Co nedělám letos na Silvestra

500-silvestr1

Tohle letos na Silvestra nedělám.
Hlavně ne bouchačky, ohňostroje, rachejtle, petardy. Ani jako divák, ani jako strůjce. Považuju to za horší věc než zbytečnost, považuju to za druh tupé rozežranosti:
Bum bum, kouknu se na barevná světýlka a přitom vyplaším spoustu zvířat a některá až k smrti. Bez nadsázky. Utratím peníze za petardy, protože mě lepší způsob nenapadl. Nebo je za tím jiná možná motivace?

To už radši dělat tohle:

Created with GIMP

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Comics a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

86 komentářů u „Co nedělám letos na Silvestra

  1. Spící Liška je nejlepší :-) Brždění ocasem jsem si všimla až po upozornění, ale do klubíčka se schoulit… to je krása.

  2. 5. bylas zabržděná? já byla nemocná, šla jsem do postele v půl deváté večer, manžel šel do postele v sedm… a syn se snachou a vnučkou v osm hodin. O půl dvanácté se manžel probral a vzbudil mě, tak jssme šli do obýváku a tam sedí nejmladší syn sám a vyčítavě říká: tak já poprvé jdu slavit s rodinou a sedím tady sám…. tak jsem si připili a šli opět do postele.

  3. Petardy byly letos obzvlášť úděsný. Pouštěli jsme si k nim brazilskou hudbu a znělo to dohromady jako střelba na předměstí Rio de Janeira:) A v 5 ráno se u nás před barákem ozvala taková detonace, že jsem úplně nadlítla v posteli. Začínám být jak stará babka, ale já bych všechny ty rachejtle a další internety zakázala!

  4. psice
    :- )
    Já bych to nezakazovala, ale pěstovala v lidech odpovědnost a ponětí o tom, co znamená a následuje, když dělají to a to… Aby nebylo nic moc zakázáno, ale nikdo aby to nedělal, protože je to pitomina. Ideální stát. :- )

  5. Na Silvestra jsem se zamýšlel,co ty lidi k tomu vlastně vede.
    Co je na tom vzrušuje.
    A nevím.
    Nemám k tomu vysloveně odpor,ani se nelekám,když nějaká rachejtle bouchne vedle mne,ale ani za mlada by mne nenapadlo něco takového dělat.
    Proč někoho baví,nebo vzrušují výbuchy,to nechápu.
    Zřejmě nějaké podvědomé nutkání k destrukci,to spojení výbuchů rachejtlí a bomb ve válce je přece zjevné.

  6. Mně se líbí ty barevný světýlka rozprskávající se na nebi, na ty koukám ráda.
    Ten rachot je nepříjemnej. I ten čoud z toho. Nedá se pak dejchat, když u toho člověk stojí blízko a trvá to dýl.

  7. Na ohňostroj se taky rád podívám, kvůli těm světýlkům.
    Ale když nějaký pako rozhazuje po ulici rajechtle natěšený,jak to buchne,tak to mi hlava nebere.

  8. Bouchání chápu u dětí.
    A radost pohledět na barevný ohňostroj já chápu jen u lidí, kteří ho viděli za život míň než desetkrát. Pak mě to teda už přestalo zajímat.
    Jediný případ, kdy mě to dětsky potěší, je, když to nečekám, jsem někde v krajině nebo na kopci a najednou vidím hodně v dálce ohňostroj.

  9. 12
    Nojo, já jsem prý věčný dítě i v rámci astrologie, tak u mě je to pochopitelný. :-))

  10. 12. já spíše to chápu – dívat se na ohnostroj podobně jako když dostaneš zabalený dárek – prostě překvapení a velký. a když stojíš přímo pod ohnostrojem a hraje do toho hudba – krása. slavnost.

  11. 14. mě teda dívat se na ohnostroj nikdy jen tak neomrzí :-))

    ale z toho vánočního “slavení” je mi hodně líto těch krásných stromků u popelnic. je mi to rok od roku čím dál víc z toho smutno….dřív mi to bylo jedno, stromky u popelnic, ale v posledních letech to nějak blbě snáším, prostě smutek.

  12. 15
    To je nic proti těm nekonečným řadám vagónů a kamiónů se dřevem po kůrovci…
    Ty stromky na to byly pěstovaný ve školkách a zas se rozloží do hlíny. Nic se neztratí. V těch školkách by stejně už moc dýl růst nemohly a přesazovat takovýhle velký stromky už taky moc nejde.

    Horší jsou ty zklamaný lidi, co si koupí za kolik set stromek v květináči, jakože ekologicky, a když ho po Vánocích chtějí zasadit do země, zjistí, že to byl jen v hlíně zapíchlej uřízlej vršek. Případně ještě pojištěnej provrtáním a drátem protaženým napříč toho uřízlýho kmínku, aby nešel jen tak rukou vyndat z květnáče, páč už se lidi naučili si to takhle ověřovat.

  13. 15. aha. jsem vůbec netušila, že vánoční stromky se přímo pěstují kvůli vánocům. Tak dobře, až projdu kolem popelnic, vzpomenu si na to :-) O stromku v květináči jsem uvažovala a máš pravdu dva lidi co s tím měli špatnou zkušenost mi to rozmluvili. Takže nakonec mám jen pár větviček ve váze.

  14. 17. jj. přesně tak. Je to obchod se stromky, nikomu a ničemu neschází a lesu se neubližuje. My letos máme jedličku, pěknou a měla jsem z ní velkou radost.

  15. 17
    Jj. A ty, co prodávají nějací maloprodejci, hajní nebo svazy zahrádkářů a pod., jsou sice z lesa, ale jsou to prořezávky náletů, co by stejně šly pryč. Takhle se aspoň trochu zužitkují a majiteli lesa přivydělají. :-)

  16. Mne nevadi jednou za rok organizovane profi ohnistroje s hudbou – tam je aspon na co koukat. Vadi mi bezne prodavana pyrotechnika v rukou opilych lidi, ktery jsou schopny hazet to pod sebe z balkonu na lidi na chodniku. Organizovany velky ohnostroj trva 10 min, bezne silvestrovske “veseli” v nasi casti mesta pres 12 hodin intenzivni nahodne palby.

  17. 20. myslím že o tom je právě řeč. kromě toho, od organizované profi zábavy je možné se organizovaně vzdálit, což se o náhodných odpalovačkách říct nedá.
    Jenže ono to spolu asi souvisí… pokaždé když se něco děje organizovaně, vzniká i neorganizovaný zmatek.

  18. 20 psice
    To je pravda, to je právě to pitomý. A smrdí to jedovatejma látkama – přes zavřený okno nám to smrdělo až do bytu a to jsme boční ulice.
    Ty velké oficiální ohňostroje nedělají ani po sobě takovej odpadní bordel jako ty soukromé. A utržená noha psa asi taky nevznikne při oficiální ohňové šou… :(

  19. 16. 18. 19. jo, už je to u těch popelnic lepší :-) ne tíživý. byla jsem vyhodit do kontejneru papír. a hlavně nesmím myslet na pohádky H. CH. Andersena – Děvčátko se sirkami, stromeček. ….Nevím proč, vždycky mi kolem Vánoc Andersen v hlavě naskočí.

  20. 23 barčo
    Mně naštěstí nenaskočí. Holčička se sirkama byla obzvlášť tklivá.

    Ty stromečky odvážejí popeláři a likvidují je extra – myslím, že je dávají zvířatům do ZOO nebo to nějak rozemelou a dá se to na záhony nebo kam.

  21. 20
    Mně ten novoroční pořádanej na Novej rok městem u nás přijde dost suchej, i když je s hudbou. Hlavně je to celý kvůli starostenskýmu proslovu.
    Ten novoroční silvestrovskej na náměstí bez hudby je parádní. Daleko bohatší, barevnější a delší. A další podobnej je kousek za městem, taky je od nás vidět, i když už míň.
    Dělobuchy jako dělobuchy kvůli ranám a čmoudu hodí dycky jen pár puberťáků. a spíš na sídlišti než u nás ve staré zástavbě. Jinak je to spíš taková neofiko soutěž o nejhezčí pugéty na nebi.

  22. 25. nemám to moc ráda, přijde mi to jako plýtvání… nesmysl.

  23. I stavění a provoz kostelů je plýtvání. :-)
    I ježdění auty a světelna show na koncertech diskotékách a světýlka na stromkách a v oknech a likvidace tisíců tun neprodaných prošlých potravin a rození a živení dětí je plýtvání, když nakonec stejně umřou…

  24. 28
    Vtom vsem, vcetne ohnostroju, se smysl najit da. Zalezi na uhlu pohledu a hodnotach nalezce.

  25. 30
    kostely teda taky nevyhledávám, ale uznávám jejich význam pro jiné, protože ho můžu pochopit. Například auta taky můžu pochopit, ale nevyhledávám, pokud se tomu dá vyhnout. Jízda autem s tebou ovšem má mnohé jiné vyšší kvality než jízdu, takže jsem byla ochotna ji vícekrát podniknout :- )

  26. 31
    :-))

    To “provozuju/neprovozuju” a “muzu pochopit” je podstata. Pripadne “jsem ochoten snazit se pochopit, a nad tim (povysene) ohrnout nos”.

  27. “…a ne nad tim…” patri správně. Pise se mi z mobilu neprehledne.

  28. 32. to je furt stejné schéma…ty se nafoukneš, pak nade mnou ohrneš nos a odjedeš středem. A přitom z mé strany pouhá kritika ohňostroje jako lidské rozežranosti (nudy)

  29. 34. Ohňostroj podobně jako valentýn či Coca cola dědědeček není součástí naší tradice, pokud vím tak se ohňostroje střílí v amerických filmech na závěr nějaké lovestory… úžasný zážitek. Tak je máme taky a teď střílí kdejaký dement na ulici.

  30. 34
    Co prosim??
    Kdo ze se nafoukl?
    A kdoze tady ohrnuje nos??

    Postrehlas, ze prave prave proti tomu ohrnuti nosu ze tvoji strany jsem se pomoci tech primeru ohradila?

    Ratko, tvoje placnuti je v danou chvili to posledni, co by pro me bylo duvodem k nejakemu pohnuti, natoz nafouknuti. Jen jsem si dovolila napsat neco bez servitku.

  31. a světýlka střechách nejlpe se sobem a aby hodně blikaly, žejo

  32. 36. jistě, na druhém ti vadí to co sama děláš. Neboli jak to sama vidíš.

  33. 39 ad 35
    Ale nevim a je mi to fuk. Kdyz jses tal tradicionalisticky puritanska, tak ze jis treba pomerance a pouhivas mobil, se divim…

  34. 40. když se tobě ohňostoj líbí, proč by se mě nemohl nelíbit? domníváš se, že se musí líbit všem a pokud ne… tak ho jednoduše obviníš (povýšeně či nikoliv to mi je upr.) z povýšenosti. A běda když si to nechce nechat líbit. to má smůůůlu.

  35. 43
    Najdi mi, kde tvrdim, ze se ti ohnostroj musi libit.
    Nebo máš pocit, ze mne se libi na diskotece?

    Neni to spis tak, ze jakykoli muj nesouhlasny komentar ctes automaticky skrze bryle svého presvedceni, ze jsem naprdla a urazena a tebe chci ponizit, znicit a zadupat do zeme?

  36. Ohradila jsem se jen proti tomu quasizduvodneni plytvanim. Na to, ze se ti neco nelibi, mas pravo a neni potřeba takovéhle berlicky, nesmyslné. Pokud ohnostroj dela lidem radost a jinym neublizuje, tak ma stejne pravo na existenci, jakl jine veci plnici stejnou funkci.
    O tom, ze je to soucast hospodarstvi a prostredek vydelku nemluve.

  37. 45. no dobře… tak to zdůvodnění není vhodně zvolené, mohla jsem říct že to rámusí. Ale co je prosím tě na tom povýšeného? Nemám ráda takové to barevné řvavé a ostatním se vnucující. Ale když to je tak to je, se z toho nepotento.

  38. 46
    V tom, ze to nanormujes podle svych hodnot a meritek. Tedy je postavis nad hodnoty jinych lidi.

  39. 47. no jiných. nemusí se mi líbit to samé co jiným, mohu mít jiný názor. To je nad ten jejich? Blbost. Svět se točí dál, všichni máme stejné postavení a co si já myslím a nad co stavím je úplně jedno.

  40. Přičemž zrovna u ohňostrojů si myslím že radost je naprosto OK, nic proti…ale to všecko kolem, riziko zranění, padání světlic, prach, jiskry a zejména hluk. MOžná jsou zanedbatelné, ale možná ne. Tedy cítím odpalování světlic jak ohrožující nikoliv jako neškodnou zábavu. Pamamtujici si manévry, které kdysi bývaly u ohňostrojů. Lidé museli za ohradu, můj strýc odpaloval. Dnes se zakryjí sochy doprostřed náměstí se postaví se postaví odpalovač s municí a jede ….

  41. 48:
    To bylo Ratko konstatování pramene diskuse.
    Ne odsudek.
    Co jste z toho udělaly je už váš boj:-)
    Dobrou

  42. 51. Necítím se odsouzena, i když snahy jsou. Asi bych v reálu vystartovala mnohem víc. Nemám ráda poučování, jak něco říkám či neříkám dostatečně korektně a jak bych to měla správnějí…Pokud to někoho baví, jeho boj. Já akorát vypěním a opět vychladnu. Taky dobrou…

  43. 52:
    To je blbost Ratko,nikdo tě neodsuzuje.
    Máte se naopak rády,no:-)

    Jo,vypěnit a vyhasnout

  44. 53
    Vypěnit a vyhasnout… asi jako ohňostroj!
    Vy jste náš ohňostroj! Takovej krásnej barevnej, někomu možná to sršení připadá zbytečný, někomu zákonitě tradiční. Tak snad díky tomu začnu mít ty ohňostroje ráda. : )

    Jenom poznamenávám osobní dojem: Mně povýšenýho nepřipadalo nic ani na jedný straně, spíš takovej oboustrannej nálet hvězd nebo co.

  45. Herdek, co furt máte s tím pěněním a nafukováním se a tak? Já normálně, úplně klidně a téměř v polopřítomnosti, páč vedle do mě už několikátou hodinu hustila nepřetržitý proud řeči maminka a musela jsem ji vnímat, diskutovala…
    Tj. normálně a v klidu jsem faktickými poznámkami zareagovala na něco, co mi skříplo. Kdyby to napsal někdo jinej než Ratka, odpověděla bych úplně stejně.

    Opravdu nechápu, proč to Ratka dycky v nějaké potřebě sebeobrany shodí do takhle osobní roviny, jakože osobní zášť a odsuzování apod. Osobního v tom nebylo vůbec nic, dokud nevystartovala.

    A ad 49 a 50 – je vidět, že vůbec nepochopila podstatu toho, co mi od ní skříplo a co jsem popsala jako normování na základě osobních hodnot. NORMOVÁNÍ – tedy ne že mám u něčeho pocit, že je to pro mě nepříjemné nebo mě to dokonce ohrožuje – to může, já se ze stejného důvodu bojím třeba lítat a nikdy jsem neletěla letadlem – ale že stanovím, že právě tohle je plýtvání – na základě mého hodnotového žebříčku, ve kterém to já nepotřebuji, a tedy to označím za plýtvání, protože to v mých očích nepotřebují ani ostatní.

    Proto jsem vypsala všechno, co mě napadlo, na co jsem si vzpomněla jako označené za plýtvání od jiných lidí než Ratka. Ano, včetně těch dětí, i to byl osobně slyšený názor.

  46. No, ale jinak i myslím, že kdyby se do toho nebylo vmáčklo to osobní, tak už to mohlo dávno skončit a mohli jsme být v debatě o kus dál, takhle se to akorát nafukuje do zbytečných rozměrů a obří aféry, nebo co.
    Přiznávám, že mě to dycky znova překvapí…

  47. 57
    aha, tak to vypadá? Mně připadá, že to nenafukuje nikdo, ale asi to tak působí. Já to spíš přecházím, na mě to nepůsobí osobně a nepůsobí to ani jako něco velkýho, jen jako věčný návrat malého téhož (ha, a to je ten Nietzsche :- )), u kterýho mě neznepokojuje, že nevím, proč se to furt vrací. Ani nevím, jestli je lepší to vracet, anebo nevracet (do hry). Spíš si myslím, že nevracet a zkusit jinej způsob vystoupení z toho než furt ten stejnej. Zatím to vypadá, že efekt nemá ani jedno :- )) Je to pro mě takový obskurní tajemství přírody.

  48. 58. úsměv… ta 55 měla být tečkou s úsměvem.

  49. Přečti si Ru v klidu celou diskusi od mé 26 (uznávám že neomaleně řečené) k tvé 32 kde do komentu vkládáš osobní hodnocení (nafoukanost) na základě domněnky. Na tento osobní výpad jsem teprve zareagovala 34 stejným výrazem jako ty, aby bylo zřejmé že jen opakuji po tobě. Nic osobního v tom nebylo. Ani si nemyslím (nemyslela jsem si) že ohrnuješ cokoliv… jen mi to přišlo tak abssurdní, že jsem to prostě vzala položila na stůl. NIkdo z nás není dokonalý, jsme dospělé a nemusíme se navzájem školit kdo nad kým. Určitě neohrnuji nos ani nad tebou a ani nad nikým jiným. Liška mi potvrdila že ona to taky tak vidí, tedy nikdo nikomu nic a tím to je pro mě v klidu

  50. 60:
    Ahaaa.
    Ja si toho v te 32 vsimnul az ted.
    Tak proto ta 34.
    Pred tim mi moc hlava nebrala,proc tak reagujes.

  51. K tématu NORMOVÁNÍ hodnot. Tyto ve svém životě sdělovat a dle nich žít považuji za zcela přirozené. JiIní to nemají jinak. Tím se nad nikoho nepovyšuji, pouze ukazuji svým životem “můj” hodnotový žebříček … fakticky obracím nitro směrem ven skrze činy. Tento je možné sdílet nebo mít každý svůj, to už je jedno.

  52. 61. tedy všecky ty řeči o dětech i autech bych s nadhledem přešla…ale toto bylo dost osobní. tedy útočně hodnotící. Al taky bych to nakonec jen oremcala a přešla bez vysvětlování….protože jsem vychladla :-)

  53. 60
    a) nepíšu “nafoukanost”, píšu “a nad tim (povysene) ohrnout nos”.
    Čili nepíšu nic o tvých vlastnostech, jen píšu, že to ohrnutí nosu může působit povýšeně, a ještě jsem to dala do závorky, jakože to být může, ale nemusí.
    V případě tvojí formulace, uznávám, mi to poněkud povýšeně zaznělo tím zdůrazněním, že krom plýtvání i nesmysl – “přijde mi to jako plýtvání…nesmysl.” To mi připomnělo hodnotívcí formulace mého občas dosti rezolutního otce.
    Ale beru, že jsi psala “přijde mi to” a navíc tě znám, jaká jsi, takže proto jsem to taky předtím nechala být a dala tou zmínku jen jako obecnou občasnou možnost do závorky.
    Nevidím v tom žádné svoje osobní hodnocení.”
    Jen tvou vztahovačnost a ony už výše zmíněné brýle předpojatosti vůči mně, jimiž na moje nesouhlasné texty nazíráš.

    Nezlob se, ale oproti tomu tvoje 34 – “32. to je furt stejné schéma…ty se nafoukneš, pak nade mnou ohrneš nos a odjedeš středem.” – je naprosto přímý, charakter a nízkost mého jednání hodnotící výpad vůči mě, na který jsem zůstala zas čučet jako puk, kde se to vzalo a proč, to hodnocení mě jako nafukujícího se a nad tebe se ofrňujícího člověka odcházejícího po urážce někoho jiného středem… Probůh netvrď mi, že to není osobní hodnocení mě jako člověka, tohletoto…

    A pak ještě napíšeš Dobrý den coby usměvavou tečku za diskuzí, jako že už to velkoryse přecházíš a odpouštíš, tu křivdu ode mě na tobě…?
    To mi fakt hlava nebere. Opravdu ne. Kdo tu odchází středem…

    BTW – jaks to myslela s tím “Přečti si Ru v klidu…” – jakože doteď jsem nebyla v klidu? Proč to píšeš? Protože potřebuješ sdělit, že jsem diskuzi s tebou v klidu nevedla?
    Ale vedla, a vedu pořád, už jsem to tu napsala. Jen prostě formuluju tak, že ti to přijde moc ostré, tudíž ti z toho vyjde, že jsem rozčilená. Inu nejsem.
    A taky jak vidíš, jsem si dala dostatek klidu po příjezdu domů pečlivě rozebrat a zpracovat tebou odkazované texty. :-)
    Je to takto dostatečně klidné? :-))

  54. 62
    Samozřejmě, že hodnoty ve svém životě sdělovat a dle nich žít je za zcela přirozené jiní to nemají jinak, ale pozor:
    Nejednalo se o NORMOVÁNÍ HODNOT, ale opačně, o NORMOVÁNÍ NA ZÁKLADĚ OSOBNÍCH HODNOT. Tedy o normování obecných věcí na obecné úrovni pofdle svých osobních hodnot. Sdělovat svoje hodnoty je něco jiného než zařazovat podle nich věci na všeobecné úrovni.

    Proto jsem to psala, ty příměry, že bych si nelajzla – já osobně – napsat, že je něco plýtvání nebo nesmysl, jen proto, že mně osobně to nic neříká nebo vadí, když je mi jasné, že spoustě liných lidí to přináší radost.

  55. Ale překlepům a omylem navíc zkopírovaným písmenkům, koukám, jsem se ani v té pečlivě rozebrané 65 nevyhnula. :-))

  56. 66. to já si klidně lajznu, vůbec mě nenapadne že z toho někdo udělá diplomku. Nehodnotím každé slovo z hlediska korektnosti… jestli se někdo neurazí. Liška se neurazila, napsala že v poho a ty to pořád řešíš.

  57. 65. Ty v tom žádné hodnocení nevidíš, já ano. Ťafku jsem ti vrátila a ty nejsi schopna ji překousnout.

  58. Ale já už dávno neřeším to tvoje jedno slovo. Už se dááávno jen bráním. Tobě.

    Víš, ty dokážeš maličkými nenápadnými posuny ve významench komentářů a v citacích všem okolo docela dobře vsugerovat, že věci jsou vlastně tak, jak je vidíš ty. Takže když něco napíšu a nikdo si ničeho špatného ani nevšimne (ani já), tak po debatě s tebou je najednou všem jasné, že jsem to způsobila opravdu já tím, co jsem napsala vůči tobě (i když původně to nikdo nezaznamenal). Je to takový zvláštní jev.

    Na jednu stranu jsem si už zvykla na takto vypěstovanou mou imidž tady na bloigách, té nemilosrdné hádavé rulisy, na druhou stranu ještě furt mám občas takový záchvaty, jakože proč bych to měla na sobě nechávat, když celou bytostí cítím, že jsem v tom nevinně?
    No, vono to zas přejde, jasný.

  59. 70
    Překousnout? Nemám co překusovat. Jen viz výše. O mě nejde – kdyby to bylo jen mezi námi dvěma, pokrčím rameny a jdu si psát svoje, ty ať si ty svoje problémy řešíš sama, jak potřebuješ. – ale vadí mi, že posunuješ (podle mě nefér vůči mně) myšlení ostatních tady a jejich náhled na mě.

  60. 72. Takto se omlouvám, to by mě opravdu moc mrzelo kdyby to bylo kvůli mě. že 34 byla reakci na 32 jsem zdůvodnila, domnívala jsem se že je to zřejmé když jsem použila stejné slova ve stejném významu. Jinak by to nedávalo žádnou souvislost ani smysl. Proč bych to jinak psala, žejo. Nemám ráda když mě někdo školí a poučuje, že si něco myslím, že reaguji povýšeně a přítom to vůbec nemůže vědět… ani čuchat ne. Není v mé kůži, vůbec si nic takového nemyslím, nepovyšuji se nad nikoho, otázka ohňostrojů je sporná obecně… že prsknu na ohňostroj protože mě serou jak kolem bouchají nevypovýdá nic o mé povýšenosti

  61. 73. Dostala…slyším to tam. Je to stejně prkotina, jen jsem dala na vědomí že to slyším, že o tom vím.

  62. 75. mně taky ne :-) něco prskneš a já prsknu zpět. Jako kočky co si hrají, pak jedna kolem dá ťafku a ta druhá prskne. Ale vůbec o nic nejde. Jen se vymezuje prostor. Přičemž se domnívám že vymezování prostoru, natož na území neutrálním (nepatří ani mě ani tobě) je zcela v pořádku.

  63. 69 ratko
    co bych se urážela, na mě to směřovaný nebylo.
    Mně nikdo nic nepodsouval.
    například ta 70
    “ty nejsi schopna ji překousnout,” to mi připadá jako podsouvání. Je v tom domněnka, že ru nemůže něco překousnout. Ale to je jen domněnka nebo spíš tvoje představa, tvoje fantazie o tom, jak se ru cítí, že ji to nějak “bere.” Ale asi nebere, když se nám to často opakuje. A ty s tou fantazií operuješ jako s faktem. A pak z toho třeba odvineš něco jinýho, jinou větu, celá debata se posune jinam – to se někdy stávalo – a pro nás ostatní je těžký reagovat na to původní, protože už je nit odvedena jinam.
    Pak to vede k tomu, že dotyčný začne dohledávat začátky toho, co bylo jak bylo dávno v komentářích.

    ru
    jasně, šlo necht tu 26 být. To bylo plácnutí do větru

  64. 78. teď už jo… protože se to táhne. Chtěla jsem ráno přestat. Těšila jsem se jak jsem to se ctí ustála. A nakonec jsem stejně podlehla špatným stránkám své povahy.

  65. 69 ratko
    co bych se urážela, na mě to směřovaný nebylo.
    Mně nikdo nic nepodsouval.
    například ta 70
    “ty nejsi schopna ji překousnout,” to mi připadá jako podsouvání. Je v tom domněnka, že ru nemůže něco překousnout. Ale to je jen domněnka nebo spíš tvoje představa, tvoje fantazie o tom, jak se ru cítí, že ji to nějak “bere.” Ale asi nebere, když se nám to často opakuje. A ty s tou fantazií operuješ jako s faktem. A pak z toho třeba odvineš něco jinýho, jinou větu, celá debata se posune jinam – to se někdy stávalo – a pro nás ostatní je těžký reagovat na to původní, protože už je nit odvedena jinam.
    Pak to vede k tomu, že dotyčný začne dohledávat začátky toho, co bylo jak bylo dávno v komentářích.

    ru
    jasně, šlo nechat tu 26 být. Ta byla plácnutí do větru; takový komentář bych možná taky napsala, kdybych se zrovna nepodrobovala autocenzuře.
    Já bych to být nechala, ta 26 byla pro mě jen osobní výpověď. Na druhou stranu proč ne, klidně upozorňuj dál :- ) Mně připadá, že se stane pak vždycky to samý, ale možná ne, možná už to bylo někdy jinak, já nevim.

    Jdu číst č.71

  66. 78
    Kdybych věděla, v co se to zvrhne, tak bych to být nechala.
    Když jsem si s tebou zašla psát o plýtvání, ani ve snu mě tohle nenapadlo, prostě jsem napsala, co mi letělo hlavou, zatímco okolo letěly nekonečné maminčiny věty.

    Už mockrát jsem něco nenapsala, přestože jsem si to myslela (a kolikrát myslím dodneška), protože jsem se právě tohohle bála.

    Jenže, kde pak budou diskuze, když se budem bát něco napsat, protože nebudeme chtít být za “zlé”?

  67. 81. Nejste za zlé, jsem jen rychlopalná a horkokrevná. nedá se nic dělat, taky bych se přetvařovala za hodnou kdybych byla milá a laskavá. a to já nejsem.

  68. 82. už jsem se divila :-) taky jsem reagovala

  69. 83
    joo, rychlopalná :- )) To je dobrý slovo.

    Tak můžem pokračovat, to jsem zvědavá, kdy se zas něco podobnýho stane a v čem to bude jiný.

    81
    jo, někdy je dobrý zvolit být “za zlé,” někdy ne, hlavně že si můžem vybrat, to je svoboda k nezaplacení.

  70. 85. Přijde mi že se mustr srážky identicky opakuje.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *