TRAPAS O JMÉNECH…
Jela jsem domů z hospůdky, společnou cestu metrem jsme měli s jednou holkou a pánem. Bavili jsme se o jménech – jak si člověk za jménem představuje určitý charakter i vzhled jeho nositele; podle vlastní zkušenosti, podle zvuku nebo významu jména…
Po pár pivech jsem mluvila dost hlučně a nadšeně a ještě gestikulovala:
“Klára? Nééé, Klára nemůže být zdravotní sestra! To je hrozný jméno! Znám jednu Kláru a ta je taková divná -” pitvorně mávám rukama.
Pak mi došlo, že holka, které to celé vyprávím, se jmenuje Klára!
Snažila jsem zachránit situaci:
“Né tahle Klára, JINÁ Klára! Nebo se jmenuje Lucie?”
Klára naproti mně měla zcela jiný výraz obličeje, než obvykle. Pán s ní zapředl hovor na úplně odlišné téma, beze mne, a ona pak vystupovala. Jakmile byla ze dveří, on se začal hrozně smát:
“No tys to teda rozmazávala!”
Za odměnu, jak jsem byla v ráži, jsem mu řekla, že mám oranžové kalhotky. Pak vystoupil i on. Cestou domů jsem zpívala vlastní přiopilou píseň:
“Klára!
Já jsem krrrááva!”
Es ist klar.
Vulpecula Vacca
Komentáře
[1]@Teo, 24.5.2007 10:36
No jo… někdy se to holt všechno vymkne. ;)
[3]Liška, 24.5.2007 10:55
VENKONCEM – to je krásné slovo!
Venkoncem se mi to koncemven vymklo.
[4]Jirka*, 24.5.2007 11:02
“Nesměj se cizímu neštěstí!”, mi doma vždycky říkali… ale jsou chvíle, kdy to prostě nejde :-)
[5]Liška, 24.5.2007 11:04
Dobře mi tak! Co já té Kláře příště řeknu?
[6]marcanov, web, 24.5.2007 11:35
Mohla bys jí říct, že to bylo těmi pivy. A nebyla ti dopřána úleva si to nepamatovat, včetně sdělení o kalhotkách. Ach jo.
[7]Pařez, web, 24.5.2007 11:35
Liška: No, o jménech už jsi jí vyprávěla, to by po druhé tak nevyznělo, ale určitě Tě napadne zase nějaká jiná veselá historka :-)))
[8]radka, 24.5.2007 11:54
myslim ze to bylo vesele a pokud dotycna neni v kreci tak se vsichni zasmejete. Ja zase vykladala jaky jsem zid a a jak skudlim a mluvila jsem s zidy! To byl zahul :o)
[9]jes-terka, web, 24.5.2007 12:01
Liško, zmýlená neplatí :) To se stane… A takový hezký článek z toho je ;)
[10]Liška, 24.5.2007 12:52
Hehe, je to veselé – a na pivo to svést nemůžu; ona pila také a nekvákala jako já. Vzpomínám si – chtěla jsem jí dopřát odplatu, tak jsem se jí po té trapné příhodě ptala, jaké jí připadá jméno moje. Řekla: “Zlá teta.”
Tak snad ji to uklidnilo. Ale když odcházela, spíš to vypadalo, že toho večera neusne. Chudák.
[11]Leni ze Sevilly, web, 24.5.2007 18:16
diky Lisko, za tve komentare u me,
nakoukla jsem k tobe a tohle?;) to se opijis s neznamym panem a Klarou, peknou to netykavkou;)
[12]tuliaknel, 24.5.2007 19:10
To se prostě někdy stane, trapas si už snad udělal každý.
[13]anina, 25.5.2007 08:48
Lištičko, no a co…
[14]anina, 25.5.2007 08:55
Mně jsou stokrát milejší lidi, co nejsou pořád akorátní, věčně se hlídaj, aby náhodou něco…tak trochu polomrtví…A už vůbec se necítím dobře s těmi, kde se nemohu projevit ve všech svých podobách, aby náhodou…
[15]anina, 25.5.2007 08:56
má být…co jsou pořád akorátní :)
[16]Liška, 25.5.2007 09:35
Cheché, tak to jsem ráda, že se se mnou cítíte vesele a živě.
Asi příští týden, až uvidím onu Kláru, vesele na ni zahlaholím:
“Zlá teta přichází!”, teatrálně rozpřáhnu náruč, a až se mi do ní nikdo nevrhne, zamaskuju to chytře, jakože si hraju na letadlo.
[17]radka, 25.5.2007 09:57
Lisko, kazdy den zacina znovu a pristi tyden to bude pryc :o) Jakoby to nikdy nebylo. proc to pripominat?
[18]Liška, 25.5.2007 11:54
Takjo. Příští týden to rozjedu zase úplně jinak šokujícím způsobem, počítám.
[19]fousek, 25.5.2007 18:46
U nás doma bylo “klára” synonymum pro blbou ženskou :-)
[20]vosel, 26.5.2007 11:17
mě zas radili…za mlada…když ti to nejde…tak aspon skákej!!!
rada platila zejméne při šermu…ale snad i jinde..
[21]Aktérka, 4.6.2007 08:38
Kláry nesnášim… Jsou to krávy. Máš recht. :-)))
[22]Fililka, mail, web, 4.6.2007 14:21
Má pidi sestřenka se jmenuje Klára..malej rozmazlenej puch(smrad)
vždycky,když jedu někam hafo pryč,říkám si Klára,je to trošku podobný mýmu jménu,za který se silně stydím(má matka si zaslouží hrob)
[23]Liška, 5.6.2007 08:44
Jo, to je zajímavý – že člověk se v nějakém období života stydí za svoje jméno nebo ho nemá rád a pozmění ho na jinou, snesitelnou formu, a pak to jméno začne mít rád. Anebo začne mít rád jiné a používá ho. Nebo aspoň přezdívku. A jiným je to zas jedno, jak se jmenují a jakje kdo oslovuje. Přitom jména jsou rozhodně magická!
