Vyrobím náramek! (5)

A ZASE TEN SAMÝ

naramek16_500

Pozměnil se od léta. Připomíná mi to hru „Najdi dva rozdíly“:

naramek 019-500

Přišla jsem o srdce a o želvu. Někde mezi indiánem a křovím, na svém balónkovém výletě 29.8.2015.

Na náramek věším leccos kovového se symbolickou hodnotou nebo připomínkou – a zrovna finančně hodnotnější srdce ze zlata už nemám a krásnou stříbrnou želvičku. Ta mi symbolizovala oddíl. Na zchudlý náramek jsem upíchla klíček. Klíč k – hocičemu. A pak jsem něco našla:

unor7_500

Lístek ze Zahrady. To je jedno z míst, kde probíhá náš psycho-výcvik.

Jsem zvědavá, co přijde na náramek dál. Snad samé potěšující zhmotněné události. Kolikrát jsem si říkala: Půjdu a koupím si nějakou malinkou stříbrnou figurku zvířátka a dám si ji na náramek, to bude bezva, to mi udělá radost. Jenže jakou? Jaké zvíře a hlavně proč? Co by znamenalo? To nejde. Tento týden jsem podlehla a koupila jsem sadu tří párů malinkých náušnic, ze kterých by se přívěšky udělat daly: kotva, miniaturní srdíčko a kulička. Kotva je lákavá, ale proč zrovna kotva, kterou jsem si sama koupila? A co by znamenala? Ukotvení, touhu po zakotvení, mořské dálky, prázdniny, nebo naopak těžkou dřinu námořníků? – Sadu zatím nechám pohromadě a možná ji někomu dám. Někomu, kdo má díry v uších.

Zlatnictví Pandora nabízí různé přívěsky na náramky a náhrdelníky, postupné doplňování. Ale něco tak hnusnýho, kýčovitýho a blejskavýho aby pohledal. Přitom znám dvě vkusné ženy ze svého okolí, co ho mají. Podobně se mi hnusí Swarovski. Blejskavá sklíčka. Já radši po svým. Improvizačně. Podstatněji – opravdové věci na náramek. Skutečná osobní historie. Nosit drahé šperky není problém, ale ne denně. Takovýhle náramek ano. Možná ho jednou doplním obřím diamantem :-)

Historie tohoto mého osobního náramku prostě narůstá a má potenciál.

naram3-500

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ars Vulpeculae a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

190 komentářů u „Vyrobím náramek! (5)

  1. Nikdy se nepřestanu divit, co dokáže wb na digifotce. Byla bych dle té starší přísahala, že náramek je z kovu barvy mědi, takový ten zašlý jakoby bronz či tak něco.
    A ono je to stříbrný…

    Nebos to mezitím něčím čistila?

    Ale to měděný by se mi líbilo i pro mě, netlouklo by se mi to se zlatým řetízkem, co nosím na krku, a mohla bych si na to věšet kamínky z cest zabalený v měděným drátku. Takhlemám jen jeden na „nástěnce“.

  2. Ten řetízek byl barvy stříbrné, postupným otěrem je místy barvy měděné.
    Byl součástí nějakého bižu šperku – pozůstatkem je také přívěšek ve tvaru kolečka… i když možná to pletu a ten řetízek jsem vyhrabala kdovíkde z tátových věcí, vlastně už nevím:)

  3. :-)
    Třeba taky něco někdy vyhrabu. Zatím všecko moje starý a vzpomínkový je na kůžích.

  4. nosím na krku jeruzalémský kříž z olivového dřeva. Jinak nic :-)

  5. 6
    Nojo, ale ty to máš zakázaný. Nic jinýho vzýývat nesmíš. :-)

  6. Myšlenka osobního náramku se mi líbí, taky mám náramek který je svázaný z dřevěných korálků a hnědého provázku. Tento náramek se nikdy nesundává, je zavázaný na uzel. Kdybych měla něco na něm zavěšené, určitě bych to ztratila. Protože to co mohu ztratit, to také ztratím.

  7. To by bylo na mě moc přicucnutý – mít něco zavázanýho nafurt. Iritovala by mě ta nevyhnutelnost, nesundatelnost.
    A taky materiál – radši kov a kámen než pórovitější věci, které se umolousají.

  8. 10. jojo, tak to má být… tedy tak je to myšleno, jako nevyhnutelost. Proto uvázané. Pro mě jakákoliv ozdoba je hodně symbolická, něco vyjadřuje. Křížek mám sundávací… neberu si ho tam, kde bych ho mohla ztratit. třeba do cvičení nebo na hory. Provázek mám uvázaný pořád. Jeden možná 10 let a ten druhý od minulého roku. Blbý je když dělám těsto :-))

  9. Nechám to na tobě, třeba mi něco najdeš. :-))

  10. 15. modla je symbolické místo kam směřuje naše srdce :-) tedy kam jde pozornost.

  11. náhody existují. právě jsem se dočetla u Kojota že slova mohou býti modlou:

    Slova nad námi mají jen takovou moc, jakou jim sami udělíme, a je vždy lepší se přít o podstatu sdělení, ne o slova. A platí to nejen o slovu „náboženství”, ale i o mnoha jiných, z nichž si vytváříme modly a dovolujeme jim, aby ovládala naše myšlení a kalila náš úsudek.

    Takže to je pak o výkladu, co si kdo pod modlou představí…. někdo si představuje zlaté tele, někdo slovo a někdo myšlenku či osobu.

  12. 16
    Nikoli, modla je obraz toho místa, který my vzýváme a zesymbolizujem si ho. Velmi často do té míry, že se té podoby, jakou jsme si o něm ve své mysli vytvořili, nedokážeme vzdát.

  13. 17
    Čili jsi v tom, co Kojot napsal, našla univerzální odpověď na všechno, co se ti nebude hodit do krámu – můžeš druhému s klidným svědomím v podstatě kldykoli opáčit, že to, co on tvrdí, je jen jeho modla slov, zatímco tobě jde o podstatu. :-))

  14. 18. modla tak jak to chápu je zbožštění něčeho stvořeného. Ale v přeneseném slova smyslu to může být cokoliv co obdivuji a k čemu se absolutně vztahuji a identifikují se s tím. Třeba pro matku její dítě se může stát modlou. nebo pro ženu může být modlou muž. nebo pro puberťáka nějaký kamarád či zpěvák.

    Ale třeba se můžu mýlit. Takže křížek na krku není modlou nýbrž symbolem.

  15. 21
    Ale ty se k němu přece modlíš, k tomu křížku, nebo ne? Proč tedy nosíš na krku zrovna ho?

  16. Podle mě je katolický křesťanství plný model, v podstatě na nich stojí.

  17. 21
    Nemyslím, že by ses modlila k tomu křížku, co nosíš na krku, ale modlíš se ke kříži jako symbolu, je tam zbožštění symbolu, proto jeho zmenšeninu nosíš na tom krku.

  18. 26. modlím se k Bohu. Tedy to je odpověď na otázku. když se podíváš na fotku syna a vzpomeneš si na něj, taky nemáš vztah k fotce nýbrž k živému synovi. Takže tak nějak je to i se sochami a obrazy, mají obracet pozornost k Bohu. Vytvářet atmosféru. Nepopírám že někdo si může vzít amulet a představovat si že ho ochrání, pít třeba léčivou vodu a představovat si že ho vyléčí… ale to je spíše o autosugesci. I to je víra… ale zaměřená spíše na tělo než na ducha. může fungovat. stejně jako taichi či jiné autosugestivní metody.

  19. Ok.
    Asi mi vadí to „vytvářet atmosféru“. Fotka syna mi nevytváří atmosféru, abych si byla jistá, že mám syna ráda.

  20. ad 29
    A to,že ho mám ráda, nemusím, potvrzovat tím, že chodím někam, kde jsou jeho fotky. Že jejich přítomnost je nějakou organizací zprostředkována jako „správná“ a nezbytná.

  21. 21 ratko,
    jo, ten popis mi připadá jako to, co je pro mě slovo modla.

    23 ru,
    ne , ke křížku se nemodlí, jen k Bohu a to právě není modla.

    A teď můžeme jet nový kolo a místo slova modla vzít slovo modlení. :) Je dost zavádějící, že máme slovo modlení a modla v češtině takhle těsně související. Logičtější by bylo jiný slovo pro modlení. Z toho ale je vidět, že to slovo zřejmě vzniklo na základě pohanskýho modlení a ne křesťanskýho. Možná.

  22. 32. to je zajímavé… v němčině je Modlitba das Gebet… a modlit je beten. Přičemž modla je Götze něco jako shlížet se v něčem, kochat se něčím. Takže to nelze zaměnit.

  23. Ha- vsuvka ad náramek:
    dneska mě něco napadlo a teď jsem přišla domů a zrealizovala to – přivěsila jsem na náramek ještě kamen hematit. To je takový kovo-kámen, takže se ke kovovým věcem docela hodí. Ale ztěžknul ten náramek tím pádem (kamínek je cca 1cm na 3/4cm). Není ta větší váha na zápěstí moc příjemná, táhne k zemi. Jako správnej hematit, ten tak působí. Možná se urve, uvidíme, jak se mu bude na náramku líbit.

  24. ratko 33
    skvělý, koukám na to do slovníčku! Der Götze nebo das Götzenbild.
    My měli jednoho VŠ učitele na tématickou kartografii a jmenoval se Götz.
    To Götz připomíná Gott…(?)

  25. 23
    Modlíš se k bohu, ale pod křížem. U kříže. Skrze kříž.

  26. 35… Götze vypadá jako zdrobnělina od Gott (?) – jako bůžek?

  27. 36 no spíš jakoby v něm.
    (Myslím něm jako zájmeno, 6. pád, ne jako zkratku pro němčinu:-)

  28. Se omlouvám za útržkovitost, paralelně rovnámmamince přes vzdálenou plochu její obrázky.

  29. ratko,
    a od čeho je to Gebet? Je to příbuzné se slovem nabídka v němčině? Nebo spíš gebieten? Jako se modlit k((e svému) pánu? Nebo jako mít nakázáno se modlit?

  30. 36. no modlím… skrze Krista a v Kristu. Jestli pod křížem rozumíš Krista tak by to mohlo pasovat.

  31. 41. řekla bych že od Gebieter… tedy od pána nebo od Bitte (bitten) jako prosit/prosba

  32. 40
    Jsem přesvědčena, že ten univerzitní učitel se křestním jménem nejmenoval Hyundai.
    I když kdyby se jmenoval Hyundai, tak určitě ne jménem křestním, ale nějakým nekřesťanským :)

    – notyjo, už vím, jmenoval se Antonín a zemřel teď na podzim:
    http://geography.cz/2015/10/zemrel-dr-antonim-gotz/

    To mu muselo být kolem 80 let…jo, už to mám, 85.
    Díky němu jsem tematickou kartografii ovládala, věděla, jak udělat barevnou škálu, jak vymezit kategorie, jaké znázornění použít pro relativní data a jaké pro absolutní, pro body a pro regiony…

  33. jo od bitte, to by dávalo smysl.
    Teď to vypdá, že v němčině jsou si všechna slova podobná: nabídka, příkaz, pán, vládce, území a prosit. :)

  34. příkaz je Befehl, ale přikázání je Gebot – zehn Gebote. to je velmi zajímavá souvislost. Gebot – přikázání, Gebet – modlitba.

  35. Udělejte si taky někdo takovej přívěskovej náramek! A pak sem dejte odkaz, ať se můžu pokochat. Určitě je víc lidí, co si věší něco někam :-))

  36. pěkný. ted tyhle osobní náramky hodně frčí, myslím, že jsem viděla komponenty připínací i v práci v Avonu. taky různé motivy a každý si ten náramek může dělat a přidávat právě podle svého.

  37. 48
    Odpoledne jsem hrabala ve svých tak různě rozstrkaných sbírkách, našla jsem jeden správně do hnědožluta zašlej řetízek, dal se omotat kolem zápěstí, a uvědomila si, že ověšenej ho nechci. Nebo jen s jedním malinkkým přívěskem. Že bych jen ráda zas nosila něco na zápěstí, jako dřív hodinky, co jsem měla ráda. Ale ne ten tvar, ten pocit. Něčeho, co je mi víc než ta věc sama. Ale aby to moc nezavazelo. Ani v práci nemůžu mít cinkrlátka. I tenhleten řetízek je moc dlouhej, nevychází pohodlně bez bimbání ani třikrát omotenej kolem dokola.
    Chtěl abych mít něco…
    Asi jsem fakt moc agresívní. Ve smyslu že je mě moc a chlapi ve mně nevidí ženskou. Takovou, co by si třeba zdobili. Podepisovali jako svou tím, co ona pak bude nosit. Kousek z doby s ním, kousek z něj.
    To už nevyjde.
    Budu si něco muset najít sama. Aby to nebylo jen tak koupený nebo importovaný. Aby to mělo svůj význam a já to nosila ráda.
    Nejde to na povel. Na rozhodnutí se Teď.

  38. 48) Mně se to líbí rozložené takhle na fotce, ale na ruce bych s tím měla problém. Nebo to na mě aspoň působí tak, že se to všude snadno zachytává – do rukávu, do křoví a o punčochy. Dřív jsem měla přenáramkované období, kdy jsem se trochu přesytila a teď už bych na ruce vydržela asi jen něco masivnějšího a úplně jednoduchého. Stejně jako s korálky kolem krku, nebo náušnicemi. Ale u náramků a korálků se dá vždycky snadno navázat i po dlouhé době, nezarůstají dírky:) Co nějaký škapulíř?

  39. 48. nosím naušnice, pak bez naušnic (nebo opravdu velmi drobné) i něco na krk a ruce mám ráda volné a něbo někdy jen malý drobný prstýnek – prostě nenosím všechno najednou. na zápěstí mám ráda hodinky, ale taky je nenosím denně.
    náramek – opravdu už nějaký pěkný (žádný nemám) – třeba k večerním černým šatům a už nic jiného. aby vynikl spolu s šaty a se mnou a netlouklo by se to.
    nejsem náramková. :-(

  40. líbí se mi, když je třeba právě takový ten kožený omotávací náramek jednobarevný s kamínky a je sladěný s oblečením nejlépe jednobarevné – a k tomu šátek na krk do podobné barvy – kde nic nekřičí, neruší se ani jedno ani druhé a celkově to působí jako jeden celek.

  41. 48. to není nic pro mě :-) nemám ráda když něco na mě bimbá.

  42. Ale jestli to študuju dobře, tak to není řetízek, to je jeden náramek z kůže a jeden z provázků, ne?

  43. 57. nevím proč je to tak miniaturní :-)) ten jeden je světlý konopný provázek a sem tam dřevěný korálek (10 let na ruce uvázaný). Je koupený od hipisáků na Ibize. a ten druhý je hnědý provázek (asi taky konopný a víc dřevěných korálků) a ten je z Lurd. Je to vlastně minirůženec protože má na sobě 10 korálků.

  44. To jsou pálky za náramky… říkám si „Tenhle by se mi docela líbil…“ – a ono pětadvacet tisíc…

  45. 61. ty smaltované vypadají jako malé obrázky, je to celkem pěkné. Ty kožene nahoře mi připomínají trochu obojky pro domácí mazlíčky :-)

  46. :-) líbí se mi náramek omotaný z velké mály – taky je mají z různých materiálů :-)
    a hlavně prostě se to všechno dá sundat, kdykoliv.
    šperky beru opravdu jako hru, doplněk k oblečení.

    a vzpomněla jsem si na letní prsteny – takové ty lehké barevné, umělohmotné. prostě jeden takový prsten k letnímu oblečení a žabkám (už nic dalšího) a nadělá to parády :-)

  47. 62. ano, jsou to různé kolekce, inspirované malíři. :-)
    obojky :-) musíš to Ratko vyzkoušet na ruce, k oblečení.
    je to jako s oblečením – něco vidíš na ramínku a pak to dáš na sebe a zase to vypadá jinak.
    prostě je to hra. :-)

  48. obojky :-) dobře padnoucí rifle, ležérní jednoduché tričko, balerinky, nebo prostě kotníčkové boty, kozačky…. taška (jednoduchá) a náramek obojek – prostě paráda. :-)

  49. 65. nic nudného a zase zároven nic rušivého, přeplácaného a celkově prostě šmrncovní a šik :-)
    s těmihle věci si prostě pohrát – barvy, styl….

  50. 63
    Nevím, jestli je to překlep, nebo fakt slovo, omlouvám se – co je to „z velké mály“?

  51. mála je buddhistický růženec – pomůcka na počítání manter – je malá – na ruku a velká jako korále.
    ty korále jsou dřevěné, různě barevné, nebo skleněné apd. tradiční jsou z bobulí stromu, kde seděl buddha.
    máš je při ruce, na ruce a kdykoliv to můžeš sundat a meditovat. :-) a zároven právě vypadají pěkně jako doplněk k oblečení.

  52. 69. prostě korálky na ruce – z malé mály – jen náramek jednoduchý, z velké mály – omotané korálky – různé barvy, materiál, velikost.

  53. 70. jojo, u křesťanů jsou to růžence. TAky jsou šik :-)

  54. Tak to jo. Odteď budu každej korálkovej náramek studovat, jestli to náhodou není růženec nebo mála. :-)

    Mně ta mála připomněla akorát Gabru a Málinku. :-)

  55. 72. většinou jsou :-) je to in. tedy nosí se to… že mám na ruce růženec jsem zjistila až následně :-) ale nebyl v tom záměr. je mi to jedno.

  56. 74. mohlo mě to napadnout, ale na tyto věci jsem trouba.:-)

  57. 72. :-))
    v obyčejných obchodech na ně nenarazíš.

  58. 77. když chceš vyloženě růženec – tak jasně obchodů je hafo.
    doplnky si kupuju u oblečení v obchodě – mají je na stojanech vedle prádla – vše v jednom :-) tam na ně nenarazíš.

  59. 79. New Yorker, HM, CaA, Promod, Orsay…..a další a další, všude mají k oblečení doplnky na stojanech.

  60. Spíš asi jde o to, že když si člověk koupí někde něco nestandardního na stánku na vzpomínku z cest nebo v zahraničí u „hipísáků“, tak to snadno může být něco takhle esoterickýho nebo náboženskýho.

  61. Já zas nenosím prstýnky. A náušnice. Takže zbývají náramky a náhrdelníky.
    Rozhodně ne denně, někdy vůbec nemám chuť. Někdy naopak mám.
    Tenhle řetízkový náramek mě baví zvukově. Jak jsou na něm různé věci, tak taky cinkají různě. Nosím ho nejčastěji schválně, když jdu někam a jsem trochu přednasraná. Tak si ho schválně vezmu se škodolibým poitem, že když budu na tom setkání naštvaná, budu chrastit náramkem do ticha. Trochu passive-agressive, pro mě neobvyklé, ale baví mě to. Nebo si zacinkám jen pro radost.
    Ten sluchový rozměr tam pro mě hraje roli.

  62. ratko 55
    pěkný, to nevypadá blbě ani umolousaně. Zvlášť ten novější tmavší se mi líbí, tenhle způsob navlékání se mi líbí.

    barčo 80
    nojo ale to je jen prachsprostý bižu a nic víc. Ne že bych korálky odtud taky neměla – od někoho. Občas je nosím – to si pak nandám na zápěstí víc korálkových náramků a třeba i na krk.
    Ale radši si vyrobím vlastní ze skleněných korálků, když už bižu. Mně tam jinak chybí ten význam. Jen ozdoba, to není pro mě. Já všechno komplikuju a musím si tam podsunout význam nebo důvod, proč si toho atoho dne beru ten a ten šperk.
    Jentak se ozdobit, s lehkostí, to neumím. Neumím používat ozdoby jen jako ozdoby. Buď nic, anebo význam.
    Hrozný je to se mnou :-))

  63. 81 ru
    jo, právě. A nevědět o tom by mi vadilo.

  64. 82. :-)) chrastit jako chřestýš. jsem si to představila tu atmosféru.
    83. no jasně, každej to máme nějak. já si zase komplikuju jiný věci a taky mě to baví :-))

  65. 82. když jsem řešila exekuci a uřady – pomáhalo mi oblečení a parfém. sebejistota, sebedůvěra, prostě i ve špatné situaci se cítit dobře, nepanikařit, zvládnout.

  66. Liško, tvůj přívěskový náramek hodně vnímám něco jako talisman.

  67. wellmi pekný náramok máš Liško!
    to ja som stratila srdce už veľakrát! ;-)
    fascinujúce, kam ste sa v debate o(d) náramku dostali! 8 – )

  68. mapadlo mě že mám doma hodně jednotlivých zlatých náušnic a přívěšků (čtyřlistek, křížeček, ráček etc) možná i 15 ks dohromady. že bych je taky mohla navázat vedle sebe… problém je s řetízkem, jaký zvolit aby se netrhal. zlatých řetízků mám hodně ale vše jemná přejemná práce. Stačí někde zavadit nebo jen pomačkat a už se deformuje.

  69. 83 + 86 : a mne nepomáha vôbec nič. keď mi je nafygu, tak mi je. no des je to so mnou ;-)

  70. mě když je nanič, jdu si dát polovinu aspirínu :-) To mi vždycky pomůže. Najednou takový klid a mír :-))) nevím jak to dělá.

  71. 86 barčo,
    jo, to sis poradila parádně! Parfém a obleček – oni taky lidi jinak jednají s udržovanou ženou než s holkou, co tam přijde rezignovaná v pytli, je to pravda.

    89 ratko
    přesně – proto jsem vzala tlustej řetěz; řetízky takové tloušťky jsou jinak na mě moc. Ale s přívěskama to jde, není to nápadně tlusté.
    Jeden řetízek zlatý na krk mám poměrně silný; jinak taky samé jemné. Nebo náramky na kotníky bývají silnější než na ruce. Mohlo by se to podobným způsobem všechno navlíknout i na krk na řetízek. Nebo si vyrobit ne řetízek, ale navléknout korálky / kamínky a přivěsit přívěsky mezi ně.

  72. 91 faakt? Že bych si ho koupila… Vypadá to neškodně. Kolik muziky nadělá jeden půlaspirin, to bych nečekala!

  73. SV 88
    náááhodóóu se krásně držíme tématu! Růžence včetně. (Jo ahá, ty myslíš tu němčinu!)
    Ještě si musím potvrdit, co je škapulíř, a pak budu schopná dokonce i odpovědět na komentář psice 51.

  74. 51 psice,
    áá, tak škapulíř může mít různé podoby, jak jsem se dočetla, nejen pouzdro se svatým něčím.
    To mi připadá magický až moc.
    Možná ale ten můj náramek je to samý. A ještě horší, protože patlá pátý přes devátý. Až ho za 400 let najdou, poslouží jako důkaz zmatenosti naší společnosti.

  75. barčo 60
    wayfarer – má dost náramků a právě takové, co by si člověk mohl vyrobit; takové jsem si kdysi uložila na Pinterestu. Že jako budu vyrábět další a další. A zatím jedu jen ten jeden pořád :)

  76. Liška 95: náhodou, mne to príde inšpiratívne ;-) und nemčina ist ok ;-)
    Liška 92: ak to niekomu pomáha, tak fajn, je to dobre. ale vadí mi, že ľudia vo všeobecnosti jednajú inak s babou v tričku a inak s babou v kostýmku.

  77. 102. tedy za mě… musím se snažit, abych nebyla vymezená k někomu, kdo je vyfintěný. Tedy nezáleží jestli do kostýmku nebo roztrhaných riflí či origoš hastroš. Prostě cítím tam křeč z obou stran a jsem ve střehu že něco na mě hraje. teď do dokážu odfiltrovat a jakoby nic. ale vím o tom

  78. 103
    ajo, když mi někdo připadá „vystajlovanej“ domrtě, tak si toho všimnu. Sice s ním jednám stejně jako s každým, ale je pravda, že kdyby on udělal něco nečekaného, tak se mi to jen nabalí na ten vystajlovanej první dojem a už si ho budu tak pamatovat pro příště.

  79. křečovitá vystajlovanost je k ničemu – necítí se v tom ten člověk a s křečovitostí je svátaná i koikrát přeplácanost, jedno se bije s druhým, prostě je toho moc a je to právě dané tou snahou o perfektní vystajlování.

  80. 105. může to být i akorát přesně, akorát cítíš že tomu člověku na tom moc záleží….

  81. 106. no, nevím. prostě když je člověk přirozený a působí přirozeně a celkově v pohodě právě s tím vším co má na sobě…..
    spíše bych to tipla malinko na komplex….toho druhého, že to tak cítí….necítí se vedle něj ve své kůži.
    to je jako když jde hezká holka, příjemná s ošklivou nepříjemnou kamarádkou :-)

  82. 107. jojo, to bude ono, přesně :-) cítím se jako škaredé káčátko. tak nějak nepatřičně.

  83. je to hra. není umění utratit majlant za drahé prvoplánovaně vyjímečné poutající pozornost oblečení. nosím obyčejné jednoduché v podstatě nezdobné jednobarevné oblečení – trika, sukně, koupíš to všude a pak už jsou jen blbůstky – právě doplnky – na oživení.

  84. 108
    Na mě to funguje právě naopak. :o) Když jdu vedle nějaké baby, která je takhle umělohmotně úpěnlivě elegantní, tak mám pocit, že královna jsem já, protože vítězím přirozeností.

    Jasně, je spousta chlapů, co zaslintají představou, jak tu barbínu s těma podpatkama pokládají a stahujou z ní punčocháče a tanga a vyhrnujou nahoru obepnutou sukýnku od kostýmku, ale to s reálem nemá moc co společnýho a ti, co na tomhle staví i v tom reále, nejsou pro mě relevantní, aji kdybych šla sama bez ní. :-)

    Když se obě naráz usmějenm, ona bude pořád jen pokládací barbína, u mě budou chlapi fungovat na ten úsměv. (Pravda, způsob reakce trochu záleží na tom, jestli zrovna mám, nebo nemám upadlej zub…)

  85. 110. ale ani tohle neodsuzuju. některý tyhle baby – mají to za přirozené. nosí třeba do kanclu takovéhle oblečení stále. takže jsou v tom přirozené a pohodové….a sluší jim to…..a jsou rajcovní pro chlapi a někdy i inspirující pro mě jako pro ženskou :-)

  86. 111. tím , že se pohybuju mezi ženskýma spousty let, vnímám jejich styly….každá je jiná…..jedna sportovnější a má to hodně vychytaný, jedna elegantnější, městská…další ležérní víc do přirozenosti….jedna kolegyně ráda experimentuje a je trochu extravagantní a taky je to zajímavý……takže tak. :-)

  87. 112. prostě rozmanitost a možná upoutává to, nebo dráždí co sama nemám, nebo do čeho nemám odvahu jít, že bych se v tom necítila. ono to je také i s tím když si člověk kupuje věci sám na sebe a ted neví co by….je toho moc a všeho a různé. a jde tam s určitou svou představou.

  88. 111 Neodsuzuju, jen říkám, že si nepřipadám jako chudá příbuzná, nevidím důvod, proč bych ěla, a 112 je mi fuk, co jak ženský nosí a ráda se na ně dívám, jak jsou různý a jný. Je to pestřejší než u chlapů.
    Baví mě i mladý holky s extravagantníma účesama, a různě barvičkový. I pearcing a tak, fakt se na to kouká dobře a je to i fotogenický.

    Na každý babě, kdyý se o sebe trošku stará nebo má svůj styl, šmrnc, je něco fajn.

  89. Kdyby mi dneska bylo dvacet, třicet. taky bych šla do nějakýho úletu. :-)

  90. 115. úlety jsem měla ráda, ale teď s odstupem vím že mě bavila ta provokace… upozornit na sebe. asi proto se cítím nejistá u provokujících dam. Tak nějak cítím že ode mne něco čekají, a já nevím jak jim to udělat či dát nebo co… není zde z mé strany pohodlí :-)

  91. 118
    No někdy to asi provokace je. Ale někdy prostě jen hra. Mě by to třeba bavilo spíš z toho výtvarnýho hlediska, moc kombinovat různý nestandardní věci, zkoušet, jak v čem vypadám… Měnit se….
    Provokovat se dá i v normálním ohozu bez úletu.

    A ty furt nepodsunuj drzhúhýnm ty sovje vlastní motivy a bloky. :-))
    Proč myslíš, že ty provokující dámy čekají něco zrovna od tebe? :-) A i kdyby jo, tak proč si myslíš, že bys jim to měla splnit/dát/udělat?
    Třeba naopak od tebe nečekají nic, než že budeš dál svoje šedivá obyčejná myš, aby si ony mohly užít toho, že jsou jiný. A to přeci není nic nártočnýho splnit. :-))

    Ne, dělám si blbou srandu. Protože nevím, neumím si představit sebe na místě tebe s tvými pocity, v tom to je. Hrozně ráda bych si užívala toho úleťáství, jen tak, pro radost. Být mladší, mít takovej ten pěknej štíhlej ksicht s pěknou bradou, hnedle bych šla na chvíli třeba do hola. Nebo do asymetrickýho barevnýho účesu s piercingem a vysokýma skin botama. Opasky, cvoky a spousty kůže. Motorka.
    To mi spíš přijde, že podobný podprahový tlak vůči jinak oblíkaný/imidžovaným cítím od těch konzervativních fasádních v těch kostýmkách než od úleťaček. Ty si jedou po svým a ostatní jsou jim fuk.

  92. 119. řekla bych že je to z mý strany obdiv, že ony to dokážou a já ne. Tatínek mi kupoval hrozně rád divoké hipisácké oblečky, sukně s třásněma… odněkud ze služební cesty mi přivezl hipisáckou halenku v semaforových barvách. Tak jsem se do toho nasoukala a pak kdosi na mě zakřičel: Semafoooor :-) a bylo vymalováno. Přitom jsem třeba provokovala s kratičkými sukýnkami a šatickami z kterých mi lezlo spodní prádlo, nebo takové ty vysoké barexáky na platformě, široké kalhoty z froté a k tomu podprsenečku. to vše jsme si odnosila. ale ten semfooor, ten mě dostal :-)) taky jsem nosila široký pás a za ním nůž, jakože jsem obercool puberťačka. Ale nebyla jsem, hrála jsem to. Dnes mě to celkem mrzí… ne že jsem se tak strašně snažila, ale že jsem to nedokázala. že jsem uvnitř byla furt stažené upípané kuře.

  93. 119. takže jsi to dobře vystihla… je to z mojí strany možná smutek z něčeho co odchází a již se nevrátí, postupné loučení se s něčím co se nestalo a taky se již nikdy nestane protože tento vlak již odjel…někam pryč.

  94. a na sobě si velmi cením, že to dokážu vidět, cítit, vnímat…a dělá mě to podivně šťastnou. že to vím.

  95. 121
    Dyk mě taky.

    Akorát mně nikdo oblečky nevozil, nekupoval, já simusel avšecko pracně vybovojovávat proti těm svejm konzervativcům zapšklejm šedivejm… :-))
    Však byl táta dostatečně na mrtvici i z toho mýho ježdění s trempíkama. A tetování jsem mu radši ukázala až asi za deset let po výrobě. :-))

  96. 122
    No, mě dělá podivně štastnou to vědomí, jal by mi to slušelo, kdybych na to vypadala. :-))

  97. 120
    Ratko, a když ti tatínek dovezl ten semaforovej obleček a ty ses do něj soukala, líbil se ti? Měla jsi sama ze sebe dobrej pocit v něm?

  98. Já měla v pubertě pomerančovou mikinu, měla jsem ji ráda. S nápisem JAZZ CLUB. Já
    měla ráda hlavně tu barvu, takovou trochu temnější zaprášenou oranžovou, ne do žluta, ne úplně řvavou. Nojo, ale tehdy slovo oranžová a barva oranžová mělo jen jednu konotaci – vesta!
    Nikdo nenosil oranžovou barvu, v obchodech nebyla. Protože je popelářská.
    Takže se mi občas někdo posmíval, ale tu mikinu jsem nosila až do roztrhání asi do 16 let.

    Ona byla od tátova belgického přítele, co k nám v létě jezdil a na tři týdny bydlel vždycky v mým pokoji. Tak musel něco přivézt. A čokoládu se slonem.

  99. Já se ptala na tu hipísáckou halenku, co jsi neunesla, že se ti někdo posmíval, že jsi semafor.
    Protože kdyby ses v ní cítila dobře, tak by tě přece nerozhodilo, že si někdo posmívá.

  100. A ježíš, zas nečtu pořádně, ona odpovídala Liška, ne Ratka… Omluva.

  101. 126. spíš ne než jo.

    ale měla jsem růžový svetřík z velbloudí srsti, ten jsem zbožňovala… a pak béžový baloňák… z DDR, to byl hit :-)

  102. 129. vždyť je to jedno, vím že to tak je… protože jsem si nevěřila tak jsem těžko snášela, když se mi někdo smál. a tu halenku jsme nenosila… byla plátěná, asi z lenu natural s tkaničkou na zavázání ke krku. dokonce ještě nedávno jsem ji odněkud vylovila. mám ráda měkké materiály, pohodlné…

  103. 131
    jé, ty ji ještě máš! Vyfoť (klidně pidižvícky:-))

    129
    já taky někdy napřed čtu kom. a pak mě něco zarazí, podívám se,kdo to psal, a ona to ne ratka, ale rulisa. Nebo naopak.

  104. 132. už je bohužel ve sběru… dělala jsem pořádek před Vánocemi. Některé věci z dívčích let jsou v pytlli, takový kostýmeček z nakrepovaného černého materiálu ručně šité nakrepované široké kalhoty nahoře vypasované a k tomu kabátek s vycpanými rameny těsně nad pas, taky krepovaný. tolik parády jsem v tom nadělala a teď to leží v pytli.

  105. A minisukně z imitace kůže, v tom jsem chodila do prvního zaměstnání. když jsem si sedla na poradě … všichni mi koukali na kalhotky. Bavilo mě to :-)

  106. Přemýšlím, co jsmem měla takhle barevně výraznýho. V pubertě. Asi nic.

    Ale mám teď ve skříni takový batikovaný duhově semaforovitý letní šatičky a ala pytel, dělají mě strašně tlustou kredenciózní. Tak ty jsem odhodlaná nějak přepracovat, abych je využila, ale opticky zúžila.
    No, jenže když se podívám na svou hromadu věcí nachystaných k předělání, tak je mi jasný, že na důchod budu mít hromadu mladistvého odění…

  107. 133
    Vycpaný ramena… brr… ty jsem nesnášela.

  108. 134 jéje, to by mě nebavilo. Asi bych tě jako žena-kolegyně v té době neměla ráda a pohoršovala bych se :-))
    Načež bych si oblékla jedny ze svých polonahých šatiček a to by mě bavilo :), to by se zas moh pohoršovat někdo jinej.

    Koloběh pohoršování.

