Jeden už tam seděl. Kluk v palestinském šátku a s měkkýma vousama na bradě. Od takových často nevím, co čekat. Seděl bokem, do uličky. Zároveň se mnou přistoupil a přisedl si k němu cestující asi mého věku, na pohled frajírek, takový dobromyslný, na hlavě jednoduchou pletenou čapku. Na kapuce měl kožešinový lem – hned jsem si toho všimla, protože se mi takové bundy nelíbí, zvlášť na chlapech ne. Já byla skoro celá v hnědém a co si ti dva mysleli o mém šátku a červeně kostkované tašce, to nevím. I já jsem si sedla bokem, přes uličku, a tak jsme byli natočeni tři čelem k sobě a tvořili malý kroužek.
Mladík byl zabrán do knížky. Frajírek vytáhnul Kinder-vejce a jal se ho rozbalovat. Pokukovala jsem po něm pobaveně a říkala si: Schválně, jestli čokoládové vejce rozlomí podél švu vejpůl a celou polovinu si dá do pusy. Přesně tohle udělal a musela jsem se tomu smát. Abych schovala svůj úsměv a jeho příčinu, předstírala jsem, že si čtu zprávy na mobilu.
Když jsem zase zvedla oči, Kinder-vejce nikde, jen kuličku staniolu frajer žmoulal v ruce a klukovi vylézala zpod bundy krysa. Plavá s růžovým čumáčkem. Procházela se po svém živiteli, pobíhala a čenichala. On si četl dál a my dva ostatní ji pozorovali se zájmem. Krysa za chvíli přestoupila na frajera. Pochodovala po něm, i do kapuce mu lezla, i do pusy. Smáli jsme se tomu všichni tři nepokrytě a cestování metrem bylo o dost příjemnější, než obvykle bývá. Díky kryse. Nebo už díky tomu, že jsme si na začátku sedli tak, abychom na sebe viděli, a nikoli nevšímavě bokem, se skelným pohledem zarytým dopředu, ať se děje, co se děje?
No a pointa?Sbalila jste některého z nich?
Hezké :-úsměv. Když jsem četl titulek “Krysa v metru”, říkal jsem si – proboha, oni zavedli průvodčí v metru? Už Vodňanský zpíval: Petra, miláček metra :-smích… Ale krysa je lepší.
Néé, já je nechtěla balit! Já byla jen ráda, že jsem na chvíli s nimi, v tichém, úsměvném krysím sblížení; že jsem mezi živými tvory, kteří na sebe reagují, a nesedí se zavřenýma očima – to myslím konkrétně i obrazně.
[2]
Průvodčí?? Já to nechápu, nějak mi to nedoklápává.
Čekala jsem, že čtenář bude čekat divokého krvelačného hlodavce v prostorách metra :-)
Já čekala nějakýho padoucha, srkajícího stařenky do kolejiště, nebo tak. :-))
Krysy jsou strašně fajn. Naše Betynka nám nedávno skonala, zřejmě na chronický chlad našeho převážně kamenného příbytku, ale bylo to to nejpřátelštějštější (kruci, kolikrát se to tam píše?:), nejmírumilovnějvnější (:)) ) a nejinteligentnější domácí zvíře, co kdy děti vlastnily.
A v MHD mám taky ráda takovýhle kontakty.
Padouch srkající stařenky, to je nářez…
[5][6] 7 … 8 …
Ru, tys mi zlepšila náladu! Padouch srká stařenky, mohl by být přátějštější!
Jdu si něčeho srknout. Stařenka to nebude.
Archívní whisky tu bohužel není…
Glo.
Slivovice.
A jsem přátelštější a přátelštější.
Takováhle setkání v MHD, nebo i jinde v hluchém a tupém prostředí… Někdy se přistihnu, že nestihnu, nebo se stydím zareagovat – a je mi to líto. Sláva krysám. A sláva Liškám. Chodím si sem pro takové příjemné chvilky skrzevá Liščí psaní a moje čtení. Díky
[10]
Hohó, to je mi pěkné, namoutěkutě. Já si takhle chodím na víc míst; někam pro příjemno, jinam, když se chci rozohnit a někomu to nandat, zase jinam ze zvědavosti, co bude dál…
[8][9] medovina. A jsem tak přátelská, že už jemi úplně jedno, co bude dál i se mnou. :-)
[12]
Musíš být v tuto chvíli slaďoučká!
Takove momenty mam moc rada. Libi se mi moc. Mam rada kdyz me v metru ci ve vlaku kontaktuje kdokoliv. Taprve casem jsem prisla na to ze ne vsem je to prijemne. A tak treba vyckavam, ale jak se naznaci tak kontaktuji. Treba usmevem ci nejakym sklebem. Takze u krysky bych byla nadsena. Moc pekny kontakter.
Zvláštní… mi “Krysa v metru” připomněla klip od Pet Shop Boys – “London”.. tam hezky surrealisticky pobíhají mezi kolejemi a jsou to autentické noční záběry… a ta hudba, jojojo…
[15]
Pet Shop Boys? To jsou ti měkkoni, co jsme poslouchali na základce? Jak pobíhají ti dva v noci mezi kolejemi, to může být hezký pohled :-)).
Nene, tam pobíhaly krysy, nikoliv ti dva měkoni (měkkouni, měkouni?), co je poslouchám dodnes;-)
To je fakt moc hezkej článek. je to přesně tak jak píšeš. Lidi většinou mají chuť protrhnout slupku, ale nejde to. Takovýhle jiskřivý chvíle znamenají, že to s tím světem není zas tak špatný.
Není, že ne?! Někdy ne a někdy jo, záleží na momentálním rozpoložení.
no ja cekala klasickou krysu pobihajici po nastupisti… ale ze frajirkovi vlezla az do pusy, to sem necekala…
[20]
Nojo, lezla mu do pusy a krysař povídal, že si tím způsobem říká o vodu, když má žízeň (teda ta krysa). A dal jí napít vody ze zavírátka od lahve.