se, chodi spolu na vecere k mamince a naplanuji si domecek a miminko a treba takhle ot tahnou vic let let, pricemz jeden rika pozdeji miminko pozdeji tohle a tohle a pozdeji svatba a kdyz pak ta jedna stran pridupne tak je dotycny v cudu. nikdy to nechtel. nikdy se nechtel vazat. jen mu vyhovovalo byt v hnizde. tohle je “asi” fales. mozna. sama nevim. .. akorat citim ze je to tahani za nos…..
falesna muze byt i zenska, ktera potrebuje muze k zajisteni. Ale u starsich pani, co zu nestaveji hnizdo je asi kazdy napadnik dobry. ja nevim. teda mluvim podle sebe. tech napadniku a obdivovatelu je furt mene a meine. az casem uplne zmizi.
Ratko, píšeš o té investici citové. já si u sebe neumím představit, že bych vlítla na chlapa bez toho aniž bych k němu něco cítila. Ty city tam jsou u mě automaticky v dotecích, v něze, v tom sexu a on mi je podobně vrací.
to ostatní – to chtění, už s city nemá moc společného, spíše naopak, je to spoutávání, manipulace – a když se to nekoná, zranění, bolest, a pak asi je to bráno jako přetvářka a faleš jak popisuješ.
86. druhý odst. ale tohle je už malinko jinde. ti dva si teda řekli – ano chceme být spolu a sestěhují se. a pak jeden, nebo druhý selže a neplní to. nemusí to být nutně přetvářka a faleš – může to být jednoduše strach, nebo zjištění, že to pohromadě nepůjde…. ale jistě, je to zranující, protože zase nebylo naplněno očekávání jednoho ani toho druhého.
88. beru to a asi jsem to vzdycky brala jko dve veci. Jednu vec jako odpovednost… kde jsem se neptala na nejake City nybrz respektovala smlouvu. nezavisl ena Tom zda je pisemne nebo ustne. a ani nejde tak o pocity nebo City nebo jak to mam nazvat, spise o duveru ze smlouva bude respektovana. A mas pravdu ze je to spoutani, protoze smluvni vztah je vztah dvou mezi sebou. zd emanipulac enema misto protozo obema stranam je jasne o co jde. divaji se pravde primo do oci.
a pak sex, City, Laska…to je druha kolej Kde s emozna manipuluje…. ooojak jsem stastny, jak miluji, taky me milujes? vice nez kohokoliv etc…. to je druha kolej. mohu mit suchy sex nebo mokry s cleou tou omackou…. s omackou to asi chutn alip, nasucho to asi der. ale je to porad stejne.
takze ty dve veci bezi kazda zvlast a obe jsou pravda. Ta prvni odpovednst, mohla bych rict Karma.,smlouva, pricina a nasledek. a ta druha….nevim. zivot? buh?
vem si sanghu nebo klaster, to je dobry priklad. kdyz vsoupim do klastera nebo sanghy tak dodrzuji pravidla. to je smlouva.
a ten druhy priklad jsou meditace, vhledy, jak v ramci te smlouvy – ziju.
89. a tohle zase vrací k té 62. oba si sice něco řekli, jakože narovinu – ale ne naplno – byl tam strach a takovéto doufání – jo sestěhujem se a bude to časem dobrý a nebylo.
No, a to tu ještě nepadlo, že jsou lidi (a já se přiznám, že k nim asi někdy patřím), že to mají často obráceně: “spím s tebou, abych s tebou mohla chodit”. Ono to fyzické intimní je hezké, někdy moc hezké, ale když já něco dělám na záhonku a on jde okolo s kolečkem plným malty a mrknem na sebe a víme, že jsme SPOLU a ať děláme cokoli odlišného, děláme to oba najednou, to je pocit k nezaplacení. Bejt s někým v jedný bublině. Nebejt na světě sám/a.
93. nádhera. :-) užívej plnými doušky.
74
A nebo mysl říká – hoď to za hlavu a nic neřeš, co bude bude.
Proč bys měla mít n avšechno návod, důvod, vysvětlení, opodstatnění?
