BUDU ŠTAMGAST…
Velký silný muž s hnědýma očima a sametově vyholenou hlavou. Plivač ohňů a masér. Macho. Vypadá trochu agresivně. Působí jako klidný pohodář. Kultivovaný, sečtělý, jazykově nadaný. Antifašista. Cyklista. Umí vařit. Umí pít. Má rád staré dobré kvalitní věci. Chová se ke mně výhradně gentlemansky. Vypráví spoustu zajímavých příběhů. Bavíme se dobře. Má smysl pro humor. Líbí se mi.
Pěkný otec pro moje dítě by to mohl být!
Kdybych si nekoupila ten Postinor.
PŘIJELA NÁVŠTĚVA
Po zvláštních zážitcích při mém říjnovém pobytu v Německu jsem předpokládala, když Leo ohlásil svou třídenní návštěvu, že půjde o setkání kamarádské, s vynecháním sexu. Do poslední chvíle jsem si to myslela, ještě když jsme přišli z hospody, stáli v noci v kuchyni u linky, bavili se a pili whisky. Ráno jsem si nepamatovala všechno do detailu – alkoholová okénka se mi otvírají do mlhy čím dál častěji – ale hromádky oděvů zkroucené do neobvyklých tvarů a rozeseté od kuchyňské linky až ke třem stranám postele mi připomněly, co se v noci odehrálo. Dokonce i jedna věta z toho večera, plného různých vět, se mi vynořila, ta poslední: "No babies please."
Nejlepší antikoncepce na světě opět zabodovala a oboustranný požadavek byl vyslyšen. Mé původní podzimní podezření, že můj milenec je ve skutečnosti homosexuál, padlo. Sláva. A moje lehké trauma, že se mnou spal jen jednou a nechtěl opakování, už taky není pravda. Třikrát sláva.
Leo prohlásil, že přijde k nám do práce připravit oběd. Aspoň tak uvidí další své známé – některé mé kolegy. V pátek ráno jsem mu podstrčila podrobný plánek (desetiminutové pěší) cesty, několik map Prahy a okolí včetně cyklistické a dvě jízdenky. Přišel jen o půl hodiny později, než avizoval; vyrazil zřejmě napřed na druhou stranu. Pocítila jsem lehké zadostiučinění; v jeho městě jsem já zabloudila, až když padla tma, a dobří lidé mě odvezli (pár bloků) náklaďákem. Jenže Leo mě měl beztak za nešiku, protože jsem si tenkrát vyžádala plánek cesty k jeho sestře, kde jsem už ten den byla a která bydlí hned za rohem.
ODTEĎKA JSEM ŠTAMGAST
Páteční odpoledne zabrala obvyklá turistická pěší trasa – z Břevnova přes Pražský hrad po schodech na Klárov, k Čertovce, přes most (Karlův) na Staré Město a náměstí a než jsme přišli na Nové Město a u Máje sedli na tramvaj 22 zpátky domů, pobyli jsme v hospodě U dvou koček. Stejně jako večer předešlý, uchýlili jsme se do hospody v MOJÍ ulici, kde mají barevná okna a cudné i necudné fotky dam a pánů na kostitřasech. Leovi podobně jako mně přirostla k srdci čtvrť, kde bydlí, kterou si pro sebe vybral. Prohlásil, že nejsem žádný správný lokální obyvatel, dokud nemám svoji štamknajpu, dokud nejsem někde štamgast. Tak teda budu, dobrá, a ponechám si hospodu Na Závěrce. Na vedlejším rohu je hospoda Na Hrádku, tam jsem byla asi dvakrát, ale protivně tam břinkaly hrací automaty. A není to v MOJÍ ulici. Ale někdy tam hrají na kytary a jiné inštrumenty…
Večeřeli jsme, co jsem předem navařila, pak jsme ještě zase pili – udržet s tímhle mužem jakž takž krok znamená při mé hmotnosti být namol, zatímco na něm nejsou patrny žádné odlišnosti od střízlivého stavu. Neudělá ani jeden přestupek v bontonu, mluví stále stejně poutavě a stále stejně dobře anglicky. V půl čtvrté opět došlo na větu "No babies," jenže tentokrát si ji každý vyložil po svém a pak už bylo pozdě.
NESTANDARDNÍ ANTIKONCEPCE
Doposavad jsem se přímé oplodňovací situaci nikdy nevystavila a musím předpokládat, že nejsem sterilní. V domnění, že právě probíhá 21. den menstruačního cyklu, setrvávám však v sobotu celkem v klidu.
Bylo to tím, že tolik foukal studený vítr a já byla málo oblečená, anebo mám přičítat hnutí v podbřišku snad ovulaci? "Kontrolovala jsi ty dny?" ptal se Leo, když jsme se vrátili z oběda ve štamknajpě, kde neměli guláš s knedlíkem. Každý jsme si lehli na postel, on se začetl do knihy, co jsem mu dala na uvítanou, a já nahlédla vychechtaná do diáře. A seznala, že neběží 21., nýbrž 15. den cyklu. Hm. Tak to je poměrně "nebezpečné." Nemám doma internet – to by bylo příliš jednoduché – i nakoukla jsem do staré knihy Lidské tělo. Píše se tam o ovulaci i antikoncepční metodě neplodných dnů. Ale které všechny dny to jsou, to už v knize nestojí. Já téhle metody nikdy nevyužívala, tak netuším nic přesně; jen mi něco říká, že zrovna uprostřed cyklu je šance na otěhotnění poměrně velká.
Zase jsem se oblékla a jela do pohotovostní lékárny na kulaťák. Prý je ten prášek jen na předpis; naštěstí pohotovostní ambulance je v tomtéž domě. "Po dvanácti hodinách. Patnáctý den." – "Tak to potřebujete!" Devadesát korun. Vedle do lékárny pro Postinor. Pětistovka. Za hodinku jsem byla zpátky, zaujala své místo vedle Lea a prohlížela v posteli velkou knihu o architektuře v českých zemích. Dal mi půlku peněz na to dvojpilulkové balení. Sice právě předešlého dne říkal, že by si za pár let ještě střihnul čtvrté dítě, ale že by ho chtěl hned teď a v Praze, o tom nemluvil. Tak jsem tu pilulku polkla.
NESTANDARDNÍ VEČÍREK S PRVKY ANTIFAŠISMU
Sobotního večera byl můj přítel přítomného okamžiku velmi statečný; okamžitě bystře rozpoznal, že se dostal na "bad-taste party," avšak neprchnul! Já ho předem varovala, že jde o tancovačku, kde si člověk může nechat zahrát ty nejhorší hity všech dob a mít z toho paradoxní zážitek. Vůbec má Leo mnohem lepší pozorovací talent nežli já – upozornil mne, že
"You can catch the fox here."
Nechápala jsem. Vysvětlil mi to. Vy jste tu anglickou větu znali?
Jednu chvíli už to vypadalo, že odejdeme dřív než dva páry mých kamarádů; já předem přislíbila Leovi, když se mu podnik nebude líbit, že se můžeme zvednout a jít třeba do štamknajpy. Byla jsem docela šokovaná, když DJ zařadil, zřejmě na něčí přání, českou písničku s fašistickým, až rasistickým textem. Něco takového u nás existuje? Leo překvapen nebyl – už na podzim říkal, že bitky nevyhledává, ale s českými neonacisty už měl kdysi párkrát co do činění. A pak mi nad jedním z mnoha piv můj úplně klidný společník řekl, že před chvilkou na záchodku potkal nacistu s hákovým křížem vytetovaným na zápěstí. A že mu dal přes hubu! Leo nacistovi. Do oka a do krku. Nevím, jestli ten hákenkrojcista nějak provokoval nebo jen ukázal osvastikované zápěstí, ale souhlasila jsem, že dopijem a jdem. Ještě nikdo mi nesvěřil, že dal někomu do držky! Já sama teda několikrát dala, ale v mladistvém afektu, který se – doufám – nevrátí. Nakonec Leo změnil názor (nacista možná odešel?) a zůstali jsme asi do půl druhé. Doma mi ještě vykládal drsnější historku, jak ho někdo obtěžoval ve zranitelné chvíli zezadu, také na záchodku, také divný týpek, a Leo vytasil nůž, štrejchnul toho chlapa a zdejchnul se dřív, než ten napadený stihnul vytáhnout z bundy… kdovíco. Nepřiměřen
ehm… no cement
No jo LIsko, vedes zajimavy a pestry zivot. To s neplodnymi dny po 21.dnu nefunguje. Mam dukaz :o)
Já nejsem štamgast.
