2 komentáře u „Cesta domů“

1. Ty obrázky přírody jsou moc pěkný, ta je jako živá! Lišku trošku flákáš, to je fakt, ale jde ti o něco jiného, takže samozřejmě OK. Myslím, že to všechno kromě osobního nutkání zaznamenávat, slouží k tomu, aby ses vykreslila do stylu (jako Kája Saudek :-) ), to nepřijde samo, to má vývoj, se ví. Tak jen dokumentuj, kresli si a určitě se někam dokreslíš. :-) Každopádně ses včera dokreslila domů a to je někdy dost. :-)
   Třeba mě by ještě zajímalo, co Liška cestou zažila, co a koho ůžasného spatřila, o čem přemýšlela …… páč ……..Všichni otvíráme okna, sprchujeme se, otvíráme a zavíráme dveře ……. ale zajímavý je, co u toho zažíváme a prožíváme, to je jedinečný. A to nám, Liško chytrá, vyprávej, to by bylo obohacující velmi.
   Mohu snad doufat a těšit se?
   (Jdu se těšit do chladných říčních vod, tady už je při zatažených žaluziích 28 stupňů a bude hůř.)

2. “dokreslila domů” :-)

   No není to nic zaznamenáníhodného, taková cesta z práce, ale říkám si – za nějakej čásek se ráda podívám, jak dlouho mi to trvalo a tak. A kam jsem to vlastně tehdy jela domů, jó to byly tenkrát časy.
   Všednodennost je to, na co se rádo vzpomíná a po čem se historikové nejvíc píděj. Tak jsem si to dala na papír, abych se později dopídila.

   Mohla bych dneska udělat záznam o tom, jak nám v práci neteče voda a jak jsme vypátrali důvody, ale to by bylo nudný. Sice pátračka, ale nic. Výsledkem je smradlavé nádobí ve dřezech, které tam bude ležet od pátku pěkně do úterý ve třicetistupňových vedrech. Záchody jsou OK.

   Co zažívám a prožívám bych potřebovala lépe sledovat, to jooo.