185 komentářů u „Liché lišky?

  1. Lišky nejsou liché…i když je pravda že jsou to samotářky :-)

  2. Ještě to pokračuje. Teď nevím, jestli jsem to už zakončila, nebo zatím ne, protože jsem nevěděla, jak. Musím se podívat do notýsku.

  3. páni :-)……mám taky svůj notýsek a taky mám zápis o lichosti….nemusela bych být lichá…..ale zjištuju, že je to tak pro mě i ostatní lepší.

  4. 2
    Napřed jsem na to nenapsala nic, pak se k té dvojce vrátila už potřetí a prostě mi to nedá.

    Nevím, Ratko, přijde mi to takové usilovně až nevěrohodně chlácholivé, tohle tvrzení.
    Single je jeden. Když člověk žije single, je jeden a jednička je číslo liché.
    Takže liché být nemusejí, ale můžou, a určitě někteří i jsou. Nelišky stejně jako lišky.
    A nárok/důvod občas se cítit lichou snad single žijící liška taky má…

    No a pokud bych brala ten druhý význam slova, tak to mi zas vůbec nepasuje ani k „naší“ Lišce, ani k tomuhle konkrétnímu komiksu. Nebo jo? Liška se snaží žít a pracovat právě tom svém liščím lidem prospěšném oboru, aby se necítila lichá být marná, zbytečná, nedůvodná…?

    Ale třeba to zas jen já cítím nějak posunutě, přecitlivěle zasd na jinou stranu, nevím…

  5. 4
    Silné individuality a ještě trošku nabourané životem končí většinou liché.

  6. Taky mám podobné zípisky, ehm…

    Ovšem nutno podotknouti, že nikdo znás nemá nárok na tak hezkou slovní hříčku jako Liška. :-)
    V tom je naprosto sudá. :-))

  7. 6:
    Dej si do te vety jako posledni slovo „blbe“ a taky to bude pravda:-)

  8. Ad10:
    I kdyz by se dalo oponovat,ze silna individualita se zivotem nabourat nenecha.
    Respektive ne natolik,aby se jeji nositel smiroval s nejakym jakoby osudem predurcenym koncem.

  9. 12
    S osudem předurčeným rozhodně ne!!
    To snad ani ode mě nemůžeš čekat, že to tak myslím, natož to číst, kde to není…

  10. 13:
    Cist to tak klidne ve tve 6 muzu.
    Tam prece davas silnou individualitu do prime souvislosti s lichosti.

  11. Silnou individualitu bych dal jen do prime souvislosti s temi zivotnimi srazkami.
    Ne ze by je ta slaba nemela,ale min si o ne koleduje.

  12. 14
    Ano, ale to nemá co dělat s osudovostí, ale s logickým důsledkem silné individualistické povahy. S logickým dopadem takové povahy do t
    možností navázání a udržení vztahů.
    Všechno něoc stojí, za všechno se platí. I za vlastní sílu a samostatnost.
    Copak to musím fakt tak dopodrobna vysvětlovat, a zrovna tobě?

  13. 10: i to je možné….no aspon, tam nezatáhnu do toho někoho dalšího…..

  14. A ještě abychom si rozuměli – v té šestce jsem silnými individualitami myslelů individuality, které jsou silné, ne které jsou silně individuální.

  15. 17
    Tohle blbost je.
    Trpitelskost taky alibistická jak malovaná.
    Každým vztahem vždycky toho druhého zatahuješ do svého světa a svého nastavení, ale je to vzájemné, i ontebe, a opět – je to jen cena do rovnováhy za to, co tím zas naopak získáš.
    Nejde nikdy nad ničím vyhrát, vždycky to bude jen remíza. V nejlepším případě.

  16. 17. nejsem schopná o těhle věcech moc a hluboce přemýšlet a něco kloudného vymyslet. jen můžu říct co mám odzkoušeno na sobě…..a co jsem způsobila druhým lidem….a zbývá mi jen upřímnost k sobě samé, že to v sudovosti nezvládám…..ničí to mě, ničí to druhé….začarovaný…..a samozřejmě tam bylo i to hezký a o to víc je to zranující na obou stranách.

    víc k tomu nemám.
    nevymyslím.

  17. 20
    V poho. Ono to nejde vymyslet. To se musí cítit. Takže když to cítítš takhle, byla by snaha o změnu myšleného asi stejná jako léčba autoimunitního onemocnění mazáním mastičkou na pupínky.

  18. 18:
    Ta jeste specifikuj tu lichost.
    I kdyz vynecham singl,partnerske vztahy…konec v lichosti je blbe.
    A silna individualita to casem musi byt schopna rozeznat a vyhnout se tomu.
    Vcera to v Atlasu mraku pekne rekla ta jidlonosicka,co se stala bohyni(az ji popravili)
    „Nase zivoty nam nepatri,patri nasim minulym cinum,myslenkam,slovum…a tim tvorime nase zivoty pristi“
    A v tom filmu to bylo hezky ukazane prave na te propletenosti vztahu a deju.
    Zadne misto pro lichost.

  19. Lichost jsem specifikovala v 5. Tedy v tomto konkrétním koncoživotním případě pojednávám o lichosti v původním významu, tedy o existenci v čísle jedna, víceméně v osamění, bez sobě rovného partnera.

    Konec vlichosti blbě být nemusí. Záleží taky na tom, co je ještě dalšího okolo. Toho dobrého. Ale vždycky na konci bude něco, co bude průser. Buď lichost, nebo to, že jsi nějakému vztahu obětoval moc a nedal o to víc něčemu, co mohlo víc přinést i jiným lidem…
    To si nevybereš.

  20. 21. jo cítit. ano, tak.
    mám a žiju to co si zasloužím – to znamená, co jsem pochopila a co zvládám, někdy hůř a někdy líp. a nemám to – co jsem nepochopila a taky to nezvládám. je to spravedlivý.

  21. To je to, co píšu víc, nejde vyhrát.
    Nejde žít na to, že na něco vyzraju, že najdu návod, jak něco nezaplatit…
    Nejde.
    Ale pokud tohle vím a přijmu a nehroutím se z toho a nedělám z toho drámo, tak taky nejde vysloveně prohrát.
    Prostě je to jen červenej kamínek místo zelenýho do téže mozaiky.

  22. 22. jo. Atlas mraků včera se mi líbil moc. Dá se ho vidět ještě jednou…..je o všem a nejde ani říct konkrétně o čem :-) Ten film mě dostal hodně…..

  23. 24
    To je hezké pojetí spravedlnosti.
    Asi jo. Asi z tohoto pohledu je to jediná spravedlnost, která skutečně objektivně existuje.

  24. 26
    Výjimečně jsem se chtěla koukat, recenze skvělý a i na knižní předlohu, ale věděla jsem, že bych to nestíhala v klidu, tak si ho někdy stáhnu.

  25. Čímž ještě odpovídám i Saulovi: nemůžu diskutovat na základě něčeho, o čem mám jen tvůj osobní výklad. Možná kdybych ten film viděla, viděla bych v něm i zas další či jiné „poslání“ oproti tobě, ale v danou chvíli to prostě nejde. Takže vynechám převtělování a karmu a zůstanu u toho svého jednotlivého života, a tam je to tak, jak píšu, protože na tu rovnováhu věřím čím starší tím víc hluboce. Na rovnováhu a logiku, nikoli mou, ale těch věcí jiných, vztahů mezi nimi a jevy, i když často v danou chvíli nemám na to, abych té logice rozuměla.

  26. 5. nevidím v tom nic chlácholivého… je to konstatování faktu.

  27. 30
    A mohla bych poprosit o vysvětlení, proč Lišky nejsou liché?
    Tedy „nejsou“ jakože ten fakt, a tedy liché nemůžou být.

  28. Protože je „každý“ součástí sítě, vetkán do pestrého koberce… ať chce nebo nechce. Viděli jste včera Atlas mraků?

  29. 32
    Ježíš…

    Tak to prosímtě napřed dočti všechno tady a pak mi odpověz, s přihlédnutím k mojí 5 a 29 děkuju.

    Vy jste všichni tak ohromení okouzlení a pod vlivem, že teď budete celou diskuzi vést pod dojmem toho filmu. A veškerá argumentace místo slovy a formulacemi názorů bude končit „v tom filmu“ a podívej se na ten „film“.
    A já blbá hluchá neznající vaši řeč jsem teď už akorát tak na půli cestu už si ten film nikdy nestáhnout a nezhlídnout, anžto ho mít plný zuby. …

  30. 28 Ru, v tom filmu zaznívají i klišé…..ale tím jak se tam prolínají ty příběhy…..vyplová to jemně…..pospojuje se…..docvákává pozvolna spousta věcí…..
    je to hodně nabitý lidskými tématy…..i v těch jemnějších urovních…..ano, dávám za pravdu, že jídlonoška co zminuje je Saul je hodně v tom filmu výrazná, nikoliv však hlavní…..jak říkám jsou tam jemné nuance…..a ten film je opravdu o tom to cítit….ten děj, tu jemnou nitku co se vine zároven i jako hranice těch přeskakujících příběhů…někdy velmi rychle……
    v každém případě klobouk dolů před řežisérem…..velká látka co si nabral a nějak chtěl zfilmovat…..za můj pocit…..ohromně se mu to povedlo……

  31. 33. Jé :-( no, přečetla jsem jen tvoji 28 a napsala 35. a ted vidím 33. :-(
    no, nic, radši půjdu…

  32. Ale já nepotřebuju (a ani nechci!! jestli se na něj ještě někdy mám podívat) vysvětlovat ten film, potřebuju vysvětlit ta fakta, myšlenky, vaše…

  33. 32. to nemá s nějakým filmem nic společného. napsala jsem to jindy, dříve a napíšu to i v budoucnu… nikdo není lichý. leda se sám vyčlení… ale to je jeho rozhodnutí

  34. 34. taky se neúčastním když se začneš haštěřit a slovíčkařit….

  35. 40
    Slovíčkařit? :o)

    Tak Saul po mně chce upřesnění a ty ho pro změnu odmítáš – tak co mám dělat?
    Napsala jsem svoje pojetí slova lichý a ty mi máš zazlé, že chci vědět to tvoje? Proč?

    Nezdá se mi na ujasňovánbí si pojetí významů slov nic slovíčkařeňujícího ani haštěřivého.

    Dokonce jsem tu svou dvojku záměrně psala s tím tobě sdělujícím úvodem, že jsem váhala, jestli ji vůbec napsat, abych se tě nedotkla, ale že když mě to tam pořád vracelo, tak jsem to nakoenc napsala., protože mi to drhlo a vyvolávalo tenhle dojem o chlácholení… A sdovětkem, že se můžu mýlit… dyk to tam píšu, nijak tě nenapadám…

    Proč vždycky, když po tobě chci nějaké vysvětlení něčeho tebou řečeného, čemu nerozumím a vyznívá mi to nějak, čemu ani sama moc nevěřím, tak ty místo odpovědi začneš uhýbat za něco jiného a uděláš z mého dotazu hašteření a konfliktnost?
    To by ti víc vyhovovalo, kdybych si teda už napořád myslela, že jsi taková či maková a podle toho s tebou jednala, jen abys nemusela na nic odpovídat ?
    To by pořece taky nefungovalo, cítila bys to ze mě byla bys zas vůči mě vytrčená a plná pocitu mého nespravedlivého vidění tebe…

    Tedy zpátky k věci:

    Takže podle tebe lichý je zcela vydělený ze společnosti?
    Ale to jednak není význam toho slova a jednak ani se mi nezdá, že by to odpovídalo komiksu (protikladné slovo „sudý“).
    Takže odtud může pocházet, že mi to tvoje sdělní ve 2 vyznělo jinak.

  36. Ehm, tu svou REAKCI na dvojku… mi se to tady dycky tak sype z hlavy, že nestíhám ani psát, a pak i když půlku překlepů opravím, druhou zapomenu…

  37. 38:
    Az se na ten film :-))Ru budes divat,tak to nezabal po prvni pulhodine.
    Ja jsem chtel,protoze mi to prislo jako nejaka slatanina.
    Az pozdeji se zacnou jednotlive(liche) pribehy propojovat a vsechno zacne davat smysl.
    Smysl vztahu a deju ve kterych nikdo neni jen sam za sebe.
    Kdyz ti vadi film,odmysli si muj prvni odstavec a mas vysvetleni za mne.

  38. 41. máš pravdu, mýlila jsem se… byly myšleny lišky (liché) suďky (sudé) K tomu nemám co dodat.

  39. 43
    Jojo, píšu znova: recenze jsem četla. :-) Takže tohle vím. A proto jsme s etaky nechtěla včera dívat, protože bych u toho nemohla sedět a nemohla se na to nemohla soustředit a držet v hlavě linii vyprávění. Než blbě, tak radši pozdějc pořádně. To si ten film podle recenzí zaslouží.

