51 komentářů u „Vánoční deník (5)

  1. “..a navečer už bych zase radši toužebně byla…”
    “Nebo nevím.”
    Úplně tak. :-)

  2. Mě se moc líbí ten sonet a hvězdný kočár. :-)

  3. Krásnej kus denku a života. Takovej s něhou vyvedenej.
    Malá technická: “Bože, dej mi sílu, abych dokázal přijmout to, co změnit nemohu.” – to je verze, kterou znám já.
    To “snášet” není asi to úplně ořechové. Přijmout ej lepší. Smířit se, jak jsi pak použila níže ještě lepší. Smířit – mít v sobě mír, že to tak prostě je a já s tím nic nenadělám, není to v mé kompetenci.

    Sluno vrat, to je přece od toho, že slůně někde v Africe (u obratníku Kozoroha nebo tam někde) rozkoplo vrata, aby se slunce mohlo zase dostat k nám páč se tam dycky zatoulá. Vždycky se tam zatoulá, protože jen blázen by zůstal tam, kde v zimě mrzne, žejo. A taky kamarádí s tím slůnětem, co dycky kopne do těch vrat. Je to asi jejich naučená hra. Nebo slunce vždycky zajmou divoké africké kmeny a zavřou ho do ohrady? Kdo ví? Ale za Afriky je to sem pěknej kousek. To ani slunce nestihne do druhýho dne, se rozumí.

    Ano, vánočního deníku je začátek a konec. Život volá! Zbyly vzpomínky a to krásné slovo nad pláží, které je výstižné v mnoha mezních situacích. Například také, když si někdo maluje něco, co není. To jako bych stála před zrcadlem a dupala nožičkama, že nejsem vysoká štíhlá dvacetiletá blondýna s dvěma byty v Čechách a vlastním zámkem na Loiře. Se na něj vykváknu. Na zámku je pěkně sychravo a kdo by to furt celé uklízel ….. stačí mi ty dva byty, to je jasné.

  4. Tma, sychravo, zima – ale zase si říkám, každým dnem jsme blíže jaru :-)

  5. ru,
    nebo nevím. To mi někdy připadá blbý a někdy dobrý. Co bych měla furt všechno vědět; nic nevím.

    barčo,
    aha, to mě (mile) překvapuje, protože i Akčnímu Hrdinovi se líbil hvězdný kočár, kdežto já tam chtěla nějaký pěkný obrázek, původně, jenže jsem kolem sebe neviděla nic, co bych zvěčnila, krom hrnku a bylo mi blbý kreslit hrnek, tak jsem načmárala hvězdný kočár.

    Lenko,
    to je pravda – slovo přijmout se i pro mě na to hodí víc, ten citát totiž tak chápu, že je právě o přijetí.
    Asi udělám v deníku další červenou vsuvku nebo škrtaneček, dodatečně. Dík za připomínku.

    Život volá, ano, ano, deník už je pryč. Už zas můžu myslet pitomě na to, jestli pojedu někam na dovolenou a jestli s Akčním Hrdinou a jestli aspoň na víkend a kdy a co a proč tady není zrovna teď, když já si usmyslím, že by se mi to líbilo … anebo viz to slovo, napsané červeně nad pláží s palmami. A jet si svoje, no, neschlamstávat Akčního Hrdinu, mít to jako chlapi – jeden sektor života je tohle, jeden tohle, další tohle, ne že celej život je jeden jediný sektor celkový- ponořit se do druhé osoby. Nojo, když to ponoření-rozplynutí je takové pěkné :)

    Dneska ráno jak jsme se loučili, už jsem cítila, že to na mě zase leze. Ne tragicky, trochu jinak, přece jen se to změnilo. Já těm tragickým scénářům už prostor nedám; vbrzku sem napíšu včerejší sen, který mi to taky ukázal! To mi asi pomohlo, možná, zatím. Nebo nevím :)
    Jen jde o to, jak dlouho bude trvat fáze vraždění tragických scénářů, než budou nadobro kaput.

  6. Liško, Tvůj deník je pro mě celý velmi inspirativní. Ale ta úžasná, jednoduchá, jakoby ledabylá (geniální) “čmáranda” v kontrastu s Petrarchou – to mě dostalo….

    Deník a život, to se přece vůbec nijak nevylučuje. Jde spíše o to pojetí deníku – co tam zaznamenávat a jakým stylem.Vzpomínky, myšlenky, nápady, nebo jen zlomek té atmosféry, co Tě potěšilo, co Tě rozesmutnilo, citáty, básničky, věty, nápady na tvoření, tip na knížku na přečtení, recept pro nějakou příležitost….sakryš já to mám tak nějak po lístečkách – na ledničce, v takové krabičce u počítače, v práci si občas něco napíšu na lístek – pak to po různu ztrácím…Vlastně takový deník je zachycení zároveń Tvých proměn. Já vím, ještě máš tento blog….Mě se to ohromně líbí…už se snažím ty lístečky alespoń dávat na jedno místo….Pro mě je to objevení Ameriky :-)

  7. Tím, že budeš zadupávat tragické scénaře – se jich nezbavíš. Budou v Tobě nenápadně narůstat. To je do jisté míry zákonitost (jang-jin)Je to jako to ostatní – přijmi je. Je to součást Tvé osoby. Tím, že je jakoby přijmeš – budeš je mít jakoby pod kontrolou a budeš vědět, že je to nachvíli – že Tě to neohrozí.

  8. barčo,
    na lístečkách toho mám nejvíc. Taky mám jeden bloček, kam jsem si tipy zapisovala, ale už ho zase s sebou nenosím. Možná je čas přepsat lístečky do bločku, to by šlo!

    Tragické scénáře zase budou v příštím příspěvku – dala jsem jim prostor, ať se vyřádí no a váhám, jestli jak říkáš je přijmout a nechat si je, anebo ne; protože teď mi od včera :-) připadá, že se ten postoj k nim nějak změnil, něco se změnilo. Jenže to se teprve uvidí časem. Už ten článek dopisuju…

  9. Přijmout tragické scénáře nemám na mysli – se jim poddávat dobrovolně. Ale prostě víš, že to na Tebe jednou za čas přijde (jako na každýho), nejlépe o menstruaci – tak si chvíli posmutníš, pobrečíš, pokńukáš – ono se Ti uleví a zas to přejde. Jeden měsíc, druhý měsíc, další měsíc – a zjistíš, že zas taková tragédie to není, že tu tragickou strunu vlastně zvládáš za nějaký čas poměrně dobře. Že se to vlastně jen opakuje, nikdy to netrvá věčnost a je Ti to vlastně zapotřebí – protože se Ti vždycky opět potom uleví a o to víc jsou pak fajn obyčejné věci. Vlastně jde jen o to najít způsob – jak co nejpohodlněji prožít toto nepříjemné období. Nepřijmout tragické struny znamená “dělat” že ic takového neexistuje a pak to člověka převálcuje naráz. Takhle po troškách je to snesitelný a vlastně regenerující. ;-)

  10. – a smazal se mi komentář.
    Ano, tak to chodí a je to kolem menstruace. Ještě jsem tady ty tvé komenty trochu zohlednila v závěru příštího článku, barčo. Někdy ty dramatické fantazie i trénují a připravují člověka na realitu; i když přímo se ty hlášky z nich třeba použít nedají. Dá se ale vidět, kolem čeho se to točí, kde je citlivé místo – a vědět o něm potom i ve dne; to znamená být na ně lépe připraven, nebýt zaskočen nějakým přívalem emocí v nenadálé situaci, chovat se klidně.

  11. Nejlepší je, když mě menstruace čas od času přepadne o tejden dřív, jako třeba teď. To pak ani ty tragický scénáře nestíhám.

  12. Já měla vše plánovaně v termínu, ale scénáře přišly až na konci; ne PMS pár dní před nebo první den jako minule, ale nakonec. To mě vypeklo. Už jsem čekala příjemný stabilní klid na celý měsíc.

  13. jak se blížím k přechodu tak mám tragické scénáře i dva týdny :o)) a to si ještě namlouvám že jsem těhotná :o/

  14. Když jsem měla injekční antikoncepci, tříměsíční, při které časem ustávaly měsíčky úplně, měla jsem tragické scénáře delší a delší a nakonec nepřetržité, stejně jako stav animenstruace-aninemenstruace. Musela jsem s touhle s AK přestat. S jakoukoli hormonální. Jinak bych asi skončila ve cvokhauzu.
    Proto se přechodu děsím už od té doby.

  15. 14. pro mě tyhle nekonečné premenstruální stavy znamenáají že MUSIM být naprosto upřimná a otevřená, jinak se vyvrátím a zhroutím v depresi :o))

  16. ad PMS: Se omlouvám, že se opakuji, ale PMS je přesně podle mého momentálního stresu a přijetí života, ženství, stavu partnerství. V mládí do mě furt něco píchali, furt mně vylepšovali cyklus a já na tom byla pořád hůř a hůř, fyzicky i psychicky. Pak jsem pochopila, že mně nic není, přestala jsem chodit k doktorům a jakž takž jsem se dala dohromady, ale v manstruaci jsem stále nevěděla dne ani hodiny. Ovšem nejlepší krok byl rozejít se s manželem. Jakmile se odstěhoval, během 3 měsíců jsem podle menstruace mohla psát kalendář, dnes mohu skoro i řídit hodiny. Po čtyřicítce se mi to stále jen zlepšuje! I psychika. Nyní už ani nepociťuji nějakou lítost nebo to, co vždycky. Jenom mám trošku slabý tlak a někdy mě bolí hlava nebo břicho, dnes už stačí půl prášečku a je to dobrý. Kolem třicítky jsem někdy musela vzít dva Valetoly najednou, jaké jsem měla křeče, nemohla jsem dojít kolikrát ani z práce domů. A když jsem nedávno chodila s člověkem, který je moje rozená partnerská duše, tak mě nebolelo vůbec nic, byla jsem stále v pohodě i v této době. – Jsem přesvědčena o tom, že stupeň pohody v partnerství a vztahu ke svému ženství se právě projevuje v těchto chvílích naprosto zřetelně. Pnutí, nenaplněnost, nedůvěra v partnera a pocit dostatečné nechráněnosti, pociťování ženského údělu jako těžkého, nechota být ženou (u mladých dívek) a neochota ztratit důkaz svého plodného ženství ( u starších žen) ….. mohly bychom v tom stavu číst jako v knize pravdy. A to, co zaplašíme v běžném životě, se najednou v době před a při menstruaci zračí naprosto jasně a bez obalu, připomíná se nám naše nitro fyzicky, aby napovědělo, že naše nitro duševněduchovní je také bolavé, že nás něco – vědomě či nevědomě – trápí a bolí. A že bychom to měly brát v potaz.
    Já to teda tak mám bezpochyby.

  17. Lenko,
    s tím souhlasím, protože všechno tomu nasvědčuje – akorát to člověk nepozná hned tak za prvních deset dvacet let menstruace :)
    V době okolo menstruace vypluje na povrch, vyteče všechno to schované, ne nějaké cizí emoce bez souvislosti, ale esence toho, čeho si běžně během měsíce nevšímám, protože je to někde pod povrchem a neviditelné, je to tak jemné, že mě to netrápí, že to necítím, je to překryté příjemnými věcmi, protože to stačí překrýt jen zlehka a už to není postřehnutelné. Asi. Nevím, jak u jiných.
    Určitě zezačátku jsou ty přímé projevy menstruace znatelné, v pubertě, je to nové a člověk se vyvíjí a ta ženská tělesná (!) role je úplná novinka. Potom se to trochu pozmění … je to hrozně zajímavý téma! Ale taky o něm nejde mluvit, dokud si člověk říká, že je to moc intimní a ekl a že cenzura je na místě… A taky že je něco na mě špatnýho, když moje tělo na mě řve takovéhle emoce a já dělám, že nic. Protože to není špatný, ale dobrý, akorát o tom nikdo nechce mluvit, aby si nezadal, že je na hlavu nebo hysterka nebo zanedbává něco; aby neukázal něco ze sebe jiným, co sám nevidí. Což je normální obrana a musí být. Ale my se nebojíme! :)

    Byla bych blázen, kdybych si nevšimla, že PMS se mi začal silně projevovat přesně od té doby, kdy jsem začala chodit s AH. Předtím mi menstruace emoční výkyvy nikdy nepřinášela. Bylo mi vždycky od těch 12 let dost bolavě, většinou to bez několika prášků nedám – kdybych nemusela nikam jít do práce, s nikým se vidět, zůstat sama v klidu, tak bych si prášek nebrala. Jinak jsem žádné gyn.potíže neměla, pravidelnost dobrá. A teď do toho ty emoce, poslední půlrok :)
    Možná je to i proto, že dřív jsem nebyla zvyklá slyšet svoje signály emoční, tělesné, žádné – teď jsem na to víc zaměřená, víc si všímám, nezametu drobnosti pod koberec. Možná ty emoční výkyvy má ten, kdo je schopen si jich všimnout, jinak nepřijdou (?). Nebo prostě ten, kdo žije emoční život a v době menstruace se vyleje ven – obrazně i doslova – ten život! Když jsem neměla vztah, neměla jsem žádné emoční výkyvy nikdy, to jsem si dobře všimla i jsem to tu psala, byl klídek, pohoda. Během celého menstruačního cyklu. A teď je PMS jen další a pěkný nástroj, co něco ukazuje – minimálně ukazuje změnu, ukazuje, že žiju emoční život. A pak se můžu zaměřit na to, co tam hapruje nebo jak se to mění, jaké nejistoty jsou. Ony ve vztahu většinou budou, poud to není letitý zaběhaný vyběhaný pes :-).

    Jo, je to dobrý téma.

    Tak teda řeknu i to, že jsem si na vánoce pořídila menstruační kalíšek.
    http://www.kalisek.cz/

    Kolegyně o něm básnila už předloni, mně to připadalo jako podivnost, ale teď zkouším.

    První pokus jsem nedala, to jsem se lekla, že mi zmizí v útrobách a už ho nikdy nenajdu. Pak jsem dala dva pokusy úspěšně, celkem, i když to ještě nemám natrénované a ještě jsem se s tím nesblížila.

    By mě totiž zajímalo, jestli to udělá i změnu jinou, týkající se menstruace. Jestli to něco přinese…

  18. O kalíšku jsem slyšel auž před pár lety ataky o něm přemýšlela – a neměla odvahu.
    Přitom bych moc potřebovala něco podobného občas do práce.

    Určitě mě moc bude zajímat tvoje osobní zkušenost. (To víš, nadšené recenze tisíckrát spokojených uživatelů na stránkách prodejce člověk bere přeci jenom s rezervou.)

  19. A už se na ně koukám. Napíšeš mi třeba mejlem, který sis vybrala a proč?
    Uvažuju, že si taky objednám.
    Váhám mezi dvěma.
    Potřebuju konzultaci. :-))

  20. Tak jsem si objednal apo konzultraci po telefonu. Snad dobře. Oni tam yvyhrožují u těch mně sympatických (a levnějších) typů kalíšků vyprodáním zásob.
    Hele, Liško, dík za poslední impuls po dlouhém rozmýšlení. :-)

  21. ru, mně dala poslední impuls moi.potvůrka a její článek na blogu!

    Zakoupila jsem ten původní první druh, MoonCup. Ty novější jsem pročetla, u některých se lekla, že jsou moc hladké na uchopení (hehe, jedna uživatelka psala, že jí to spadlo do záchoda a spláchlo se :-)
    No ale nezvyklé to je.
    Třeba v hospodě, kde není umyvadlo přímo na záchodku, ale v předsíňce, to teda nevim, to aby měl člověk opravdu s sebou dost papíru nebo vodu nebo vlhčené ubrousky… a pak mýdlo nebo něco na umytí rukou.

  22. ad 19
    aha, já jsem byla dopoledne venku, teď jsem se vrátila dovnitř k počítači. Pěkně sis to vyřídila.

