Už se to zpátky nevrátí

SEN 1.5.2007

Horolezení – pár mladých lidí. Slečna vypadá jako Libuška Šafránková, úplně mladičká, s krátkými jemnými vlasy. Mají vylézt a lezou nahoru s pomocí kovového zábradlí – natažené kovové tyče. Asi kvůli natáčení filmu. Libuška leze rychle, drží se té tyče, visí na ní. Několikrát. Nakonec, na zpáteční cestě domů, víme, že budou mít autonehodu a umřou. Auto narazí do dvou stromů, do jednoho na místě řidiče, druhého na místě spolujezdce.

 

Nechala jsem doma klíče a vyšla na ulici (asi u rodičů). Nějaký muž je zrovna u dveří domu, volám na něj, ať nezavírá. Když budu v domě, dveře od bytu už snad vyrazím. Zjišťuju, že jsem nechala otevřené dveře od bytu a podle barevných stop vidím, že mi sem mezitím vběhl sousedovic pes. A je tu dokonce i táta – přivedl nějaké dva starce, asi válečné veterány, dali si věci do mého pokoje. Já skoro nejsem oblečená, chci se oblíct.

 

Soulož. Ale s bývalým manželem.

Komentáře

[1]Liška, 23.5.2007 08:57

Nazpátek cesta nevede. Sen mi opravdu pomohl ještě víc se přestat držet minulosti. Je mi od 1.5. ještě o něco líp.

Tak jsem si to sem frkla, abych věděla.

[2]jes-terka, web, 23.5.2007 18:13

Liško, to tedy jedeš pěkně z ostra s připomínáním si vlastního odstříhávání :) Ale věřím, že to pomáhá…

Příspěvek byl publikován v rubrice Sny a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *