ANEB PAST NA HURVÍNKA.
Znáte elpíčko Past na Hurvínka? Drsňák vulgo Vousáč. Pověsím tě za dřeváky do průvanu. – Uprchlý zločinec s červeným nosem pozdě večer kouká, kde by se schoval před strážníkem, a uvidí vrata, která nechal otevřená školník pan Titěra.
„Ško-la! Chachachacha,“ zvolá hlasem Josefa Větrovce.
„Drsňák školákem!“
A moc se nerozmýšlí a jde tam.
Ani já jsem už nechtěla chodit do školy. Nemám ráda školu. Přestože ten, kdo je dobrý student, bývám já.
Kvůli situacím se zážitkem podřízenosti a vydání všanc učitelům nemám ráda školu. Ráda mám jen ten stupeň, kde chování je rovnocenné, dospělé, respektující, a to bylo samozřejmě na pětiletém psychoterapeutickém výcviku a taky na mé domovské Univerzitě Karlově. Na naší katedře povětšinou ano. Byla to kvalitní univerzita, fakulta i katedra. V mezinárodních žebříčcích jsou na tom myslím výborně, špička naší republiky a celosvětově taky dobrý – UK je letos 317. na světě, což nezní úplně parádně, ale z naší republiky je nejvýš; geografie má letos pořadí 51.-100., nejvýše ze všech oborů v ČR.
Tady se píše: „Vedle stálice v podobě geografie, ve které Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy již sedm let po sobě náleží do první stovky, se v této elitní společnosti poprvé objevila také pracoviště, která se věnují filozofii.“
Takže pokud by mě někdo dostal na univerzitu, tak na horší než UK nejdu. Chodila jsem – během postgraduálu – jeden semestr na VŠE na nějakou přednášku, vedl ji tamní vedoucí katedry a to byl teda děs. Vědomostně, obsahově to bylo bohaté, ale ten chlapík nebyl úplně můj kůň. Pak jsem se ke všemu dověděla, že u zkoušky chtěl slyšet, co říkal, doslova. A to nesnáším. Tak jsem na zkoušku nešla a radši si udělala jiný volitelný předmět jinde.
To bylo před 15 lety nebo víc.
Profese psychoterapeuta, aby byl snadno přijat do profesní asociace, případně mezinárodní asociace, si žádá vzdělání v humanitním oboru a to aspoň bakalářské. Sociální geografie je sice sociální věda, ale na hranici a je to vědecký obor a není na seznamu vyvolených. Aby mi byl zvýšen plat asi o 500 nebo 1000 Kč, je podmínka přísnější, užší – vzdělání musí být přímo v pomáhající profesi. Po dodělání psychoterapeutického výcviku jsem si říkala: „Výcvik komplet stál nějakých 150.000 Kč, skoro polovinu mi poskytl zaměstnavatel, teď platím sama horko těžko za užitečný nástavbový tříletý výcvik cca 23.000 ročně a ještě bych platila za bakalářské vzdělání kdovíkolik, plat by mi to zvýšilo jen málo, to už by se mi vůbec nerentovalo, navíc ten bakalář jsou samé úvody do něčeho, jen přehled o oboru, který začne být zajímavý až v dalších, magisterských dvou letech. A tak dlouho, 5 let dálkově studovat nechci, navíc psychologii v Praze dálkově neotvírají nikdy, sociální pracovník být prostě nechci a pedagog taky ne, prostě ne.“
Čili uzavřeno a studovat na VŠ se už nebude.
Ne tak moje kolegyně. Dodělala si více než zaslouženého bakaláře na hodně komplikované škole a jednou takhle v červnu zase koukala po internetu, co se dálkového otevírá. A našla! Jeden obor v Praze, magisterský, a dá se jít k přijímačkám v půlce září a na začátku října nastoupit. Já na to koukala uvytržení – vůbec mě nenapadlo, že můžu jít rovnou jen na magisterské dvouleté studium, když už jsem 18 let magistr, navíc se splněnými podmínkami a zkouškami pro RNDr.
Peníze nemám, ale nebude to tak drahé! Asi 3000 ročně snad. Teď nemůžu nikde najít, kde to píšou. Kdyžtak konečně prodáme ty halapartny, no. A kdybych měla hotového magistra jen o rok dřív, než mám, měla bych studium už zadarmo!
Postup přijímaček je příznivý, jde o ústní pohovor s prověřením znalosti četby a používání angličtiny. (Název oboru sem přímo nepíšu, aby článek někomu nevyskočil v pro mě nevhodnou chvíli.) Studuje se to na UK u katolíků – no a co, když mě nebudou chtít, nevezmou mě, a když mě jejich přístup nebude bavit, odejdu, o nic nejde. S etikou se psychoterapie setkává neustále, denně. Není to sice obor z pomáhající profese, ale je to součást filosofie, takže humanitní; možná budu pak žádaný člen nějaké etické komise, to by mě bavilo. Jo, ta kolegyně, co tu možnost studia tak geniálně našla, do toho nakonec nejde.
Našla jsem na internetu knihu, co je potřeba si přečíst k přijímačkám, a vytiskla. Četba pro složitost textu trvala déle, než jsem čekala – poslední stránky jsem dočítala nebo spíš přeskakovala ráno cestou na přijímačky, takže jsem už nestihla si to celé zrekapitulovat a shrnout.
Kniha je hodně obsažná, ale dost dobře strukturovaná, všichni jsou zařazeni, kam patří – Sokrates, Aristoteles, Kant, Hume, Kierkegaard, Nietzsche, Akvinský, Popper, Marx, Buber, Hegel, Heidegger, na koho si vzpomenete – a v textu je popsáno, jak se k sobě vztahují, nevztahují, kritizují, doplňují v oblasti etiky a to je pro mě zajímavé nebo spíš bude, v podrobnějším pohledu než na jedno přečtení nabušené učebnice.
Jsem studentskej typ, já za to nemůžu, že mě to vždycky chytne a baví a propojuje se mi to nějak samo, a neumím si představit, že bych se v nějakém období života už nevzdělávala. Nebezpečné pro mě bylo dělat jen to a nic jiného a nebýt tak v dobrém kontaktu se životem, se zemí. Naopak teď když jsem praktik, můžu jít znova do teorií a spojovat je s prací, už mám půdu pod nohama.
Přihlášku jsem podala 18.7.2018 a přijímačky se konaly 13.9.2018.
V tomhle doplňujícím druhém kole přijímaček nás čekalo na chodbě 9 žen a 4 muži. Všichni vypadali na věk mezi 40 a 50. Bezva. Z domu zazníval zvuk vrtačky; bylo to trochu jako v čekárně u zubaře. Popošla jsem ke schodišti a tam mě najednou oslovil procházející tělnatý muž:
„Vy taky jdete na přijímačky? Já jsem Oplustil (jméno bylo změněno). Když vás vezmou, tak ve druhém ročníku -“
a velmi energicky, až zčervenal a oči mu lezly z důlků, předvedl ždímání nebo škrcení…
„Mně studenti přezdívají Pol Pot.“
„Ale nejste mu moc podobnej!“ říkám.
„Ještě sedm let po ukončení školy se vám o mně bude zdát. Já jsem největší síto. Druhý ročník. Dogmatika. Vy jste milovnice extrémních sportů?“
„Ne. – Tím teprve začnou extrémní sporty.“
Říkala jsem si, že je to dobrý, vyučující katolíci mají smysl pro humor. I když podivně destruktivní. Naštěstí druhý ročník přeskočím a dogmatiku mít určitě nebudu, takže fajn.
Při pohovoru se mi potvrdilo, že jsem fakt typ ideálního studenta čehokoliv. A dokonce i ta paměť mi slouží pořád dobře, to jsem ani nečekala! Chrlila jsem tam děsně rychle na tříčlennou komisi kdeco, vůbec jsem se nesnažila kontrolovat svoje temperamentní gesta ani radostnou dychtivost po vědění a propojování různých mezioborových souvislostí. Mám vlastnosti, které se v akademickém světě cení vysoko:
1) Dychtivost, která zřejmě říká, že tenhle člověk má zájem a dostuduje, vydrží u toho a nebude jen pasivně sedět a otráveně plnit úkoly. Něco tomu oboru dá.
2) Neučím se odříkat věci zpaměti, ale když je slyším, čtu nebo zapisuju, pochopím jejich smysl a propojím části do celku a celky k sobě vztahuju podle těch souvislostí, o kterých je zrovna řeč. Samo se mi to v mozku poskládá a dokonce z něj vyskakují vědomosti, o kterých nevím, že tam jsou uložené.
Tohle vstupní IQ není moje zásluha.
Narodit se do rodiny, kde je k dispozici knihovna až do stropu, taky není moje zásluha.
Moje zásluha je, že jsem vždycky chtěla dovídat se nové věci, zkoumat je, objevovat a že jsem to dělala, v dětství jsem četla encyklopedie z různých oborů a dělala si kvízy. Mě to bavilo. Je to hraní si. Třeba jsem si vypsala různé osobnosti z dějin a tipovala jsem letopočet jejich narození a úmrtí. Trefovala jsem se s dobrou přesností. Určitě lepší než dnes, i když pořád se mi stává, že někdo něco neví, ze mě to vystřelí a ukáže se, že je to správná odpověď. Pak je mi to až trapný a trochu to tlumím a radši relativizuju, abych nezahanbila ostatní, že nevědí něco, co pro mě je hračka. Naopak já jsem ten, kdo nikdy neví, kdo co zpívá a režíruje a hraje. Je mi to ukradený asi stejně, jako je jiným ukradený, že Jan Lucemburský se ženil v roce 1310, bylo mu 14 a bral si o 4 roky starší nevěstu.
Neříkám, že jsem u toho pohovoru řekla všechno dobře nebo použila správně všechny termíny. Nepoužila. Ale bylo asi vidět, že mě baví odpovídat na otázky a mluvit o sobě :-). I když hodně temperamentně až familiérně – vykydl ze mě výkřik, že existencialisti jsou sympatický, a porota se rozesmála, nevím proč a radši to nechci vědět. Oni byli milí, zaměřili se na to, co poznali, že zajímá uchazeče, a v tom okruhu se doptávali, nesnažili se někoho nachytat. Mi připadalo. Na závěr jsem měla prokázat porozumění anglickému článku, který jsem před čtvrthodinou četla. A to mi ukázalo, že moje paměť je pořád výborná, protože ten článek jsem jim v češtině odchrlila zpaměti v podstatě komplet.
Mám radost a cítím se sebevědomě, zároveň je mi to nějak trapný vůči ostatním, že z maximálního počtu 30 bodů jsem dostala 29. Z oboru, ze kterého jsem před měsícem nevěděla nic. Takže mě velmi pravděpodobně vezmou.
A na závěr můj škrabopisný zmatečný tahák. Vždycky totiž zapomenu a nikdy jsem přesně nevěděla, co je ontologie, epistemologie, eschatologie apod., tak jsem si to radši našla a krátkodobě zapamatovala, abych neměla ostudu. Tahák vypadá, že jsem naprostej chaotik, ze kterého nic kloudného nekouká:
Dodatek:
Právě jsem zjistila, že vedoucí příslušné katedry, který vedl ten přijímací pohovor, je původně taky geograf z PřFUK! Chachá, řekl by pan Drsňák.
.
No tak gratuluju. Článek úplně praská ve švech, jak je nabitý hrdostí na sebe, tedy radostně nalezenou hrdostí – občas je potřeba najít nějakou takovou radost ze sebe sama, žejo? :-)
ru,
přesně tak! Mám zaběhaný – nebo MĚLA jsem – hned poté, co se mi něco povede, to relativizovat, když ne shodit. Hned si to zkritizovat, že to má takovou a takovou zápornou stránku nebo že to není nic proti nějakým větším věcem…
Tak to už nechci dělat.
Hlavně se těším, že budu mezi zase jinejma lidma, kde se bude mluvit o něčem, co inspiruje přemýšlení, a je žádoucí používat mozkový závity.
To sice v práci taky je, ale je to kombinovaný s tolika jinejma věcma, že u čistýho myšlení si nakonec odpočinu :)
a jak to tedy je? Přijali tě? A bude to dálkové nebo denní studium?
Pol Pota ses měla zeptat co jako budhistický mnich dělá u katolíků.
4 ratko
je to o sobotách.
Myslela jsem, že je to každý pátek večer a každou sobotu, ale teď jsem na netu objevila nějaký nový rozpis, že je to jen o sobotách a jen každou druhou, což je už úplně (časově) brnkačka.
Řekli každému, kdo dosáhl aspoň 15 bodů z celkem 30, že ho doporučí k přijetí. To pak asi je podle počtu přijímaných. Vzhledem k počtu 29 bodů asi budu úplně nahoře, takže není důvod, aby mě nepřijali.
Asi ne Ratko,chybí bod.
5 Saule
Mnich, jo? Komouš a tyran to byl, ne? Ale jestli toho pána potkám, ještě se ho na tu přezdívku doptám. Jestli si ji náhodou nedal sám :- ) Ale asi ho nepotkám, když budu mít školu jen v sobotu!! Aha. Ledaže bych šla na úvodní školní mši nebo si schválně zapsala jeho přednášky navíc.
To si ale radši napíšu jiný. Totiž největší svoboda a bonus toho celýho je, že jakmile jsi student UK, můžeš chodit snad na jakoukoli přednášku v rámci UK, jakékoli fakulty, kamkoli!! A na to se teda dost těším. na jaře. Teď na podzim ne, to se rozkoukám, jak je to s tím systémem kreditů, ten jsem nezažila.
Ja ted sleduji folklórní tance a jsem nesoustredeny ,tak se mohu i mýlit:-)
8:
Už jsem ve vlaku a soustředěný tak dokonale,ze na druhé požádáni jsem dal paní průvodčí dokonce ten správný lístek.
Pol Pot byl opravdu budhistický mnich,podobně jako Stalin studentem pravoslavného semináře.
Tak zkus tu UK a doufej,že z tebe nebude tyranka.
Vdávat se snad už nechceš?:-)
Ale jinak,před tou potřebou neustálého sebevzděláváni smekám.
Zvlášť za tu cenu,pro někoho směšnou.pro jinýho docela velkou.
Já se jako autodidakt teprve teď začínám ptát,jestli jsem se nevzdělával účelově k potvrzení svých předem přijatých názorů.
Asi by mne to nikdy ani nenapadlo,ale když vidím jak sebejistě o tom nepochybuji jiní,tak to zkouším.
Ale na VS už se určitě hlásit nebudu:-)
11:
Navíc na soboty….
Tam už mám nastudovaný cyklodocentůry:-)
Parádní, Liško, gratuluju k úspěchu a dobrýmu sebevědomí.
Podle toho, co píšeš, budou přednášející odměněni tvým zájmem o věc, to pro ně není vůbec špatný :-)
9 Saule
to můžeš dycinky.
10
ahááá, tak to musím doufat, že mě tam nenapadne jít do kláštera, to by byl průser!
11
někdo je chytrej, jak je, a nepotřebuje ty teoretický podklady k tomu.
13 Jirko*
Díky!
Přesně tak, přednášející mají rádi studenty, co jeví zájem až takovej, že učitelům skáčou do řeči a pokřikujou na ně vtipný kydy! A to já vždycky dělávám. Tím je ten zájem pro učitele prokázanej. A druhý dobrý efekt je, že učitel neusíná.
14
… tím jsem chtěla říct, že ten můj studentskej po vědění dychtící typ není jedinej děsně chytrej; je to způsob, jak si radostně odpočinout od běžnejch pracovních věcí, co jedou týden co týden, všedně. Je to svátek svobody!
Asi to ježdění na kole je super odpočinek a taky svobodnej pohyb a zároven trénink kondice (a mapy a dopravních předpisů atd.). A studování něčeho taky, až na to, že kondice je pak čím dál horší.
Nevím, jak běh. To je asi dost nuda oproti ježdění na kole.
Nebo zahrádkaření. To taky někdo žere a já vůbec ne.
Co ještě tak lidi dělají… něco hrajou, soutěží…
14:někdo je chytrej, jak je, a nepotřebuje ty teoretický podklady k tomu.
Tím si právě nejsem ohledně té chytrosti tak jistej.
O teoretický podklady nejde,jde o srovnání té „chytrosti“ s historickými souvislostmi a s chytrostí jiných.
Myslím že je to supr rozcvička pro mozek.
18
taky si myslím. Teď jsem nadšená – až mi dají seznam literatury, co mám načíst v krátém volném čase, asi budu unavená. Ale vezmu to poctivě, jak se znám.
Takže budeš studovat přirozenou etiku?
tedy přirozený zákon a etika :-) Teprve díky tobě jsem se seznámila s tímto pojmem.
21
já jsem se s ním ještě neseznámila.
21
nepamatuju si ho. Asi proto, že slovo „přirozený“ zatím nikdy nepoužívám. Kvůli tomu, že pod tím nevím, kdo co může jiného myslet. V té oblasti etiky konečně budu moct to slovo používat, bude vyjasněný ten obsah. Jinak používám místo toho zatím slovo „apriorní.“ Když se jedná o tuhle oblast.
-Když jde o nějakou běžnou mluvu o něčem, tak slovo „přirozený“ jsem záměrně nikdy nepoužívala.
Kdežto „hvězdné nebe nade mnou“ se dá používat kdykoli i bez odkazu na Kanta :- ))
23. Já to poprvé četla v tvém článku a zaujalo mě to. Hodila jsem to do google a ono to fakt existuje :-)
Hurá! Moc gratuluji:) Přesně to by mě na tom bavilo nejvíc – potkat se s novou množinou lidí a dozvědět se něco nového. Ta vstupní finanční investice je vážně symbolická, to se mi líbí, že i dnes lze získat kvalitní vzdělání bez balíku. Budu se těšit na příběhy ze školy!
Psice,
díky, taky se těším.
Další příhoda je, že mi poslali v pátek nebo v sobotu (přijímačky byly ve čtvrtek), abych se dostavila v úterý dopoledne k zápisu. S průkazovou fotografií. To je docela vtipná příhoda – napsala jsem jim, že nemůžu přijít na dvě hodiny, jak chtějí, ale jen na půl hodiny, protože mám na jedenáctou někoho objednaného.
Ostatní kolegové asi nepřijdou, takhle narychlo (?), já pracuju blízko.
Ad článek a pán, co mě oslovil na schodišti a sliboval noční děsy:
Našla jsme o něm obsáhlý článek. Je to františkán. Učí i u husitů. Letos měl narozeniny, tak tady má oslavný článek (kdyby náhodou někoho zajímaly podrobnosti o tomto plamenném rétorovi) :
https://www.ktf.cuni.cz/KTF-1132.html?news=5618&locale=cz
ratko
Lex naturalis určitě existuje jako termín od Akvinského. Ale tím, že nebo zda dobro tady na Zemi vychází z něčeho apriorního, se zabývali i jiní. I později. A zase jiní to nebrali v úvahu nebo odmítali (transcendenci).
Takže je to prostě jeden z přístupů, i když zřejmě většinový; neznamená to žádnou jistotu, že to je přesně tak. A proto se mi příčí to nazývat „přirozený.“ Připadá mi to jako generalizace. protože co sociopati – ti svědomí nemají.
Teď si vzpomínám, že jsem na jaře potkala takovou protivnou holku, která už má školní dítě, a ta říkala, že začala studovat teologii. A já si říkala, že je to úchylný a že je divná. (Ona teda byla protivn snad všem kromě jedné nohsledkyně.)
A já si teď divná nepřipadám, když jdu na fakultu teologickou.
Mimochodem – znáte Kojota, žejo, tak ten právě nastoupil do prváku na evangelický fakultě (taky dálkově), protože je už pět let v českobratrský církvi snad a chce bejt kněz. Tak snad se mu to vyznání ustálilo, předtím byl ateista, satanista a nevímco.
29. i marxista a komunista :-)) pro mě je zajímavé to nové… nedělám si rychle názor. Naopak. TAkže pojem přirozené právo či etika mě zaujaly tím, co je vlastně myšleno. neboli co je v pozadí, kam kráčí… odkud a kam, co je cílem. V tomhle jsem velice zvídavá.
Tento obor bych studovat určitě nechtěl. Tím jsem si jist.
A Vám s Vaším nadáním se divím – proč jste nešla raději na distanční studium práva?
To je pomáhající obor jak sviňa. Za mých mladých let naprosto všichni, kdo šli na práva, tam šli proto, že chtěli pomáhat jiným lidem v boji se státním molochem (že pak většina z nich skončila v represivním aparátu je pak již problém jiný). Dnes tam ovšem chodí kluci proto, aby vydělali hodně peněz, a holky proto, že nevědí, co jiného studovat, a obě pohlaví se hlavně chtějí vyhnout matematice (čest výjimkám!). Práva byste udělala levou zadní, studium je velice snadné (zato praxe je pak mimořádně obtížná a většina právníků proto končí jako alkoholici, nevěnují-li se po absolutoriu zcela jinému oboru, například herectví nebo zpěvu …). A všichni neprávníci by se Vás pak báli a ve všech pomáhajících oborech byste tím měla nejvyšší kvalifikaci.
Ale aplikovaná etika?
Vždyť to nelze považovat ani za studium pro studium. (Podle mého názoru, samozřejmě, jiní určitě mají názor odlišný.) Tisíce nepotřebných definic a novoslov a žádný vliv na realitu. A patrně ani správný odraz reality. Jediným uplatnitelným uměním je zatemňovat jasné věci a jednoduché věty rozprostřít do nesrozumitelných odstavců. Pro mne děs a hrůza.
Milan
N.B. Od Akvinského jsem leccos četl.
Ad 15.
Liško, SQĚLÉ.
Milane,
no že jsou práva vlastně pomáhající profese! A vidíte – moje kamarádka je vystudovala kdysi, teď je psychoterapeut, ale asociace psychoterapeutů ji nepřijme běžnou cestou, protože nemá práva na seznamu pomáhajících profesí a humanitního vzdělání. Blbý. (Takže musí mít nějaké jiné doklady, doporučující dopisy…)
Právo bych studovat nemohla, to je moc papírů, moc pravidel, a ta práva teprve vycházejí z etiky. A ta je zajímavá, protože v psychoterapii je pořád, nepřetržitě, každej den se dostávám do situací, kde rozhoduju vlastně podle etiky – ale je to přísnější, protože jde o zájem klienta, ne o mně na prvním místě, ale o mně pak jde taky, bez toho se to dělat nedá, to by člověk vyhořel hned. Etický kodex je pro mě nejzávaznější dokument. Nějakej zaměstnavatel nebo stát je proti tomu hovno.
Pořád vznikají nové obory, technika běží dopředu a etický kodexy a posuzování je hodně potřebný. Takže nejen že mě to zajímá kvůli psychoterapeutický práci (možná zjistím, že je to zbytečný studovat – že se to k tomu tak nevztahuje, nic novýhio to nepřinese), ale i kvůli dalším možnostem práce – v nějaké etické komisi, podílet se na psaní etických kodexů apod. (zrovna naše organizace ho letos chce inovovat).
To právo se vztahuje už k normám.
Kdežto etika ještě k rozhodování a svědomí a to je dost psychologický.
30 ratko
já taky. A zvědavá, co se dozvím a jestli mi to k něčemu bude a co z toho potom udělám.
35 Mně by to zajímalo… tedy je to intimní a subjektivní obor. Nelze ho paušalizovat. Co je etika je v podobné relaci jako co je pravda. Vlastně je to stejná kategorie. Studiem etiky studuješ pravdu. A ta je těžko uchopitelná… každý si na ni „udělá názor“ stejně jako na pravdu.. Myslím že hledáš odpovědi….na své otázky. Možná toto studium ti odpověď dá, nikoliv studijním obsahem či naukou…. spíše jako celek. Jako princip.
36
aha, to je právě TO zajímavý – objevovat u sebe ty pohnutky, proč dělám něco a něco už ne. Je to taky sebepoznání, zapadá to do toho. Nejvíc se mi líbí ta svoboda volby a že nad všema normama je to osobní – jak se rozhodne každý jednotlivec sám za sebe, o sobě. Líbí se mi, že je to braný jako nezpochybnitelný.
těším se, třeba sem občas hodíš materiál k diskusi :-)
Já se těším na dojmy z Pol Potových pedagogických metod:-)
39. na ty se těším nejvíce. Zejména po tomhle vyznání v odkazu:
Připomenutí si zaslouží jedno z jiskrných Pospíšilových charismat. Je rétor s talentem od Boha, který strhává posluchače „do Boha“. Přednáška o vnitrobožských vztazích se stává dobrodružstvím jejich vlastního života. Je ovšem také dobré říci, že častokrát se profesor Pospíšil projevuje jako „Boží bojovník“, který kácí modly. Nebortí je však proto, aby ničil, ale pro svobodu Boží a v důsledku toho i pro svobodu Božích dětí. S tím souvisí občas i peprný slovník, který činí jeho výroky nezapomenutelnými.
a zajímala by mě kterákoliv z jeho publikací
Pospíšil Ctirad V., Problematika vědění a vědomí vlastní osobní identity Ježíše z Nazareta. Roma, Olomouc: Refugium 1998.
Pospíšil Ctirad V., Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel, Krystal OP – Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2006, 3. upravené a podstatně rozšířené vydání, ISBN 80-7195-000-9.
Pospíšil Ctirad V., Soterologie a teologie kříže Bonaventury z Bagnoregia, Brno 2002, ISBN 80-86263-26-6.
Pospíšil Ctirad V., Dar Otce i Syna. Základy systematické pneumatologie, Olomouc: MCM 2003, druhé vydání, ISBN 80-7266-135-3).
Pospíšil Ctirad V., Nanebevzetí Bohorodičky ve světle dokumentů magisteria, Olomouc: MCM 2000. 66 s. (ISBN 80-7266-061-6).
Pospíšil Ctirad V., Teologie služby. Kniha (nejen) pro ty, kdo se zabývají křesťanskou charitou a diakonií, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 2002, ISBN 80-7192-748-1).
Pospíšil Ctirad V., Maria – mateřská tvář Boha, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2004, 71 stran, ISBN 80-7192-949-2.
Pospíšil Ctirad V., Hermeneutika mystéria. Struktury myšlení v dogmatické teologii, Krystal OP Praha – Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2005, ISBN 80-7195-001-7.
Pospíšil Ctirad V., Jako v nebi, tak i na zemi. Náčrt trinitární teologie, Praha – Kostelní Vydří, Krystal O.P. – Karmelitánské nakladatelství 2007, ISBN 978-80-85929-99-7; 978-80-7195-123-0.
Pospíšil Ctirad V., Husovská dilemata, Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství, 2015. ISBN 978-80-7195-816-1.
41:
pošli Ru do Kostelního Vydří :-)
42. tam se to myslím jen tiskne :-))
ale třeba toto: Jako v nebi, tak i na zemi. Náčrt trinitární teologie.
To vypadá moc zajímavě
Proboha…
Jdu radš čistit houby.
Toliko k Lišky studiu:
Liška už se dlouho oťukává s vírou, no tak si nejspíš našla vlastní (osobitou) cestu.
45. rostou, žejo :-))
47
Jojo. Sobotním občasným sběrem při cyklovýletě jsme si pořídili zdroj potravy téměř na celý víkend a ještě jsem měla do mrazáku, dnešní dva koše si odpoledne odvezl brácha na jižní Moravu a já pak vyrazila ještě na menší 10 km okruh jen tak na pár kešek a mám další kabelu.
48. u nás se po kachním víkendu, bude týden žít na bramborách s cuketou.
Jéje ratko 40,41,
ty to tady zasoluješ názvama knih a to je nějak moc přímé a dohledatelné; kdybych sem chtěla dávat přímo to jméno a všechno, nepsala bych v článku, že je jméno změněno, ale rovnou bych sem dala jméno, okopírovala celej životopis pěkně bez uvedení zdroje, fotku, telefon na všechny příbuzný toho pána… taky sem nedávám tvoje jméno přímo, aby bylo snadno dohledatelný (sice si ho přesně nepamatuju, ale můžu ho dohledat), pěkně plnou poštovní adresu k vám domů, ještě podnik, kdes pracovala a hezky to propojit s nějakým článkem, cos o tom psala. :-))
– No prostě ti ty dva komentáře v dohledné době trošku promáznu. Stačí ten odkaz, co jsem dala sama do kom27. Radši vymažu i ten svůj odkaz, to bude nejlepší.
50. Promaž, určitě. Vzala jsem to od podlahy… protože ten odkaz na Polpota jsem vzala jakože je to ofiko :-) Moje chyba.
panejo, to jsou věci :-)
49. já jsem měla na dovolené polopenzi, ale nakonec z toho byla all inclusive, (díky pánovi z Prahy) takže se těším zase na svoji jednoduchost a střídmost v jídle. :-)
46:
Taky mám ten pocit(uklidňující)
Možná bude setkání s PolPotem pro tu cestu osudové.
Jen bych prosil případné popisy intelektuálního zasvěcení podat srozumitelně.
Ať se z toho trinitárně neposeru:-0)
46 ru
s vírou se oťukávám od narození, ťukání dobrý, ale zatím to nebřinklo
54 Saule
:-) Vyžádám si asi pak u tebe nějakou konzultaci o budhismu, mysticismu nebo jak se ty věci jmenujou.
41
mě by ty publikace nezajímaly, asi ani jedna ne. Moc specializovaný pro mě. A když se řekne Kostelní vydří, vždycky si vzpomenu na toho pošuka Jirouse a že jsme spolu viděli ten hřbitov a ne, že tam je nakladatelství
56. mně to zaujalo dost, asi by mě i to studium bavilo.
A já mám fotku živého magora u magorova hrobu.:-)
I když „kvalit“ nebožtíka nedosahuji a ani nechci.
Nicméně když je řeč o víře,tak tam básnil moc hezky.
Cha, už to začíná! Dneska jsem byla u zápisu a pak si letěla jako první pro potvrzení o studiu, se kterým mám v příštích dnech letět někam jinam. Spěchala jsem, abych přišla do práce včas na domluvené setkání. (Mám to totiž jen čtvrt až půl hodiny, když nejede autobus.)
No a co myslíte! Teď jsem si vzpomněla, že ten papír nesmím ztratit, našla jsem ho, rozložím ho – a je to potvrzení o studiu? Je! Ale pro nějakou Marii narozenou 1999. Hehehe, takže tam pozítří musím dopálit znova a pak až příští týden dopálit na to druhý místo (a to jsem chtěla ve čtvrtek mít z krku). – Aha a teď vidím, že ve čtvrtek tam jít nestihnu v úř. hodinách :(
Ad58:
Ona ta víra na Vysočině asi bude trochu specifická.
Florian,Reinek,Magor….
60
no vidíš, kolik toho víš. Já nevím o jejich víře ani ťuk (tak se asi s vírou ještě moc neoťukávám :-).
61. Taky nic nevím o víře na Vysočině. Ale vím, že každá chyba kolečko navíc, nebo dvě nebo tři. Pokud nechci lítat jak urvaná z řetězu, musím po sobě kontrolovat.
O vire na Vysocine jsem uvedl jen tri jmena(je jich samozrejme vic)
A ty Ratko pocitac kolecka?
63. nepočítám, pouze je musím absolvovat…
64:
To oni taky,proto vymysleli další,který jsou dobrovolný.
Jak Liško vlastně takové studium při zaměstnání funguje?
Tedy ne,že bych o něčem takovém uvažoval.
Já už nejsem schopen ani chodit na kurzy angličtiny,se kterou jsem dost na štíru a to bych je měl placené zaměstnavatelem.
Holt nejsem studijní typ.
66. Tady jde o status studenta a atmosféru
No, ale zajímá mne čistě technicky,jak to funguje.
Jak často tam Liška bude docházet,na co konkrétně,jak to časově sladí se svým zaměstnáním….
68. už to psala v komentářích, bude tam chodit v sobotu.
69. Tedy v Liščině případě chápu studium jako volnočasovou aktivitu. Tak jak někdo chodí na fotbal nebo si čte knihu, ona studuje. Baví ji to.
70. Liška mě asi seřve, že mluvím za ni :-)) Ale to je z mé strany taková hra, zda to dokážu odhadnout… nebo zda jsem vedle jak ta jedle. Jinak, než ze to napíšu se to nedozvím :-) i za cenu že mi bude vynadáno.
69:
a jo vlastně,psala.
právě se mi stalo to, o čem jsem psala že musí udělat „další kolečko“. Nasypala jsem to těsta místo cukr sůl… šlehám, chystám, dala jsem do toho celou smetanu, špičkový olej (distelový) a ochutnala zda nemám přidat cukr, teprve pak zjistila svůj omyl. Takže všecko znovu. Druhé kolo.
„Takže všecko znovu. Druhé kolo.“
Ale kdepak, Ratko.
Hezky si to osolený těsto dodělej,upeč a sněz.
A teprve potom druhé kolo s cukrem:-)
74. už je v popelnici :-))
63, 64
já myslela, že děláš biatlon!!
Podle těch koleček. Ale tys myslela nějaký vyřizovací kolečka, jasně :- )))
73
Kolečko s těstem, nojo, to je teda vopruz.
Saule,
každou druhou sobotu je výuka. A některé ty volné mezisoboty může být zkouška nebo nějaký blokový předmět, asi, ale výjimečně. Jestli zvládnu získat průkazku a zapsat si předměty na internetu, tak to samotný studium už snad bude zábava :- )
Dobrý, k vydání průkazu studenta – mám ISIC kartu, haháá! – jsem nepotřebovala papírové potvrzení o studiu (které omylem nemám na své jméno, ale na Marii nar.1999), jen občanku a kupón na letošek.
Akorát ten mladík mě vyfotil blbě, nenastavil to ani dobře do formátu, mám nad hlavou spoustu místa. O to přikrčeněji vypadám. Vypadám na té ISIC kartě jako moje sestra. Která je o 19 let starší. Nonic. S tím si ještě užiju.
78. chachá, ty máš studentský průkaz a já seniorský :-))
ratko,
takže bys mohla mít najednou seniorský i studentský! Kdybys něco studovala. – tys ale studovala nedávno, loni, na toho průvodce!
80. to nebylo oficiální VS studium :-)) možná univerzita třetího věku, pak bych třeba dostala studentský průkaz. :-)
81
myslím, že nedostala, ta se bere asi jako externí, nevzniká nárok na průkazku.
Tak jsem to projela, nevím zda vzniká nárok na ISIC, ale vzniká nárok na průkazku, s kteoruse normálně chodí do menzy, knihovny či otvírají se dveře. Tedy koukla jsem i na další odpovědi.
Kolik stojí identifikační karta?
Záleží na tom, o jaký typ karty máte zájem. Jste-li student, student univerzity třetího věku, zaměstnanec, externí čtenář. Nebo chcete-li kartu s licencí ISIC či ITIC. Ceny a konkrétní typy identifikačních karet jsou uvedeny na stránkách webu Výpočetního centra.
83. jasně, odkaz patří ke knihovně… ale byly otázky i jiného charakteru. Tedy průkazka do menzy třeba. Sleva na dopravu není třeba, když je to důchodce :-))
83
áá, tak asi vzniká, tak jo. Průkaz je zadarmo, když chce student ISIC, zaplatí 230 Kč. Tak jsme zaplatila a musím pohlídat, aby se mi na nějaký slevě aspoň vrátily. Jak se znám, nevyužiju to.
Sleva na pražskou dopravu je jen do 26 let.
85. třeba vstup do muzea :-))
86
nevím, možná. Hlavně že není sleva na dopravu po městě, to by mi připadalo vysoce trapný pro lidi nad 26 let.
Tak co? Jak běží výuka a jak se ti líbí přednášky…
Žádný přednášky! Akademickej rok ještě nezačal a rychle nepoběží, když to bude jen každou druhou sobotu.
Teprve jsem horkotěžko našla čas, abych si v pátek vyřídila tu kartičku. Pak teprve, tenhle týden, je čas na rozkoukání se v internetovým studijním systému a zjistit, jak si zapsat předměty, a zapsat si je. Na to si teprve udělám čas, asi zítra večer. Dlouho mi bude trvat hledat, kterej jinej předmět, co by mě zajímal, někde na jiný fakultě běží v dobu během prac.týdne tak, abych ho mohla stíhat. To se možná nepovede. Pak teprve může začít nějakej akademickej rok, na to je dva tejdny čas.
89. tak u vás je to posunuté. na VUT se už jede :-)
Na Masaryčce taky.
Nojo, Pražáci si počkají asi dýl. Začínáme 6.10., začátek výuky pro studenty denní je 1.10.
Jééé, jak jsem to hledala a chtěla jsem napsat adresu té fakulty ktf .cz, vyjel mi klub turistů Frýdlant :- ))) Už podruhé. Správná adresa je totiž ktf. cuni .cz