rtako,
dík, mně to v tu chvíli přišlo taky skvělý a pak dvě hodiny poté už přicházejí pochyby obvyklého druhu. Vymyslím organizační detaily a pak se uvidí, jestli je to pořád skvělý.
Uvidíš, mám praktizkou zkušenost (dlouoholetou) mojí spolužačky z gymplu. Je psycholožka a dělá terapeutické tůry… v rámci léčby :-) je v přírodě a vydělává tím.
Ha, už jsem našla toho pána, co dělá průvodce na cestách – je takový víc duchovní, jiný. http://www.janbim.cz
K tomu, mým obvyklým pochybnostem, se přičleňuje, že já nejsem příznivce rychlých a drastických metod a cest jako je holotropní dýchání, vystavení se tělesnému stresu s rychým nástupem cíleně za účelem silného zážitku, který by přinesl nějaké sebepoznání (což to on může, ale pak se to nestihne dotáhnout, pro mě to není ono, není to život, jak jde, je to jen nakousnutí) a podobné pro mě násilí na sobě.
Taky věřím, že je potřeba důvěra a její potřebná míra se nevytvoří za jeden den.
Celkově mi takové cesty připadají jako netradiční doplněk individuální terapie, která už běží. To by šlo určitě; tedy podle mě, já bych do toho šla, určitě ne každej terapeut.
3 ratko
túry, jo. Skupinově by to bylo úplně super, ale to je pak mnohem lepší, když ti terapeuti jsou dva, ne jeden.Resp. když už běžící skupina o stálém složení jede někam ven.
3, 5 … no a už jsme asi u Prázdninové školy Lipnice a u České cesty… jeden můj kolega z výcviku tam je a v Prázdninovce, když já byla student, jsem taky znala nějaké lidi-lektory. A připadalo mi, že to dělaj spíš zážitkově jako já s dětma na táborech a výpravách; nebylo tam to psycho-poznání.
5. třeba jen s jedním… akorát že se nesedí v kanceláři ale jde se někam ven. tedy představuji si to jako procházku :-))
ahoj liško, taky o tom dlouhodobě přemejšlim, jen se potřebuju dobře naučit chodit sama. takže mi to přijde jako jasně dobrej nápad :)
možná, že tímhle přístupem můžeš oslovit právě lidi, co neradi skáčou do intenzivních/invazivních metod.
taky jsem si zkusila představit, zda by se mi líbilo vyrazit na cestu s mým terapeutem. mám ho ráda, je dobrej, ale takovou cestu bych si spíš užila jako jednohubku, třeba s konkrétním tématem. a s možností, že nezaujatý oči průvodce můžou ukázat nový věci. a možná by mi pomohla krátká schůzka před cestou, kde bych si průvodce mohla očuchat a třeba s ním formulovat zakázku, je li jaká.
celkově mě to zajímá a docela bych s tebou, až bude tepleji, někam vyrazila.
Moc fandím! Tyhle prožitkové tůry dělá i nějaký pán ze Šumavy – nejen jednorázově, ale i jako pravidelné terapie. Možná, kdyby se to osvědčilo, tak bys mohla pořádat pravidelné výlety:) Jen mě napadá u těch klientů, co mají nějaké vážnější strachy, aby je nevyděsilo třeba to spaní venku s cizím člověkem. To by mohlo zneklidit i ty bez větších omezení:)
enkidoo 8
Kdybych to dělala za peníze, taky bych byla pro schůzku předem. A kdyby to nešlo (kvůli vzdálenosti), tak bych ustanovila pravidlo sejít se o nějakou chvíli dřív, než se nastoupí cesta, s možností na místě říct, že do toho nejde jeden z nás a prachy se vrací v plné výši.
Určitě podrobné podmínky mít napsané by bylo nutné. Možná i smlouvu, ale to bych asi nepotřebovala – na co… kdyby se platilo předem. Možná by to ale chtěl ten dotyčný; podmínky odstoupení od smlouvy a kolik peněz se vrací a podobně; např.když odřekne den předem a já mám ten víkend rezervovanej na tu cestu. Jo, takže smlouva jo.
enkidoo, taky jsem si na tebe při tom, když mě to napadlo, vzpomněla! Protože děláš cesty. Různé (podrobnosti o nich neznám, ale to je jedno, prostě cesty). To by bylo skvělý a přínosný, kdybychom vyrazily spolu, obě jako klient i ten druhej zároveň, a ukázalo by se hodně věcí, který je dobrý mít předem vymyšlený, zajištěný… Jooo!
Akorát si nedovedu představit, kolik by to mohlo stát….terapeut bude mít pracovní dobu více než 24 hod.
Přikláněla bych se spíše k denní cestě, tedy bez spaní. z finančních důvodů. za 5 hodin třeba po dvou stovkách by to byla tisícovka.
psice 9
To máš pravdu, určitě to hodně lidí vyděsí nebo to nechtějí a není to pro ně. Nebo je to pro ně až jindy nebo jim vyhovuje něco úplně jinýho. Když já jsem na výcviku, tak hodně potřebuju mít zajištěný jídlo, nemám vůbec chuť ani čas ani kapacitu si ho někde kuchtit nebo někam daleko chodit, jen blízko. Potřebuju to mít zabezpečený, jinak mi to leze do celého toho dění a procesu, je to navíc a je to vopruz; byť se i na tom může něco zásadnějšího ukázat, ale spíš se pak moc lidí dohaduje a je to brzda.
– Takže varianta pobytpvá s ubytováním a programem jen přes den by byla taky super, ale spíš pro skupinku než jednotlivce by se mi to líbilo. I něco takovýho udělat v rámci klientů našeho zařízení nás napadlo, ale zatím jsme nedomýšleli, pro koho, kterou skupinu (protože to by si dělali ti, kdo ji vedou, kdyby to nebyla ta skupina, kde jsem já). Kdysi se to konalo.
Tamten pan Bím pořádá i procházky bez přespání, ale to mi už připadá málo, krátký, než se člověk rozkouká, je konec. Tam už by to svádělo nějak přitlačit, jít drsným terénem nebo nějakou techniku záměrně použít (ne vycházet z okamžité situace), a to já nedělám. Nebo neumím. Není to můj styl, není mi to příjemný dělat. I když některé hry pro děti před dvaceti lety na táboře to v podstatě byly.
ratko 11
No, jednodenní seminář, kterej má vícero účastníků, vyjde cca na 1000 Kč.
Přitom jedna hodina psychoterapie vyjde dejme tomu na 500 Kč, ale na té cestě to nebude pořád tak soustředěná a intenzivní práce. A v noci se spí, tam taky soustředění odpadá :)
Mně připadá, že 3000 Kč za víkend – začátek v pátek vpodvečer a konec v neděli po obědě – je schůdný. Je to teda docela málo, ale míň asi nee, za tolik času. Nebo začátek v sobotu ráno a konec v neděli večer.
14. jo, to zní dobře. začátek v sobotu ráno, a konec v neděli kolem obědu … možná ještě se záverečným hodnotícím poobedváním. Tedy tak bych to asi cítila já jako klient jako nejlepší. Cena by pak byla možná nižší. Ale vrcholem by bylo spaní venku :-) ráno pak doznívání zážitků
15 ratko
jo tak, ono asi většinou je vrcholem to spaní venku, to je asi tak. Pro mě je vrcholem spíš to po přespání, až po tom přespání se dostanu do trochu jiného rozpoložení, předtím je to jen běžnej výlet. Jo, po tom přespání přijde takový pocit naplnění toho víkendu… takže vrchol asi je právě to přespání. A pak s ním něco provést, někam sebe dovést, něco nového si objevit nebo spíš vyextrahovat si jeden dojem z toho přespání, v tu neděli. Možno použít ke konci nějaký rituál, pokud je má účastník v oblibě nebo pokud má rád magické myšlení (ale přiměřeně; ne že na něm ulítává).
Nebo by ta celá cesta mohla být i trochu ulítlá a “jako” v nějaké jiné říši, vztahovaná ke světu toho člověka; což by znamenalo se sejít už předtím a domluvit to.
16. “jako” má většinu každý dostatek, spíše bych (jako klientka) uvítala uzemnění do reality. tedy otevřít se tomu co je, přijmout skutečnost a neulítávat jinam.
17
do reality bych to vracela právě lidem, co zažili nějakou psychotickou dekompenzaci, jinak naopak si myslím, že pro člověka běžnýho, dobře v realitě a ke všemu dost racionálního je dobrý trochu ulítnout, osvěžit si trochu magický myšlení (a že ho má každej, jen si ho možná nevšímá nebo ho zavrhuje) a inspirovat se tím,otevřít si tím nový cesty nebo si tím líp uvědomit, co všechno vnímám, co všechno můžu vnímat, aniž by mě to zahlcovalo (což se často děje v psychóze, tam je toho různorodého vnímání moc a těžko to jde pak pojmout).
To je asi tak moje pojetí.
Bezva, krásně se mi hodí, že dneska jsem byla na krátkém semináři, co se právě týkal i ceremonií / rituálů ve spojitosti s psychoterapií (ne přímo do hloubky a historie rituálů etnologicky nebo kulturně-antropologicky) a vedl ho můj skvělý učitel, od kterého už jsem několik rituálů zažila, je to jeho parketa. To je pěkná inspirace, spíš taková technická -tj. na co nezapomenout, když nějaký ceremoniál pro někoho vytvářím nebo společně vytváříme.
ratko 17
jo teď asi chápu, žes myslela, že dneska má každý dost virtuální “jako” reality, aha. Tak to jo, to ta cesta příorodou samotná, ke všemu s přespáním dodá určitě reality dost. A podle situace se dá více či méně k tomu i ulítnout; ale ve spojitosti s tím co potkávám na cestě, samozřejmě, takže i to ulítlé je jaksi spojeno s realitou, kterou v tu chvíli vidím, cítím, slyším.
rozumím. vím jak to myslíš. realitu chápu jako přirozenost, obyčejnost, denní stereotyp spojený s rituály…tedy taková ta uzemněnost, zakotvenost do půdy která dává jistotu a vnitřní klid. Tedy vnitřní kotva. Virtuální realita je jen jako, stejně jako spousta představ a fatazií… nebo ulítlých představ a přehnaných osobních vjemů interpretací, subjektivno. To se může uvolnit a otevřít realitě… zakotvit se v ní. Neulítávat na představách a suvbjektivních vjemech. strom je strom, pták je pták, země je země…. jsou věci které jsou společné a můžete na společně nahlížet. ladit vjemy… tedy chápu přírodu jako ladičku vjemů. vidění, slyšení, cítění. rituál je něco opakujícího…co dává řád. ukotvuje. stejně jako procházka, čištění zubů, snídaně… úklid věcí.
rituál – jo, dává řád, ukotvuje.
A spojuje lidi (když je to rituál ne pro jedince jako čištění zubů, ale pro víc lidí), ne ve smyslu “všichni se máme rádi,” ale ve smyslu “všichni jsme na jedný lodi a žijeme a umřeme” a to dává uklidnění. Nebo to může dát i zahloubání a pak to následné uklidnění člověk najde ve věcech jako je čištění zubů a zase tím jde do světského světa. Nemůžeme být pořád ve velkém rituálu, v posvátnu.
22. rituál je třeba pozdrav, pak prohození pár přátelských slov, jít na “jedno či dvě” a vyměnit si informace či říct nebo udělat opakovaně určité věci. Když se člověk rozhlédne… tak to všecko funguje velmi uklidňujícím způsobem, pokud nenaráží na odpor. Jakože “fuj” zase děláme to samé, zase říká co už znám, tedy kdy se člověk vzpírá a nepřijímá rituál jako svůj. pak samozřejmě ho rozčiluje :-)) napadlo mě, že pro přátele… ale i partnery je velmi přínosné mít svoje rituály. třeba dát si spolu kávu, sednout si a dívat se spolu na něco, třeba na televizi :-)
Teď zažívám neskutečně chaotickou situaci… tedy nevím co bude další minutu, kam poběžím a co budu řešit. Uklidňuji se… ne vždy se mi to povede :-) ale mám svoje rituály ke zklidnění, a nejen to… zklidňuji se přímo akcí. činností, o které jsem ještě před minutou nevěděla že ji budu dělat… ale tím že vychází z klidu, že jsem smířená s tím že dělám protože se právě toto dělá, tak to mě velmi zklidňuje. V noci jsme dnes nemohla spát. i když jsem se modlila … mísily se mi různé obrazy a střídaly se s modlitbou, barvy… přehozy. děti a dospělí, to vše se míchalo a nevěděla jsem co je součástí modlitby a co je sen. ráno jsem se vzbudila v klidu a jela s autem do servisu (na půl sedmou) a protože jsem měla čas než auto zkontrolují a vymění kola, procházela sem se až k Louckému kláštěru nafotila tam nějakou křížovou cestu kterou právě renovují. Síce mi utekl jeden důležitý úkol… ale nevadí. Teď jsem doma a zavolala jsem kamarádce, z mého prvního zaměstnání (ohýbání plechů :-)), odešla se mnou a dělá teď poradkyni feng chuj, za chvíli tam jedu. Pokud mi někdo jiný zavolá, že musím jinam… což se teď děje fakticky denně tak zavolám kamarádce, že nepřijedu a pojedu jinam. Priority naskakují automaticky a neruší. Protože jsem smířena. tedy tak to cítím momentálně. že jsem smířena…že jsem to přijala a dělám co je v mých silách. tedy co je možné.
23
To mě zaujalo:
Dřív, když jsi měla něco domluveno s kamarádkou, a zavolal někdo jiný, že něco musíš (třeba z práce nebo z rodiny), tak tě to rušilo? Způsobilo ti vnitřní napětí nebo nervozitu tu schůzku s kamarádkou zrušit a jít místo toho dělat něco, co musíš? Nebyla jsi smířena s tím, že rodina nebo práce jsou priorita?
24. nedělo se to. pokud se něco stalo mimořádného třeba s babičkou, ihned jsme vystartovala a vyřídila to (jede do nemocnice, zapomněla klíče, nejde ji topení etc.) To bylo normální. Teď se le zkomplikovala situace tím, že dělám pro novou rodinu fakticky všecko, zastupuji mého syna ve všem. Kromě toho, když jsem já začínala v Rakousku… byla jsem velmi aktivní, bylo to pro mě důležité. Tady se mi zdá že nahrazuji nejen tátu (syna) ale i mámu. A to mě přivádělo do zvláštního stavu bezmici protože mámu nelze nahradit. Naučila jsem se jednu věc, rozčílit se namístě…udělat co je nutné a opět se vrátit do klidu. A vybojovala jsem si svoje svobody i doma. Svoje právo pomoci když to považuji za nutné, i proti vůli partnera. nechám ho prostě nadávat a jdu.
25
Aha. No ono to z té 23 tak vyznělo. Že teď je něco, co dřív nebylo.
teď je toho tolik, že na nic jiného nezbývá čas. nelze nic naplánovat. vše se točí jen kolem mladých. kolem maminky se to netočilo… protože to nebylo furt. takže teď je to jinak. nemáme svůj život.
a jde je o to, že je třeba se smířit s tím že to není jako dřív. že je to prostě jinačí… a že nemám tolik času, že třeba nemůžu jít tam nebo udělat ono, protože dělám něco jiného. a nenechám se už tolik zaskočit výčitkami…že nejsem k dispozici. anebo že myslím na něco jiného než na společnou dovolenou ve dvou :-) prostě už spolu tolik nechodíme, tedy není čas a ani chuť. a vůbec ne s dětmi… možná později. spíše děláme s tím starším na zahradě. on pomáhá. s tím menším se zatím nedá toho moc podniknout, je dost upištěný. tak doufáme že se to poddá.
nevím zda jsem to již psala. obě snachy jsou těhotné. bud čtyřnásobná babička.
28,29
Dohnala tě tvá karma:-)
Ale zas tak hrozný to není ne?
To až dožene mne…:-0
Ale aspoň mužu bejt klidnej,ze čtyřnásobný dědeček ze mne už asi fakt nebude:-)
30:
Možná ale kouzelný.
Už se těšim na ty buchty.:-)
28:Jak se vlastně domlouváte?
Angl.,nebo už trochu rozumí česky?
Jinak,já už svýho psychoterapeuta mam.
jednoho staryho Indiána. https://apache-bike.cz/cs
Na šamana sice dost často vypouští duši a já se musím starat o tu jeho,místo svojí,ale už to spolu tahnem spoustu let a lepšího bych nenašel.
33:
A tak to jsem trefil trochu jinej odkaz,ten můj Apache má místo elektromotoru dva pedály na šlapáni.
elektroindiana si pořídím až jako ten kouzelnej dědeček:-)
prima, liško, takovej plán se mi líbí moc :)
i s přiměřeným rituálem
Ještě jsem svého gurua chtěl pochválit,ze je finančně nenáročný a jeho lekce jsou free.
Ale ono to není tak docela pravda.
Po tom větru na účtu po cyklovyletech mi to nedalo,trochu si to zesumíroval a vyšlo mi,ze na doplnění tekutin(svých) jsem dal na ty ujeté km v podstatě stejně,jako bych čepoval benzín do auta.
“to je tvůj problém” řekl by asi můj duchovní mistr:-)
A kdyby bylo nejhůř,dam si psychovylet na jachtě.
Tam berou i alkoholiky:-) http://www.moreplavecruda.cz/O-RUDOVI-a1_0.htm
poslouchal jsem kdysi na radiožurnálu s ním nějaký rozhovor a dobrý,mělo to sílu a ten maník má opravdu výsledky.
Hlavně s těma dětma,vozil tam i sígry z pastaku a opravdu tam dokázal změnit způsob jejich “myšlení” .
Možná jen na chvíli,ale aspoň tak.
37. to je strejda manželova spolužáka, moc rádi poslouchali jeho historky.
38. mohl s ním jet kdokoliv kdo donesl peníze :-) nevím jak to bylo u těch sígrů… říkával. Máš auto? tak ho prodej a pojeď se mnou.
40:
Hmm,tak asi mas pravdu,bez ironie jako dycky(když vnímáš:-)
Na druhou stranu taková jachta chce manažera jako..no,radši nic:-)
A na třetí stranu,manager co má potřebu vytahovat druhé z pekla,kam je sám přivedl byť jen myšlenkou na vlastní zisk..
Tak ja asi s Indianem proberu to pivo a když to nevyjde,tak svoji Feldu zaparkuju námořníkovi v deliriu tremens přímo na jachtu,ať se blíže seznámí se svými klienty:-)
40:
Napadl mne jeden,co taky vozil učedníky na jachte a zadal je o následovaní:-)
Tam to nebylo o rozprodáni ,ale i tak ,nebo právě proto to s ním nedopadlo nadvakrát dobre:-0
41. přijde mi zcela normální, že potřeboval na cestu peníze. proto bral sebou i různé náhodné lidi. Z něčeho se jízda financovat musela. Akorát v té době jsem měla jiné priority. Auto zůstalo :-)
42. co se týče Ježíše, tak toho financovaly ženy, chodily s ním a staraly se o něj.
44:
To je pravda.
Taky měly tu odvahu být s ním až do konce.
Chlapi vzali roha.
Včetně těch svatých skalnatych otcu.
44:
U některých jeho sponzorek by možná daňové dohledání nedohledal nikdo ani tenkrát:-)
Ale to není důležité.
Důležitá je ta odvaha.
Za tu udělala církev z té nejodvážnější,která to všechno navíc pochopila, sprostou kurvu.
46. Pokud si pamatuji, to téma zde bylo. i fakt že to řekl jediný papež z 10. století…dávno je to dementováno. církví.
47:
To nehledej,hlavně to dementováni,protože papež je jako zástupce Krista přece neomylný.
To bychom třeba skoncili až u demence.
A zase,proč ta falešná korektnost?
Podle těch skrovných zpráv,co z evangelií a historie mame ,Mari Magdalena zřejmě opravdu kurva byla.
Žádná jiná by tehdy nemohla chodit s rozpuštěnými vlasy….atd.
Ale o tom to je a není.
Co dementovala církev?
A proč?
I u svých nejsvětějších světců si jejich hříchy až hrdě přiznává.
A Jezis s ní měl taky problém,jinak by z ní nevyháněl x ďáblů.
Jenže on asi dokázal ,na rozdíl od svých následníků, chápat a odpouštět.
Jak presne a krasne to nekdy vystihne lidova tvorivost(a zase to sem davam po x te)
Ad51:
Teda ten preklad je hroznej,asi to prebasnim:-)
Učení ŘKC nespojuje prostitutku s Marii Magdalenou. Pokud to někdo tvrdí, je to fabulace. není důvod… to tvrdit.
53:
Jak by mohla.
Vztah Jezise s ni se poprit neda a to zavani pruserem:-)
Proste kajicnice,no:-)
No výborně, tady by se dalo leckteré téma rozvést.
Kdyžtak to udělejte za mě, já budu zítra zas celý den se psycho-post-vycvičovat a přijdu domů jen na noc a o víkendu taky, bude to výživné a výživné bude i to, že utratím spoustu peněz za obědy v hospodě, kajícně.
55. já počkám na Tebe :-)
Tak já radši taky.
57. :-))
58:se nesměj Ratko,nebo tě pokoušu a Liška tě teď nezachrání:-)
59. už jsem pokousaná akorát :-) A nechceš si kousat vlastní ocas? :-)
60:Víš co Ratko….:-)
Mne tady kouše smečka kapitalistů,abych jim vytvořil pořádnej zisk a já to statečně snáším(i když s ocasem stáhlým mezi nohama:-).
Ty si vrníš u rodinného krbu a koušeš si nehty hrůzou nad dvěma krásnejma,hodnejma vnoučkama.:-)
Myslel jsem,že jsi statečnější,už jsem ti to psal,klidně si to s tebou vyměním:-))
61. nedám :-)
Ale dáš.:-)
Myslím tu tvoji “zapeklitou “jinak asi normální situaci.
Co by moje máti dala za dva vnuky.
Už jsem i zkoušel přivést z hospody infantilně žvatlajicí kamarády,ale na adopci to nevypadalo:-)
Tak se drž…u mne najdeš vždy vnímavé pochopení:-0)
63. tak fajn. dnes byl opravdu skvělý den… všecko se dařilo, topení v novém bytě opraveno, zámek vyměněný… všude čisto, uklizeno. děcka spokojená… úkoly jsme dělali v klidu u prabábi, malý pozoroval velkého a byl hodný. síce se u toho pokakal le to bylo super protože jsme mohli jít zase domů :-) Zítra jsem pryč pozítří jsem všecky pozvala na oběd, pak budeme řezat dřevo… a celkově je krásně. dnes ten starší dostal pojiš´tovací kartu, takže několikatýdenní zápas o jeho pojištění skončil vítězně. mám ještě kartičku nemá… ale pracuje se na tom pilně. TAkže vše dobře pokračuje… dokonce teď večer jsme ještě porezali blumu a švestku. teď ještě vana… a pak gauč :-)
a pořád je naděje že jedno z těch očekávaných dětí bude holka… pro mě úžasná představa. zázrak ženského prvku, který se vyvíjí. roste. pro mě možnost (šance?) projít ženský život od začátku :-)
64,65
No vidíš,furt si budeš ztěžovat…pak stačí zmínit tu fabriku a hned vidíš i pozitiva:-)
65:
Možná se ale bude pokakávat stejně jako její bratr,prvek neprvek:-)
66. ve srovnání s fabrikou je pozitivní všecko. Ovšem pozor, ve fabrice leží peníze… Kde najdeš tolik peněz a nekradeš (či nepodvádíš), že :-)) včera jsem byla u kamarádky, bývalé kolegyně z práce. živí se léčitelstvím a vařením různých lektvarů. a naprosto vážně se ptala na moji poslední práci, zda někoho nehledají…protože peníze.
67. nebude :-))
69:
Chápu
My tomu taky věříme a pak se z toho poserem:-)
Takže na babičku bych očekával pragmatičtější přístup k výchově vnuček.
Viz. B.Němcová:-)
70. nechme se překvapit… :-) zeptej se za tři roky :-))
jé, ratko,
to mi připadá hrozně zajímavý: že mě vůbec nenapadlo, že bys měla vnučku holku! Napadali mě automaticky jen kluci jako buci!
72. žejo :-) nedovedu si to ani představit… budu paf :-)
73. :-))
Hallo? už je to týden a nic :-)
Liška se na psychoškolení v té hospodě rozjela nejen s obědy(55) nad svoje možnosti a teď tam myje nádobí:-)
Týden je to zdánlivě, ve skutečnosti pro mě je to jen jeden den, včera, odkdy jsem zpátky v prácia všedním dni.
… a nic mě nenapadá, co bych tak sdělila. Všechno ještě není ve tvaru sdělitelném, ještě se něco uděje a doděje (nevím, co, tak čekám) a teprve pak mám pocit, že půjde to nějak uchopit, něco říct, zjistit, udělat, nevímco.
78. mám to teď stejné… moc se toho děje niterně, a nevím jak to vyjádřit.
79
já bych venkoncem věděla, jak to vyjádřit, ale je to zbytečný, podrobný, zdlouhavý, těžko pochopitelný, dokud ještě chybí nějaký konkrétní výstup, který by tomu dal tvar, tvář, smysl, cíl…
júúúú, waúúúúúú! 8 – )
Liško, krásny a zaujímavý kreslený príbeh, možno by som sa niekedy aj rada pridala (keby ma teda Liška vzala ;-) )
vlesespinkacie výlety milujem! a ísť vlakom niekam, vystúpiť niekde a prespať niekde voľakde – takéto počínanie je mi vrcholne sympatické. (a vzhľadom na nízku nosnosť mojej zlobivej chrbtice nadobúda wellmi dobrodružné rozmery ;-) )
nemám teraz čas to celé čítať, tak budem trošku vyšklbkávať z textu:
ad 4: “vystavení se tělesnému stresu s rychým nástupem cíleně za účelem silného zážitku, který by přinesl nějaké sebepoznání”
k tomuto sa samozrejme môžem vyjadriť len ako laik – tož ono to funguje, ale mne osobne na tom vadí to “cíleně” . stráca sa pohoda, spontánnosť, celé to na mňa pôsobí tak nejak kŕčovito. takže normálne idenie do prírody, do hôr – a účinok príde sám.
a ono to asi ani nie je nejaký prevratný objav – už naše prababičky vedeli, že niekedy treba niečo “rozchodiť” ;-)
Liško, funguje ten liska. bloguje zavináč seznam.cz? Kdyžtak ho checkni:)
Funguje, ale Liška na prohlížení mejlů moc nefunguje, je potřeba jí to takhle dycky sdělit ještě paralelně. :-))
Tak mi něco říká,že co má býti skryto…:-)
jé, Liška v strede komiksu má plamienkový chvost! ;-)
Mě se zase zdá, že nějaké obrázky jakoby se “doplnily” :-) prostě přes slepotu nevidím. proto je dobré si některý komix prohlídnout víckrát.
SV
ahóoj!
86 – plamienkový chvost, nojo! Plamen – a v realitě to byl naopak stín (což připomíná Platonovu jeskyni:-). Ogumovala jsem ho okolo, aby bylo bílo, ale vnitřek ocasu s emi nechtělo piplavě zabělovat.
Docela jsem se nasmála :) super
Liško, už je to tak… mám absťák, tak prosím piš, piš, piš. Nebo kresli :). Děkuju.
Dneska odpoledne jsem dočetla tlustou knihu, uf. Akorát jsem se chrěla podělit o nějaký výstup a teď nakonec ani nevim, co bych dodala. Zkusím to.
Skvělý nápad, a určitě velmi přínosný.
rtako,
dík, mně to v tu chvíli přišlo taky skvělý a pak dvě hodiny poté už přicházejí pochyby obvyklého druhu. Vymyslím organizační detaily a pak se uvidí, jestli je to pořád skvělý.
Uvidíš, mám praktizkou zkušenost (dlouoholetou) mojí spolužačky z gymplu. Je psycholožka a dělá terapeutické tůry… v rámci léčby :-) je v přírodě a vydělává tím.
Ha, už jsem našla toho pána, co dělá průvodce na cestách – je takový víc duchovní, jiný.
http://www.janbim.cz
K tomu, mým obvyklým pochybnostem, se přičleňuje, že já nejsem příznivce rychlých a drastických metod a cest jako je holotropní dýchání, vystavení se tělesnému stresu s rychým nástupem cíleně za účelem silného zážitku, který by přinesl nějaké sebepoznání (což to on může, ale pak se to nestihne dotáhnout, pro mě to není ono, není to život, jak jde, je to jen nakousnutí) a podobné pro mě násilí na sobě.
Taky věřím, že je potřeba důvěra a její potřebná míra se nevytvoří za jeden den.
Celkově mi takové cesty připadají jako netradiční doplněk individuální terapie, která už běží. To by šlo určitě; tedy podle mě, já bych do toho šla, určitě ne každej terapeut.
3 ratko
túry, jo. Skupinově by to bylo úplně super, ale to je pak mnohem lepší, když ti terapeuti jsou dva, ne jeden.Resp. když už běžící skupina o stálém složení jede někam ven.
3, 5 … no a už jsme asi u Prázdninové školy Lipnice a u České cesty… jeden můj kolega z výcviku tam je a v Prázdninovce, když já byla student, jsem taky znala nějaké lidi-lektory. A připadalo mi, že to dělaj spíš zážitkově jako já s dětma na táborech a výpravách; nebylo tam to psycho-poznání.
5. třeba jen s jedním… akorát že se nesedí v kanceláři ale jde se někam ven. tedy představuji si to jako procházku :-))
ahoj liško, taky o tom dlouhodobě přemejšlim, jen se potřebuju dobře naučit chodit sama. takže mi to přijde jako jasně dobrej nápad :)
možná, že tímhle přístupem můžeš oslovit právě lidi, co neradi skáčou do intenzivních/invazivních metod.
taky jsem si zkusila představit, zda by se mi líbilo vyrazit na cestu s mým terapeutem. mám ho ráda, je dobrej, ale takovou cestu bych si spíš užila jako jednohubku, třeba s konkrétním tématem. a s možností, že nezaujatý oči průvodce můžou ukázat nový věci. a možná by mi pomohla krátká schůzka před cestou, kde bych si průvodce mohla očuchat a třeba s ním formulovat zakázku, je li jaká.
celkově mě to zajímá a docela bych s tebou, až bude tepleji, někam vyrazila.
Moc fandím! Tyhle prožitkové tůry dělá i nějaký pán ze Šumavy – nejen jednorázově, ale i jako pravidelné terapie. Možná, kdyby se to osvědčilo, tak bys mohla pořádat pravidelné výlety:) Jen mě napadá u těch klientů, co mají nějaké vážnější strachy, aby je nevyděsilo třeba to spaní venku s cizím člověkem. To by mohlo zneklidit i ty bez větších omezení:)
enkidoo 8
Kdybych to dělala za peníze, taky bych byla pro schůzku předem. A kdyby to nešlo (kvůli vzdálenosti), tak bych ustanovila pravidlo sejít se o nějakou chvíli dřív, než se nastoupí cesta, s možností na místě říct, že do toho nejde jeden z nás a prachy se vrací v plné výši.
Určitě podrobné podmínky mít napsané by bylo nutné. Možná i smlouvu, ale to bych asi nepotřebovala – na co… kdyby se platilo předem. Možná by to ale chtěl ten dotyčný; podmínky odstoupení od smlouvy a kolik peněz se vrací a podobně; např.když odřekne den předem a já mám ten víkend rezervovanej na tu cestu. Jo, takže smlouva jo.
enkidoo, taky jsem si na tebe při tom, když mě to napadlo, vzpomněla! Protože děláš cesty. Různé (podrobnosti o nich neznám, ale to je jedno, prostě cesty). To by bylo skvělý a přínosný, kdybychom vyrazily spolu, obě jako klient i ten druhej zároveň, a ukázalo by se hodně věcí, který je dobrý mít předem vymyšlený, zajištěný… Jooo!
Akorát si nedovedu představit, kolik by to mohlo stát….terapeut bude mít pracovní dobu více než 24 hod.
Přikláněla bych se spíše k denní cestě, tedy bez spaní. z finančních důvodů. za 5 hodin třeba po dvou stovkách by to byla tisícovka.
psice 9
To máš pravdu, určitě to hodně lidí vyděsí nebo to nechtějí a není to pro ně. Nebo je to pro ně až jindy nebo jim vyhovuje něco úplně jinýho. Když já jsem na výcviku, tak hodně potřebuju mít zajištěný jídlo, nemám vůbec chuť ani čas ani kapacitu si ho někde kuchtit nebo někam daleko chodit, jen blízko. Potřebuju to mít zabezpečený, jinak mi to leze do celého toho dění a procesu, je to navíc a je to vopruz; byť se i na tom může něco zásadnějšího ukázat, ale spíš se pak moc lidí dohaduje a je to brzda.
– Takže varianta pobytpvá s ubytováním a programem jen přes den by byla taky super, ale spíš pro skupinku než jednotlivce by se mi to líbilo. I něco takovýho udělat v rámci klientů našeho zařízení nás napadlo, ale zatím jsme nedomýšleli, pro koho, kterou skupinu (protože to by si dělali ti, kdo ji vedou, kdyby to nebyla ta skupina, kde jsem já). Kdysi se to konalo.
Tamten pan Bím pořádá i procházky bez přespání, ale to mi už připadá málo, krátký, než se člověk rozkouká, je konec. Tam už by to svádělo nějak přitlačit, jít drsným terénem nebo nějakou techniku záměrně použít (ne vycházet z okamžité situace), a to já nedělám. Nebo neumím. Není to můj styl, není mi to příjemný dělat. I když některé hry pro děti před dvaceti lety na táboře to v podstatě byly.
ratko 11
No, jednodenní seminář, kterej má vícero účastníků, vyjde cca na 1000 Kč.
Přitom jedna hodina psychoterapie vyjde dejme tomu na 500 Kč, ale na té cestě to nebude pořád tak soustředěná a intenzivní práce. A v noci se spí, tam taky soustředění odpadá :)
Mně připadá, že 3000 Kč za víkend – začátek v pátek vpodvečer a konec v neděli po obědě – je schůdný. Je to teda docela málo, ale míň asi nee, za tolik času. Nebo začátek v sobotu ráno a konec v neděli večer.
14. jo, to zní dobře. začátek v sobotu ráno, a konec v neděli kolem obědu … možná ještě se záverečným hodnotícím poobedváním. Tedy tak bych to asi cítila já jako klient jako nejlepší. Cena by pak byla možná nižší. Ale vrcholem by bylo spaní venku :-) ráno pak doznívání zážitků
15 ratko
jo tak, ono asi většinou je vrcholem to spaní venku, to je asi tak. Pro mě je vrcholem spíš to po přespání, až po tom přespání se dostanu do trochu jiného rozpoložení, předtím je to jen běžnej výlet. Jo, po tom přespání přijde takový pocit naplnění toho víkendu… takže vrchol asi je právě to přespání. A pak s ním něco provést, někam sebe dovést, něco nového si objevit nebo spíš vyextrahovat si jeden dojem z toho přespání, v tu neděli. Možno použít ke konci nějaký rituál, pokud je má účastník v oblibě nebo pokud má rád magické myšlení (ale přiměřeně; ne že na něm ulítává).
Nebo by ta celá cesta mohla být i trochu ulítlá a “jako” v nějaké jiné říši, vztahovaná ke světu toho člověka; což by znamenalo se sejít už předtím a domluvit to.
16. “jako” má většinu každý dostatek, spíše bych (jako klientka) uvítala uzemnění do reality. tedy otevřít se tomu co je, přijmout skutečnost a neulítávat jinam.
17
do reality bych to vracela právě lidem, co zažili nějakou psychotickou dekompenzaci, jinak naopak si myslím, že pro člověka běžnýho, dobře v realitě a ke všemu dost racionálního je dobrý trochu ulítnout, osvěžit si trochu magický myšlení (a že ho má každej, jen si ho možná nevšímá nebo ho zavrhuje) a inspirovat se tím,otevřít si tím nový cesty nebo si tím líp uvědomit, co všechno vnímám, co všechno můžu vnímat, aniž by mě to zahlcovalo (což se často děje v psychóze, tam je toho různorodého vnímání moc a těžko to jde pak pojmout).
To je asi tak moje pojetí.
Bezva, krásně se mi hodí, že dneska jsem byla na krátkém semináři, co se právě týkal i ceremonií / rituálů ve spojitosti s psychoterapií (ne přímo do hloubky a historie rituálů etnologicky nebo kulturně-antropologicky) a vedl ho můj skvělý učitel, od kterého už jsem několik rituálů zažila, je to jeho parketa. To je pěkná inspirace, spíš taková technická -tj. na co nezapomenout, když nějaký ceremoniál pro někoho vytvářím nebo společně vytváříme.
ratko 17
jo teď asi chápu, žes myslela, že dneska má každý dost virtuální “jako” reality, aha. Tak to jo, to ta cesta příorodou samotná, ke všemu s přespáním dodá určitě reality dost. A podle situace se dá více či méně k tomu i ulítnout; ale ve spojitosti s tím co potkávám na cestě, samozřejmě, takže i to ulítlé je jaksi spojeno s realitou, kterou v tu chvíli vidím, cítím, slyším.
rozumím. vím jak to myslíš. realitu chápu jako přirozenost, obyčejnost, denní stereotyp spojený s rituály…tedy taková ta uzemněnost, zakotvenost do půdy která dává jistotu a vnitřní klid. Tedy vnitřní kotva. Virtuální realita je jen jako, stejně jako spousta představ a fatazií… nebo ulítlých představ a přehnaných osobních vjemů interpretací, subjektivno. To se může uvolnit a otevřít realitě… zakotvit se v ní. Neulítávat na představách a suvbjektivních vjemech. strom je strom, pták je pták, země je země…. jsou věci které jsou společné a můžete na společně nahlížet. ladit vjemy… tedy chápu přírodu jako ladičku vjemů. vidění, slyšení, cítění. rituál je něco opakujícího…co dává řád. ukotvuje. stejně jako procházka, čištění zubů, snídaně… úklid věcí.
rituál – jo, dává řád, ukotvuje.
A spojuje lidi (když je to rituál ne pro jedince jako čištění zubů, ale pro víc lidí), ne ve smyslu “všichni se máme rádi,” ale ve smyslu “všichni jsme na jedný lodi a žijeme a umřeme” a to dává uklidnění. Nebo to může dát i zahloubání a pak to následné uklidnění člověk najde ve věcech jako je čištění zubů a zase tím jde do světského světa. Nemůžeme být pořád ve velkém rituálu, v posvátnu.
22. rituál je třeba pozdrav, pak prohození pár přátelských slov, jít na “jedno či dvě” a vyměnit si informace či říct nebo udělat opakovaně určité věci. Když se člověk rozhlédne… tak to všecko funguje velmi uklidňujícím způsobem, pokud nenaráží na odpor. Jakože “fuj” zase děláme to samé, zase říká co už znám, tedy kdy se člověk vzpírá a nepřijímá rituál jako svůj. pak samozřejmě ho rozčiluje :-)) napadlo mě, že pro přátele… ale i partnery je velmi přínosné mít svoje rituály. třeba dát si spolu kávu, sednout si a dívat se spolu na něco, třeba na televizi :-)
Teď zažívám neskutečně chaotickou situaci… tedy nevím co bude další minutu, kam poběžím a co budu řešit. Uklidňuji se… ne vždy se mi to povede :-) ale mám svoje rituály ke zklidnění, a nejen to… zklidňuji se přímo akcí. činností, o které jsem ještě před minutou nevěděla že ji budu dělat… ale tím že vychází z klidu, že jsem smířená s tím že dělám protože se právě toto dělá, tak to mě velmi zklidňuje. V noci jsme dnes nemohla spát. i když jsem se modlila … mísily se mi různé obrazy a střídaly se s modlitbou, barvy… přehozy. děti a dospělí, to vše se míchalo a nevěděla jsem co je součástí modlitby a co je sen. ráno jsem se vzbudila v klidu a jela s autem do servisu (na půl sedmou) a protože jsem měla čas než auto zkontrolují a vymění kola, procházela sem se až k Louckému kláštěru nafotila tam nějakou křížovou cestu kterou právě renovují. Síce mi utekl jeden důležitý úkol… ale nevadí. Teď jsem doma a zavolala jsem kamarádce, z mého prvního zaměstnání (ohýbání plechů :-)), odešla se mnou a dělá teď poradkyni feng chuj, za chvíli tam jedu. Pokud mi někdo jiný zavolá, že musím jinam… což se teď děje fakticky denně tak zavolám kamarádce, že nepřijedu a pojedu jinam. Priority naskakují automaticky a neruší. Protože jsem smířena. tedy tak to cítím momentálně. že jsem smířena…že jsem to přijala a dělám co je v mých silách. tedy co je možné.
23
To mě zaujalo:
Dřív, když jsi měla něco domluveno s kamarádkou, a zavolal někdo jiný, že něco musíš (třeba z práce nebo z rodiny), tak tě to rušilo? Způsobilo ti vnitřní napětí nebo nervozitu tu schůzku s kamarádkou zrušit a jít místo toho dělat něco, co musíš? Nebyla jsi smířena s tím, že rodina nebo práce jsou priorita?
24. nedělo se to. pokud se něco stalo mimořádného třeba s babičkou, ihned jsme vystartovala a vyřídila to (jede do nemocnice, zapomněla klíče, nejde ji topení etc.) To bylo normální. Teď se le zkomplikovala situace tím, že dělám pro novou rodinu fakticky všecko, zastupuji mého syna ve všem. Kromě toho, když jsem já začínala v Rakousku… byla jsem velmi aktivní, bylo to pro mě důležité. Tady se mi zdá že nahrazuji nejen tátu (syna) ale i mámu. A to mě přivádělo do zvláštního stavu bezmici protože mámu nelze nahradit. Naučila jsem se jednu věc, rozčílit se namístě…udělat co je nutné a opět se vrátit do klidu. A vybojovala jsem si svoje svobody i doma. Svoje právo pomoci když to považuji za nutné, i proti vůli partnera. nechám ho prostě nadávat a jdu.
25
Aha. No ono to z té 23 tak vyznělo. Že teď je něco, co dřív nebylo.
teď je toho tolik, že na nic jiného nezbývá čas. nelze nic naplánovat. vše se točí jen kolem mladých. kolem maminky se to netočilo… protože to nebylo furt. takže teď je to jinak. nemáme svůj život.
a jde je o to, že je třeba se smířit s tím že to není jako dřív. že je to prostě jinačí… a že nemám tolik času, že třeba nemůžu jít tam nebo udělat ono, protože dělám něco jiného. a nenechám se už tolik zaskočit výčitkami…že nejsem k dispozici. anebo že myslím na něco jiného než na společnou dovolenou ve dvou :-) prostě už spolu tolik nechodíme, tedy není čas a ani chuť. a vůbec ne s dětmi… možná později. spíše děláme s tím starším na zahradě. on pomáhá. s tím menším se zatím nedá toho moc podniknout, je dost upištěný. tak doufáme že se to poddá.
nevím zda jsem to již psala. obě snachy jsou těhotné. bud čtyřnásobná babička.
28,29
Dohnala tě tvá karma:-)
Ale zas tak hrozný to není ne?
To až dožene mne…:-0
Ale aspoň mužu bejt klidnej,ze čtyřnásobný dědeček ze mne už asi fakt nebude:-)
30:
Možná ale kouzelný.
Už se těšim na ty buchty.:-)
28:Jak se vlastně domlouváte?
Angl.,nebo už trochu rozumí česky?
Jinak,já už svýho psychoterapeuta mam.
jednoho staryho Indiána.
https://apache-bike.cz/cs
Na šamana sice dost často vypouští duši a já se musím starat o tu jeho,místo svojí,ale už to spolu tahnem spoustu let a lepšího bych nenašel.
33:
A tak to jsem trefil trochu jinej odkaz,ten můj Apache má místo elektromotoru dva pedály na šlapáni.
elektroindiana si pořídím až jako ten kouzelnej dědeček:-)
prima, liško, takovej plán se mi líbí moc :)
i s přiměřeným rituálem
Ještě jsem svého gurua chtěl pochválit,ze je finančně nenáročný a jeho lekce jsou free.
Ale ono to není tak docela pravda.
Po tom větru na účtu po cyklovyletech mi to nedalo,trochu si to zesumíroval a vyšlo mi,ze na doplnění tekutin(svých) jsem dal na ty ujeté km v podstatě stejně,jako bych čepoval benzín do auta.
“to je tvůj problém” řekl by asi můj duchovní mistr:-)
A kdyby bylo nejhůř,dam si psychovylet na jachtě.
Tam berou i alkoholiky:-)
http://www.moreplavecruda.cz/O-RUDOVI-a1_0.htm
poslouchal jsem kdysi na radiožurnálu s ním nějaký rozhovor a dobrý,mělo to sílu a ten maník má opravdu výsledky.
Hlavně s těma dětma,vozil tam i sígry z pastaku a opravdu tam dokázal změnit způsob jejich “myšlení” .
Možná jen na chvíli,ale aspoň tak.
37. to je strejda manželova spolužáka, moc rádi poslouchali jeho historky.
38. mohl s ním jet kdokoliv kdo donesl peníze :-) nevím jak to bylo u těch sígrů… říkával. Máš auto? tak ho prodej a pojeď se mnou.
40:
Hmm,tak asi mas pravdu,bez ironie jako dycky(když vnímáš:-)
Na druhou stranu taková jachta chce manažera jako..no,radši nic:-)
A na třetí stranu,manager co má potřebu vytahovat druhé z pekla,kam je sám přivedl byť jen myšlenkou na vlastní zisk..
Tak ja asi s Indianem proberu to pivo a když to nevyjde,tak svoji Feldu zaparkuju námořníkovi v deliriu tremens přímo na jachtu,ať se blíže seznámí se svými klienty:-)
40:
Napadl mne jeden,co taky vozil učedníky na jachte a zadal je o následovaní:-)
Tam to nebylo o rozprodáni ,ale i tak ,nebo právě proto to s ním nedopadlo nadvakrát dobre:-0
41. přijde mi zcela normální, že potřeboval na cestu peníze. proto bral sebou i různé náhodné lidi. Z něčeho se jízda financovat musela. Akorát v té době jsem měla jiné priority. Auto zůstalo :-)
42. co se týče Ježíše, tak toho financovaly ženy, chodily s ním a staraly se o něj.
44:
To je pravda.
Taky měly tu odvahu být s ním až do konce.
Chlapi vzali roha.
Včetně těch svatých skalnatych otcu.
44:
U některých jeho sponzorek by možná daňové dohledání nedohledal nikdo ani tenkrát:-)
Ale to není důležité.
Důležitá je ta odvaha.
Za tu udělala církev z té nejodvážnější,která to všechno navíc pochopila, sprostou kurvu.
46. Pokud si pamatuji, to téma zde bylo. i fakt že to řekl jediný papež z 10. století…dávno je to dementováno. církví.
nevím už který to byl… musela bych to hledat.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Magdalena
byl to papež Řehoř 590 – 604, řekl to v jednom kázání… a odsud se to pak dostalo dál.
47:
To nehledej,hlavně to dementováni,protože papež je jako zástupce Krista přece neomylný.
To bychom třeba skoncili až u demence.
A zase,proč ta falešná korektnost?
Podle těch skrovných zpráv,co z evangelií a historie mame ,Mari Magdalena zřejmě opravdu kurva byla.
Žádná jiná by tehdy nemohla chodit s rozpuštěnými vlasy….atd.
Ale o tom to je a není.
Co dementovala církev?
A proč?
I u svých nejsvětějších světců si jejich hříchy až hrdě přiznává.
A Jezis s ní měl taky problém,jinak by z ní nevyháněl x ďáblů.
Jenže on asi dokázal ,na rozdíl od svých následníků, chápat a odpouštět.
Jak presne a krasne to nekdy vystihne lidova tvorivost(a zase to sem davam po x te)
http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/muzikal-jesus-christ-superstar/i-don-t-know-how-to-love-him-42954
Ad51:
Teda ten preklad je hroznej,asi to prebasnim:-)
Učení ŘKC nespojuje prostitutku s Marii Magdalenou. Pokud to někdo tvrdí, je to fabulace. není důvod… to tvrdit.
53:
Jak by mohla.
Vztah Jezise s ni se poprit neda a to zavani pruserem:-)
Proste kajicnice,no:-)
No výborně, tady by se dalo leckteré téma rozvést.
Kdyžtak to udělejte za mě, já budu zítra zas celý den se psycho-post-vycvičovat a přijdu domů jen na noc a o víkendu taky, bude to výživné a výživné bude i to, že utratím spoustu peněz za obědy v hospodě, kajícně.
55. já počkám na Tebe :-)
Tak já radši taky.
57. :-))
58:se nesměj Ratko,nebo tě pokoušu a Liška tě teď nezachrání:-)
59. už jsem pokousaná akorát :-) A nechceš si kousat vlastní ocas? :-)
60:Víš co Ratko….:-)
Mne tady kouše smečka kapitalistů,abych jim vytvořil pořádnej zisk a já to statečně snáším(i když s ocasem stáhlým mezi nohama:-).
Ty si vrníš u rodinného krbu a koušeš si nehty hrůzou nad dvěma krásnejma,hodnejma vnoučkama.:-)
Myslel jsem,že jsi statečnější,už jsem ti to psal,klidně si to s tebou vyměním:-))
61. nedám :-)
Ale dáš.:-)
Myslím tu tvoji “zapeklitou “jinak asi normální situaci.
Co by moje máti dala za dva vnuky.
Už jsem i zkoušel přivést z hospody infantilně žvatlajicí kamarády,ale na adopci to nevypadalo:-)
Tak se drž…u mne najdeš vždy vnímavé pochopení:-0)
63. tak fajn. dnes byl opravdu skvělý den… všecko se dařilo, topení v novém bytě opraveno, zámek vyměněný… všude čisto, uklizeno. děcka spokojená… úkoly jsme dělali v klidu u prabábi, malý pozoroval velkého a byl hodný. síce se u toho pokakal le to bylo super protože jsme mohli jít zase domů :-) Zítra jsem pryč pozítří jsem všecky pozvala na oběd, pak budeme řezat dřevo… a celkově je krásně. dnes ten starší dostal pojiš´tovací kartu, takže několikatýdenní zápas o jeho pojištění skončil vítězně. mám ještě kartičku nemá… ale pracuje se na tom pilně. TAkže vše dobře pokračuje… dokonce teď večer jsme ještě porezali blumu a švestku. teď ještě vana… a pak gauč :-)
a pořád je naděje že jedno z těch očekávaných dětí bude holka… pro mě úžasná představa. zázrak ženského prvku, který se vyvíjí. roste. pro mě možnost (šance?) projít ženský život od začátku :-)
64,65
No vidíš,furt si budeš ztěžovat…pak stačí zmínit tu fabriku a hned vidíš i pozitiva:-)
65:
Možná se ale bude pokakávat stejně jako její bratr,prvek neprvek:-)
66. ve srovnání s fabrikou je pozitivní všecko. Ovšem pozor, ve fabrice leží peníze… Kde najdeš tolik peněz a nekradeš (či nepodvádíš), že :-)) včera jsem byla u kamarádky, bývalé kolegyně z práce. živí se léčitelstvím a vařením různých lektvarů. a naprosto vážně se ptala na moji poslední práci, zda někoho nehledají…protože peníze.
67. nebude :-))
69:
Chápu
My tomu taky věříme a pak se z toho poserem:-)
Takže na babičku bych očekával pragmatičtější přístup k výchově vnuček.
Viz. B.Němcová:-)
70. nechme se překvapit… :-) zeptej se za tři roky :-))
jé, ratko,
to mi připadá hrozně zajímavý: že mě vůbec nenapadlo, že bys měla vnučku holku! Napadali mě automaticky jen kluci jako buci!
72. žejo :-) nedovedu si to ani představit… budu paf :-)
73. :-))
Hallo? už je to týden a nic :-)
Liška se na psychoškolení v té hospodě rozjela nejen s obědy(55) nad svoje možnosti a teď tam myje nádobí:-)
Týden je to zdánlivě, ve skutečnosti pro mě je to jen jeden den, včera, odkdy jsem zpátky v prácia všedním dni.
… a nic mě nenapadá, co bych tak sdělila. Všechno ještě není ve tvaru sdělitelném, ještě se něco uděje a doděje (nevím, co, tak čekám) a teprve pak mám pocit, že půjde to nějak uchopit, něco říct, zjistit, udělat, nevímco.
78. mám to teď stejné… moc se toho děje niterně, a nevím jak to vyjádřit.
79
já bych venkoncem věděla, jak to vyjádřit, ale je to zbytečný, podrobný, zdlouhavý, těžko pochopitelný, dokud ještě chybí nějaký konkrétní výstup, který by tomu dal tvar, tvář, smysl, cíl…
júúúú, waúúúúúú! 8 – )
Liško, krásny a zaujímavý kreslený príbeh, možno by som sa niekedy aj rada pridala (keby ma teda Liška vzala ;-) )
vlesespinkacie výlety milujem! a ísť vlakom niekam, vystúpiť niekde a prespať niekde voľakde – takéto počínanie je mi vrcholne sympatické. (a vzhľadom na nízku nosnosť mojej zlobivej chrbtice nadobúda wellmi dobrodružné rozmery ;-) )
nemám teraz čas to celé čítať, tak budem trošku vyšklbkávať z textu:
ad 4: “vystavení se tělesnému stresu s rychým nástupem cíleně za účelem silného zážitku, který by přinesl nějaké sebepoznání”
k tomuto sa samozrejme môžem vyjadriť len ako laik – tož ono to funguje, ale mne osobne na tom vadí to “cíleně” . stráca sa pohoda, spontánnosť, celé to na mňa pôsobí tak nejak kŕčovito. takže normálne idenie do prírody, do hôr – a účinok príde sám.
a ono to asi ani nie je nejaký prevratný objav – už naše prababičky vedeli, že niekedy treba niečo “rozchodiť” ;-)
Liško, funguje ten liska. bloguje zavináč seznam.cz? Kdyžtak ho checkni:)
Funguje, ale Liška na prohlížení mejlů moc nefunguje, je potřeba jí to takhle dycky sdělit ještě paralelně. :-))
Tak mi něco říká,že co má býti skryto…:-)
jé, Liška v strede komiksu má plamienkový chvost! ;-)
Mě se zase zdá, že nějaké obrázky jakoby se “doplnily” :-) prostě přes slepotu nevidím. proto je dobré si některý komix prohlídnout víckrát.
SV
ahóoj!
86 – plamienkový chvost, nojo! Plamen – a v realitě to byl naopak stín (což připomíná Platonovu jeskyni:-). Ogumovala jsem ho okolo, aby bylo bílo, ale vnitřek ocasu s emi nechtělo piplavě zabělovat.
Docela jsem se nasmála :) super
Liško, už je to tak… mám absťák, tak prosím piš, piš, piš. Nebo kresli :). Děkuju.
Dneska odpoledne jsem dočetla tlustou knihu, uf. Akorát jsem se chrěla podělit o nějaký výstup a teď nakonec ani nevim, co bych dodala. Zkusím to.