OPROTI VYBALOVÁNÍ…
Zde můj pokoj na lustru.
Postel rozložená, vlevo u okna. Včera jsem ji složila, abych měla dojem, že přece jen volný prostor je, a ne že jsou všude krabice a žlutozelené pytle. Do knihovny ještě vše nedostrkáno. Sešity z univerzity ještě neprotříděny. Papíry vůbec neprotříděny. Literární výtvory z dětství a studentských let částečně protříděny, zůstávají a zabírají celou skříňku. Pytel s hračkami se bojím otevřít, asi ho dám rovnou do gauče. To bleděmodré za mnou, visící na čudlíku skříňky, je košile, kterou mi máma vyžehlila, ačkoli má doživotní zákaz mi žehlit.
Chci obnovit pokusy o zavěšení rolety mezi okno; začíná být docela slunečno.
.
Nejděsivější je to třídění. Co ještě jo a co už ne. Uf!
Tak to je peklo. Mně pak rupne a vyhodím šmahem kdeco, abych toho pak litovala…
Šmankote, tak to je zával. :-))
Petro, Libo,
tojo! Pak už vyhazuju snadněji než na začátku.
Co počít s velkou knihou s pěknýma fotkama amerických národních parků? Ani nevím, kde se vzala, kdo mi ji kdy dal (ale určitě až později, nemám k ní vztah), nepatří mi do knihovny nikam, nepotřebuju ji k ničemu a hlavně: nechci ji nikam nosit! Nebudu nic vláčet ani do práce ani nikam dál. Takže ji dám před dům do kouzelného výklenku.
Nejlepší článek bude právě ten s fotkama toho výklenku. Pokaždé je v něm něco jiného, občas ho fotím.
ru3
no, jsem zvědavá, jestli fotka toho pokoje zcela uklizeného půjde rozeznat od téhle :)
Ten děsivej chaos dělá odst možná i zakřivení toho lustru, ale vypadá to fakt apokalypticky:) Co je to červený vpravo s chapadlem nahoru?
5 psice
:-) to červený vypadající v odrazu jako věc přes celou stěnu, je úzká červená mašlička, na které na lustru visí vánoční jmelí (my ho necháváme viset celý rok a měníme na Štědrý den za nové) a u něj také keramický placatý zvoneček s bílou křivkou (ve tvaru zvonku bez dolejšku nebo ve tvaru podkovy), který kdysi dělala kamarádka a hromadně dávala k vánocům.
Je to ta kamarádka, se kterou jsme vytvářely ty keramické panenky. A zrovna chystám fotky na další díl o těch panenkách, už se jim rýsují svaly.
Možná bych mohla to jmelí po vánocích vždycky sundat… stačí, že jedno je celoročně v kuchyni (s oprýskaným perníčkem) a možná i v předsíni, to už ani nevím. Jenže já bych někam založila ten zvoneček a na vánoce bych ho nenašla, už to vidím.
Ále, žádná apokalypsa. Když je kde spát a jak se k posteli dostat, houby zle. Já bych všechno našoupala pod postel či do jednoho kouta navršila Mt. Everest a pak, dle času, bych třídila a ukrajovala z té hromady. Postelí to začíná, pak vytvořit další zónu svobody a pořádku a pak další. A když by mě to všechno štvalo, vyhodila bych do popelnice všechno conevímcotoje a možná by se nic nestalo. Svoboda ducha ať zvítězí! :-) :-) :-)
Ta věc s chapadlem nahoru, hahahaha :-))))
A jo, chapadlo, já měla zato, že jto krk, když pod ním to má dvě ruce, dvě kozy a sukni z perníku.
chapadlo je geniální :-)) myslela jsem si že je to červený obleček z nějaké červené karkulky :-))) ty stužky že jsou rukávy. teď jasně vidím že je to ozdůbka a ne nějaká velká věc. Perspektiva je mocná čarodějka.
Mně to nepřijde vůbec apokalyptický. Myslim, že umíš hezky zabydlovat.
11 Ženo
Tak to zní dobře, protože s tím ty máš zkušeností hodně.
Tenhle víkend na to šlápnu (snad toho moc nerozšlápnu), protože za týden u mě přespí 1 noc kamarádka. K té já jezdím často, každý rok tak 10 nocí u nich trávím, tak sláva, mám motivaci aspoň něco nahrnout na stranu :)