Kam jsme došli, kdo to ví?

– SAKUROVÁ!

sak-neroz-500

Naše ulice by se mohla jmenovat Sakurová.

V hlavním městě ještě ulice toho jména není. Zato ji mají ve třech obcích hned za jeho hranicí. V jiných městech zatím neexistuje. Jenže co by tomu řekli Přemyslovci, kdyby ulici jim zasvěcenou někdo sezónně přejmenoval na Sakurovou, kdežto ulice Lucemburků a Jagellonců o kousek níž by dál nesly jména těchto rodů. A Vršovice také :-)

Že během pár desítek let vždycky koncem dubna vykvetou v ulici sakury, by byl samozřejmě dost krátkozraký důvod pro změnu jména. Pamatuju si dobře, když ještě v ulici žádné sakury nebyly, nikde v našich zemích se nesázely. V ulici stály vyšší stromy s malými bílými kvítky. Nikdy jsem nevěděla, jak se jmenují.

Na prvním snímku jsou sakury koncem dubna vykvétající, na dalších pak sakury 2.5.2016 ráno, kdy kvůli plánovanému čištění ulice (zejména od sakuřích okvětí) v ní neparkovalo jedno auto vedle druhého. Vyšla jsem z domu a viděla rourácejícího oranžového muže:

sakura-c1-500

Šla jsem dál směrem k nám. krále Jiřího z Poděbrad.

sakura-c2-sq-500

Ani autíčko! Krása. Zvlášť když víte, že kdokoli by k vám přijel na návštěvu autem, jednak by místo na zaparkování ani nenašel a za druhé byste mu museli předem koupit parkovací kartičku za 120 korun, která platí 2 hodiny. Takový krátký návštěvy si, milá MČ Praho 3, strč do prdele.

sakura-c3-500

Zpět k idylickým sakurám v naší ulici. Na snímku výše v domě vpravo bydlela v 80. letech Helenka Vondráčková. Ale ten dům byl víc tmavý, hnědý. Někdo na něj křídou napsal HELENKA JE JEDNIČKA! A já na něj jednou kreslila plášť jehlanu, pro nějakého spolužáka. A to bylo poslední, co jsem kdy na dům načmárala, protože vzápětí jsem tátovi slíbila, že už to dělat nebudu. Tak to nedělám.

Výš v ulici bydlí také Miloš Nesvadba. Vždycky mě bavilo ho potkávat. A herec Jiří Vala bydlíval naproti paní Vondráčkové. Ve stejném domě jako můj spolužák ze třídy. To se ví, že v naší ulici bydlelo dost dětí z naší školy. Možná si ještě někoho vybavím.

sakura-c4-kost-500

Ne, tohle není fotohádanka.

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Zákoutí a jeho autorem je Liška H. ryška. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

60 komentářů u „Kam jsme došli, kdo to ví?

  1. Za rohem v Radhošťské je moje oblíbená pivnice, když jsem tam a mám čas.

  2. ahá, hledám na netu – to bude asi Epizoda. Tam jsem nikdy nebyla; jednak jsem chodila do hospod v jiných čtvrtích než téhle svojí a jednak v těch místech v historii byly takové podniky, do kterých jsem se v mládí bála vstoupit.

    Ta Epizoda ale vypadá dost sympaticky. Možná tam zajdu se džbánkem! To by bylo skvělé, chodit si se džbánkem. Musím zjistit, jak velké jsou džbánky, co máme. Případně pořídit nějaký akorát.

  3. Nehádám, vím. :-)
    http://rulisa.mzf.cz/2007/05/08/neprselo/
    :-)

    Nicméně taky si pamatuju, když kvetky sakury v Brně já byla docela, docela malá, a to bvylo určitě dřív, než jsi na stromy z téže výšky koukala ty, takže si dovolím oponovat – možná se nesázely v Praze, ale Praha není “nikde v našich zemích”. ;-)

  4. 3 ru
    :) dobře, opravuji: nikde v našich pragocentristických územích.

    V Brandejse na náměstí mají taky sakury, ale taky ne od věků.
    Takže Brno! Píšu si!

    Hlašte se další sakury před r. 1985!

  5. ru 3
    a dík za ten odkaz na článek, já jsem si na něj taky vzpomněla, ale určitě bych ho nenašla. Jdu si ho s potěšením přečíst.

  6. Já si na něj nevzpomněla, neb jsem o něm neměla tucha, jen jsem hodila tu sakuru do vyhledávače a tohle mě ťuklo do oka. :-)

    Možná byly sakury tehdy spíš záležitostí Moravy. Ale vím, že je mám spojený s dětstvím stejně “raně” jako moruše, co jsme trhali ve žlíbku za babiččinou chalupou. A dneska je taky skorem nikdo nezná, jen kdesi o nich psali jako o ukrutné novince a vzácnosti.

  7. ru,
    ten článek (v kom5) je úchvatnej.
    Bez sakur.
    Teprve si přečtu komentáře pod ním.

    Moruše znám jedny staré blízko Hradu mezi kolejema tram22 a Střešovickou vozovnou. A jedny myslím někde ve východních Čechách, v Podorlicku, ale už nevím, kde.

  8. Koukáme na ten samej článek? Já tam žádný komentáře nevidím…

  9. ru9
    článek jménem Nepršelo.

    V komentářích ratka hned zkraje něco tvrdí a Aktérka se diví… no prostě jako obvykle, pak je řeč o předehře a zadehře (dál jsem nedošla) a komentů je 87.

  10. Ajo. To je článek z komentáře 3, ne 5. :-))

  11. 11
    :-DDDDDDDDDD
    aháááááá,
    kom. 5 jsem objevila až teď.

    Předtím tam ještě nebyl, jen jsem při psaní kom.8 koukla, ve kterém komentáři byl nějakej odkaz (protože předtím tam byla jen jedinej v kom3) a přepsala jeho číslo. Blbě. :))

    Jé, teď jsem v článku Nepršelo (ad kom3) u kom. 79 a tam je taky odkaz, od aTea, jak správně nakupovat kondom. Bohužel ten odkaz už nefachčí :) Chtěla jsem se poučit a nic.

    ad5
    jo tak v Prostějově jdou do magnólií?!
    Hm, takže tam sakury byly přes třicet let… to abych se začala bát, že v naší ulici bude za pět až deset let po pr-… éé, po sakurách :((¨
    Jako by nestačilo, že brutálně ořezali v našem dvoře jasany, až na kmen! Snad si nemyslej, že ty stromy obrazej?: Normálně je zabili, hnus!! Byla jsem zvyklá na větve skoro na dosah, skoro, čekala jsem, kdy se dotkneme – a hovnajs. Ořezali to na kost a mám výhled jen na tupé suché mrtvé odporně působící zdi. Je to velkej rozdíl. Před usnutím ležím a vidím mrtvej dvůr, jen zdi, žádné listy. A ráno se probudím a zas :(( To dpteď nebylo. To mi dost zkazilo výhled. Budu muset zprovoznit tu roletu s kytkama.
    Achjo.

  12. 3. to je strašné, divím se že jste mě nezabily

  13. 14. mě teď přijde, že jste byly všechny velmi vtipné a příjemné… a Teo třeskutě vtipný a protivný :-)

  14. ale k těm domům co jsou na fotkách… vypadají velmi honosně a reprezentačně

  15. 15
    Všechny jsme bývaly nemlich stejně sebestředné a sebedůležité.
    A za dalších osm let si nemlich totéž budem myslet o dnešku. :-)

  16. 16
    jo, zvenku.
    Uvnitř nevím, těžko říct, jak který dům nebo byt, ale u nás dvojitá okna oprýskaná a škvíry tak velké, že prostrčíš skoro ruku, takže tam zaplaťbůh nikdy nic nezplesniví, ale asi topíme dost do luftu – těmi dvěma wavkami, co jsou jen ve dvou pokojích v bytě 3+1+velká předsíň. Ale spousta těch bytů (i v našem domě, co celej někomu patří) nebo i celých domů je plně rekonstruovaná.
    Já si už odvykla vidět tak vysoké domy, docela mrtvolné mi ty vysoké zdi domů se spoustou oken připadají. Nemít výhled na nic zeleného je dost smutný, vždycky si vzpomenu na Londýn v půlce 19. století a tu přehuštěnou nepředstavitelnou bídu, umírající děti v hadrech…

    Jak daleko je od natřeného pětipatrového činžáku s velikými byty k pětipatrovému činžáku narvanému sociálními případy?

  17. 19
    … za socialismu byly ty domy všechny oprýskanější, hnědší a šedivější, jakož i v nejstarším jádru města. Podinvestované (nebo nevím, jak se to řekne česky, já se vnitřním městem dost zabývala na studiích a četla většinu v angličtině; trapné, ale je to tak. Gentrifikace bylo jedno z mých hlavních témat).

  18. 2 – Liško, to nebude žádná Epizoda, pochybuju, že se to nějak jmenuje, je to zřejmě v kategorii, kam ses bála vstoupit, ale neboj! Lidový podnik, postarší výčepák jak z Hrabala, alternativně v jiné dny mlčenlivý golem, který jenom kývá hlavou, když já ukazuju na prstech, první a poslední slova padnou při placení, nádhera.

  19. Tak už vím, jmenuje se to neotřele Hospůdka Na Radhošti – tož dobře.

  20. Taky máme jednu vyloženě “Sakurovou” určitě z předroku 1985. Každé jaro nepřehlédnutélná. Míří k zahradnické škole. Možná ona za to může!
    Letos ji můžu dokonce ukázat plasticky, tu ulici tedy… vlastně obojí :-)
    http://1url.cz/Stut5

  21. libo,
    není to jen tak nějaká epizoda, ano, je to ten podnik, co někdy chodím okolo. Takže nebát se a zajít!

    ratko,
    hledej, šmudlo. Nemíním tady psát další diplomku ani se tomu tématu věnovat v souvislosti se sakurami. Léta jsem měla v levém sloupci odkaz na Gentrification web a nikdo se neptal.

    Jirko*
    “Mrzí nás to, ale 3D pohled v tomto prohlížeči nefunguje.” Zkusím to pak odjinud.

  22. POINTA chybí!
    Sakurová vtipná příhoda.
    Kvůli ní jsem chtěla psát o sakurách a nakonec ji vynechala!

    To jsem celá já, žádný tah na bránu těsně před cílem.

    Tak tedy:
    Jednou začátkem května jsem šla ulicí kolem vinotéky. Zrovna z ní vylezli dva dost opilí muži, zamžourali do světla a jeden povídá:
    “Hele obrácený deštníky!”
    “- A kvetou!!”

  23. 24
    Krása.
    Teda představa reálu. :-)

    26
    :-))

  24. 25
    Už jsem si to našla. Čili likvidace vesnice pražákama. ;-))

  25. Ale Liško, já třeba na žádnej z teboz odkazovaných webů, co zněly anglicky, nešla prostě proto, že neumím anglicky. Takže to nepřičítej vždycky jen nezájmu.
    Někdy taky prostě tuposti. :-)

  26. “Původ slova gentrifikace je odvozen od anglického termínu “gentry”.[2] Termín v angličtině označuje vyšší venkovskou třídu.”

    Princip gentrifikace je úplně stejně přenositelný na příměstské vesnice, z nichž se staly satelitní městečka. Je to přesný popis způsobu, jakým se město rozrůstá, jak pohlcuje okolní vesnice a mění je na městské čtvrti.

    Nejsem geograf, takže je mi jedno, jaké hranice ten význam má geograficky, vidím/popisuju podstatu. Jakou vnímám.

    Ale s tou Prahou to bylo jen rýpnutí do tebe, vidím to kolem Brna, protože tam jezdím a odsud jsem a mám srovnání.

  27. 32. díky za přiblížení, když mě Liška odpálkovala s nadhledem :-))

  28. zajímavé, budu s to muset nastudovat. zatím jsme načetla toto:
    Typičtí gentrifikanti sdílejí spotřebitelské preference a upřednostňují vysoce konzumní kulturu, a proto gentrifikaci často doprovází rapidní expanze moderních restaurací, obchodů a zábavní sféry.[9] H. Briavel Holcomb a Robert A. Beauregard popsali skupiny těchto lidí jako ty, jež jsou přitahovány nízkými cenami a tolerancí pro nekonvenční životní styl. [8][10]

  29. ru 30
    já to nepřičítám ničemu, já bych taky u nikoho nešla na žádnej odkaz, kterej mi nic neříká.
    Jenom jsem tu nechtěla zabředávat do hledání defininice termínu, kterej ani nikomu nic říkat nebude, protože ho používá jen úzká skupina lidí, je to jen označení (jak to ve vědě bývá, samé termíny pro každou banalitu, každý obor jiný termín pro totéž a jinou definici téhož…).

    32
    ano, slovo gentry, ale nesouvisí to s venkovem ani s venkovským osídlením ani se sídly kolem města. Ty procesy se zas jmenujou jinak, mají jiné názvy, suburbanizaće, deurbanizace…

    33
    jo, měla jsem tě taky odpálkovat jako ratku.
    Nehodlám tady dělat přednášky o termínech jednoho nebo druhýho oboru. Najděte si na netu moji diplomku nebo nevímco.

  30. 34
    nééé, jděte s těmi vytrženinami z kontextu někam!
    Holcomb a Beauregard znám, jakož i stohy jiných.
    Gentrifikace může mít víc fází, není to hrc prc pokaždý stejný. Jsou čtvrti, kam napřed přijdou umělci nebo gayové, pak teprve yuppies.

    Jděte si to načíst jinam, já to tady mít nechtěla, vždycky jsem to odděovala, aby mě někdo z okruhu urč. lidí nevygůglil. A ne jen z okruhu, kde teď pracuju.

  31. 35
    Nojo, to ale pak chce ty termíny ani nepoužívat. ;.-)

  32. No když bnevíš, co znamená, tak určitě. :-) Velmi inspirativní. :-))

  33. 39. pro mě je to jako voňavá kost pro psa. :-) nelze odolat

  34. no prostě taková skupinová vychcanost.
    Na to bych napsal diplomku taky a klidně i v té Epizodě:-)

  35. 19. By mě cekem zajímalo jak se takový barák financuje, tedy kdo se cítí zodpovědný za to aby byla střecha, okna, fasády, podlahy tedy aby se ten barák udržoval v dobrém stavu. No čistě zvědavost. Myslím že údržba tak velkého domu je jistě dost drahá. Má to konkrétního majitele?

  36. Když jsme hledali byt pro naší maminku , obešli jsem spoustu domů a bytů, i renovovaných… ale fasáda byla v dost špatném stavu. Přičemž pokaždé nám bylo řečeno že s užuž se bude opravovat fasáda. že to nebude vypadat tak jak to vypadá, že to bude lepší :-))To bylo před 4 lety a fasády jsou ve stejném stavu. Nakonec jsme koupili byt v paneláku, a ten se revitalizoval. Tedy zateplil, nové okna, dveře, balkony a i společné prostory včetně střechy a vypadá to dobře. Nájemníci se museli domluvit, polovina šla z nějakých fondů.

  37. 42
    Každý dům má přece konkrétního majitele. Jednoho nebo více.
    Lišky byt je nájemní, a pokud jsem pochopila, tak majitel je jeden.

  38. 43
    Jo jeden konkrétní majitel – fyzická osoba je pro stav domu a ochotu do toho stavu investovat asi úplně nejhorší varianta.

  39. 45. záleží na tom, zda má k tomu domu vztah… tedy zda má ten dům rád.

  40. 45 problemtické jsou případy, kdy jsou byty rozprodané majitelům a ti se pak musí dohodnout. a nkdo má třeba těch bytů v domě víc, a někdo jen jeden… pak jsou zmatky.

  41. 47
    Problematické jsou hlavně případy, kdy majitel sám v tom domě nebydlí.

  42. Podle mě málokdo vlastní celý dům, většinou jsou podíloví vlastníci a ti pronajímají svoje části dále.

  43. Překvapila mě zajímavá fasáda kostela u poslední fotky. něco takového jsem ještě nikdy neviděla. pořád na to koukám jeslti je to nějaké plátno nebo tmavý kámen. a na tom hodiny? nebo je to okno a zároveň jsou to hodiny.

  44. 42 ratko
    kdo financuje barák – majitel. Tvoje otázka vůbec není blbá, i když by se tak mohla jevit; je klíčová právě pro ten urbánní proces, co začíná na G! :-))) Tedy lépe řečeno je klíčová pro jeden přístup, jednu teorii s anglickým názvem (kterou tady nebudu jmenovat a tím vás zase pitomě navnadím, že… :-) Teorie říká, že tím nedofinancováním, úpadkem, chátráním … ale nééé, už držím hubu. Stejně si to už dokonale nepamatuju; dřív jsem na to byla špičkový expert.
    Je dobré najít nějaký termín, který skoro nikdo nezná a nikdo se jím moc v celé střední a východní Evropě nezabývá, a být na něj expert! Doporučuju!
    – zrovna tohle mi ale kupodivu nikdy nezvedlo sebevědomí.

  45. 43-49
    vy byste byli nadějí oboru. Máte pravdu, že formy vlastnictví tam hrajou roli – landlords, oh yes. V tom, která oblast a jak a kdy se revitalizuje. A jaké vlastnictví tam je potom… jsou různý případy z různých měst po celým světě. Někde i boje, protesty, brutální forma renovace – zbourání domů a tak. Tím pádem do zkoumání toho všeho vstupuje i místní politika jako další faktor, no prostě geografie je rozmanitost sama, to mě na ní bavilo.

    Připomněli jste mi, že to byl / je rozmanitý a zajímavý obor. V posledních letech už na něj nemyslím, ani nemyslím podle něj, tím způsobem myšlení, co je potřeba. Už mám jiný.
    Ale několik let tady na blogu jsem ještě měla cukání napsat tady něco o proměnách čtvrtí města. Nebo o poloveřejných prostorech – v tom mě Břevnov dost provokoval některými zelenými dvorky, co nejsou dvorky :)

  46. Jo, je to zajímavý, protože to propojuje vícero dalších jiných oborů, ekonomiku, sociologii, psychlogii, historii…

  47. ratko
    zeď je cihličková, hodiny jsou prosklené z obou stran, takže skrz ně je vidět nebe.
    Ale když jsi uvnitř v lodi kostela, tak to nevidíš (ale do věže se myslím dá někdy jít na prohlídku), vnitřek je krychlová, velká místnost.
    Mám to tam ráda, cítím se tam dobře, protože je to “náš” farní kostel, chodila jsem tam od dětství občasně, takže pro mě je tohle normální kostel, kdežto ty barokní jsou pro mě nezvyklé, přeplácané, moc kroucenin. Gotické mám taky ráda.
    V lutherském se cítím hrozně blbě, prázdnota.

    Já už vím, co bych ti mohla poslat!!
    Mohla bych ti poslat knížečku o tomhle kostele. Tu mám někde na stole. Tedy měla jsem,už je vyhozen… aha, zařadila jsem ji už do knihovny.
    Jo?

  48. 54. můžeš mi ji přinést na setkávku :-)

  49. 56
    jooo.
    Teda to je hezký slovo, setkávka. To jsem ještě neslyšela.
    Připomíná mi to podivuhodné slovo “stojánka” na letišti.

  50. Vlastně by to mohlo znamenat něco úplně jinýho, i tou koncovkou:
    totiž z oblasti tkaní; s-tkání vláken dohromady.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *