LIŠČÍ OHOZ – 22.2.2012
Na operu jsem si vzala jako obvykle černý kostým, do něj bílé krajkové tílko a na krk černo-bílou hedvábnou šálu. To je moje kombinace pro opery, nóbl divadlo, pohřby a jiné slavnostní události. Ještě mám k tomu saku krom sukně i kalhoty, jako variantu. Většinou navrch nosím černou pelerínu, ale tentokrát jsem si ji nevzala, aby mi nefoukalo na nastydlé břicho.
Další členku ustálené slavnostní kombinace, malou hadí kabelku, jsem si také nevzala, protože jsem potřebovala trochu větší objem – přenocovala jsem po opeře u rodičů. A taky mám rýmu a ta vyžaduje větší nálož kapesníků. Doufám, že opakované hlasité kýchání nad orchestrem během představení není zakázáno. Můžete hádat, o jakou operu šlo – podle fotky pořízené před začátkem produkce:
Nechtělo se mi celý den běhat v černém kostýmu, černých punčocháčích a krajkovém topu. Místo něj jsem měla krémové triko s tříčtvrtečním rukávem, sako zůstalo viset na ramínku. A černé punčocháče jsem nahradila pruhovanými, jak jinak. Zdola krouží kolem lýtka zelené proužky, přecházejí do oranžových a končí … ještě další barvou, ale tu už málokdo vidí, protože bývá skryta pod sukní.
Krajkové tílko bílé: Promod (dárek od mámy, asi před 4 lety).
Kostým: Marks and Spencer (dárek od mámy, asi před 4 lety).
Hedvábná šála: ? (dárek od mámy, asi před 12 lety).
Říční perličky: ? (dárek od mámy, před 20 lety).
Vltavín: Novohradské hory (cenu si nepamatuju, před 10 lety).
Kabátek: Promod (cca 1200 Kč po slevě, 27.12.2011).
Punčocháče: zahraničí ? (dárek od býv.manžela, asi před 8 lety).
Kabela černá kožená: Gianni Pelle (dárek od mámy, asi před 8 lety).
Boty černé kožené: Rumcajsky zvané, koupené v Leiser obuvi (cca 2500 Kč, před 10 lety).
jo, sluší ti to. celkově jako člověku. líbíš se mi :o) teda ty posledni tri fotky se mi moc libi a rumcajsky jsou rumcajsky :o))
Poznávám podle indícií na obrázku, je to Jakobín!
Jó!
zuzi – je to Jakobín!
Uvědomila jsem si, když jsem tu scénu uviděla, že jsem před vánoci slyšela rozhlasovou recenzi – o velkých židlích a velké knize, která se symbolicky změní v postel, když na ní leží párek a přikryje se listy.
Mně se ta scéna moc líbila. Ale nechtěla bych být účinkující, protože vylézt na vysokou židli, ještě tam nahoře zpívat a navíc koukat, abych nešlápla vedle do prázdna, to je teda náročné!
ratko,
hurá, líbím se ratce.
Poslední tři figurky jsou srandovní – při té samospoušti se blbě odhaduje, jak dopadne expozice. Ale to bílé pozadí mě docela baví, aspoň tam neruší syté barvy a tvary.
Hádanka č.2 (když zuzi tak rychle uhodla operu, gratuluju!):
Co je to za velkou budovu za mnou v pozadí, na poslední fotce vpravo?
Taky miluju věci z pro mod:o), zejména tílka.
Pro Mod! A jó! :-)
Já Promod nevyhledávám, ale nejčastěji, když už jdu něco koupit a projdu několik obchodů, tak nejvhodnější věc pro sebe najdu v Promod. Před rokem jsem si 3 věci naopak koupila v Orsay, protože kvalita materiálu byla o třídu vyšší než to, co měli v Promod.
Mango, Camaieu, tam taky zajdu na obhlídku, jenže mám od nich jen jednu nebo dvě věci a už léta nic.
Asi dělají víc volánků a to není pro mě.
Hm, možná příště zajdu do jednoho rodinného obchůdku, co je nad Flórou na Vinohradské už skoro 20 let. Tehdy jsem si u nich koupila párkrát perfektní šaty, co mám doteď.
Přece nebudu podporovat jen obří řetězce…
Líbí se mi ten kostým, je to taková dobrá výzva naladit ho něčím barevným, určitě dělá perfektní druhé housle pro vyznění postavy a barevného prvku. Nelíbí se mi ty perličky, ale to je tím, že mám slabost pro masivní náhrdelníky, nejlépe velké korále v jedné výraznější barvě. Je zvláštní, že ačkoliv na krku nenosím nic jiného než něco velkého a těžkého, tak nejčastěji dostávám křehotinkovské náhrdelníky a přívěšky ze skla, které se mi jednak nelíbí a druhak bych se je bála nosit, že je přetrhnu a ztratím. Šperky a ozdobnosti bys mohla dát někdy v dalším díle ohozů:)
Jo a jestli máš ráda trochu odlišný styl než profláknuté řetězce, zkus někdy zajít sem: http://www.tranquillo.cz…obleceni
V Praze jsou na Spálené a mají celkem často slevy;)
psice 7,
no, ten kostým, jak ho vidím na ramínku (jak je na fotce), připomíná mi mojí matku a její matku, střihem. Nevím, proč. Ale když si ho oblíknu, tak nepůsobí jako pro starý nebo jako staromódní.
Pojmout ho jako výzvu a doladit barevně, to je dobrý! Na to jsem si zatím vůbec netroufla. Možná na to ani nemám. Odvahu. Nevím. Vypadá to, že jsi o hodně odvážnější než já!
Budu muset zapracovat.
Ty perličky jsem dlouho nenosila, protože takhle kratší náhrdelníky, tvořící oblouček dokulata mi připadá, že mi nesluší. Že mi dělaj ještě kulatější hlavu, jako kedluben.
Radši nosím něco do špičky nebo jiného tvaru než oblouček. Tak jsem na ty perličky navěsila vltavín, aby měl náhrdelník nějakou špici, nějaký bod,a ne jen oblouk a už je to snesitelnější.
Říční perly se mi hrozně líběj na pohled, ráda se na ně koukám, ale ke mně osobně si myslím, že se moc nehoděj. Typem. Stylem. Trochu mě to mrzí.
Na masivní náhrdelníky si taky netroufám. A cítím se na ně málo masivní. Ale líběj se mi! Červený korále! Nebo tyrkysový, pořádně velký a nápadný. Nebo i černý, lesklý, velký.
Já mám skoro samé jemné. Jeden černo-červený z nějakých semínek a skořápek mám z Berlína. Jen je mi trochu dlouhej – potřebovala bych masivní poprsí, to by s ním vypadalo líp.
Přívěšky ze skla, aha, tak to taky nemám ráda. Naštěstí mi nikdo žádný nedal.
Veškeré rady o špercích vítány – šperky nemám doladěné. To je nápad!
psice 8
to vypadá dobře! Už jsem si vybrala patery šaty :-) Akorát si říkám, že by asi bylo vhodnější nosit délku až ke kolenům, ne úplně mini. Ale asi neodolám :-) Budu diblík ještě v padesáti, co se dá dělat.
Z Orsay mám taky nějaké věci, jenže někdy se mi tam stane, že největší velikost, které říkají 42, odpovídá spíš velikosti 38 a to je málo, ale pravda v pro Mod se to stává taky.
Fajn obchod prá je Bershka, vidím sem tam dobré triko na někom odtamtud, ale já na ten obchod ještě nenarazila, prý je na Vhodově a Arkádách.
Ahoj, kostýmek pěkně ušitej, jistě i dobrej matroš,tílko super, MOC se mi líbí, je jemňoučký, sexy, ale ne vyzývavavý.
Perličky mám ráda, ale já za sebe bych na ně nic nevěšela. A možná zrovna k tomu jemnýmu tílku, co mě hned zaujalo bych si vzala spíš křehčí světlou skleněnou bižu, přece jen, je to "jen" doplněk.. ale to já :)), sice tomu dodává ta kombinace s vltavínem jistou eleganci, ale tady mi úplně nesedí..ale HLAVNĚ JDE O TO, JAK SE CÍTÍŠ TY :)
Jinak jsem ti napsala ke všem modelům a dvěřím, že ty to vezmeš, stejně víme, že vkus máš :)) a ne mledajakej..
A je fakt, jak někde psal Jirka, nejen, že mě to překvapilo, ale myslím si, že jsi vážně typ, ne na vše, na těch stránkách "Mezi nebem a zemí", ale na dost těch modelů tam :)
A neber mi prosím královnu aspoň překlepů :))
Rozkošné nožky!
pančušky dúhovky sú moc fajn ;-)
Ad šperkyKe šperkům se tedy vyjádřím:)
Taky bych vltavín s perličkami nespojovala. Vltavín je solitér, slušel by mu zlatý řetízek. Taky by se ty perly mohly zavěšením kamene poškodit.
Jestli ti nesedí kolem krku, co je obtočit 2x kolem zápěstí a použít jako náramek? Sice by to taky nebylo vůči nim moc šetrné, mohly by se snáze poškrábat, ale občas by to třeba byla vítaná změna.
Perly jsou hezká věc, ale taková specifická, člověk aby jim přizpůsobil vše ostatní, když už si je bere:)
Mod, Bershka, píšu si. Na papírek.
Anino, píšu si: Mledajaké dveře. Královna.
SV, mně se zase líbí ta slovenština – pančušky.
Chris, to ano – každý den v perlách, to by mi nešlo; ani v těch říčních. Co k nim každý den… Dát je na ruku je dobrý nápad, možná jsem to zkoušela, už nevím, nedávno jsem to udělala s jiným náhrdelníkem a možná to budu opakovat.
ad šperky
Napsat jeden článeček o špercích a nafotit ty svoje, to by bylo sice hezký, ale asi to udělám jen částečně, protože mi ty šperky připadají jako něco tajuplného až s mocí talismanu. Něco, co se nemá vystavovat všechno naráz, ale jen po troškách. Něco intimnějšího než vyfotit si novou podprsenku.
Nenosím totiž ty šperky náhorně nebo jen podle toho, co se k čemu hodí, ale mají pro mě (některé) určitý význam. například izraelského ptáčka si dávám na krk, když ten den chci, abych všechno stihla. Když mám hodně věcí na práci, něco chystám a bude to trvat celý den. Nebo ptáčka beru, když letím letadlem. Ale pro všechny jiné události ho nenosím – v den, kdy se nic neděle a je leháro, bych si ho nevzala :)
Mirko,
óó, málem bych nereagovala na tvůj nožkový komentář!
oprava ad18:
náhorně = náhodně.
anino, šlapu ti na paty :)
liško, jen šlapej..ale máš to marný :))
Kyslíš, že to nám matný?
mo, yu vybru uršitě :)))
to si vážně kyslím a vybru si jistím :)
Jen vibruj!
Ke kostýmu se pojí příhoda (jestli se nepletu – možná se pojí s nějakým jiným oděvem zakoupeným mojí maminkou pro mne)
Máma v obchodě vybrala pro mne kostým a přesunula se platit k pokladně.
Pokladní:
"Zkoušela jste si to?" s pochybností v hlase, protože moje máma má o pár čísel větší velikost než já.
Máma:
"Ne, to je pro dceru."
Pokladní:
"A dcera si to zkoušela?"
:-)
– Ne. Dcera byla někde úplně jinde a nevěděla, že za několik dní dostane oblečení, které jí bude padnout.
U toho kostýmu je ale s podivem, že sukně má č.10 a sako č.12 a obojí mi je. Kalhoty taky a mají číslo 10.
Přitom mám spíš menší velikost nahoře než dole. No máma to má prostě ve voku.
Koneckonců kdyby to takhle nepraktikovala, nemám žádné slušné oblečení, spíš samé srandovní.
ad 20 – 25: :-))) Pobavily jste mě, holky. Jééé, já taky chci umět tu úžasnou řeč, kde se víc kyslí než myslí a všechno je matné, ale nic marné a skoro všechno náhorně ….. ale vybru nechám klidně vlídně Anině. Je stejně nejlepší ….. ozdoba přístře- ….. ozdoba debat. :-)
ad 26: Liško, tvoje maminka je geniální. Té si važ. To moje maminka mi od mala až doteď kupuje oblečení nevalné kvality a o dvě čísla větší s tím, že do toho dorostu. I když to má léta zakázané, občas jí to ještě ujede, něco koupí a je to dobré tak akorát do popelnice a mně je do breku a vracím jí to s pocitem trapnosti a vyhozených peněz z jejího důchodu. Nedá si říct a nedá.
28, Lenko, téměř podobně to mám taky. Když dostanu od příbuzných (nejen mamky) oblečení, je dost podstatná část něco buď od Vietnamců, něco naprosto mimo můj vkus, nebo aspoň velikosti M, což mi je volné přes prsa (normálně kupuju S). I když poslední dobou jsem byla podarována i hezkými kousky. Jen je mi líto těch, co vím, že na sebe nevezmu, nebo vezmu jen párkrát, abych neměla špatné svědomí, že mi to jenom leží ve skříni. To bych byla radši, kdybych za cenu dvou či tří triček měla jednu pořádnou halenku.
Lenko, Evo,
to je horší, no, ale ta snaha je hlavní, to podarování.
Někdy i máma neví a koupí něco, co prostě nechápu, ale stalo se to jen dvakrát za můj život a byly to obojí drobnější věci, ne kabát, nic nákladného.
Já bych tak úspěšná asi nebyla. :)
ad 30: Učím příbuzné, aby mi dali, když už mě chtějí něčím podarovat, to nejcennější, co mají – svůj čas a pozornost. Aby si se mnou sedli někdy na čaj a normálně popovídali. To ostatní jsou nepotřebné krámy. Říkám jim to léta, ale furt nerozumí. Uchyluji se už i k drastickýcm metodám (ponechání nerozbaleného dárku dárci), ale nechápou, věci pro ně mají pořád nesmyslnou hodnotu. Nebo spíš možná rádi něco dávají, za každou cenu, bez ohledu na obdarovávaného, bez ohledu na to, že jsou to jejich těžce vydělané peníze vyhozené do popelnice. A z toho mám hodně nepříjemný pocit. Dárek jako výraz bezohlednosti. Húúúúúúaúúúúú. :-(( (To jsem domyslela až teď.) :-)
U Markse se skvěle nakupuje kvůlio těm velikostem, ta čísla prostě odpovídají člověčí velikosti, ne jako mnohde jinde, kde když na něco plácnou L, může to být taky M nebo XL.
Jinak já teda semtam kupuju oblečení svému poněkud extravagantnímu synovi ( většinou v NewYorkeru), většinou na Vánoce to tak dělám už cca 15 let a myslím jen jednou se stalo, že se to jemu, nebo jeho kamarádům nelíbilo. No a tak považuju celkem za úspěch, že jsem s ním módně prošla všechna období od jeho 18ti až po 32. :o)
Úspěch!
Já do MaS vlastně nikdy nechodím. Ale mám od nich docela dost věcí.
Lenko, haúúúú!
vltavín mám aj ja, je pekný, ale k tým riečnym perličkám sa fakt moc nehodí. inak, šperky a ja….hm, na iných sa mi páčia, ale na seba si to nenavliekam ;-)