A V RYBNÍKÁCH TAKÉ…
A taky jsem si vzala tašku se svým motivem lištiček na kole. Vzniknul totiž podle malinkatého obrázečku z předloňské jízdy na kole k místnímu rybníku. Takže sem patří.
Taška zde:
Dvě fotky rulisy od rybníka:
A zrovna volala anina!
.
V těch modrejch pouzdrákách ti to děsně sekne! …. Ale jinak nechápu, jak během výletu ještě stihneš tohle nakreslit – a pěkně! Jednou vydáš knihu Můj život v komiksu …..
Lenko,
jé díky, teď jsem si vzpomněla na ty tvoje tmavomodré šaty typu “jéééé, princezna!” A přitom taková moderní a ještě s drsnou bundičkou.
Někdy si říkám, že doprožívám až na papíře, místo rovnou v reálu :(
ad 2: Ty moje šaty tě nějak berou. Ležely asi deset let ve skříni, než jsem je vytáhla. …… Teď mě napadlo, jak je ten svět zvláštní: Bývalý mistr popravčí se prochází za pár století v šatech “jééé, princezna”. :-) Ještě že má k tomu tu motorkářskou bundičku. :-)
P.S. Jsem ti říkala, že ve svém požehnaném věku jsem byla s J. na motorkářském celodenním výletě? Fakt. :-)
K tomu to kamarádění s písničkářem, včera jsem si zas potykala s dvěma církevními pastory …….. až mě uvidíš v televizi, budu zpívat jak Karel Gott a vypadat jako Vondráčková, tak se snad ani ničemu nediv. :-)))))))))))
ad 3: Jsem vlastně chtěla říct, že to doprožívání moc dobře znám. Je prima, že máš na to komiksáček. Ale spousta lidí by řekla, že to není zdravé, že je dobré žít tady a teď. (Ale já to taky většinou nestíhám, zážitky mě zahlcují.) Spousta lidí to zase nemůže pochopit, proč si to přemíláš (já zase v duchu) znovu, oni si něco prožijou a rychle od toho. Asi toho nevidí a neprožívají tolik, jinak si to neumím vysvětlit.
Lenko, ty šaty jsou parádní.
4
těch vysvětlení jsi dala hned několik; já mám vysvětlení – a dík za ten podnět, aspoň jsem si to zas o kousek víc ujasnila – že jsem opatrná prožívat naplno všechno tady a teď, bojím se trochu, tak si to radši prolonguju, rozložím, opatrně nadávkuju. Právě pro tu opatrnost před zahlcením.
Protože známe zahlcení… :)
Myslím, že to snad je pro mě dobrej způsob – ty moje notýsky a reflexe událostí poté – jak se připravit na pohotovější způsob prožívání, bezodkladný vždy a ne jen někdy. Jak si zvyknout se toho nebát.
Tatarák od tří hodin?
Jak od tří hodin?
To jako že ho měli v nabídce,ale podávali až od od tří hodin?
No tak to bych chtěl zažít.
To by měla Maruška z hospody kůlničku na dříví a Ru by tu majetkovou škodu ještě roky splácela:-)
(toho pstruha radši vynechám,já ho stejně nemám rád,radši si dám třeba… krkovičku na grilu:-)
a s těma pivama už mi začínáš šlapat na paty,jak tak čtu,ne li předbíhat.
Na čtrnáctku bych si netroufl ani večer,tedy po těch x jedenáctkách a už dopoledne mít 5 kousků,no…
Na to bacha Liško,vono je to potom celkem dlouho cítit z dechu,aby ti to někdo nevyčetl :-0)
Saule 7,
dneska jsem u táty, máma jela na dovolenou a předtím pořídila zásobu piv na víkend (nebo na týden?) – a poslední z nich si dáme k večeři. Piju hooodně pomalu, průběžně a s pauzami. Ani lahve nepočítám. Co pít v létě? Sladký nepiju.
Pak půjdu koupit další a hned si je dám.
Třeba když koupím řádnější pivo a ne levnou vodičku, neproleju jich hrdlem tolik.
Tohleto léto…
Jo a z dechu bude cítit česnek, měla jsem k obědu česnekovou pomazánku, hodně silnou, a možná si k večeři dám nějakou podobnou.
Saule 6
tatarák dělali před polední nabídkou a po ní, takže s pauzou mezi 12 a 15 h.
9
Saul si z tebe dělá prdel, Liští.
Zkus si vzpomenout, co jsem ti vykládala… :-)
10 rulisa
to při těch pivech právě nejde :)
10:
no,vykládala,samozřejmě…:-)
Když už jsme u těch piv,mám opět neobyčejný zážitek.
Teď jsem si vyšel po …no řekněme 2 pivech na procházku městem a hle,žřel jsem zahrádku,kde jsem už roky nebyl,protože jsem ji považoval za cukrárnu,jenže právě dnes jsem byl v údivu svědkem,jak tam hosté konzumovali pivo.
Takže mi to nedalo a zašel jsem taky na zákusek a to přímo k barové obsluze.
Tak nějak ze zvyku už ze mne vypadlo “jedno pivo” a než jsem se stačil opravit,tak se ta mladá kočenka na mne mile usmála a říká:
“zase další dvě piva??”
Musím přiznat,že jsem byl na sekundu,dvě poněkud konsternovám,ale potom jsem se vzpamatovatl a hrdě,se rty sevřenými jako Sitting Bull na dobových fotograviích prohlásil:
“ne,zatím jedno pivo”a odešel sednout na své místo.
Kočka za chvíli přišla,krigl v ruce ale evidentně mířila k nesprávnému stolu,kde již stály dvě opuštěné sklenice.
Já opět s klidem iniciovaného šamana čekal jak to dopadne.
Dopadlo to dobře,svou chybu si slečna zjevně uvědomila a ještě se omlouvala.
A já,když jsem zřel pokoru toho nevinného děvčete,jsem jí i odpustil.
Saule,
co se doslechnu o jiných, si nepamatuju vůbec – mnohdy si nepamatuju ani to, co jsem sama zažila. A to je při mém mně milém egocentrismu co říct:).
Nojo, pivo …
Jiní to mají taky. Nezapomenu, jak jsme kdysi s kolegy dávali dohromady, co se dělo na mejdanu u mě doma. Ten stál zato!
A jindy zas někdo (shodou okolností účastník toho předešlého mejdanu) během jednoho večera hrál na kytaru potřetí “Ty velické zvony” a myslel, že je hraje poprvé.
Přitom už při prvním repete se divil, že je nehraje poprvé. A to pak zapomněl.
12
Jo a kolik v sobě měla piv ta slečna?
Hlásím, že víkendové zásoby piva dopity teď, v pátek večer. Jdu se osprchovat a koupit další.
13:
“Saule,
co se doslechnu o jiných, si nepamatuju vůbec – mnohdy si nepamatuju ani to, co jsem sama zažila.”
Liško,vem si příklad ze skoro utýraného papouška a odděluj zrno od plev:-))
Co říkají jiní o jiných nemá smysl vnímat,bohužel většinou nemá ani smysl vnímat co říká někdo o sobě,ale pamatovat si to už smysl má.
a)sebeobranný
b)sebereflexní,protože je to náš bližní,jak by Ratka podotkla:-)
14:
slečna byla evidentně střízliva,tedy hladinu estrogenů jsem ji neměřil,ale co není,může být:-)
15:
nech si tzaky nějakou studenou vodu taky na sprchu ráno:-)
12
Samozřejmě že vykládala, a nejspíš povykládám i tady – když si to beztak nebude nikdo pamatovat… :-))
Saule 16
13 – jojo.
Už jsem z nákupu zpět (venku je pořád větší horko než uvnitř, uf, i v devět večer) a teď musím chladit nápoje.