Nikde poblíž hezkou hospůdku nemáme :( tak Ti trochu závidím.
Hezký…. :-)
Až na to nedotýkání.
Taky mi to párkrát dělalo docela nedobře, být dotýkána jen při tom. Ten odstup…
Tak tomuhle zas pro změnu nerozumím já:).Si to s rulisou střídáme. Leo mě nebaví :).
Jinak štamgastění na šestce- tomu rozumím!;)
ale jinak – nám, laskavým čtenářům ze severovýchodu je mnohem sympatičtější brazilec :-)
Nám z jihu taky. :-))
[7][8]
Vážně? Včera jsem měla od Brazilce tři zmeškané hovory.
Tak já ten telefon teda zvednu, když dneska zavolá… a přešaltruju na němčinu, no.
[1] @Teo,
to jsem si mohla myslet, že mnozí se zdrží komentářů! :)
[7][8]
Trochu mě překvapuje, že z Brazilce mám pořád obavu, že mě bude k něčemu nutit, tlačit, abych s ním spolupracovala na nějakém projektu nebo kdovíco. Na začátku jsem s ním vždycky v roli prchající laně; teprve když si to uvědomím, záměrně jdu do jiné role, silnější pozice.
11. pozice prchajici lane. Prijde mi, ze v ty pozici jsem cely zivot.
[10] Tak hele, Lišule… U minulýho spotu jsem vyvrátil ten nesmyslnej předsudek, kterej máš zase zatvrzele tady v názvu. Seš nepoučitelná a místo abys přiznala, že anál je tvoje oblíbená praktika, mlžíš s antikoncepcí a pak ještě provokuješ, že jako k tomu nemám komentář. To od tebe fuckt není vůbec hezký!:p
BTW: Jakej lubrikant používáš? Někde jsme o tom diskutovali a expertka Mod. nedoporučuje Indulonu. Prej žlukne… :o)
13:
Ajaj, [10] nebyl útok cílený na tebe, ale konstatování spíše obecné; netýká se jen tebe, @Teouši, takže to žádná provokace nejni.
Na co lubrikant?
tak ja se pridam k dalsim, ze bubenik je milejsi memu srdicku.
Nevim jak telicku, ale srdicku urcite.
7,8,15:
Jak to?? A co o něm vlastně víte? Já skoro nic. Jestli si nedosazujete vlastní fantazie o poločernoších… S bubeníkem si tak člověk nepokecá, v němčině; je to namáhavější. Topornější. :) S tím se musí víc neverbálně – Hudba, jídlo, sex a tak. Je trochu “jiný” kulturně a taky je míň “alternativní” než chrlič ohňů. Dobré věci mají rádi oba.
A v případě neshody hrozí s Brazilcem temperamentní hádka.
Stejně je vám milejší?
Lisko, jelikoz jsem “divna” tak davam prednost nekomu “normalnimu”. Jakoze normalne ujetemu :o) Jakoze se treba nekdy boji, neco nevi, dela nesmyslne veci, smeje se kravinam, ztrati klice, zapomene kde bydli, udela ze sebe vola.
Jakmile mi nekdo rekne ze nosi nuz, pistoli ci jinou zbran aby se mohl branit pripadnym utocnikum (kteri se kolem nej ejm jaksi rojí) tak mi zasviti kontrolka a ztuhnu.
Mam rada muze, ktere nikdo nenapada. Mam rada hodne muze. Laskave. Mile. Kteri si polozi hlavu do meho klina a nechaji se laskat ve vlasech. Kazdeho muze laskam ve vlasech. A proto by muz mel mit vlasy.
[17] A kua! Vlasů mám sice na rozdávání, ale tobě bych nepučil ani jeden! Jestli něco nesnáším, tak to, co tady tak naturalisticky popisuješ. To známe: budu tě hladit a hladit, až tě úplně vyhladím… :p
aTeo, neboj :o) tobe do hlavy nepolezu. O jinych mistech jsem nic nepsala. vsechno s mirou! mam i jine zajmy.
17:
Sexy – co se týče vlasů, ale ne že by byly to nejzásadnější pro život – je prtoo mě muž bez vlasů. Nebo úplně nakrátko. Nebo naopak hodně vlasů hodně kudrnatých. Jiné vlasy jsou pro mě antisexy. Z vískání vlasů jsem spíš nervózní než co jiného. Nebo to rovnou nemůžu vystát.
To s tím nošením zbraně, to je jasné, souhlas.
Akorát nechápu, proč jsi “divná” a ti ostatní “normální” chybující.
Lisko, mam to tak nastaveno od detstvi. jsem divna a tak hledam k sobe nekoho normalniho. Aby se to nejak srovnalo.
Na hlave netrvam. To byl jen primer :o) jakoze mam rada muze jemnejsi, pro ktere neni problem se naklonit k zene. bojim se tech muznych tvrdych typu s vytrelovacimi noziky po kapsach a s nehybnym oblicejem.
21:
Plivač ohňů se směje, nemá nehybný obličej. Jestli si teda představuješ, že Brazilec je extra jemný, tak to teda neni. Spíš důrazný. Chování má slušné; jen zpočátku je vždycky dost prudký: na veřejnosti říká nahlas “I love you” a sahá na mě a to teda mít nemusím a někdy ho plesknu. Až když opadne prvotní rozpačitost a útočnost, je slušnej.
To přijde dost nestandardní mně. Proto mám pořád ty obavy, že se bude chovat nátlakově. Musím být, když ho poprvé zmerčím, ve střehu, co zas vyvede. Až po chvíli komunikace se uklidní, z temperamentního latinoameričana stane “normální” středoevropan a ukáže nějaké svoje jiné stránky.
Takže trávit s ním čas znamená neočekávané věci, trochu nejistotu, co přijde.
ratko,
stejně mi přijde divné :) mít se za divnou. V tom případě jsme všichni divní.
TAdy jsme vsichni stejne divni :o)) To souhlasim.
Ono asi o ty detaily nejde, to je podruzne. Ono jde spise o to naladeni. Jak pise Modona, jake jsme barvy.
Nekdo je nasi barvy i kdyz je uplne jiny. Zdanlive. Presto ladi. Me ten bubenik ladi i kdyz dela natlak. Tak ho posli nekam, nakopni, odstrc, ignoruj. Pokud ladite tak on se bude porad vracet a ty si budes stejne delat co budes chtit. A on taky. Myslim ze tak nejak to mezi lidmi kteri ladi funguje.
Tam kde to neladi, vznika nepohoda. Nevyrcena otazka a tim i chybejici odpoved. Kradme pohledy. Uhybani. Chybi intimita.
24:
Jo, to jo!!
Ale ne každý ne vžycky baží po intimitě.
Někdo se chrání právě tím, že tu intimitu nechce, nastaví si hranice, protože kdyby každý sukničkář šel do emocionálního vztahu pokaždé, když si jde s nějakou zašukat, tak by byl na maděru, v hlavě by mu běžely nároky a potíže deseti holek najednou. Kde by byl?
Nebavíme se tady o partnerství. Nebavíme se o dlouholetém manželství. Plivač ohňů ani brazilský perkusionista snad už podle jména dávají znát, že to není jejich případ. Tedy že to není můj případ, s nimi.
… jen napoprvé s někým (s každým!) se nejde ubránit lecjakým domněnkám, nesrovnalostem atd., než si člověk aspoň trochu zvykne na způsoby toho druhého. To jde celkem rychle. Na bazální úrovni.
Ale v takovýchhle mileneckých nebo kamarádsko-mileneckých vztazích ani není žádoucí dát si moře času na to, aby si dva na sebe zvYkli. Takový vztah nepostrádá objevování, ale ve skutečnosi není žádoucí vypláznout na druhého všechno o sobě. Důvěřovat mu natolik, že mu svěřím svoje tělo a že mu dovolím pár dní se mnou bydlet, to jo. A je to velký projev důvěry. Ale svěřovat se úplně intimně se vším, to vede k rychlejšímu konci, zdá se mi. Pak ten, kdo se příliš hluboce a příliš rychle svěřil, prchene, zalekne se, protože původní dohoda, ať přímo řečená, nebo nevyřčená, původní “kontrakt” nebyl sdílení životních (!) problémů s druhým. To by bylo partnerství a to je něco jiného.
Tak to mě teď napadlo. Asi je to neúplné a až si to po sobě přečtu, možná změním názor; jen to sem házím v plen všem, jak to často dělává ratka :))
Pozn.Nemůžu si nevzpomenout, že před několika lety jsem byla úplně jinde, s úplně jiným životním stylem a životními postoji – věrná dlouhodobá monogamní partnerka.
Třeba zas jednou budu. Teď nejsem.
Taky musím říct, že tehdy jsem bývala dost netolerantní (narozdíl od všech, co tady teď čtou); kdybych si před pěti lety četla, co tu píše Liška (a já bych to ani nečetla), odsoudila bych ji dost prudérním způsobem, nechápala bych ji ani trochu. Odsuzovala bych, že dokáže spát s někým, koho nemiluje, dokonce s víc muži paralelně. Byla by mi dost odporná.
Ta dřívější “já” mi odporná není, připadá mi taková telecí, moc radikální, zbytečně neuvolněná.
to jo, libi se mi co pises. A nijak me to nepoburuje :o) Paralelni vztahy atd atd atd. normalka.
ale vratim se k ty intimite. Intimitu vubec nechapu jako vyklopeni sebe nebo fuj dokonce sverovani. A vubec ne vztahovou. intimita muze vzniknout behem jedineho dne a jeste tehoz dne zmizet. Je to propojeni do jednoho kruhu. Aniz by si ti dva muslei rict jedine slovo. Kdyz se kruh rozpoji jde kazdy svoji cestou.
28:
Jo?
Mně nenapadlo, že obsah slova intimita je pro tebe tohle.
Asi proto, že jsem nad obsahem toho slova pořádně nepřemýšlela.
No vida.
Dalo by se zajímavě přemýšlet!
Jenže musím jít nakupovat (brr) pití a jídlo na zítřejší mejdan. A jít na dnešní mejdan. A vyrobit papírové kytky a klobouček a všechno možné.
tak to mas fajn. ja na mejdan nejdu. cekam na decko az prijde ze skoly (od kamarada)
Ja si plne uvedomila dulezitost intimity v souvislosti se sexem. kdyz jsem se uspokojovala sama tak jsem nemela zadny problem. Sama sobe jsem byla intimni akorat a nevadila jsem si.
Ale kdyz jsem mela spat s muzem (vpustit nekoho do meho kruhu), tak tam najednou intimita hrala obrovskou roli. Nenarusit. Netlacit na pilu. Nechat plynout. Stacila malickost, pohyb, slovo a kruh se uzavrel. Energie se prestala tocit. Ohniste vyhaslo. a ja se najednou citila jako blbec :o) nepatricne.
(16( Ano! Celý život s ním o muži, s nímž bych mohla vést temperamentní hádky! A zatím furt narážím na typy, co nic neunesou a hned se uráží do mlčenlivýho trpitelství… :-))
A jinak souhlas, sexy muž je pouze s vlasama sešmiknutýma na minimum. Hřívu beru u koní, ne na šmudlání v posteli.
(Fousi, nečti to, to jsou jen takový liškopropagandistický kecy. :-))
26 – ano (ale už to nechci) a 28 – taky ano. (To chci furt, to je pěkný, ale je potřeba se to naučit, výborné je k tomu i to uveděné v 26.)
revize:
…sním, ne s ním.
30. takze kdyz si tu svoji 30 prectu tak musim konstatovat, ze intimita je pro me stav, kdy jsem s muzem ale jakoby tam nebyl.
Ufff, to je teda drsny. Ale obavam se ze v mem pripade je to pravda. Nesnasim kdyz me nekdo otravuje. PAk intimita je ten kompromis. Je tam ale jakoby nebyl. Nezkouma me, nekontroluje, nevsima si me. Ale najdu ho kdyz je treba.
31Tak s takovou mrchou jsem v mládí chodil. Ale jenom chvilku, nebylo to k žrádlu a vždycky už jsem se těmhle typům vyhejbal. Nejdřív provokovala “temperamentní hádky”, pak požadovala dokonce facky. Masochistky maj i psychoverze, tahle byla obojaká. Stačilo ji uhodit a okamžitě dělala roznožku jak naprogramovaná. Bylo to vopravdu nechutný, šel jsem od toho. Pak mě ještě nějakej čas pronásledovala a dělal scénky na veřejnosti. Brrr! :-i
31. to by se mi teoreticky mozna libilo. Takovy mlcenlivy trpitel nekeca a neotravuje. Sedi nekde v koute, tam si neco smidla a je klid.
(35) Ale jen určitou dobu, jen tu dobu, kdy ty chceš vědět, co se děje. (A on nechce řícta dělá většího tím, jak s enechá doprošovat.) Když to vědět chtít přestaneš a zapomeneš, tak on najednou na tebe vyblije všecko, jak kýbl žluči votočenej dnem navrch…
Nenene, už nikdy. Tisíckrát radši narovinu a naplno, hned, a hned s tím pryč. A je od toho klid doopravdy.
A ty si Teo nepřekládej všecko hned do svých modýlků, beztak nelítaj, ani když jim vrtulku k prdelce přilepíš. :-)
P.S. – (28) jsem nepochopila, jako že ten muž tam skoro není. Naopak. Musí tam být velmi silně, pro mě, tak silně, že není třeba ani mluvit ani sdělovat vlastně cokoli navíc, žádná berlička ze slov, aby vznikla intimita mezi námi… Nebo aspoň pro mě. :-)
[36] Vrtulky se k prdelkám nelepí, nýbrž se do nich zastrkují! :p
36 ru :o)) ja jsem neco takoveho nikdy nezazila. Neznam to. Asi jsem se podobnym typum (at muzi nebo zeny uspesne vyhla). Neco takoveho by me tak deptalo, ze jsem TO odstrihovala hned zkraje a pak obchazela obloukem
Silna pritomnost muze. Asi ji mam, tu silnou pritomnost. Vzdycky jsem ji mela. Blbe kecam. tu pritomnost pocituju porad. Nekdy bych ji tam mit nechtela. Nekdy. Obcas. Ale to nejde. Je tam porad.
[39] Je tam pořád?! Tak občas řekni, že tě bolí hlava!
pořád-neřád…/ach ti muži
Nebo zkus anální sex. Ten je takový neosobní. A můžeš si říkat, žes ho poslala doprdele… :p
http://www.komik.cz…zky/co_to.jpg ;)
analni sex je velice osobni :o)
Hlasuju pro plivače. Brazilec mě docela sral.
31: hehé, takovýhle účes si oblíbil můj starší syn :-)
46 kolik mu je let?
10
[33]
– zajímavé. Zase k diskusi. Zase výrok kpřevrácení naruby :) typicky ratkovský.
[36]
Nene, nezralé hošíky – což podle mě jsou někteří tihle trpitelé – ty už nikdy! Přesně tak.
Ale co ti, co mlčí, nijak netrpí, jsou v pohodě, ale taky ani nic neřeknou? Třeba ten Plivač ohňů, dá se říct…
Brazilec je přímější, explicitní. Až dost. Ale co s ním už? Totéž co minule? A proč vlastně?
[35]
Právě že není klid. Takový je plný napětí.
A neuvolněného muže nepotřebuju. Ten není ani do postele dobrej, natož příjemný ke spolubytí.
A takového trpitele si nemůžu vážit, je pro mě směšný. A to není sexy. Pro vztah to už vůbec není dobrý základ. Vždycky bych se cítila “nad ním” a o to nestojím.
Jáák proč vlastně?! Potřebuješ přece (k)análníky, ne? ;)
51:
Teď zrovna nemám chuť obnovovat kontakt s Brazilcem. Možná zítra :-))
Co mělo být to neosobní [42] ?
52To bylo na ratku. Ale ona oponovala, že anál je zatraceně osobní. Nechtěl jsem ten klystýr “rozpatlávat” poznámkama “jak pro koho” a podobnýma kecama v kleci s výplachem. Takže nic… nevšímej si toho. :)
OK :-)) Nikoho – v blogosféře ani v posteli – nenutím k žádným konkrétním sexuálním praktikám. Ale je dobré mít oholenou… tu hlavu. Pánskou.
:-)
kdyz oholenou tak na hladko. Aby nepichala.
mit navrch LIsko budes mit VZDYCKY!!! Jeste se s tim naucit zit.
BlahopřáníBlahopřeju k třetímu místu v soutěži! Vymysli si banner.
55:
Jakýpak vždycky navrch; to nee.
56:
Děkuji třítisícově třístě třiatřicítkově.
Budu přemýšlet.