SEN 1.5.2007
Horolezení – pár mladých lidí. Slečna vypadá jako Libuška Šafránková, úplně mladičká, s krátkými jemnými vlasy. Mají vylézt a lezou nahoru s pomocí kovového zábradlí – natažené kovové tyče. Asi kvůli natáčení filmu. Libuška leze rychle, drží se té tyče, visí na ní. Několikrát. Nakonec, na zpáteční cestě domů, víme, že budou mít autonehodu a umřou. Auto narazí do dvou stromů, do jednoho na místě řidiče, druhého na místě spolujezdce.
Nechala jsem doma klíče a vyšla na ulici (asi u rodičů). Nějaký muž je zrovna u dveří domu, volám na něj, ať nezavírá. Když budu v domě, dveře od bytu už snad vyrazím. Zjišťuju, že jsem nechala otevřené dveře od bytu a podle barevných stop vidím, že mi sem mezitím vběhl sousedovic pes. A je tu dokonce i táta – přivedl nějaké dva starce, asi válečné veterány, dali si věci do mého pokoje. Já skoro nejsem oblečená, chci se oblíct.
Soulož. Ale s bývalým manželem.
Komentáře
[1]Liška, 23.5.2007 08:57
Nazpátek cesta nevede. Sen mi opravdu pomohl ještě víc se přestat držet minulosti. Je mi od 1.5. ještě o něco líp.
Tak jsem si to sem frkla, abych věděla.