94. no nadherne toje, vsichni jsme to zazili. ale tohle taky skonci… kdyz neni duvod spolu zustavat. clovek si uziva a uziva a uziva a pak najednou prijde Krize. A rozejde se… treba. skutecny vztah zacina az kdyz prezije krizi.kdyz zazije neco pekne hnusneho a vydrzi.
45 Lenko
hezkyy, výstižné.
… Takže pohotovostní paštiku jsi na návštěvě nepotřebovala. :)
51 ratko
jo, to je taky dost dobrý – si uvědomit, že on to svoje chování dělá v reakci na mne.
93
To není nádhera, přece!
Jak daleko je “spím s tebou, abych s tebou mohla chodit” od “spím s tebou, abych s tebou mohla bydlet a jezdit na dovolenou” a “spím s tebou, abys mě živil a zabezpečoval finančně”?
Pro mě je pochopitelný, že mám fyzickou potřebu a tu si pokryju někým jen za tím účelem. Bez lásky, jen pro tu chvíli a společnou radost. Pokud to tak berou oba a ani jeden nečeká víc. (Pokud jeden začne čekat a chtít víc, je čas přestat úplně.)
Ale když s někým chodím, vnímám ho jako partnera, tedy člověka, k němuž bych měla být minimálně stejně fér, ale spíš ještě daleko víc než k jen milenci pro sex. Takže pokud s ním spím jen proto, že ho nechci ztratut a chci mu taky udělat radost, předpokládám, že mu to alespoň sdělím a on mě šuká s vědomím, že já to jen nějak vydržím víceméně s pocitem oběti pro něj a dobrou věc.
Jak dlouho to ale takovej chlap vydrží? Jak dlouho ho bude bavit, než se mu zasteskne po nějaké, co pod ním bude kvílet a omdlívat v křeči orgasmů?
Jak dlouho to vydrží ta ženská, spát s ním jen kvůli němu, než ho začne nenávidět a nebo přinejmenším přemýšlet, proč ona jemu musí pořád vycházet vstříc a držet mu, když on jí vstříc nevyjde a ten sex pořád chce?
Lisko, uvedomuji si zase, ze moc kecam… ale ve skutecnosti nevim nic. jen kecam a rikam si, boze…. co vsecko se muze dit. vsecko se muze dit. cokoliv. ta nejistota… je kouzelna. a ze se clovek drzi v jednom vztahu, tak je asi jenproto ze mu to tak vyhovuje. kdyby nevhovovalo tak uz je pryc. takze kecam. vyhovuje mi zit jak ziju. ale nekdy se rozhlizim ze by otmohlo byt jinak. al enic ot neznamena.necic to zmenit. vazim si toho jak ot je, jen nechci vypadat jako chodici nuda. co furt dela totez.
96/94
Jasně že to známe všichni, řekla bych, že většina sexu v manželstvích je právě takováhle. :-))
100. přesně – možnosti reálného života jsou neomezené a kolikrát nepředstavitelné, nedomyslitelné, ale hluboko to jede někde na různých úrovních – to jsou pak ty motivace, pohnutky, myšlení, činy a už jen záleží na nás do čeho to navlíknem – jestli do zodpovědnosti, nebo do toho – takhle je to hodnotné, protože je to trvalé (pro nás jisté) apd.
102. ano je to hra.
http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/visaci-zamek/hra-s-damou-95038
.. jé, já už nestíhám nic dočíst, to je škoda. Tak to stihnu až na konci víkendu. Zatím můžete dál zajímavě plodit. Já se jedu vycvičovávat. Tramvají.
– Teda tramvají jedu. Nebude mě vycvičovávat tramvaj.
tak dobře pořid Liško, ja už stejne napovidala vic než jsme chtěla :-)
75. pro ora:
uznat princip jednorázově – ok. ale dál jede silný návyk. :-) jak jsem někde psala u ratky na blogu – nové návyky je potřeba budovat.
96. “skutecny vztah zacina az kdyz prezije krizi.kdyz zazije neco pekne hnusneho a vydrzi.”
ano. 62. :-)
Právě jsem zjistila, že Ratčiny automatické opravy vkládající velká písmena mají na svědomí, že ji čtu nepozorně. Jak na mě juklo něco týkající se”Krize”, utekla jsem před “Křížem”, aniž bych tu větu četla se zapnutým vnímáním.
Jo, dokud vztah nepřejde do toho přelomeného “druhého dechu”, je to jen povrchní líbívá milost (ve smyslu, že je to milé, ehm.)
hmm… zdravím :-)
treba to same plati i pro ty nase diskuse….
109. mě to dříve mátlo – ta německá gramatika. např. když Ratka napsala v Tom – snažila jsem se objevit nějaký skrytý velký význam :-) a přitom to mělo být obyčejné slovní spojení – jakože v tom a normální pokračování věty. přišla jsem na to až později, že ji to takhle “prostě píše samo” v počítači. :-)
111.
Jasně, jak narazím na delší odstavec o bohu a Kristu, ale třeba i na debaty o budhismu, tak to jen přelítávám. Fakt si připadám v tomhle mimo a že je to furt dokola chrousti na Měsíci, tak se na mě nezlobte, prostě mě to míjí.
112, 113 nema to zadny smysl. opravuje mi to samo :-) mysela jsem to ale s temi krizemi tak, ze i my tady jsme se tolikrat zhadali a treba jsem si rekli ze uz sem nikdy neprijdeme a ze s tim …. nikdy nepromluvím, a za par dni ci mesicu se vsecko zase otoci. ze takhle nejak to asi je
teda ze si i treba reknu, ze zivot je kratky a je zbytecne omilat tisickrat omlete…. a uz nebudu a nikdy nebudu. Ale protoze existuje misto ať virtualni ci realne, ktere trva… teda neni spaleny most, tak se kontakt obnovi. vim jak jsem zabalila blog, jak jsem si rikala ze uz nebudu psat a ze to nema smysl. a presto… to misto se vraci, neni to tak ze spalim most a uz “nikdy” neprijdu. Mam to takhle ve vztazich proste. které trvaji. porad jsou i kdyz treba je ten druhy nasrany i na me nasrany a nechce se mnou nic spolecneho míti, a je pryč. a seru, tak jsem pořád přítomna. existuji.
to mě napadlo, jak mi říkal dnes manžel: ženy jsou čarodejnice :-) tak napůl vážně. ale ne zcela. vím jak to myslí. proste se nedá zvítězit nad ženou. může jen nějak víceméně přežívat v její přítomnosti. I to je důvod asi, proč se muži nechtějí vázat. vědí to. bojí se spoutání. unikají.
jasně, žena řekne. DYť já ho nepoutám. Ať jde kam chce, ať si dělá co chce… Ale On to nedokáže. Pořád se vrací k ženě. Nemůže bez ní být.
114. vnímám to hodně podobně, možná i intenzivněji kvůli své práci. tam to jede až do takový syrovosti toho života samého a zachování života, objevení nového smyslu, hlubšího apd.
114
My to chápem, Ratko. :-) S těma opravama, i s těma Krizema. To moje byl off topic spíš pro pobavení.
115
Vnímám to hodně podobně, nevím, jestli intenzivněji, páč mi někdy přijde, že Ratka vnímá daleko intenzivněji i to, co já prostě jen identifikuju a hodím za hlavu jako poznané, tudíž vyřešené. :-)
Nicméně, když se snažím nějakýho chlapa před tímhle efektem ze svojí strany varovat, říct mu, Nechtěj se mnou být, jsem čarodějnice, vysaju tě i proti svojí vlastní vůli, tak to má zcela opačný efekt.
111.klid. :-) diskuze fungují. jen je prostě třeba počítat s únavou posluchačů :-)
120. myslím, že by Saul měl k tomu co říct :-)
119. podle me je uplne jedno co clovek rika… taky zkusenost. spise co vyzaruje. jaka energie z neho jde. podle toho se ten druhy chova… reaguje na to vyzarovani.
119
Nojo, tak to je pak jasný, proč tomu nejmíň věřej potmě.
123. :-))
anino a ru 6
(ru 66 to je jako Route sixty six:-)
Neočekávám změnu, neočekávám, že by někdy ještě se mohlo stát, že by se Akční Hrdina přiklonil k mému způsobu. Asi jako neočekávám, že se přikloním já k tomu jeho (nyní) optimálnímu. To druhé mi připadá pravděpodobnější – proto taky beru, že se občas sejdeme, protože chci ověřit, jak jsem na tom, jak se cítím já. Vůbec nečekám, že by snad něc změnil on; učinil něco jako žádost o ruku nebo něco menšího tím partnerským směrem :) … partnerským ve smyslu mojí definice; protože jeho současné pojetí partnerství bylo zřejmě (?) to, co jsme spolu dělali, ten kýžený způsob pro něj. Kterýmu já neříkám opravdový vztah.
– to jen pro pořádek.
To je pěkný – jak to tady čtu, tak vnímám jinou náladu než dřív, mně příjemnou; začíná v komentáři 100 a pak trvá do 124. Je tam humor i sblížení i taková ta tolerance: Každýmu z nás něco nevyhovuje a to je v pohodě a i tak se můžeme cítit dobře. A ta nálada se pojí i k tomu obsahu o vztazích. Hm, zajímavý. Že bych se konečně vylepšila v dovednosti vnímat mezi řádky? :)
Já tu 66 nemyslela jakože se k němu chceš vrátit nebo rozumově vědomě doufáš ve změnu.
Ale spíš to, jak o tom pořád přemýšlíš, studuješ to.
Vcera mi opet doslo a v noc se mi o Tom zdalo… jak dve ruzne veci jsou to. Primy vztah k Zivotu. Tedy být oživen v přímém vztahu… žít v daný Moment, a něco rozebírat v mysli,či virtuálně se na něco těšit či promítat si v hlavě. Jak jedno je aktivní, živé a to druhé pasivní, neživé. I když v obou připadech pracuje mozek. Taky mi ot odpovědělo na otázku sebezraňování, proč to člověk dělá… proč se třeba škrábe čivystavuje bolestivým a týrajícím situacím…. protože ta bolest proniká dovnitř a oživuje. Donutí tělo aby žilo, burácelo a mysl se vztyčila do střehu a bdělosti…. protože vše se jakoby vztyčilo do dimenzí… které v klidovém stavu spí… Když je všude klid, tak jakoby celý člověk upadal, zavíjel se sám do sebe, umrtven. Když přijde vízva, bolest, stres, potíže vše se otvírá…. hukot řeky, tmavá stezka odvahy, všecky smysly nastraženy… tetiva luku napjata jen vystřelit. ale není třeba střílet, stačí ten stav… mít ten stav max. vzrušení, být jak tetiva luku. napřímen a …jen jen vyletět. Vzrušení. nemusí být slastné. Stačí když nějaké je. I proto člověk třeba rád cestuje, putuje… poznává nové, ztrácí se, hledá, nenachází, neví…. žije v nejistotě. Protože svět jistoty ubíjí, zabíjí život.
vyzva samozrejme :-) jak starnu tak blbnu. a jsem furt blbejsi a blbejsi. aly vzrusuji se porad vic… kdečím a moc si toho vážím. že pořád se dokážu ztopořit :-))
ve stabilnim vztahu již toho vzrusení není tolik ale porad je pritomno. to napetí mez dvemi poly, které trvá…. obcas se vybije. ale To mi dává smysl proč žít ve dvou. Prootž ve dvou může tohle napeti vzniknout. a kdyz je tam víz lidí tak jakoby se rozmelnovalo. I kdyz … muze byt jedna a deset etc. Jeden a Hora. jeden a reka. to napeti se dá krájet…zpívá.
ratko,
nojo, ta živost přítomnosti.
128. Ratko, meditovalas někdy, viď. :-)tak možná znáš, že naopak s klidem vůbec nepřichází klid, ale naopak někdy velký neklid, kdy se to v člověku vše otevře a vše může vyvěrat…..jen tím chci naznačit, že takhle jak to popisuješ v 128 to není vždy černobílé, přestože se to jeví velmi logicky.
128. možná bych to rozlišila – na přímý prožitek .. pocity…nálady…myšlenky…. vhled.
125. třeba tím sebepozorváním čekáš na to svý cvak. nejen do hlavy, ale do tebe celé samé- abys měla konečně jasno a věděla – jako jo, tohle je to ono.už vím co dělat.
134. mám to tak, že někdy tohle cvak – je ted hned a pohltí mě to celou a někdy to cvak je nenápadné, pozvolné, tiché, v čase a najednou tady prostě je a já konečně vím. nejen vím (jakože v hlavě), ale cítím to v sobě, v celém těle. není pochybnost.
135 jojo, některé věci se mohou propojit rázem a je jasno, jiné trvají déle a hlavně může trvat dýl, než se člověk začne podle toho nového … ne vlastně ne, nový vzor není … může trvat, než člověk opustí starý vzor a začne se chovat v urč.situacích volně a různorodě s důvěrou, že to může být jakkoliv.
134 někdy se téma vynoří a dá se říct, že “čekám”, až to docvakne, většinou ale na nic nečekám, prostě ve chvíli, kdy se tomu věnuju a dostabnu se na křižovatku nebo do ztracena a bezradna, nechám to být. Ono se to najde a docvakne pak samo, až přijde ten poslední kousek, co chyběl. To je jedno, kdy. Nejde o nic ohrožujícího, v podstatě o drobnosti. Naštěstí!
Sláva drobnostem! :-D
Trýznivé těžkosti nejvážnějšího charakteru doufám nejsou v dohledu, těm slávu nevolám.
PS: trochu mě irituje, že se vyjadřuju v tomhle komentáři obecně.
121:
já nic neříkám,protože sedím na balkoně s cigárem(ještě jsem si nestihnul dojít pro víno) a sleduju vlnky mořského zálivu.
Takže se nedivte,že vaše starosti mi přijdou nicotné:-)
Jednu starost ovšem ještě mám.
Jsem tak nějak přizvanej na večeři a to je právě ta hrozná a sžírající nejistota.
Jestli jsem jako pozvanej,nebo přizvanej.
Protože v prvním případě by to byla véča tak za sto éček,v tom druhým si dám polívku a nazdar.
Navíc tu mám ještě řízek a teď nevím,jestli ho sežrat,nebo zůstat na lačno,abych mohl řádně odsát firemní kartu našeho kolegy.
Ach jo.
To sou dilemata:-0)
137. jasne musis se rozhodnout :-) Me vic bavi kdyz nemusim… kdyz je to vsecko naráz.
S tím mořem..ty se máš Saule..
137. tak me napadlo, najez se…. a uvidíš :-) teda takhle to dělám
139:
no Anino ale nemám to zadarmo.
Já to mám dokonce ještě placený:-)
140:
já už ten řízek sežral,takže bych se spíš napil.
Vidíš,to je dobrej nápad.
Já tam dojdu a řeknu,že jsem vážně nemocen a mám třeba tu beználepkovou dietu,tudíž si musím jídlo vozit z domova a bohužel s nimi nemohu povečeřet,ovšem připiji si rád.
Pak vyžahnu aspoň deset těch jejich malejch piv a uvidím.
Když si to budu muset zaplatit,tak to nějak rozdejchám,bylo to pro dobrou věc,posloužil jsem své duši a pozvedl ji,ale kdybych měl vysolit x euro za kus přízemního žrádla,to bych si ještě dlouho vyčítal.
Navíc bych to těma pivama zapil tak jak tak:-)
ahoj Saule, tak to přeju hezkej večír :-)
142:
díky,už začal.
Oni furt nevolají,tak jsem si skočil naproti pro víno.
Kvalitetno vino,abych byl přesný,protože tak to píšou na flašce.
Litr za 15 kund,tedy kun to už musí bejt kvalita,to si zas pošmáknu:-)
a je to tady,v 8 sraz na recepci.
Ještě mi napadlo,že bych si mohl dát i toho humra a pak s rozpaky sdělit,že jsem si nechal peníze na pokoji.
To už by jim snad přišlo blbý,to pak ze mne zpětně vymáhat,ne?
Stejně tam jdem se zákazníkem a tomu se platit bude,tak by mně spláchli s ním,no.Uvidíme.
Saule, to nebudeš přizvanej, ale pozvanej. Oni ti řekli abys přišel..
Asi už se cpeš humrem :)
145:
he….,humři nebyli,kalameře jsme měli,to bych v první třídě si nikdy nepomyslil,že někdy budu jíst kalamáře a na plaži a s předkrmem a s palačinkama a se zmrzlinou…no prostě bylo to velkolepé,až na tu kávu závěrečnou.
S tím mě tady dycky naserou,člověk si objedná kafe a oni donesou náprstek.
No doplnil jsem to grapou naštěstí.
A pozvanej jsem byl,ještě že tak:-)
Tedy,ale říkám si….ačkoliv jsem už 22hodin nespal,ujel tausnd kilmetrů a ještě absolvoval odpolední pracovní poradu,tak z toho závěru dne bych mohl bejt spokojenej.
A já stejně nejsem.
To už bude odkaz nás,spirituálně založených jedinců se silným tahem k absolutnu:-)
Že jako nikdy nejsme spokojeni.
Ale já si nemůžu pomoci,já mám zase dilema.
Totiž co s tou nedopitou flaškou toho kvalitního vína tady?
To se přece do zítřka zkazí.
Jenže co kdybych se u ní do zítřka zkazil já?
A zítra je další jednání,on už zákazník po té dnešní večeři bude sice podajný,ale přece jen asi očekává,že když mu budeme ty reklamace vysvětlovat,tak budeme aspoň artikulovat.Tedy já,ať mluvím za sebe.
No nad tím se ještě zamyslím.
Navíc,kdybych dále požíval,tak bych Ratce a Ru vysvětlil,jak se to má s těmi čarodějnicemi.
A to taky nevím,jestli je dobrej nápad.
Někdy je lepší,když lidi žijou v nevědomosti,zvlášť pro ženský to platí,pak mají větší sexapeal:-))))
Tak jsem to kvalitno vino z Vinonogorje Korčula přece jen znovu ochutnal a dobře jsem udělal.
On ten Démon alkohol nás možná vede do svého vlastního soukromého pekla,ale to společenské umí ukazovat v nahotě vskutku královské.
Už mi našeptává,že si mě kapouši koupili za jednu večeři.
No ještě že ho mám,kamaráda:-)))))
Tak!!!!
A teď jsem to víno hrdinně odložil do ledničky,jako že půjdu spát a až teď jsem si všimnul,že ačkoliv mám jednolůžkový pokoj,tak tady mám lůžka dvě.A vedle sebe.
A to jedno je prázdné.
No,to už asi dnes nenapravím,ale zas jen proto,že jsem tu pracovně,jinak bych si poradil.
Prostě systém z nás dělá nejen lemply,ale už asi i impotenty,tedy rád by:-0)
149. :-))
Á, to byla taková sousedská beseda.
Tak baskytara tě furt ještě nepustila? To je super.
Já, zvyklý na pohodlí, bych asi na bezpražcovku nevyloudil kloudný tón :-)
fousku,
jak to? Asi v tom případě moc lítáš po strunách. Já hraju nejčastěji na 3. a 5. pražci a je to :-)
A už první píseň, co jsem se učila, jsem se učila bez koukání na levou ruku. Na ni se podívám, až když mi někam odleze falešně. To se může, ne? Nemusí to bejt dokonalý.
Stejně tam brnkám podivnosti.
Na houslích se taky člověk nedívá kam dává prsty :-)
153: já jsem zvyklý na pražce a sice se taky moc nedívám, ale dolaďovat polohou ruky neumím. Nikdy jsem na bezpražcovku nezkoušel.
fousku,
aha – já myslela, že je to fuk, že je to stejný, jestli bezpražcovka nebo s pražcema. Vybrala jsem bezpražcovku, protože má pro mě “normální” krk nezapráskanej těma pruhovanejma pražcema a taky proto, že jsem si neuměla představit klouzání po hmatníku, kde by mi ty pražce překážely.
Ale na boku jsou nakreslený puntíky a to je jako pražce, jsou tam značky, takže ztráta orientace nehrozí.
na bezpražcovku je těžší hrát, musí se víc cvičit :-) Ale zase zní v kapele jinak, to neustálé rozlaďování a dolaďování dělá takové zvláštní napětí. Viz/slyš třeba … Citová investice od HapkoHoráčka
Haha, tybrďo, to si vůbec nepamatuju, že se sousedem – Klokanem, který tady potom často figuroval, jsme se takhle seznámili s doutníky a zvracením. Od té doby jsem asi nezvracela :- ))
Mimochodem po intenzivních pár letech přátelství jsme se pár let neviděli a čekala jsem, až po koronáčových opatřeních otevřou hospody, že se mu ozvu.