    Nonic, už jsem unavená, přišla jsem, najedla se pořádně, dám si na zápěstí svůj náramek (celý den jsem se na něj těšila, čekal na mě věrně doma) a lehnu si s ohřívací gumolahví na břiše a dáme spolu nějakej film (žádnej neznámej ale nemám, samý starý známý:(
    Aspoň začátkem menstruce jsem ochotná se trochu opečovat. Toho musím využít a zapamatovat si, jak se to dělá. Pro další použití.

  109. 135 :-))
    136 já taky, vycpávky kde šly vyndat, vyndala jsem. A kde ne, to mě hrozně štvalo. Jsem moc ráda, že už moc nejsou. V saku nebo kabátě potřebuju buď žádný, nebo jen malikatý nenápadný. Stejně pruděj.

  110. 137
    I ty Brutová? :-))
    Barča to načla, já začínala s boleníčkama včera, ty dnes… :-)

  111. 138 krepovaný – já vím jen, jak vypadá krep.
    Vy myslíte plizovaný? nebo krepovaný je něco jinýho, nějaký zmuchlaný schválně?

  112. 140. já taky nějak… ehm. půjdu si to nechat zítra zkontrolovat :-)) furt mi to píše že posílám komentáře rychle po sobě. tedy snad ne zas tolik :-)

  113. 140
    synchro.
    A vy nejdete do postele s flaškou? – Já jdu se dvěma – jednou flaškou s pivem studenou a jednou na břiše teplou.

  114. 142. výrazný plastický vzor, napůl zmuchlaný a napůl plis.

  115. 142
    Krepovaný bylo jako zmuchlaný, al etak divně nepřirozeně.
    Plizovanou sukni jsme jednu měla a tu jsem měla docela ráda, byla pohodlná a dalo se v ní běhat i lízt po zábradlí. Ale dělala velkou prdel, teda ještě větší z už tak velké.
    Slušivější vyla skládawá, kdy se sklady na bocích scházely do hladka nebv do sedla.

  116. 144
    Nee, já du do vany. Se skleničkou. Vína.
    Což jsem byla předevčírem a dnes ráno, protože nedělní vanu (resp. obsah bojleru) má zamluvenu mládě, aby mohlo provést ÚSO po víkendové směně v hotelové kuchyni.

  117. 143
    To ne ty, to že se střídáme všechny tady, taky mi to píše, tak to dycky vím, že někdo bude s komentářem těsně přede mnou. :-)

  118. krepovaný – aha, dík, tak to asi jsme si nevšimla naživo, asi se mi to melíbilo, tak jsem to nevnímala (jak to tak dělávám se vším :-))

    ÚSO – to je ústřední sváteční očista? Nebo Úklidový sobotní oplach? (akorátže jsi říkala, že nedělní, tak to nesedí)

  119. Jdu do postele přemýšlet,co by ještě mohlo být ÚSO, puso.
    Dobroúso!

  120. A nechce se odeslat znovu, prý už jsme ho oideslala!
    Kde je? Jukni, prosím.

  121. Zkusila jsme jinej text a zas se to ztratilo. Odešlu – ale nenaskočí to a stránka se místo na poslední komentář znovunačte na začátek článku. Asi je tam něco, co bylo vyhodnoceno jako spam, jiank to nechápu.

  122. A h a , t y s n e a b s o l v o v a l a o b č a n s k o u v ý c h o v u z a t o t á č e .
    Ú S O j e Ú p l n á S p e c i á ln í O č i s t a , v t a m t é s o u v i s l o s t i p r o v á d ě n á p o z á s a h u r a d i a c í ( v p ř í p a d ě ú t o k u z l ý c h k a p i t a l i s t ů n a h o d n é s o c i a l i s t i c k é s t á t y s e S o v ě t s k ý m s v a z e m v č e l e n a v ě č n é č a s y a n i k d y j i n a k ) . S e n a c v i č o v a l a e v a k u a c e v p l á š t ě n k á c h a s p y t l í k y n a r u k o u a n o h o u a t e o r i e Ú S O p o e v a k u a c i d o v ý b u c h e m n e z a s a ž e n é z ó n y . J a k s e c e l í s v l í c t d o n a h a a j a k s e c e l í m y d l i t a j a k s p r c h o v a t a j a k o d e j í t j i n ý m v ý c h o d e m n e ž l i v c h o d e m a n a z c e l a j i n é m m í s t ě s e t e p r v e o b l í c t d o č i s t ý c h o d ě v ů.

  123. Já mu dám, že se nezobrazí…. Si myslí, že mě pět nebo sedm pokusů odradí, pche, naivka…

  124. Ru, vlastně nevidím důvod proč se vzdávat představy motorkářského oblečení :-) motorkářské srazy byly, jsou a budou a motorkáři jsou taky všech věkových kategorií a pořád ta možnost tady je, že nějakého motorkáře potkáš někde a někam spolu pojedete – jak jinak než v motorkářském :-) jo a umím si tě představit. :-)

  125. Mě v reálu motorkáři nijak extra nepřitahujou, ty skupinový srazy spíš právě naopak, pomáhala jsem jeden čas s přípravama na takový srazy a neprožívám to, nemusím to. Nevím, proč mi to leze do snů a představ spojených s oblíkáním.

    Možná to oblíkání ani ne jako vysloveně motorkáři, spíš jako:

    https://www.google.cz/search?q=rooney+mara&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjf1Ki46PvKAhWJOBoKHSPvDmsQ_AUIBygB&biw=1729&bih=927#tbm=isch&q=rooney+mara+lisbeth+salander

  126. I když iona taky jezdila na silný motorce, tak možná proto. :-)
    Osamělá motorkářka. :-)

  127. ru,
    ÚSO u nás na cvičení CO moc nebylo probíráno, spíš masky. A ještě krabička IPCHO. Brr.

  128. 158
    na většině fotek vypadá jak zdrchaná narkomanka

  129. 162
    :-))
    Jo, v tom je taky jedna z vrstev toho příběhu, že tak se na ni koukali.
    A vymstilo se jim to, jako každý podceňování druhýho člověka. :-)

  130. Co ty sežraný komentáře? Popadaly někam, nebo se ztratily úplně?

  131. 164
    kupodivu komentáře nešly do kategorie „čekající na schválení“, kam padají ty, co – zdá se – obsahují tři odkazy na net a více. Padly rovnou do spamu a to 5 kusů je tam plných, obsahem podobných jako graficky zajímavý kom. 155. A jeden je tam prázdnej. Proč padly do spamu, nevím. Že by vadilo slovo ÚSO, to nevypadá.
    Už nevím, kde jsem nastavila nějaká slova, která mají padat do spamu – názvy farmako-firem a jejich produktů apod. To tehdy pomohlo! Už to všechno padá rovnou do spamu a neotravuje.

    Teď jsme dala spam smazat – je to 53 500 komentů – a nějak se mi zaseknula administrace :(

  132. 96.) No jasně, škapulíř může být cokoliv – třeba sáček s bylinkama a zaječí pacičkou! Tu jsem měla od babičky, ale ztratila se mi někde v časoprostoru. Což je škoda, protože sušenou zaječí pacičku neseženu (ani v Pandoře). Šamani z Jakutska u sebe nosívají váček se zvířecími čenichy, přivolávají s ním jejich duchy jako pomocníky. Tak něco takovýho. Ale sušený čenich aby jeden taky pohledal…a okrajovat zaběhlé psy a zakrslé králíčky je nevhodné a nemorální.

  133. 158. zadána jsou slova rooney mara lisbeth salander, znamená to něco? nikdy jsem to neslyšela.

  134. 168 psice
    Ano, je to nesportovní a to platí i pro ty, co nesportují.
    Čenichy mě zaujaly, jsou kuriozní, ale jako malý kousek toho příslušného tvora je to dobrý, i když by mohl stačit drápek. Říkám si, že čenichy souvisí přímo s dýcháním, se vzduchem, duchem a to je dostatečně duchovní a šamanské. Cestování s duchem vzduchem.

    Zaječí pacičku jsme měli na chalupě v šuplíku v bílém pokoji pro hosty. Pak už tam nebyla, když mi bylo asi šest. A pak jsme tam už nejezdili. Nějaký vesnický chovatel králíků by nám mohl pomoci!

  135. 174. na základě indícií jsem si vygooglila že je to postava z Milenia. :-)

  136. ratko 175
    Tak to jsi bystrozor. Já nevím, co je Milénium. Jen ten novej mostek v Londýně vím, že se tak jmenuje.

  137. to jsou tři filmy dánského režiséra. Viděla jsem je kdysi a ihned zapomněla. takže mi to zapálilo velmi těžce vlastně vůbec

  138. Muži, kteří… znám, hlavně tu severskou verzi. Ale viděla jsem i tu jinou (jen mám dojem, že to bylo dřív, tak mě napadá, jestli není ještě třetí, starší), protože při té severské jsem si pořád říkala: Jo, teď tam budou zkoumat, kdo je na fotce… a přitom to bylo jinak. Stejně. ale jinak. Tu severskou jsem pak viděla znova, mám ji. Hnusárna ke konci. Ale není to špatnej film.

    Obecně nemám ráda americký remaky severskejch filmů, vzniklý jen pár let po severské verzi. I kdyby to byl Fincher. Ale asi nešlo o remake, ale prostě o zfilmování stejné předlohy. Hm.

  139. Viděla jsem obě. Ta čistě severská byla celkově hodně drsná, ale jako Lisbeth mě víc vtáhla Rooney Mara, asi dík ní jsem tu americkou verzi víc vnímala ne jen jako zvláštní sy/urovou detektivkou, ale taky jako výpověď osamělosti v nestandardnosti. Podobnou bezmoc vůči tomu, čím člověk je a jak ho ostatní vidí a za co se nedostanou, jako v Nymfomance.

  140. Třeba nepřijdeš. Třeba jsou pro tebe citlivý jiný věci.

  141. To asi tak bude.
    Zas tak vizuelně extra nevybočuju.

    Byť se opakovaně naleznu v něčem nonkonformním, ačkoli jsem nikdy neměla jako cíl vybočovat, já chtěla „být jako ostatní“, což v dětství znamenalo „mít to,co ostatní“ – To jsme nedávno probíraly někde jinde, žejo, nemusíme znova.

  142. 184
    O vizuální odlišnost asi nejde. Ani o snahu vybočovat. Taky nevybočuju.

  143. si jenom myslíš :) I když vizáží asi ne, spíš bezprostředností či čo, čičo.

    Tak já jdu asi do postele ale už. Dneska devět hodin spánku nenadělám. Zjistila jsem, že je to asi moje optimum pro schůdné ranní vstávání. Hm. Po osmi hodinách jsem dobře vyspaná, ale vstávám přecejen s nechutí. Devítka jedině. Ale denně je to nereálný.

  144. 185
    …ba jo, ta bezprostřednost je už v tý vizáži. Takže vybočuješ svým způsobem, chachá.
    Ale to asi každej, kdo není naprosto nenápadnej, svým způsobem :)

  145. No, ty taky nejsi teda zrovna tuctová. :-))
    A devět už jich taky nedám, i když bych klidně unesla i deset.
    Ale nějak nestíhám, co bych stíhat chtěla… to už jsme taky probíraly jinde, žejo… :-)
    Tak dobrou noc.

  146. Zdravím, chtěla jsem jen k tomu diamantu, není to sice obří, ale celkem malinký diamant, ale jinak doporučuju, koupit si diamant na stránkách šperkové-kameny.cz Mají tam malé surové diamanty, které jsou provrtané, za pár korun. Modré a žluté. Už mnohokrát jsem uvažovala, že si nějaký koupím, ale mám celkem pěkné brilianty v prstýnkách, tak tohle asi úplně nepotřebuju, ale na takový náramek, by se takový diamantík celkem hodil, když se rozkliknou je tam vidět fotka s porovnáním na prstu, jak jsou velké, dal by se i třeba ze tří, udělat nějaký mini přívěšek, jsou roztomilé.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.