NEBO SE STĚHUJU JÁ…
Pětadvacátého dne v měsíci dochází paní domácí pro svůj groš.
Třiadvacátého dne v měsíci už jsem měla futro vyražených dveří krásně přišroubované a šla jsem koupit lak; ne na nehty. Barvy-laky TETA mi ho neposkytly – místní teta budila dojem, že je v prodejně poprvé, bezradně se rozhlížela po regálech: „Tady jsou jen samé bezbarvé-“ ukázala na lodní lak. A já si přála slonovou kost. Ne celý sloní kel, jen malinkatou plechovčičku syntetické barvy v odstínu slonové kosti. Vodnatelnému Balakrylu jsem dala košem. Kam teď? Teta narozdíl ode mne věděla, že o padesát metrů výše na stejné hlavní ulici sídlí TIKKURILA. Byl to chlap v bílém plášti. Hned pochopil, co chci (jistě je šikovný milenec! – jenže působil jak teplouš), a dal mi. To pravé. Email syntetický na kov a dřevo. Protože dřevěné futro je vyfutrované kovem. Výskala jsem blahem. Nakonec mi ještě ukázal svou sbírku odstínů. Slonová kost byla dosti sešle zažloutlá. Takovou béžovou barvou určitě moje futra natřená nejsou! Zrušila jsem nákup a vzala jsem si místo sloního zubu bělobu, která byla také zažloutlá, ale méně. To bude ono. Za 149 korun.
Nebylo. Příliš bílo. Jeden lehký nátěr jsem udělala. Tričko budu muset vyhodit. Bezmála plnou plechovku ne, tu si nechám na horší časy.
Čtyřiadvacátého dne v měsíci jsem zaběhla k tykurvylovovi a koupila „jako obvykle, ale slonovou kost.“ Vzala jsem ji s sebou na egyptologickou vernisáž a po návratu domů zahájila slavnostní otevření plechovky. Ze svátečního jsem se nepřevlékla, ale nevadilo to – štětec byl od včerejška pěkně zatvrdlý, takže nestříkal na všechny strany. Nátěr proveden. Vypadá celkem obstojně. Mohl být krapet světlejší… Ještě že mám i včerejší plechovku a můžu si přímo na futru namíchat přesný odstín – „slonová kost chobotnatce, který si pravidelně čistí kly“. Dala jsem pozor na steaky a pojedla k večeři sandwich.
Natřít to zítra by bylo pozdě – paní domácí by se přilepila, obílila a co potom!
Co potom, nevím tak jako tak – když jsem se vracela z vernisáže čtyřiadvacátého dne desátého měsíce, všimla jsem si v domě nové cedulky na své schránce na dopisy. Už tam krom mého jména nestojí jména předchozích nájemníků, ale jméno úplně cizího chlapa! Že by mi paní domácí chtěla někoho dohodit? Nebo spíš mě vyhodit… Za dva týdny mi končí roční nájemní smlouva. Nééé!
Všechno se dozvím pětadvacátého.
je zřejmé, že tvůj život má grády:-)))
s plechovkou toluenu by bylo lépe!
Tak jak, už víš?
Grády gradovat toluenem? Jestli přijde jobovka, tak do toho půjdu.
Zatím nevím, až večer se setměním se vše osvětlí.
No co… tak si najdeš jinou noru. :)
Tak už?
(Třeba tam domácí potají slídila a cedulka je promyšlenou psychoodvetou za ty futra…)
[7] To mi taky blesklo hlavou :) Je to v cajku – mám prodlouženou smlouvu na další rok a dostanu novou (nerozbitou) varnou konvici do užívání. Juchůů!
V předsíni smrděl lak, ale snad to vypadalo, že to jde zvenku…
[5] V mé noře se mi líbí, je v ní dost místa a je vybavená pračkou, ledničkou, kuchyní, stolem, postelemi, skříněmi, televizí a všechno je to lišcemilé a není tam přitom přecpáno. A za stejnou (dost vysokou) cenu v Břevnově jsou byty bez vybavení.
A za nižší cenu bych totéž sehnala v jiných čtvrtích, ale nerada bydlím u řeky. Na kopci je to vždycky nesmradlavé, hezké s výhledem a ještě má člověk pocit, že je ve “vyšší” společnosti :-) A kdybych měla dojíždět do práce, to si radši najdu novou; vyšší platy jsou úplně všude!
Mužské jméno
je asi jméno chlapa paní domácí. Frkla si ho tam.
Asi se inspirovala mnou – taky tam mám jméno chlapa, který tam ovšem nebydlí. Ale mám s majitelkou dohodnuto, že tam se mnou chlap bydlet může.
Slyšíte to, chlapi?!
:-))))
Tak to je dobrý – máš svolení! :-)
Nocležníci vítáni.
Tenhle týden žádný nepřišel; to jsou mi poměry!
To máš těžký – nora je nora, i když je na kopci :-)))
[13] Nora je V KOPCI zakutaná. Nejlepší strategický terén na kutání nor pro lišky je svah!
Liško, tak do nory asi nejspí norka, ne? Možná vykřikuješ z nory špatným směrem :)
Nejlepší místo na nory je v jedný skandinávský zemi. Je jich tam tolik, že po nich museli, chcanechca, pojmenovat celý stát. Škoda že už máš tu smlouvu hotovou, protože do hlavního města by od tebe možná vedl navíc i jeden oslí můstek, takže by se ti tam určitě líbilo :-)
S Norou v Oslu – to by bylo bájo! Dík, Jirko* – jdu jí hned zavolat! :-)))