  23. Proto jsem si vybrala kalíšek s největším objemem v dané kategorii. :-)
    Ale věřím, že to bude lepší než tampony + vložky, pro mě při práci v létě venku a s věčnými záněty po menstruaci s tampony i po každém vykoupání se v rybníku.

  24. kalíšky mě nenadchly ani trochu :o) potřebuji dýchat a to i tam dole. a to dnem i nocí. jinak bych mohla mít potíž. je pravda že posledních 15 let nemám vůbec žádné potíže ani během a ani jindy kromě teda ty odporné lítostivosti a dojímavosti vším. ale kdybych si zalepila tu onudonu nějakou gumou tak mám zánět jako krávu. nesmím mít ani tampon, nic co brání volnému luftování a jen měnit a měnit a měnit a měnit za čisté a čerstvé, žádné staré gumy :o) toť zkušenost zkušené která mewnstruuje jakoby jedla chleba. bez problémů

  25. Právěže při kalíšku odpadají ty záněty, co člověk má z tamponů nebo vložek. Ničím se neucpáváš, ani se nic nehromadí v těsné blízkosti sliznic na vatové podložce, kde to bakteriemi z kůže hnije a rozkládá se. Dýchat to pod kalíškem může, co by nemohlo. Tam je to přitisklý jen okrajem toho kalíšku, vzduch nad ním normálně je. O nic míň nebo víc než když je ta tvoje onunda uzavřená jen svým vlastním pyskatým okrajem. Copak ji máš tak širokou, že ti volně proudí vzduch tam a ven?

  26. Teda, to se někteří budou řehtat jak koně (třeba Fousek), až to tu budou číst…

  27. teda ještě detail, když jme byli v létě u moře tak jsem to řešila tamponem ale pouze jen na moment plavání a hned jak jsem vylezla z vody tak šup s ním pryč a větrat obyč. vložkou, teda úplně nejobyčejnější :o) fakt není nic lepšího než ta nejlacinější vložka.

  28. Nejlepší je žádná vložka. Nechat to týct.
    Ale to si bohužel v dnešní době nikdo dovolit nemůže. Pokud netráví dovolenou na opuštěném ostrově.

  29. 31. to je velmi nepraktické. proto domorodé kmeny zaviraly menstrující ženy do chatrčí aby jim to neroznášely po celé vesnici popř. aby nezanechávaly stopy pro divou zvěř :o) nejsem žádný extremista nebo ekofreak, prostě mám ráda praktické a nekomplikované věci tam kde to je možné. a zrovna menstruace je věc která se dá prožít naprosto nekomplikovaně jakoby nebyla když to člověk neřeší a koupí si balík měkkých obyčejných vložek. má pokoj :o)

  30. No, to je právě to. To tvrdíš ty. Sedíš v kanceláři a můžeš si zajít na záchod každou chvilku tu vložku vyměnit. Bývám na tom hůř. Na hřbitovech nejsou záchody. Ani moc klidu na výměnu. V parném létě dokonce na hřbitovech dost často ani neteče voda. Furt tam někdo chodí. I přes repelent na mě leze a lítá hmyz, když cítí menstruační krev na vložce. Navíc se pod ní děsně potím, zvláěšť když sedím na hrobě při sekání. A pak páchnu o to víc. Mívám opruzeniny. Následně i záněty, nejen pochvy, ale i močáku, kam se to tou vložkou tak pěkně přesune.
    Já nevím, je potřeba tohle rozebírat? Nestačilo by prostě napsat, že tobě to nevyhovuje místo rezolutního prohlášení, že by to mělo nevyhovovat všem ženám na světě? :-)

  31. Navíc není pravda, že by to zavírání menstruujících žen platilo u domorodců obecně. Jinde (třeba i u staročechů) se naopak doporučovalo menstruujícím ženám chodit po poli, aby hnojila a občas dokonce aby zaháněla menstruační krví nemoci obilí. :-)

  32. Navíc ješt další věc: Ženy primitivních domorodých národů menstruují v životě jen párkrát. Jinak prakticky pořád buď kojí, nebo jsou těhotné, nebo obojí.

  33. “V Bengálsku například první menstruační krev pohlcují speciální pruhy látky, které dává šaman na měsíc zaschnout na zvlášť vyčleněné místo. Pak je namočí do mléka, které žhavou schopnost menstruační krve „ochladí“. Narůžovělý nápoj koluje během slavnostního rituálu mezi přítomnými v miskách z kokosových ořechů, ti pijí v touze zůstat zdraví, rituál navíc posiluje sociální vazby mezi zúčastněnými.”

  34. dobře, jak říkáš mě to nevyhovuje. a to i když jsem na dlouhé tůře a ve vedru, nebo někde venku sedím …a nemůžu se nikam schovat. Pokud máš špatné zkušenosti tak chápu. Důvod zánětů ale může být i jinde a to v oslabené sliznici. vřele doporučuji tzv. zázračnou mastičku, která posílí sliznici močových cest a jmenuje se Ovestin (ženský hormon) Lze použít i preventivně když jde člověk do bazénu nebo do velké zimy. Perfektně funguje, žádný bacil nemá šanci :o)

  35. Ru, to s těma chatrčema byl vtip, doufám pochopen :o) stejně jako pobíhat krvácejíce stopy zanechávajíce jako psica

  36. blbý je že člověk neví kdy to vlastně dostane

  37. Až na výjimky to vím. Poznám tři dny předem.

  38. Musím se podívat, co to je ten Ovestin. Hormony v lékárně nedostaneš bez receptu. Pokud je to bez receptu, nemůže to být hormon.

  39. je to na recept, předepíše ti ho ženský lékař. mě ho poprvé předepsal lékař ještě v Německu (Tma se jmenoval jinak) a byl to urolog. šla jsem tam s chronickými zápaly močového měchýře a on naznal že je to seslabený sliznice která se během stresu nebo když je chladněji nedostatečně prokrví a tím je propustná pro bakterie. takže jak stres tak chlad (stejně jako bazén nebo sednutí na něco chladnějšího) mi způsobily zánět. od té doby mám klid. dve maličké tuby mám na celý rok, takže při preventivní prohlídce si je nechám napsat.

  40. 41. já teď jak se blíží přechod mám před 14 dnů :o)))

  41. ještě mě napadlo, že mi urolog řekl že mám zúženou močovou trubici, a ten hormon mi dal naslepo protože mi nic nepomáhalo. mojí mamince jsem pak tajně jedno balení dávala k narozenímám a měla pokoj taky. použije se to jen když jsou potíže nebo když se jde na bazén a tak…

  42. Hmm, ale když čtu ten příbalovej leták, je to pěknej rajrajt, něco jak HAK.
    Ale to asi když se to používá pravidelně.
    Nicméně – kdyby se moje potíže vyřešily kalíškem, přišlo by mi to méně komplikované i než běhat po hřbitově s vložkama, mazat se mastičkama… O finanční náročnosti ani nemluvě.
    Ale budu to ptladlo vést v patrnosti. Až pudu zas někdy někam na kontrolu, zkusím se na něj zeptat, na názor urologa nebo gynekologa na to.
    Jak vlastně může mast do pochvy aplikovaná těsně před koupáním zabránit vzniku zánětu v močové trubici z důvodu prochlazení při koupání?

  43. Nemám zúženou trubici a údajně mám i dost sliznice, žádné zeslabení. Jen mám jednu ledvinu našišato a od mala problémy po zánětu ledvin.
    Ale zeptám se na ten Ovestin.

  44. Jééje, br, jakékoli preparáty mě odrazujou, protože na ně nejsem zvyklá a nedůvěřuju jim. Zkusím kalíšek a uvidím, ten vypadá nemedicínsky a nic nehnije… Akorát je to taky nezvyk. Zvlášť když se při moc rychlém vyndání vyleje na podlahu. Ještě že jsem soudná a zkouším to jedině v koupelně.

    Jdu hledat výstřižky k ženskému tématu v časopisech, co máme v práci na koláže všeho druhu.

  45. :o) to jsou problémy. snad budou pro mě brzy minulostí

  46. Když nic, tak já se na kalíšek těším už prostě z radosti, že budu moct zkoušet něco novýho. :-)
    Horší než stávající využívané varianty to určitě nebude.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *