SEN 30.9.2007
Na zahradě nahoře u domu stojí stromek, ověšený různými zvonečky. Hledáme kouzelný zvoneček z pohádky Arabela, kterým pan Mayer přivolal čaroděje Rumburaka z pohádkové říše, ten mu musel plnit zvonečková přání, a tak to všechno začalo. Prohlížím zvonečky, jeden vypadá jako hrnek, ten to asi nebude…
Takový dům na travnatém svahu, před nímž stojí stromek, jsem nikdy neviděla.
Ale těší mě, že jsem takový dům se zahradou a stromkem. Bohužel si nepamatuju, jestli strom měl také listy, nebo jen zvonky :o)
Každopádně stromek se v mých snech opakuje a když není mrtvý nebo plesnivý, asi je to OK.
Stromek splněných přání je parádní sen. Jen najít ten správný zvonek a vyslovit to správné přání!!!
Pekny sen se stromkem. A se zvoneckami :o) Me se casto zdava ze bloudim v dome. Ze vlezu nejakou dirou dovnitr, plizim se. Utikam pres pokoje, mijim neco a vylezam oknem ven. Spoustim se dole po hromozvodu, nebo lezu po fasade a mizim. Myslim, ze vim co to znamena:o)))
Malokdy vidim ve snu prirodu, vetsinou jsou to mistnosti, domy, ulice, sklepy, ploty, hradby, dokonce i fabrika s pichackami :o)) S vratnici, pres kterou so prodiram. Prochazim zevnitr ven a zvenku dovnitr. Prodiram se skrz prekazky. Nejdriv dovnitr a pak ven.
Já mám často přírodu. Krom těch barabizen, soustav městských dvorků a sklepů aschodišť. A vždycky si pak říkám, kdy a kde tu krajinu uvidím doopravdy… Většinou jsou to kopce na tisíc způsobů, v krásných pastelových barvách.
Ru, tak to mas krasne noci :o) A zda se ti o stromech? Me jeste nikdy.
O stromech taky někdy. Častějc o lese. O vodě. O řekách, jezerech, o moři… O kamenech a skalách, o hlíně…
To je fakt krasa. Nekdy se vzbudim a chtela bych, aby se sen dozdal. Abych vedela jak to dopadne. Protoze mi v hlave bezi detektivka. Se zapletkou a kompletnim pribehem :o) Pak je dej prerusen, protoze musim na zachod. A kdyz si lehnu tak se snazim chytnout prerusenou nit a vetsinou pokracuji v napinavem pribehu dal. Ted si vzpominam, ze behame lesem cela tlupa a ukryvame se v krovi. Takze prece jenom strom. Ale nevnimam to jako prirodu, spise jako kulisu deje.
Já to mám taky většinou dějový… Ale stíhám. :-)
Radko, třeba právě to, že se v noci vzbudíš a musíš na záchod, způsobí, že si sen pamatuješ. Kdybys spala tvrdě až do rána a neprobudila se uprostřed snu, tak bys z něj neměla ani tu nedosněnou první půlku :o)
Ale já nevěřím, že to jsou jen půlky, já myslím, že to jsou kompletní sny, které prostě nemají pointu a vyústění. To není povinný – my taky nejsme pokaždé třeskutě vtipní s pointou…
Ja nad sny hodne premyslim. Zivy sen mi zustava v hlave prakticky naporad. Vim co mi chce rict. A proc. Sny mi prochazeji do skutecneho zivota. a zivot do snu. Snim i za chuze. Staci se chvilku zamyslet a jsem ve snu. A ten svet je hrozne podobny tomu skutecnemu. Az to nekdy boli, kdyz se snazim zustat bdela. Hlava mi utika pryc. Alespon na chvliku. A pak se vrati zpet a prinese neco sebou.
Říká se, že sen je myšlenka. Že ten komu se zdají sny žije dvakrát. No nevím, sny bývají většinou zvláštní – jakoby neskutečné. Někdy jsou předlouhé a pamatovatelné, někdy jen okamžik a přesto je zapomeneme hned při probuzení. Občas se mi stane, že si řeknu, jé to byl celkem hezký sen, obrátím se na druhý bok a on se mi ten samý sen dozdá do konce. To je príma – né?
No koneckonců – podívejte se kolem sebe – nezdá se vám, že občas někdo žije ve snu i v reálném životě?
[11] PohlazeníJežečka, přesně!
Taky bych řekla, že sen je myšlenka. A přišla jsem na to sama, Ó (a hned po tomto vzepětí můj intelekt upadl do sna)! Psala jsem to v minulém příspěvku o snech a nejstarší vzpomínce.
[10]Radko, ty už jsi tím přímo vyhlášená, jak vstupuješ do snů. Šťastná to žena.