Stará píseň?

ORDINUJU SI VÍC SI VŠÍMAT I MALÉ ZMĚNY NÁLAD…

06-07- 006wtf-500

06-07- 007wtf-500

8-7-15wtf_500

Možná se mi stane za pár let, že budu chtít partnera taky jen pro volné chvíle a ne s ním žít v jednom prostoru pořád. Možná. Ale tím se teď zabývat nemusím, protože teď to nechci. Skunk na to třeba čeká, na tuhle příležitost. Ale někdo, kdo pobývá u bývalé manželky v domě, se mě nikdy nedočká. Tím se už zabývat prostě nemusím.

.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Comics a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

84 komentářů u „Stará píseň?

  1. Jsem možná úplně mimo, ale já to zas tak extrémně sexuálně nevidím. Spíš mi to přijde naopak, jako by se uvolnil a spadlo z něho napětí, které bylo ve vztahu. Přijde mi, že není problém vidět jeho dceru a rodinu, ale pro kamarádku, ne pro partnerku, to je moc závazný. Musel by vysvětlovat a při každé návštěvě rodiny by hrozilo potenciální riziko, že se ho budou minimálně ve srandě pořád vyptávat, co Liška, co svatba, co liščata. Předčítání mi připadá jako symbol něčeho, na co (možná jen podle něj?) máte fajn vzpomínky, spojuje vás to. A narážka na trencle mi přijde vtípek, kterej si zase může dovolit, protože už uběhly ty dva roky – a už mezi sebou nemusíte mít žádné výčitky a naděje. Na mě to prostě působí tak nějak nezávazně, uvolněně, ale bez (větších) očekávání.

  2. psice,
    jo? Mně to přijde s očekáváními, ale že bere i to, že taková očekávání nevyjdou, a když nevyjdou, stejně se rádi uvidíme. Tojo.

  3. No, naděje tam určitě bude. Taková bezstarostná – jako když si koupíš stírací los. Kdyby byla na třech políčkách Liška ve spodním prádle, jak dychtivě naslouchá předčítání, tak by to byl joker, to je jasný:) Teda ne – joker by byla Liška bez spodního prádla!

  4. :-)
    Bezstarostná? Tak to jo, to je lepší varianta pro pana Skunka. Asi. Pro mě asi taky, ale vlastně je to fuk. My se vždycky dobře bavíme, když se vidíme. Dokud to bereme s lehkostí. Jakmile do toho vlezou nějaké pocity zmaření, tak asi ani jednomu z nás to není lehce stravitelný.
    Pročež se Skunkem a Chřestýšem jedině s lehkostí.

  5. A nezhnusuješ si to sama? :-) jakože ty hrozny jsou kyselé a hnusné at vypadají jak chcou sladce a lákavě…. ale to je jen léčka. a i když ti visí před nosem a jsou opravdu sladké jako med, tak to je finta, chtěji tě nalákat sladkostí a stejně v žaludku zkysají a jsou hnusné :-)

  6. to je přece hezký, že na tebe myslí každé ráno…..to přece potěší, i když je to už pryč….dva roky…..hodně jsi mu asi utkvěla v srdíčku něčím…..
    moc tomu nerozumím – tomu komiksu a pak jak píšeš ve 4. že jste kamarádi v pohodě….
    ten komiks mi přijde zatrpklý…..nikdy ti neukázal svoji dceru a nikoho z rodiny….ani mi nepřijde, že by tam byla erotická narážka….prostě mu je vedro a napsal ti sms – momentální stav :-) a také napsal, co ho s tebou těšilo….nevím ani proč píšeš že chceš charakterního chlapa, copak on nebyl charakterní (teda jen proto, že to nebylo podle tvých představ?)
    spíš si mysím, že ty jsi ještě zraněná jím…..proto ti to nejde brát s lehkostí a spekuluješ…..
    no, nevím, jen mi to tak z toho komiksu přijde….

  7. Liško, ponechej si to hezký a zkus se tím netrápit…..že ti to nevyšlo, tak jak bys ráda……sama vím o čem mluvím :-) před dvěma lety s jedním mužem…..

  8. hm .. každý den na tebe myslím to bych si dovolil napsat nebo říct, jen když by mi u stím druhým šlo jen o to jedno . pardon ..ale zase …

  9. Já bych si to zhnusení teda taky odpustila. Jestli tě nezajímá, tak mu to řekni. A pokud tě zajímá jako budoucí skutečný partner, tak mu to můžeš říct znovu. Vždyť mohl udělat nějaký pokrok ve vývoji, můžeš mu dát další šanci, pokud se ti chce. Ale není dobrý člověku (a vůbec ne mužskýmu) říkat, co má a nemá dělat – např. bydlet u ex, ale říct mu, co bys potřebovala: společné starosti, radosti, vstávání spolu i ve všední den, žádné tajnosti před veřejností nebo rodinou. Nic nevyčítat, co bylo bylo, jenom mu zopáknout, že ho chceš jako skutečného partnera ne jen pro občasnou zábavu (neříkej mu, jak tě má brát on, jak tě uráželo a trápilo, že tě nebral tak či onak) …
    Jestli se ti chce, můžeš přijet jako kamarádka, zazářit jako Popelka, zjistit, jak na tom je teď a včas utýct.
    Jestli se ti chce.

    Mužský jsou divný. Teď jsem se dozvěděla o jednom neuvěřitelným příběhu. Milovali se velmi – léta na dálku, jezdili, telefonovali si, peníze jen lítali za mezinárodní hovory, ale on se nemohl přestěhovat kvůli synovi z předchozího manželství, aby jej mohl vídat a ona kvůli práci, kterou by tam neměla. A pak se zasnoubili, jednou zde a jednou v jiné zemi u něj. A pak jel na pracovní cestu, tam se seznámil s nějakou Eskymačkou a po třech měsících zásnuby nezásnuby si Eskymačku vzal.
    Jiný – pro mě neuvěřitelný – příběh z okolí. začali spolu chodit, pak se s ní rozešel, že ji nechce (podrobnosti vynechám), odjel do Australie, za dva roky se vrátil a zničeho nic ji rovnou požádal o ruku, jsou spolu šťastně již asi pětadvacet let. Co tím chci říct: chlapi jsou divní a nikdy nevíš, co a jak se mu v tý kebulce poskládá.
    Nech se příjemně překvapit.

  10. Ale jako malá ukázka sebetrýznění a vnitřních zmatků dobré. Vnitřní vzpurnost….. dokud bydlíš tam a tam, nic s tebou nechci mít, dokud dělá to a to nechci tě…. beezzubá a bezmocná manipulativnost. Až se odstěhuje až bude dělat a říkat správné věci…. až pak. na svatého dyndy. tuuuuudle nudle :-)

  11. 11. přesně.
    a ted si to vem Liško obráceně, kdyby takhle jednal s tebou on.
    a nebo si představ, kdyby jste spolu teda žili v tý jedný domácnosti – jak si to maluješ, kam by to asi vedlo. a protože on tohle už má za sebou – tak prostě ví, má to dzkoušený….

  12. prostě jste si spolu něco užili, prožili, řešili jste to společně několikrát, tobě to nevyhovuje takhle – rozešli jste se v klidu, v pořádku. tak to pust uplně, nikam přece za ním nemusíš jezdit na pozvání, ani se nemusíte stýkat, nic spolu řešit – když to takhle nechceš a jdi dál. ale proč si to zbytečně zhnusovat, nebo ted z něj dělat jakože „bezcharakterního“ vůbec o nic nejde – nemáte společný majetek, nemáte děti…..o nic nejde.

  13. Mně je hrozně sympatickej. A v tom, že na mě někdo myslí každej den, nevidím nic jen o tom jednom, spíš naopak, jen sex zas tak rigidně nevydrží, to je nárazová záležitost. A nahraditelná s jinou objektkou. Každej den myslím na toho, s kým je dobře i bez sexu.

    Co to sdělení „jsem tady s dcerou“? Není to sdělení „nevadí mi, když tě dcera uvidí a ty ji“?

    Liško, hodně jsem o tom přemýšlela včera večer sama doma, i před spaním. Říkám si, že náš život stojí na lidech, co jsou kolem nás, ať se děje co se děje, co jsou, jací jsou, ale jsou furt. On takovej je. Neslibuje ti zázraky a modré z nebe, jen ti říká „pořád jsem tu“.

    Chápu, že přes vlastní pocity člověk nepřejde a že ten článek tu není proto, abys od nás získala potvrzení správnosti svého jednání nebo pokyn udělat opak, prostě uděláš, co ti bude po tvojí srsti, protože on má vztah ke svojí minulosti nastaven tak, že tobě se to nelíbí, ale stejně přemýšlím, jestli není škoda pro urputnou a rezolutní snahu o dodržení zdání charakteru podle svých představ obětovat člověka, co je možná tím svým (i minulosti věrným) způsobem charakternější než spousta jiných konformně a spořádaně ženatých…

  14. 14
    Ale zrovna tak to sdělení „jsem tady s dcerou“ může být sdělení „můžeš být klidná, že sex si vymáhat nebudu, když tady mám dceru, prostě jen přijeď a pobuď, rád tě uvidím i bez sexu…“

  15. 14. Ru, poslední dva odstavce – líp se to snad napsat ani nedá. :-)

  16. třeba přijde ještě další SMS:
    „přijede i nebožka,rád vás seznámím“

    No a budeš mít vyhráno:-)

