SEN 17.7.2007
Jsme ubytováni ve velkém ubytovacím zařízení; vypadá jako škola, škola v přírodě. Můj pokoj je hned blízko vchodu, nalevo. Mám v něm i vanu. Ale vedle za zdí je ještě koupelna s vchodem z chodby. No vchodem… ani to nejsou dveře, jen škvíra, kterou jen taktak projdu; někdo tlustý nebo vyděšený by se tudy neprotáhl a uvízl. Vlezla jsem do té koupelny, protože jsem chtěla zjistit, proč mám v pokoji vlhkou zeď, tu sousedící s koupelnou. V koupelně, staré, temné, nepoužívané místnosti, je promočený strop. O patro výš teď někdo spláchnul a mně teče na hlavu voda. Fuj. Jsem od nějakých splašků nebo sraček! Rvu se škvírou ven. Nemůžu se jít umýt do svého pokoje, protože tam si sedl k počítači můj kolega P.Z., že se musí podívat na internet, jaké bude počasí.
Běhám chodbami.
Teď už hledám zase svůj pokoj.
Nemůžu ho najít. Budova má hodně chodeb, některé s podlahou červenou (jako ta u mého pokoje), modrou, žlutou, hodně pokojů, několik vchodů zvenku a více pater – ale jsem myslím na tom správném, nevydávám se proto po schodech dolů ani nahoru. Potkávám různé lidi, kteří mi radí, kudy jít, někteří mě už znají – pomohli mi dřív a vzpomínají na to nebo já teď pomáhám jim – potkávám hodně neznámých dětí. To je docela příjemné, ale celkově jsem zmatená z toho, že pořád ne a ne najít svůj pokoj.
Komentáře
[1]Liška, 17.7.2007 21:02
Jako první mě napadá sebeironická věta: „No jasně, hlavně nic nedělat!“
Souvisí s tím, že mám dovolenou a spala jsem dlouho, vstala až po poledni, kdy se mi zdál ten sen; přitom jsem mohla něco dělat, jít na výstavu, ne jen spát. Mám dovolenou, takovou možnost, a zaspím ji! (Ale jen dnes, jiné dny mám cestovatelský program od rána.)
Bráním se do něčeho se pustit, něco důležitého dělat, resp. zjistit, co je to MOJE, co bych mohla teď dělat. Nebo to už možná tuším, ale pořád nechci vědět, nechci tomu věřit, nechci se namáhat. Ve snu běhám a nenalézám to SVOJE, ten MŮJ POKOJ.
[2]Liška, 17.7.2007 21:02
Temná koupelna, do které se dá vejít jen úzkou štěrbinou s vynaložením úsilí, je VNITŘEK. Můj vnitřek, kde mi padají splašky-sračky na hlavu. No nazdar. Prádelna mého nitra? Místo očišťování? Málo používaná temná komora? Temná být musí, protože nikdy nejde úplně prozkoumat.
Na druhou stranu je dobré, že do toho vnitřku umím vejít. A taky je dobré, že je tam voda, a ne třeba poušť. A ta voda prosakuje do mého pokoje. Plíseň jsem tam nikde nezahlídla, to je taky fajn. :-)
[3]Liška, 17.7.2007 21:03
Jak vzniklo, že běhám chaoticky po baráku (budova jako symbol mě)?
Možná z toho, že jsem hned nezamířila do svého pokoje, neřekla asertivně kolegovi, že se teď potřebuju umýt, jestli by laskavě nevypadnul. Určitě by to pochopil. Je to přece můj pokoj! V tom poznávám svoje chování – ve skutečnosti bych taky napřed hledala jiné možnosti, kde se umýt, a zároveň doufala, že kolega už odejde, aniž bych mu musela říkat. To jsem celá já, takhle pitomě uvažuju, takhle se chovám ke svým potřebám jako k méně cenným, než jsou (domnělé) potřeby ostatních.
[4]Liška, 17.7.2007 21:03
Budova jako symbol mne… právě dnes:
Velká budova, organizovaný provoz – škola, stravování, ubytování a další funkce. Několik prosklených vchodů a několik pater. Hodně různých lidí, docela příjemných. Hodně pokojů. Spousta chodeb, pro mě nepřehledných, nevyznám se v nich. Červená, modrá a žlutá podlaha. Nevšimla jsem si žádných oken, to je divné! V mém pokoji jsou pěkné dřevěné skříně nebo knihovny, čistá vana se sprchou a stolek s počítačem (plus internet!), koberec dozlatova; jiné zařízení jsem neviděla, ani postel… To mám být já? Kdo tedy jsem?
Nemám okna – nemám schopnost rozhledu, nedívám se ven, nevidím nic jiného než sebe?
A nic konkrétního nedělám; běhám zmateně a teprve hledám.
[5]rulisa, 17.7.2007 21:33
Kvůli koupelně hledáš svůj pokoj. To, co jsi opustila jen tak, jako by na chvíli, kvůli něčemu, co se zdálo tě nutkavě trápit – a ono tě to připravilo o to, cos měla za samozřejmost, teprv pak v tom snu člověk cítí doopravdy tu úzkost a skutečnou starost. Skutečněj strach.
[6]:-( .., web, 17.7.2007 22:31
.. PROČ hledáš kvůli koupelně svůj pokoj? To, co někdo provedl jen tak, jako by na chvíli, kvůli něčemu, Tě přinutilo se dlouho trápit – a ono tě to připravilo o pokoj, cos měla předtím za samozřejmost, teprv pak v tom snu člověk cítí doopravdy NEJEN tu úzkost a skutečnou starost z někoho, kdo Ti chtěl patrně nahnat skutečněj strach.
A že jsi od nějakých splašků nebo sraček, to mi připomíná Příhodou pisoárovou, viz web.
[7]radka, 17.7.2007 22:40
leta jsem hledala kde bydlim. Chodila jsem ulicemi, hledala ve sklepich, chodila poschodistich, jezdila vytahy a hledela kde bydlim. Jiz dlouho nehledam. Myslim, ze az budes bydlet tam, kde budes doma tak se ti to prestane zdat. A doma budes tam, kde budes doma. To poznas. A nejedna se jen o fyzicky dum.
[8]:-) .., web, 17.7.2007 23:00
.. Radko, bez ironie a uprimne, naprosty souhlas se vsim. BENG, BENG!!! :-)
[9]Pařez, web, 18.7.2007 00:58
Nejistota, řekl bych. Možná reakce na (byť v témže dni jen krátkodobý) pocit absence pevného zázemí – a to ani ne tak onoho "doma", protože jakýs domov máš.
[10]rulisa, 22.7.2007 22:10
Liško, posílala jsem ti mejl. Možná nedošel, možná jsem zblbla adresu. Jestli chceš jet, ozvi se.
[12]:-) .., web, 23.7.2007 09:52
.. aTeo patrne bydli/ bude bydlet na hrbitove – co napise aTeo, to plati pro kazdeho – vsichni bydlime/ budeme bydlet na hrbitove ;-)
[13]Liška, 23.7.2007 14:55
Radko, Pařezi, Ruliso, Ja, @Teo @též,
díky vám za reakce!
Nojo, je to nějak pošahané – v koupelně jsem se umazala a místo, abych se tam i umyla, běhám po domě. To potom není divu, že bez výsledku, když jednoduché přímé řešení na místě před svýma očima nevidím, ani do pokoje se asertivně umýt nejdu – to pak musím běhat marně. Sama jsem si na to naběhla.
1 komentář u „Nenalézám svůj pokoj“