LIŠKA JAKO VYŠITÁ, CELÁ JÁ…

o Tato hrdinka mnoha pohádek a bajek je naší nejrozšířenější psovitou šelmou. Vídáme ji právě tak v horách jako u rybníků v rovinách a ani blízkost velkých měst ji nezapudí.

MŇAF, NACHLUPTAK! VELKÉ MĚSTO MĚ NEZAPUDÍ, ANI JÁ HO NEZAPUDILA. VÍDAT MĚ LZE I V HORÁCH A KDYŽ JINAK NEDÁTE, K RYBNÍKU ZAJDU… PRO NĚJAKÉHO ZAJDU.

o Naši rezavou lišku, která má na konci ocasu bílou špičku, tzv. květ, známe tak dobře, že není třeba nějak podrobněji ji popisovat.

TO JSEM RÁDA. KDO SI MĚ JEŠTĚ PODROBNĚ NEPROHLÉDL, MŮŽE SI PŘEDSTAVOVAT, JAK VYPADÁM NAHÁ.

o Lišky nejsou tak blízké příbuzné vlka jako šakal a kojot. Jejich postava je mnohem protáhlejší, tlama špičatější a ostřejší. Panenky liščích očí jsou štěrbinovité jako panenky koček.

KE KOČKÁM MÁM BLÍZKO, TO ANO, A VLK ŠEDIVÁK-BĚLOHŘÍVÁK JE MŮJ OTEC.

o Liška má ráda hlavně takové oblasti, kde se může dobře ukrývat.

A JSME U TOHO. LIŠKA SE UKRÝVALA V MNOHA OBLASTECH ŽIVOTA, JAKO ZAJÍC, ALE TEĎ UŽ CHCE BÝT ODHODLANÁ OPRAVDOVÁ LIŠKA, CO SE NEOSTÝCHÁ VYSTRČIT SVŮJ KOŽICH ANI NITRO. PRO PLACHÉ LESNÍ TVORY JE TO OVŠEM TĚŽKÝ ÚKOL…

o Obydlím lišky je nora. Ve svém okrsku mívá liška jednu dokonale vyhrabanou noru s rozvětvenou soustavou chodeb a s několika východy. Mnohdy užívá i opuštěných nor jezevčích. Jsou však známy i případy, že liška a jezevec obývali společnou noru. Liščí noru poznáme hlavně v létě podle zápachu zbytků její kořisti a podle spousty poletujících much masařek. Jezevec udržuje okolí své nory i noru samu vždy v naprosté čistotě. Vedle hlavní nory má liška v okrsku i několik nor záložních. Do nich se uchyluje vždy, když se necítí v hlavní noře bezpečná nebo je-li na cestě k hlavní noře překvapena nepřítelem.

NORU MÁM TEĎ ÚTULNOU, DOKONALE VYHRABANOU. PŘEDE MNOU TAM ZŘEJMĚ BYDLEL JEZEVEC. SDÍLÍM DOUPĚ S KAMARÁDEM KOCOUREM, NĚKDY SE MNOU V DOUPĚTI POBÝVÁ OSEL, MRAVENEC OBČAS PŘIBĚHNE NA NÁVŠTĚVU… VE SVÉM BŘEVNOVSKÉM OKRSKU MÁM NĚKOLIK ZÁLOŽNÍCH NOR, TO POTVRZUJI. MÁM ZA TO, ŽE S ÚKLIDEM JE TO TEĎ LEPŠÍ; ALE UVIDÍME V LÉTĚ, KOLIK MASAŘEK PŘILETÍ.

o V krajích méně zalidněných můžeme lišku zahlédnout právě tak ve dne jako v noci. Liška se totiž ráda vyhřívá na sluníčku, a tak ji můžeme přistihnout, když si na prudkém slunci pospává.

ANO, I V NOCI MĚ MŮŽETE ZAHLÉDNOUT, JAK SI POSPÁVÁM NA PRUDKÉM SLUNCI… VYVALUJU SE KLIDNĚ VENKU NA ZEMI A BEZ OBAV O JEHO ZAŠPINĚNÍ VYSTAVUJI KOŽICH SLUNEČNÍM PAPRSKŮM.

o Od ledna do března probíhají u lišek námluvy. Tehdy také svádějí samci mezi sebou prudké boje. Zdá se, že zasnoubený pár žije spolu několik let.

OD LEDNA DO BŘEZNA LONI PROBÍHALY NÁDHERNÉ NÁMLUVY, MŇAF! SAMCI SVÁDĚJÍ BOJE A LIŠKY SVÁDĚJÍ SAMCE?

o Samice je matka velmi pečlivá, ale ani samec se nedá zahanbit a pomáhá přinášet potravu.

S MATEŘSTVÍM JEŠTĚ NEMÁM ZKUŠENOSTI, ALE I TAK MŮŽU ŘÍCT, ŽE KDYŽ MI NĚJAKÝ SAMEC PŘINESE POTRAVU, BUDU MOC RÁDA.

o Myslivci vidí v lišce největšího škůdce a na potkání ji hubí. Někdy si ovšem počínají až nelidsky.

LIŠKA SE POLEKÁ, KDYŽ PO NÍ NĚKDO STŘÍLÍ. TAKOVÝ MYSLIVEC NEMÁ ŠANCI, ŽE BYCH MU UKÁZALA CESTU K PTÁKU OHNIVÁKOVI!

o O tom, čím se lišky živí, panují mezi myslivci a zoology stálé spory. Ačkoli víme, že liška škodí drobné zvěři, přeci ji dobrý a nezaujatý pozorovatel přírody nemůže tak zavrhovat, jak to činí myslivci. Je však jisté, že nemůžeme dovolit, aby se lišky příliš rozmnožovaly.

O TOM, ČÍM SE ŽIVÍ A ČÍM SE BUDE ŽIVIT V BUDOUCNU, PANUJÍ SPORY I V LIŠCE SAMOTNÉ. S TÍM SOUVISÍ, ŽE ANI ONA SI NEMŮŽE DOVOLIT, ABY SE PŘÍLIŠ ROZMNOŽOVALA.

o Liška nade vše miluje myši a každé myší písknutí vzbudí u ní napjatou pozornost. Myslivci tuto liščí slabost dobře znají, a proto využívají napodobení myšího písknutí k přivábení těchto jinak tak ostražitých šelmiček.

LIŠKA ALE NENÍ ŽÁDNÝ HEJ NEBO POČKEJ A NA PÍSKNUTÍ NEPŘIBĚHNE! …ALESPOŇ NE NA PRVNÍ…

o Sama příroda se brání přemnožení lišek, když je postihuje různými chorobami, při kterých jich mnoho zajde. Často řádí mezi liškami vzteklina, prašivina a ještě mnoho jiných nemocí. Tím se přirozeně reguluje jejich stav.

VZTEKLINU REGULUJI ÚSPĚŠNĚ, S PRAŠIVINOU JE TO HORŠÍ.

o V oblastech, kde žijí i vlci, bývá vlčí kořistí často i liška.

TÁTA VLK SI NA MNĚ OBČAS SMLSNE.

o Ale navzdory všem nástrahám a pronásledováním nemusíme se o lišku zatím bát. Vyhubení jí vůbec nehrozí. Přáli bychom si jen, aby se s liškou zacházelo jako s každým jiným zvířetem a aby nebyla posuzována jen podle toho nejhoršího ve své povaze. Vždyť jen tím, že pohubí spousty myší a hrabošů, vyvažuje vlastně většinu škod, které v lese napáchá. Liška je jako každý jiný tvor součástí přírodního koloběhu a hraje v něm určitou roli. A bez lišky bychom si naši přírodu nedovedli ani představit. Vždyť je jedním z nejhezčích představitelů naší zvířeny.

NO PROSÍM! TO SI PIŠTE, DO PUNTÍKU.

Hanzák J., Veselovský Z. (1965): SVĚTEM ZVÍŘAT. I.díl-Savci. Albatros, Praha.

LIŠKA

 

Komentáře