  17. mám známýho,ten byl zván svou ex a jejím šamstrem pravidelně na večeři.
    Teď už chodí ve čtyřech,on i se svojí.
    Takové hezké prvobytně pospolné vztahy:-)

  18. 14. podle mě ani nejde o pochybnosti o jeho spořádanosti, jde spíše o možnost volby. Mohu si muže vybrat ale mohu ho také odmítnout…. Liška se zmítá v těchto dvou polohách. Mohla bych kdybych chtěla ale taky mohu nechtít. a je zaděláno na problémy v hlavě :-)) kdyby měla jen jednu možnost, buď ano… nebo ne, bylo by to jednodušší. Obě varianty jsou si totiž naprosto rovnocenné… i s mužem i bez muže.

  19. 19. pokud si vybereš variantu s mužem, v ten moment se stáváš tou aktivní směrem k němu. Přestane si vymýšlet různé překážky, naopak začneš hledat cestu k němu…. a pokud si vybereš variantu bez muže, přestaneš se ním zabývat úplně a vybereš si cestu jinou – individuální :-)

  20. 19
    O spořádanosti myslím řeč vůbec nebyla. :o)

    20
    Jo. To ale funguje u všeho, co člověk dělá a v čem se rozhoduje.

  21. vztah je něco co přesahuje požadavky jednotlivce. co přesahuje rozměr líbí – nelíbí. snesu – nesnesu. Pokud oba jsou připraveni vytvořit vztah, tak ho vytváří naprosto nepodmíněně. Tj i v hádce, ve sporu, ve výčitkách, vzájemném obviňování a tímto třením vztah postupně čistí. Učí se v něm žít…. učí se vztahem. pro tuto kolu je třeba se rozhodnout přijmout to co obnáší, vložit se plně. Bohužel je možné že jeden uhne. Stává se to, jeden se vloží do vztahu a odevzdá se cele, ten druhý kličkuje a snaží se vytěžit jen to dobré. bohužel. ano je to tak.

    V absolutních vztazích není kam uhnout. Ty prostě trvají, čas a prostor v nich zmizel a nehraje žádnou roli. To dobré a to zlé se snáší společně.

  22. 22. to byla reakce na ty spořádaně ženaté :-) cítila jsem v tom stopu hodnocení (odsudek)

  23. 22. funguje to obecně. pozornost a vůle. přičemž ještě jedna důležitá věc hraje roli, a to v jakém rozpoložení (duchu) se sama nacházím. Tedy zaměřím pozornost, vyvinu vůli (úsilí) a duch ve mě rozhoduje JAK to udělám.

  24. 11,12,13
    co blbnete – já nikam na společnou dovolenou nejedu, nic se nemění, občas se vídáme, protože si rozumíme, máme se rádi, nic jinýho se neděje, jako partnera ho nechci ani kdyby teď začal dělat kdovíco, zůstáváme přátelé.
    Plus to neznamená, že se budeme vidět každou chvíli, to nechci. Proč bych měla? To by tomu dodalo dojem závažnosti a očekávání a ne lehkosti a radosti ze setkání. Kdybych se často vídala se všema lidma, co mám ráda, tak nestíhám nic jinýho dělat, ani vyluxovat!
    Já přece neříkám, že o něco jde nebo že snad trpím nebo chci něco jinak, já se jen snažila všímat si svých pocitů a co je vyvolává. A sms vyvolaly krátký pocit zhnusení, to je celý, tak jsem si to nakreslila do notýsku jako obvykle, jako všechno ostatní, co ani žádný reakce nevzbuzuje.
    A neříkám, že Skunk není charakterní.

    Připadá vám snad nepatřičné mít nějaké hranice?
    Třeba nechodit s někým, kdo bydlí s býv.manželkou? Když jsme se o tom bavili poprvé kdysi, tak se vám to nezdálo. Připadá vám OK chodit s kýmkoli, kdo je mi děsně sympatickej, bez ohledu na to, jak si to představuje on? Ty představy se snad doprdele musej překrývat aspoň z větší části, ne?

    Tohle mi uniká (a nemyslím to ironicky, něco mi tam uniká):
    Když se cítím na půl minuty zhnuseně z nějakých slov (jen psaných slov), znamená to, že jsem absolutně zhnusena celou svou osobou a osobou druhého milého člověka? Vy reagujete, jako by to tak bylo.
    Jako by nějaký pocit znamenal něco absolutního nebo etrémního a ne jen mírnou vlnku na jinak potěšující hladině.

    Nevím, co mi v tom uniká. Píšu věci tak, že vypadají jako utrpení a celoživotní trauma, i když jsou to jen následné jemné vlnky po nějakých událostech? Proč by vlnky neměly být, když se nechystáme naš epřátelství utnout a nikdy se nevidět? Vlnky mušej bejt :)

  25. 26. vlnky ok. :-) nojo, no, na blogu takhle napsaný se to prostě jeví malinko jinak, než ted jak to popisuješ, žes to prožila jako vlnku. :-)

  26. A vyspat se s ním, jen tak přátelsky, to je možné?

  27. 26. podle mě je závažnost ve všem co děláme… i když se to rozum snaží zlehčovat. jde o život.

  28. 22
    No tak to pohledej u sebe, proč to v tom cítíš. :-)

  29. Rulisa by se vyspala, kdyby na to přišlo? Ta ano.

  30. 32. protože jsi to tak přímo napsala :-) jestli není škoda pro urputnou a rezolutní snahu o dodržení zdání charakteru podle svých představ obětovat člověka, co je možná tím svým (i minulosti věrným) způsobem charakternější než spousta jiných konformně a spořádaně ženatých…

    takže jsem si vybrala tu ironii a jen ji použila. použila jsem tvoje slova. taky ironicky

  31. 33
    Ptáš-li se, tak ano, už to v životě udělala vícekrát, ale popravdě, je to spíš výjimečný dar tomu druhýmu, ne něco, co bych považovala za běžný standard. Pokud s někým chci udržovat nějaký vztah, tak už nejde se s ním jen tak kamarádsky vyspat a předpokládat, že se tím nic nezmění.

    34
    Tak si to přečti ještě třikrát. Nic proti spořádaným ženatým jako obecnému stavu tam není.
    Tohle mě zaráží i skoro uráží, tohle šmahem přisuzování škatulek vlastních nikoli mně, ale přisuzovateli – víš, že žiju single, víš, že spím s někým na dálku, tak ti hned naskočí, že nad spořádaností manželskou nutně musím ohrnovat nos a odsuzovat ji.

    Když přestaneš myslet na mě a zkusíš myslet jen na fakta, určitě si sama taky vybavíš spoustu situací mezi zadanými, kdy se jeden, druhý nebo oba vůči sobě či svým blízkým nechovají zrovna charakterně. A naopak.
    O tohle šlo, o nic víc.

  32. a ještě ad 34:
    Ta ženatost tam navíc nebyla myšlena ve smyslu spořádanosti, ale plné „patřičnosti“ k té ženě. Tedy tak, jak by si to Liška přála. Aby ten muž patřil k ní a aby ona u něj byla první, ne jeho bývalá manželka.
    Je spousta ženatých mužů, pro které je manželka jen doplněk vedle auta nebo dokonce přítěž. A podle toho se k ní chovají.

  33. …a dál:
    A kdybych si měla vybírat z jediných dvou možností – jestli oficálně patřit k někomu, vedle koho ale budu cítit, že u něj hodnotu nemám, a de facto vedle něj být sama, nebo jestli mám být víkendová přítelkyně někoho, pro koho pořád jako hlavní zůstala původní rodina, ale u koho mám já svoje specifické místo, vlídnost, respekt a dokonce i nějakou tu lásku a u koho budu vědět, na čem jsem a že v rámci toho se na něj můžu spolehnout, tak mám jasno.

  34. 33. nejen Ru :-) já taky. ale není to tak, že s kamarádama spím na potkání, vůbec ne. je to vyjímečné a navíc to vyplyne z té dané celé situace a nejde jen o pobouřené hormony ani sexuální loudění……je to s někým koho dlouho znáš, je ti s ním dobře, věříte si navzájem, nespoutává, nepodminuje…..nevím jak to vysvětit…..prostě pro tu chvíli je to vzácný…pro oba. není to sex jen jakože tak aspon dnes sex..

  35. taky si nemyslím, že to Ru napsala jako ironii, naopak byla taky dlouho vdaná…..
    37. vnímám to hodně podobně.

  36. Ne, ta 34 nebyla ironie. To byl můj názor.

  37. 22. Takže byla či nebyla řeč o spořádanosti? (22) když ne ironie tak škatulka… ale máš pravdu, možná jsem tam cítila něco co tam nebylo. spořádanost jako škatulku.

  38. 42. narazila jsem na to… protože se i zdálo že spořádanost je škatulka, něco neskutečného. nonsens – iluze. proto mi to znělo parodicky.

  39. 35. lidé žijící na malém ohraničeném prostoru (rodina či komunita či pracovní kolektiv z kterého není úniku) pokaždé vytvářejí různé reakce… které je nutné nějak reflektovat. Jestli charakterní nebo méně charakterní není otázkou spořádanosti (teda asi mě to slovo nějak vytočilo) nýbrž toho jednotlivého konkrétního individua. Společně to tvoří daný okamih. Opět jak v komunitě, tak ve vztahu či přáteli. furt mi tam nenaskakuje varianta uspořádaná či méně. spíše varianta volby… jakou komunitu jsem zvolila, jaké vztahy pěstuji. MLuvím pod vlivem komunitního živ ota, kterého jsem se zúčastnila. Kdyby v komunitě někdo hrál proti ostatním, skřípalo by to v celém kolektivu… mohou se hádat,, být protivní, uražení, ješitní… ale nelze hrát proti. tedy škodit…. to je nepřípustné. ale jinak je možné hodně. i třeba nějaký nerespekt, zavření se, PMS, či protivnost…. vše se toleruje. Jen ne hra proti…. využívání a zneužívání ostatních ve vlastní prospěch. hraje se dohromady, třeba falešne, neuspořádadně :-) ne každý to snese…kolektivnost.

  40. 42, 43
    Proboha, už mě nech!!! Jsem v práci, kmitám jak šús a do toho se snažím vysvětlovat furt dokola, že jedno slovíčko podstatu nedělá!

    To, že je někdo konformně a spořádaně ženatý, nemá co dělat s tím, jestli jít z podstasy, nebo být jen formální, nebo dokonce jen pokrytecká imidž. V této souvislosti netřeba tlačit na pilu, nešlo mi o spořádanost. Nebyla to ani ironie, ani škatulka, bylo to konstatování stavu, že co se nějak zdá, může být ve své podstatě jinak a naopak… Třeba charekternost či necharakternost spojenou se vztahy.
    Kudla, to je tak těžký pochopit, nebo se zas doma nudíš a jen potřebuješ nutně diskutovat o prdu chrousta?

  41. No, ajk chvátám, zas mi tam klus věty vypadlo.
    Kašlu na to, hnípej se v tom sama, já fakt nemám čas.

  42. 45. kdepak nuda… mám sbaleno a právě odjíždím :-)

  43. 33,38,41
    No tak jen aby jste se nám nezačaly „kamarádit“ ještě spolu:-0

  44. Ru 14,15
    jo, to říkáš hezky.
    Akorát já to jeho „pořád jsem tu“ vnímám ze zkušenosti jako
    „pořád jsem tu, v době, kdy se vidíme, a taky na dálku v éteru. Ale kdybys něco potřebovala ty v nějakou tvou chvíli, tak to tu nejsem, to jsem daleko.“ Tak to působilo během našeho vztahu.
    Teď je to OK. Předtím ne – takovej vztah jsem nechtěla a proto ho nemám a je to v pořádku.

  45. ratko 19 a 20
    já čtu jako mimo, míjející se, něco jiného, o něčem jiném. Sděluješ mi to, co celou dobu dělám,jako novinku? – Krom toho, že se zmítám – proč bych se zmítala, já stojím na svém, oba zúčastnění stojíme na svém, víme to a tak to bereme. A já nejsem ten z nás, kdo cítí chuť posílat druhému o tom sms.
    Žádnou variantu si nevybírám, vybrala jsem si už dávno a to celou dobu trvá nezměněno a je to zřetelné a jasné.

  46. 51
    No, tak tenhle pocit mám teď taky.
    Tak se snažím nic nepotřebovat.

  47. ratko 23
    No, dobře. Jo. A co? Proč? Uniká mi souvislost.

    ratko 30
    no a právě proto jsem psala 26 – ptala se (sebe nebo nesebe:-), co mi teda v tom uniká.

    Karle
    29
    ne, to není možné, protože mě už nevzrušuje spát s někým, s kým vím, že nikdy nebudu partnerka, a s kým jsem zároveň dřív spávala. Pro mě by to bylo udělat „službu“ druhému a pro sebe nic, naopak jít proti sobě.
    Ale výjimky existují, může to být z různých důvodů – jakmile to není „proti sobě“, ale že se mi chce, z nějakého důvodu, pro který se rozhodnu. Výjimky nevylučuju.

  48. 51.53. mám osobně pocit, že ono se tohle příliš neliší ani od vztahů normálních běžných. :-)
    ženská furt od chlapa něco přirozeně potřebuje a očekává má na něj stále nějaké „úkoly“ at je vdaná, s dětmi nebo v patrnerství, nebo na volno….. prostě když je chlap, je potřeba ho „zaúkolovat“ čímkoliv. a nejlépe si ještě rozmyslet a pozměnit co vlastně ještě chce a potřebuje a ten chlap se v tom začne trochu zmítat a přijde mi dezorientovaný – nestíhá…..:-)
    počínaje spravováním něčeho doma, přes nákup do domácnosti, nebo cokoliv s dětmi, nebo rodinný program apd….
    a mám prostě pocit, jakože, když je v dohlednu nějaký vstřícný chlap – tak se prostě těm ženským nárokům nevyhne :-)

    takže, když je ženská sama a prostě musí fungovat sama jakkoliv s dětmi, nebo i bez dětí – funguje dobře.
    a jakmile se objeví chlap, už ty nároky ženy jakoby narůstají a přejde to do „testu“ – „je ochotný pro mě udělat tohle či ono? a už to jede v hlavě. a čím více se snaží a je ochotný, tím ty nároky narůstají až do té jeho hranice – kam až to snese, no protože se prostě snaží projít tím „testem“

    takže, když mám kamaráda a on mi nabídne pomoc (nedávno při problémy s pračkou) řeším jen pračku.
    je tam prostě ta hranice a úkol a nabízená pomoc – pračka.
    no ovšem, když by to byl nějaký bližší muž „patřící ke mě“ asi bych po něm chtěla časem i víc….no takže tohodle si u sebe všímám a snažím se neblbnout a nevymýšlet si :-) že teda něco potřebuju.

    protože když jsem sama, tak zas vlastně tolik toho akutního opravdu není a nepotřebuju – jsem v klidu a řeším si to nějak postupně všechno sama a zvládám to dobře. a nevymýšlím kraviny.

    prostě zkrátka si myslím, že to vyplývá ty větší nároky z toho, když se nějaký chlap objeví – a je to v podstatě „test“ pro muže.

  49. 55. prostě to pozoruju i u mých kamarádů, známých – v rodině co mají děti – jak se někdy hodně delegují úkoly na ty chlapy a očekává se, že ten chlap bude všechno plnit tak, jak si žena přeje…..
    pak tam vzniká i ta určitá závislost na tom chlapovi, kdy ta žena se prostě bez toho muže sama neobejde….
    a nejde jen o tu závislost, ale samozřejmě i kolikrát častá rozčarování ze strany obou….

    tím, že jsem byla vdaná, žila jsem to podobně a přišlo mi to přirozené…..a ted, když jsem někollik let sama a občas jsem přítomna u těch vdaných….tak to prostě vidím zvenčí…..a někdy malicherné, přehnané…..neříkám akutní věci, ale spíše vnímám někdy to stálé nárokování, vymýšlení ze strany ženy.

  50. pro mě samotnou jsou to takový lekce – „nechat chlapa dejchat“ – aby dobře fungoval…zbytečně nevymýšlet, nevysírat, nezatěžovat……pak je pohoda. a mám i pocit, že ty chlapy v společným soužití – právě ani tohle ženám nedělají, že některý ty ženský si toho na sebe navalej zbytečně mraky „co všechno musí zvádat“ aby vše podle jejich představ bylo dokonalé a v pořádku.

    mám možnost si právě tohodle hodně všímat ve svém blízkém okolí…..
    dříve jsem to tímhle způsobem nevnímala, neviděla…..
    pro mě tento pohled je nový.

  51. 55
    Barčo, ty tvoje schémata…
    Nevím jak Liška, ale já nepsala opotřebě oprav domu/bytu a vyřizování nákupů.

    Pokud ženatej chlap chce od ženský úkoly, tak je buď dostane, nebo dostane jinou ženskou, protože té první bylo úkolování proti srsti.
    Pokud chlap úkolování nechce, tak buď je nedostává, nebo je trpně snáší, protože to vidí jako nejjednodušší a hlavně chce mít v klidu večer sex, a v tom případě je to jeho problém. Za žádný lano nemusím tahat jen proto, že za druhej konec tahá někdo jinej.

  52. 58. já vím, žes nepsala tyhle „hmotný“ potřeby….možná tyhle hmotný potřeby jsou daleko méně vysírající než to psychický :-)

  53. Ale ještě jedna věc, když teda na tuhle vlnu:
    Ženský zvyšujou nároky, protože taky zvyšujou výdaje. Obskakujou chlapa čím dál víc, vyvařovat, naslouchat, vařit kafíčka po příchodu z práce, zahánět děti, aby měl klidný spaní, a vůbec foukat do prdelky, lítání kolem domácnosti, aby byla dokonalá… A mají pocit, že na ty svoje nároky pak samozřejmě mají právo podle principu něco za něco. On to přece musí vidět, jak se pro něj namáhají, obětuijou…

    Ale zapomínají, že dávají, oč ten chlap nežádal, zatímco ony pak už žádají.
    Nevidí, že ten chlap žádnou jejich oběť nevidí. Dělají to, aniž by jim o to on řekl, tudíž to podle něj dělají dobrovolně a rády, tak jaká oběť.
    Až se naučí ženská tohle pochopit a takhle i myslet, a dokonce i takhle stejně se chovat, aniž by si myslela, že je to špatně, když je to jinak než v jiných domácnostech, které má za modelové, není problém.

    Jasně, že jsem tam v manželství taky byla.
    Ale dá se to vcelku pochopit i naučit, že vztah není pracovní smlouva jednostranně uzavíraná. A že většina těch nárokovaných potřeb je v pohledu v čase pozdnějším opravdu podivuhodně nedůležitá.

  54. a snad nepíšu až tak schematicky teoreticky……prostě píšu co vidím, čeho jsem kolikrát svědkem, ačkoliv být snad u toho být přítomna být raději nemusela….protože se to týká čistě těch dvou…..

  55. 59
    No a proto je lepší je radši ani moc nesdělovat. :-)
    Jenže otázka je, co pak vlastně mezi těmi dvěma lidmi zbyde… už pak fakt jen ten sex…
    Což zrovna řeším při páteční únavné vlně (tentokrát jen mírné) sebelítosti.

    Nějhorší že v tomhle ani ti chlapi nemají jasno, oni o trochu těch potřeb od ženský stojí, musejí vědět,m že jsou pro ni potřebný.
    Ale nesmí jich být moc a nesmějí být tehdy, když se jim to zrovna nehodí, když jsou naladěný jinak, když jsou unavený, když jsou naštvaný, když sledujou něco důležiutýho v televizi, když relaxujou s dobrou náladou a když už nejsou prvotně zamilovaný…

  56. 60. jo, tak nějak, pochopila :-)
    a právě dopracovat se k tomu…..nejdřív to vidět, vnímat a pak přirozeně realizovat bez jakýchkoliv dotčeností….pak je pohoda.

    a jak říkám…..sama jsem to taky dříve v manželství takhle nebyla schopna vidět, vnímat.

  57. 56 1. odstavec
    Ale to njení problém vdanosti/žebnatosti/dětnosti, ale té ženské.
    Většinou to mají odkoukáno z domova a nalito do hlav od maminek, ale často je to prostě opravdová závislost psychická.
    Co na to říct, snad jen – znám spousty ženských, co takový nejsou.

  58. 61
    Pohybujem se každá v jiné společnosti, máme blízko do jiných rodin našich známých.
    Být závislá na svém muži se mezi mými spolužačkami, skorokamarádkami od koní či bývalými kolegyněmi považovalo za horší než být alkoholička v posledním stadiu před demencí.

  59. 63. možná je to i částečně věkem, v 23 letech jsem měla daleko více energie a chtěla mít všechno dokonalý nejen to hmotný, ale i to psychický….řešila víc (nejen psychický kraviny)…..ted jsem utahanější, unavenější……šetřím energií :-) a zároven ji dobíjím….posunulo se mi co je podstatné, nebo co počká, nebo z čeho se nehodlám zbláznit a naopak co stojí za to si užívat…..jde to všechno třebaže pomaleji, ale více v klidu i v tý hlavě….

  60. 65. jo. to souhlasím. i tím je to hodně dané……pečující ustarané svázané sestry, vše řešící :-) a vše s tím co souvisí…. :-)

  61. 67
    A až příliš samostatné jiné profese… jenže končej taky blbě, protože každej extrém je blbě.
    Jdu se naložit do vany, nepřijel, víš, a ani se nenamáhal oznámit, že nepřijede, v té vaně je mi dycky fajn.

  62. 69. jo, vana je fajn, byla jsem tam před chvílí i s vlasama……možná omluva i vysvětlení dorazí v čase….
    mě by v mé současné situaci asi naopak zarazilo, kdyby se tu objevil zčistajasna bez ohlášení předem…..protože sice jsem hodně v práci ve službách, ale zároven mám i plány ve svém volnu….

  63. 70. mám to sama se sebou tak, že mám období příjemnýho poustevničení a pak období „společenské“
    akce s kamarádkami nejen z práce, ale i vzdálenějšími, akce „smíšené“ větší….to domlouvání a plánování s mými službami není úplně jednoduchý….a pak ta práce a energie….

  64. kamionák jezdí skandinávii. jsme předběžně domluveni na pondělí, uterý. pro mě by bylo lepší to uterý :-)
    protože dnes jsem po noční, bolela mě celý den hlava, so, ne po – mám denní do večera, takže kdyby přijel v uterý kdy mám volno, bylo by to pro mě lepší vším. myslím si, že když na cestě nebude žádná komplikace, přijede k sobě domů v neděli navečer a bude se chtít vyspat a pak by přijel ke mě v úterý….ale tohle je předběžný, protože stát se na cestě či trajektu může cokoliv. …a ve čtvrtek večer zase jede další trasu….

  65. Tak si to barčo spolu rozdáte, ubyde frustrací a pak hurá zase do práce.

  66. Barče: Úkolování mužských ……. to mi zní jako z jiného vesmíru. Znám to jenom teoreticky a z televize. To bych se chtěla naučit. Z domova to neznám, ani z okolí, nemám to od koho okoukat. Mentálně tam nemám vytvořené spoje.
    To jenom pro dokreslení, jak je svět pestrej.
    Sice už to není o Lišce, už se mluví obecně, nicméně jsem přesvědčena, že Liška úkolovací typ není ani náhodou.
    Problém je ten, že většina lidí má velmi tuhé představy, jak co má být uděláno, zařízeno apod. Proto se hádáme, zklamáváme svá očekávání atd. Neumíme is představit, že by se jinými cestami došlo tamtéž.
    Příklad z jiného soudku: Bratr vychovával své děti příšerně, vlastně je moc nevychovávali, nechali je růst jak dříví v lese, byla to taková divá zvířátka. Nemohla jsem tam ani chodit, já, „která má výchovu v malíčku“. Přešla léta a z chlapečků se vyklubali skvělí mladí mužovéi, zodpovědní, dokážou se postavit k práci i povinnostem, už mají nějaké VŠ diplomy a velmi sympatické partnerky, vydělávají si, pomáhají i babičkám bez problémů a rádi.
    A já jsem pochopila, že i když něco nebude podle mých ideálních vzorců, výsledek ideální být může a naopak. – Tato zkušenost je aplikovatelná i na vztahy. Samozřejmě, že partner by měl být takový a makový, dělat to a nedělat tamto. Jenomže když tomu tak není (a takovými nedokonalými jsme všichni), i tak si zpravidla většina z nás někoho najde a vztah ideální nakonec mít může. Proto bych nebazírovala na tom či onom vnějškovém, jen sledovala, jak se s tím člověkem cítím a jak se mi s ním žije.
    Takže se může stát, že člověk, který stále bydlí se svou ex, může klidně vytvořit skvělý vztah s někým jiným, kdo bydlí třeba zase s papouškem, pak se ta situace nějak dořeší. Tedy podle mne důvod není „bydlí s ex“, ale není tu pro mne, když ho potřebuju, netvoří se mnou pár, který dobré i zlé sdílí společně. A to je to základní, o co má jít, Liška to pak dovysvětlila, takže tomu už rozumím.
    S kolegyní jsme se shodli, že sice jeden druhého v parterství více či méně štveme, pokud jsme osvícení, snažíme se to eliminovat a jeden od druhého se učit, ale ať tak či tak, že prioritní je ono sdílení života, dobrého a zlého.

  67. Ahoj Liško..
    Skvělý post přímo protuto chvíli a pro mé vnímání jak udělaný..
    Už jsem sic manželkou byla a až tak potom zase netoužím,ale ujasňování co chci a jak to chci,co ano a couž nepotřebuji v ivotě zažít stále trvá..
    Děkuji za jasnost a konkrétnost:-)také si přeji být charakterní šelmou a ustrašené,vypočítavé kocoury nebrat..Hledám Lva:-)tak a mám jasno..
    Měj krásné dny
    Bi

  68. Brigit,
    jé,to je skvělý, že je to pochopitelný. Já už myslela, že se v tom čtenář těžko nevyzná. A autor už pak následně skoro taky :)
    Dík za shrnutí – o tom ujasňování. Žes to pojmenovala. Ujasňování. Mně pojmenovávání dělá trochu potíže a pak to nemůžu uchopit uceleně a mám to rozplizlé.

  69. Já to ujasňování provedla během včerejšího vcečera a dnešního dne.
    A taky jsem si to vcelku ujasnila.
    Liško, myslím, že jsi na správné stopě.

  70. To je jenom dobře. A kvůli blbovi jsi napsala hezké zamyšlení.

  71. Jste milí.
    Mně se to včera nějak převrátilo a jsem najednou zamilovaná do nečekané postavy. Jsem živější, než bych čekala :)
    Co nevidět to taky publikuju. Hlavně nechci mít v hlavě tragický scénáře. A už přilejzaj. Zatím naštěstí i s představama happy endu.
    Já jsem teda žena …

  72. 81:
    „Jste milí.“
    Tak to jsem si ale nezasloužil!
    Teď se mi zhroutil celý svět.:-)
    No nic,staré končí,nové začíná

  73. Tak budou zase ankety,postřehy víc z toho než není,než je….bude zase STARÁ:-) dobrá Liška?
    Asi ano i ne.
    Nic není dražší a náročnější než ten vztah ale zas nikde jinde nemáš šanci vyhrát jakcpot.

  74. Saule 82 :)
    Asi jsem to psala na Karla a Rulisu a Brigit. Ale ty seš taky milej. Hlavěn aby byl milej Klokan :)

    83
    Co myslíš? Máš nějaká přání, co číst? Kreslených figurek z notýsku už je moc? Jaký třeba ankety?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.