Taška upletena

A MÁM KOMPLET TAŠKA-PALČÁKY-NÁKRČNÍK

pleteni_taska017_500

Pletení byla ta snazší část výroby. Nákrčník a palčáky k novému kabátu jsem upletla koncem prosince, tašku začátkem ledna. Velikost jsem vymyslela tak, že se do ní vejde formát A4 na výšku, i když běžně se nosí spíš překlopená, s obsahem čtvercovým:

pleteni_taska004_500

pleteni_taska005_500

Pletená taška plná věcí se brzo vytahá a zdeformuje. Proto bylo jasné, že pletenina bude jen obal tašky; pletenina sama neponese nic. Podšívka bude nést zátěž, na ní bude upevněn popruh, nikoli na pletenině. A tak se stalo – plátěný pytlík uvnitř je všit pod horní okraj tašky, poutka má našita na bocích uprostřed a jsou vytažena pleteninou ven. A je to. Jsou to poutka ze starých manšestráků. Takových těch, co mají takovou tu nepopulární barvu – vyvítejakou.

pleteni_taska014_500

Ha – našla jsem dva velké kroužky a dvě spony, to se přesně hodí. Původní plán byl vsadit do tašky ještě zip. Mám jen jeden, zářivě fialový, a šel by tam, jenže zip tam nedám, protože jsem upletla tašku i s horním ohrnovacím okrajem, že ho otočím dovnitř a pod něj podšívku. A to šlo dobře. Jenže s konceptem ohrnovacího okraje nejde dohromady vsazování zipu. Naštěstí. Protože se mnou nejde vsazování zipu dohromady nikdy. Jsem od něj tedy osvobozena a aby se taška nešklebila na kolemjdoucí, přišila jsem na ni jeden knoflíček.

Největší námaha přišla nakonec – popruh. Původní plán byl koupit tkaloun, jenže jsem tašku chtěla došít hned v sobotu. Namísto nákupu jsem přikročila k ustřižení dlouhého pruhu ze jmenovaných manšestráků. Sešila jsem ho. Bylo jasné, že obrátit na líc půjde hodně blbě. Ovšem realita předčila očekávání. Nakonec se to povedlo, ale i s pomocí ochotné vařečky to šlo ztuha. Ušila jsem ještě jeden kratší tunel, obrátila, sešila ty dva k sobě, aby měl popruh dostatečnou délku. To ostatně vidíte na následujícím obrázku, kde se čerchmant popruh přetočil, aby svůj šev předvedl všem:

pleteni_taska 011_500

A přece se šklebí:

pleteni_taska_ulice_500

Mnohem větší fuška byla narvat na popruh spony. Drží teď opravdu pevně. Prsty jsem měla všechny omleté a ani velké kombinačky moc nepomáhaly. Vařečka a kombinačky – nejlepší přátelé pro výrobu popruhů na tašky!

Když jsem se na své dokonale dokonané dílo zadívala, dost mě znepokojilo, že s manšestrovým popruhem taška vypadá na můj vkus moc somrácky. A pletenina je hodně pestrá, na můj vkus vypadá zas moc hippiesácky. V nejhorším sundám celý popruh a zavěsím na tašku strohý neutrální koženkový z kabelky Desigual, ten je na karabinky, to bude raz dva.

z2_kabelka_m

Tak my jdem.

pleteni_taska009_500

 

 

14 komentářů u „Taška upletena

  1. Trochu z dětské dílny pro turisty, na ženskou nic moc?

  2. Ahoj liško, nenech se odradit, je to originální, jako ty..:)
    Koupit si to umí každý, ale nápady a dovést je do konce už každý nemá.
    Jen, kdyby to bylo moje, taky umím plést si představ, jen teď na to nemám myšlenky, tak mě to inspirovalo.
    Stačily by mi i proužky.
    Asi bych opravdu raději použila jako ucho ten řemínek, šel by i ke knoflíkům.
    Nebo silný, široký pruh z vlny. Ale asi líp by mi tam seděl ten řemínek.
    Jsi dobrá.

  3. provokatérko! a já si myslela, že umím plést! houby, houby!
    takový krásný, luxusní, originální komplet!
    ad anina: jsi dobrá, jsi dobrá, jsi dobrá!

  4. Díky. A ten šupáckej popruh vyměním za jinej a bude to ještě lepší.
    Schovám si svůj pracně vyrobený manšestrový popruh do krabice s šitím. Je můj, ten mi už nikdo nevezme :-DDD Doslova.

  5. Teď ale nebudeš vědět, jestli se lidé otáčejí za tebou, nebo za „úpletama“ !
    :-)

  6. Jirko*
    po pravdě řečeno jsem se s tou taškou necítila nejlíp a spíš jsem si říkala, co na mě kouká tenhle a tenhle, to bude tou ujetou taškou.
    Přehodím jí řemen a zkusím s ní vyjít. Dneska mám černou pelerínu a černou kabelku. V tom se taky někdy cítím divně – hlavně když nastoupím do autobusu a musím zařídit, abych si sedla na sedadlo, nic si zmačkaně nepřisedla zadkem a a nikoho nesejmula máchnutím rukou v peleríně jako čaroděj :)
    Člověk si nevybere – v somrácké tašce ani v elegantní peleríně to není ono, nejlepší je moje obvyklé něco mezi.

  7. Když už bejt nápadnej, tak je nutný se v tom v tu chvíli cítit dobře. Bejt nápadnej a cítit se v tom nejistě, to nemám ráda. To radši bejt úplně nenápadnej (zatím jsem vždycky zjistila, že i když jsem v nějakém nenápadném šedém pytli, stejně nejsem neviditelná a když řeknu, že jsem nenápadná, všichni se začnou smát :-)

  8. Skvělá taška, naprosto originální a líbí se mi ty zářivý barvy :-) Ale ten popruh k ní fakt nějak nesedí, možná tím, že má úplně jinou strukturu. Asi by se k ní fakt spíš hodil nějaký úplně nenápadný, neutrální…

  9. Přesně. A tos na to kápla s tou strukturou – tím je to hodně.
    A tou měkkostí obého – jak tašky, tak popruhu. Pak to vypadá šupácky.
    Sice mám ráda měkké věci a nenosím lesklé ani šustivé, ty nesnáším, ale příliš měkkosti a struktur, to je moc.

    To bych se na to podívala, abych nějak neupravila svou garderóbu k vyváženosti podle svéhop gusta.
    Popruh musí jít do akce.
    A ten manšestrový buď schovám na jinou budoucí nevímjakou tašku, anebo zruším rovnou.

  10. Jsi šikovná, to se musí nechat. Můj šálek kávy to ovšem není, a nemyslím si, že by to bylo popruhem. Holt asi nemám ráda obecně takové strakaté vzory. Přitom výrazné barvy ano. Ale máš pravdu, že záleží hodně na té konkrétní osobě, zda to zvládne unosit.

  11. Strakatý je to až dost.
    Účinný způsob, jak ze strakaté tašky udělat nenápadnou, je nakoupit si v etno-obchodě strakaté kalhoty a kabát a čepici – potom se strakatá taštička na rameni úplně ztratí.
    Straktí. Není ztracená, ale strakcená :)

  12. ua! 8 – ) tak (po)pletiem niečo docela často, ale takéto niečo, to by som teda neuplietla ani do konca mojich dní ;-)
    wellmi krásne to je. krásne to rozžiari tieto hmlové dni. taštičku prinúť sa zatvárať suchým zipsom, a namiesto toho menčestrového oného ten ramienkovník upleť a bude! z rovnakého hipišišipestrého vzoru ;-)

  13. mi to pripomenulo jednu moju kamošku, moc fajn holku, ktorá do práce spokojne prišla v pásikatých džínsoch plus kvetinkových šatičkách – a vyzerala v tom dobre! 8 – ) to ja si niečo podobného na seba navlieť, tak vyzerám yak kompletný debil ;-) ono je to fakt o tom, ako kto sa v čom cíti. ja sa najlepšie cítim v čiernom ;-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.