    Nevadí mi film, vadí mi argumentace pomocí něj, protože pro mě je tam v tom místě prázdno. a můžu si jen domýšlet, co jste kdo jak mysleli.
    Janže zdůvodnění, proč či jak smysl vztahů a dějů ovlivňuje, jestli se člověk cítí/je single/lichý, nebo ve vztahu/sudý, mi to nedalo.

  40. No a teď jsem kvůli vám přišla na primě o návod na rychlé louskání ořechů, tak dřív než film si budu muset stáhnout tohle. :-))

  41. 47
    Saule, i o knižní předloze jsem psala, že vím.
    Akorát, nezlob se, než to přečtu, budete diskutovat tak u padesátýho dalšího Liščina článku – fakt by nešlo v aktuální onlajn diskuzi používat vlastní myšlenky? :-)

  42. chachá… no to je sranda, vy jste již o tom filmu povídali :-))) já to jen přeskákala ke komentářům které se týkaly reaakce na mě… Uklízím totiž celý byt a tak jsem jen posunula kýbl s vodou a hodila jeden pohled. Teď se vaří a tak kukám dál.

    lichost neexistuje, leda se člověk sám vyčlení vlastním sobectvím či nesprávným nazíráním na sebe sama a „ty druhé“. Tedy odmítne se darovat. nemluvím o páru! mluvím o schopnosti sdílet život… tedy myslet, jednat, mluvit v „širších souvislostech“. tedy v tomto případě žádná lichost neexistuje a je třeba porozumět… nebo lépe řečeno vzdát se „vlastních nároků a představ“ a svůj život darovat… nebo jak to již jinde bylo uvedeno uvědomit si že nám život nepatří…. že je součástí celku.

    Ru píše: Všechno něco stojí, za všechno se platí. I za vlastní sílu a samostatnost. NO tam to začíná, s vědomím že není „vlastní síla a vlastní samostatnost“. že není moje a já.

  43. 49
    Jistěže lichost taková, jak jsi ji tady pojala, neexistuje.
    Ani lingvisticky (významem toho slova) ani fakticky.
    Jenže to mě fakt vůbec nenapadlo, že by v této souvislosti přišlo na mysl a na téma hovoru nebo že by o tomhle někdo ze zdejších mohl mít jiný názor!

  44. 49
    Jinak tu vlastní sílu a vlastní samostatnost jsem tedy samozřejmě taky myslela jen v parametrech lichý/sudý, single/pár.
    Takže je nesmyslné toto mnou řečené dávat do souvislostí s tebou řečeným coby argument proti mně, pokud to tak bylo myšleno. Já jsem ten poslední, co by si myslel, že na světě (kdokoli) může vystačit s vlastní silou a jen sám za sebe. :-) Natož aby to bylo nějak prospěšné.
    Na to jsem přeci jenom vzděláním až příliš etolog. :-)

  45. 51. to ne, jen jsem nepochopila to vystartování … ale pak ano. Je to moje chyba, nepochopila jsem jedničku. Bylo to vtipné a moje dvojka se k tomu nehodila. Tím bych to nechala být….

  46. Alejo, chápu, že jste prostě fakt pod vlivem toho filmu, takže se vám to spojuje hodně tím směrem. Máte potřebu o tom mluvit, psát, je to silné.
    A já jsem vedle, páč jsem ho neviděla. Nejsem na téže vlně. Jsem někde bídně u dna. :-))
    Zajímalo by mě, jak byste v téhle diskuzi odpovídali, reagovali, kdyby ten film včera večer v televizi nedávali. :-)

  47. 53.“Zajímalo by mě, jak byste v téhle diskuzi odpovídali, reagovali, kdyby ten film včera večer v televizi nedávali. :-)“

    odpověděla bych 4. a 24. stejně. a i ostatní co píšu.
    a ano, lichovost chápu na více urovních – nejen jakože singl, ani jakože liché a jako blbé a špatné….lichovost částečná…jakože liška a svůj obor apd….všechno to už tady zaznělo…..než jsme se začali bavit o filmu.

  48. 54
    Znám jen dva významy, opak sudého a pak že jako „mimo“, omyl, blbě. Zbytečné, třeba, liché obavy. Tedy zbytečné, pomýlené.

  49. 53. za mě – stejně. Ten film nebyl ničím vyjímečný. chtěla jsem ho (bohužel) použít jako příměr… pokud by někdo nevěděl co myslím tím že žijeme propojeni jeden s druhým. Toto téma se objevilo i dříve, i u mě a neníto nic vyjímečného. Problém vidím spíše v tom, že pokud se žije ve společném kotli (narážím na komunitu pracovní či domácí nezávisle na tom zda je to partner nebo kdokokoliv jiný), je to možné jen a pouze pokud všichni členové ctí společná pravidla. A to bez výjimky… všichni.

  50. …..a vlastně Liška ještě tenhle komiks nemá dodělaný uplně :-) viz. 3. tedey její pojetí a vysvětlení, myšlenky….

  51. 55. lichá ve smyslu přebytečnánebo omylná mě nenapadla vůbec… asi proto že je to nepár, nepárna a tudíž mi jiný význam než ve vztahu k druhému nenapadl… páruje, nepáruje… všichni párují… tedy ladí.

  52. Ha, a teď jsem to propátrala ve svém oblíbeném ujhc a našla jsem na

    http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=lich%C3%BD

    1. klik na SSČ (slovník spisovné češtiny):
    – jen ty dva významy, o nichž píšu

    a

    2. klik na SSJČ (sloník spisovného jazyka českého):
    celkem pět významů, z toho jeden „po smrti“, čili už zaniklý, platný jen kdysi ve staré češtině.
    1. lichý matematicky;
    2. lichý jako vyskytující se bez svého protějšku (např. rukavice, ponožka);
    3. lichý jako postrádající hodnotu, planý, jalový, povrchní, nicotný, od toho „lichotit někomu“; – knižní, v běžném jazyce se nevyskytující tvar
    4. neodpovídající skutečnosti, napodobující něco jiného; nepravý, bezpodstatný, neodůvodněný, nepravdivý, klamný

    Ale nic o tom, že by někdo byl lichý ve smyslu osamocenosti bez vazeb…

  53. lichovost v přímé souvislosti s liščiným komiksem – vnímám spíše jako obavu…..lichovost, marnost, tápání…..hledání.

  54. Čili tou 59 odpovídám na 53 a 54, že jsme fakt neměla šanci pochopit, co jak myslíte, navíc z odvolávání se na nějaký film.
    A že si fakt myslím, že tohle ani Liška na mysli neměla.

  55. ještě k psaní vlastních myšlenek…..píšu pocitově…..a jistě se můžu mýlit ….takové to dojmy a pojmy :-)

  56. 60
    Lichost. :-)))
    Promiň. :-)

    Ale jo, to mě taky napadlo, to by výklad teoreticky taky mohl být a psala jsem o něm taky už v té 5, kde jsem se na dním zamýšlela, proč si myslím, že nem, ěnebo možná právě proto… Kukni.

    Ale s tou provázaností se vztahy v minulých životech a se sdělením, že nejsem pány svého života, mi to (liščino sdělení) stejně furt koliduje.

  57. 61. i to je možné, že měla Liška na mysli něco jiného. Nevím. Každý jsme si tu něco napsal a až se tu Liška objeví, uvidíme :-)

  58. 62
    Barčo, všichni píšem pocitově, dojmy a průjmy, a všichni se můžem mýlit. Proto je k porozumění si důležité navzájem si sdělovat i místa, kde si nerozumíme, kde nám to vyznív nějak jinak, sdělovat, jak nám to vyznívá, a snažit se nějak si povysvětlovat právě ty dojmoprůjmy, s nimiž pracujem jako s pojmy.

  59. 61. no to je skvělé :-) vyloučíme matematiku.
    Liška možná myslela lichou jako bez protějšku a to je to co jsem měla na mysli… tedy že protějšek je přítomen jen třeba neviditelný a pak varianta jako jalový (to mě nenapadlo) a varianta neodpovídající skutečnosti mě taky nenapadlo. nepárny… není ani jalový a ani klamavý. jen prostě mu chybí parťák :-))

  60. 63. vztahy v minulých a budoucích životech jsem taky neměla na mysli :-) nevěřím na minulé a budoucí životy… takže to mám jednoduché :-)))

  61. 67
    Neviditelný protějšek je mi dost naprd. V tvého boha nevěřím, takže to odmítám brát v úvahu, eště si fakt chci s protějškem aspoň občas zaš… no nic… a chlapa na dálku už jsme s Liškou vyzkoušely obě a zavrhly jako naprossoto neefektivní až záhubné.
    Takže když protějšek není, jsem lichá a hotovo. :-)

  62. 687
    Nojo, ale podle recenzí i Saula je právě tohle podstatou toho filmu…
    No, aspoň vidíš, jak je to zavádějící.

  63. 70. Víme ale že film je film. Je to sci-fi, takže nic proti, je tam dost symboliky a poučných momentů, hodní jsou odměněni a zlí potrestáni :-)) a tak to má být.

  64. 71
    Ano víme, tak to jsem ráda, žes mi potvrdila to, co jsem psala už (vícekráte) kdesi nahoře – že používat v diskuzi argumenty typu „mám na mysli to, o čem je ten a ten film“, je naprosto liché. :-)

  65. 66. jo, jo :-))

    co já vím, možná Liška měla na mysli lichost i své práce…..viz nějaký ten její článek, kde nám vyprávěla o svém setkání s kolegy…..lichost jako určitou marnost v pomáhající profesi…..taky to občas zažívám…..prostě nabízí se různé domněnky co měla na mysli Liška svým komiksem.

  66. 74 mi přijde stejná jako 60.
    Podle mě to většinou souvisí. Marnost osoby jako marnost jejího zařazení v systému.
    Čili viz 5. :-)
    Ale zdá se mi to málo pravděpodobné.

  67. 75:
    Presne o odhaleni marnosti,nebo spis hruznosti sveho zarazeni v systemu ten film byl taky:-))
    Viz naivni jidlonoska,kterou system zivil svymi odkraglovanymi predchudkynemi.

  68. 75. teprve teď jsem si všimla té marnosti v 5. přešla jsem ji jako lány potože to neudělalo klik jakože se to týká dvojky. protože marnost by mě nenapadla ani ve snu… ale když je o v tom slovníku tak tedy jo.

  69. A to je práv ěkouzelný na tom slovohraní a lomiksových posunech významů.
    Liška bude mít bezpochyby radost, jaká debata se tu rozvinula. :-)
    Eště že dneska nešly mejt ty okna, jak jsem měla v plánu. :-))

  70. 6. Ru. V jakém významu myslíš toto tvoje konstatování?
    Silné individuality a ještě trošku nabourané životem končí většinou liché.
    Za B, za C nebo za D ?

  71. Mně jo! Líbí se mi sledovat (a sem tam i spolutvořit) tu proměnlivou prudící vodní hladinu, která odráží to, co je vespod, a každá vlnka je závislá ná té předchozí…

    Řekla bych, že to je na Liščiných komiksech to nejvíc originální a tvůrčí. I šmrncovní.

  72. 12. píšeš: Respektive ne natolik,aby se jeji nositel smiroval s nejakym jakoby osudem predurcenym koncem.

    O tom lze dlouze diskutovat… co je jakoby osudem předurčený konec. Zda je to uchopení osudové výzvy… anebo její ignorace.

  73. 81
    Co je B) C) D)?
    Myslím to v tom významu, v němž myslím celou tuhle diskuzi. Lichá/sudá, single/pár.

  74. 82. Na Liščiných ano, s tím souhlasím :-) vidíš já to opět posunula na to dohadování o významu. asi mě to sere :-))

  75. 83
    No a o tom teda zrovna diskutovat nechci, páč s imyslím, ž jee to tady už mm. Čili mimo mísu.
    Museli bychom napřed definovat osud a osudovou předurčenost, a to bych řekla, že už by byla zase řež. :-))
    Byla to jen reakce na Saula, takže když tak začni od Saula, ne ode mě.

  76. 84. to co jsi vygooglila v 59. tedy ve významu 2. 3. nebo 4?

  77. Mě se tohle originální Liščino hravé odlehčené pojetí – různých témat taky líbí….dává možnost si sám ho nějak uchopit skrze komiks…..skrze sebe a jít hlouběji…..

  78. 82
    Proudící hladina patří správně, nikoli prudící, to zas asi deus ex machina vystihl mou hladinu takto fungující na Ratku. :-)))

  79. 87
    To jsme gůglila hlavně pro vás a pro to mnou vzývané sjednocení pojmů. Odpověď v 84 (a taky v 5, 23 a 51) ti nestačí?

  80. 90
    Oooh, pardon, já si to sice poctivě vyrolovala, ale pak se přehlídla v číslech, jak je mým zvykem. :-)

  81. 91
    No právě že se necháváš, i když to tak míněno není, jinak by to prudící nebylo. :-)))
    Hladina je furt stejná, jen pro tebe je prudící. :-)

  82. 92. vygooglila jsi to přece kvůli tomu aby jsi dokázala že význam pár/nepár je nedostatečný, neúplný a že to lze chápat v jiném smyslu a to tedy v tom, o kterém asi píšeš v komentáři 5 . že se tedy nechce cítit lichá, marná, neprospěšná.

    Tedy jsem se zeptala jak myslíš 6.

    Tedy odvozuji z toho … že jsi nemyslela marná, ani klamavá nýbrž nepár. :-)) že silná individualita a trochu nabouraná životem končí jako single. :-)

  83. 96
    Tyjo, a neměla bych jaksi hlavně já vědět, proč co dělám? :o))

    Vygůglila jsem to kvůli vám, abyste to měly od nějaké nezávislé a respektu hodné autority a nemusely mít pocit, že vám to vnucuje furt ta otravná přenoudřelá rulisa. Abychom si sjednotily významy a abych si ověřila, že ty „alternativní“ (omlouvám se za slovo, co nemáš ráda :-)), na nichž jsme se zarazili, protože mně nepřišly jako pravé ořechové, fakt nebudou to pravé ořechové a že neplácám úplně kraviny.

    Já dávala jen dva významy, vy další.
    Nebo mi to tak aspoň vyznělo.

    97
    No bodejť, když to píšu co cca dvacet komentářů furt dokola. ;-)

  84. 96
    Ratko, ty jsi fakt naprosto nepřekonatelný odborník na zauzlování čehokoli.
    Já napíšu, že by mohlo připadat v úvahu To a Ono, al že Ono se mi zdá málo pravděpodobný, a tobě z toho vyjde, že si myslím, že důvod je právě Ono a že všechno dál píšu proto, abych dokázala, že Ono je správně…
    Nevím, jestli má cenu tě zas posílat si to přečíst znovu…
    Pak se div, že jsem si dřív kolikrát mylela, že si ze mě utahuješ, a schválně tě v tom chaosu ještě podporovala v domnění, jak vtipnou vedem konverzaci…

  85. 101. tedy neutahuji si… naopak, snažím se držet nit… i když mi to moc nejde. nejsem lineární či analytický typ. potřebuji víceméně pouze „být“ :-) a to plkání je taková omáčka kolem bytí… jakože vím co povídáte. ale víceméně to nestíhám :-))

  86. 102
    Jo, já to chápu a vůbec se nezlobím, a dokonce už se i docela učím ani nepěnit při příznacích recidivy. :-))

  87. Na druhou stranu, to svoje nestíhání prezentuješ tak zajímavě a důvěryhodně, že dokážeš zblbnout a stáhnout z původní nitě do upletení úplně jiného svetru i všechny okolo – takže komu čest, tomu čest. :-))

  88. Jé, tady jsou nějaké komentáře, to je prima.
    Zatím ale opravuju překlepy kamarádce v záv.pedagogické práci a k tomu dělám vánoční noviny na úterní vystoupení v práci. Akorátže se mi zasek Gimp… tak jestli se neodsekne, brzo si ty komentáře přečtu! Hurá.

  89. 104. ale já nechcu plést jiný svetr :-/ jen neumím poskakovat jak si kdo pískne. Nejde mi to… spíš koukám jak vyoraná myš… co po mě zase „chcou“.

  90. 107
    Řekla bych – byl to pokus o odlehčení nadsázkou, tak lepší už nerozebírat.
    Ve výsledku nikdy nejde o to, co kdo chtěl, ale co mu z toho vylezlo.

  91. 108. řekla bych s odlehčením a nadsázkou, že jsem tvořivý typ. ať z toho vyleze co vyleze, nikoliv to co chci já.

  92. 107
    A obrat z pokory „jsem opravdu tak natvrdlá“ do podprahově obviňujícího a nepřímo sebevyzdvihujícího „neumím poskakovat, jak si kdo pískne“ mě zas trochu dostal, i když jsem ho po svojí snaze o přívětivé ujištění, že je vše ok, taky čekala, taky je pro tebe typický. :-)
    Nikdo z nás tady neposkakuje, jak si kdo pískne, Ratko, všimla sis?

  93. ru 5
    :-) to je zajímavý, jak zrovna když píše něco ratka, tak proč to přejít a nechat tak, přece se dlouho znáte, tak radši zareaguješ.
    No proč ne.
    Mně ta ratky chlácholivá kom.2 přišla milá.
    Ale proč se toho nechytit, to zas jo, když je chuť vrtat hlouběji, tak by se mohlo.
    – Takže obojí je pěkný, mi přijde.
    (Což je asi chlácholivé, co :-)))

  94. 5 a 112 ještě
    Možná to vyvolávám já, když tady nakousávám taková témata, ale nejdu do nich, jen kroužím… ne?

  95. 112
    Ona milá byla, proti milosti jsem neponovala, pokud to tak vyznělo, tak omluva a zpátky na stromy, jen nemám ráda milosti za cenu plácání mm za účelem býti milá, u sebe, od jiných směrem k sobě, a zapomínám, že těm jiným to vadit nemusí, ba dokonce naopak.
    A jo, jsem vrtavá.
    Rýpavá. Mám to v hlavičce blogu.

    113
    Proboha… chceš taky sepsout za nějakou pokleslost? Jen nakousávej a krouži, je to tvůj způsob a je skvělej, k čemu by byly témata bez možnosti o nich přemýšlet, potažmo diskutovat?

  96. 16, 18 ru
    Síla – to je taky dost zajímavý téma pro mě. Protože zatím jsem si přesně neuvědomila,co vlastně je síla.
    A když to vezmu přes pocit síly – tak ten mám vždyky jenom krátkou chvíli. Když se i něco povede nebo daří, zejména duševního a zejména spolu s lidmi.

  97. 113. ne to je dobré… jak to děláš. Vyvolává to ve mě asociace a ty napíšu… tedy střelím od pasu. nemám chu´t to pak dále vysvěloovat proč jsem to řekla a že to jsem myslela tak či onak. tedy nutí mě to automaticky buď vysvětlovat (nevysvětlitelné.. asociace jen plynou) nebo se nasrat a jít od toho.

  98. 116
    Pro mě je síla vědomí, že zvládnu přežít, prožít a zpracovat i ty okamžiky/chvíle, kdy vůbec žádnou sílu nemám. Že nepotřebuju vědět dopředu jak, mít návod ani záruky, ale vědět, že až to přijde, tak si zas (jako zatím vždycky) nějak poradím, něco poptřebného se naučím a nějak se přes ten svrab a průser dostanu.
    A že v tom dokážu případně udržet ještě i někoho dalšího.

  99. 115 ru
    no prosimtě! Tady je dneska perel (ze škeblí) a to jsem přečetla jen k číslu asi 20).
    Rýpavá v hlavičce blogu! Nojóó´!!! – Tak teď už budu čekat jen to! :-)) ono je to velmi užitečný. Vrací to na zem,někdy to vrací k tomu, od čeho člověk uskočil schválně nebo jakoby-neschválně jinam…

    Kroužit, dobře, budu dál kroužit – tyjo to je ale od tebe hodně útěšné, ne rýpavé, fakt!!! – a až mi bude osmdesát, rozhlídnu se, že bych se teda vdala a měla děti :) – Jak se tak znám. To žertuju,ale je to smutný, protože to vlastně je moje realita.

  100. 118
    A že nepodlehnu většině manipulací z vnějšku, že si jsem schopná udržet vlastní názor i hodnotový žebříček.

  101. pod sílou rozumím „moc“ dotáhnout záměr od počátku do konce. Třeba chci upéct buchty, tak síla znamená že si seženu suroviny, kde to udělám, vím jak na to taky to upeču… až jsou buchty na stole tak vím že jsem měla sílu uskutečnit (realizovat) záměr.

  102. ad120
    A taky mám dost síly občas nějaký názor změnit a neviset na něm jako na záchranným kkruhu. :-.)

  103. 121
    Určitě taky.
    Akorát čím jsme starší, tím víc mi přijde, že tahle cílevědomost není vždycky v životě to nejdůležitejší.
    Spíš jsem vícekrát zjistila, že kvůli svým buchtám jsem přehlídla to, na čem doopravdy záleželo a co pominulo v nenávratnu…
    A ověřila si, že pro spoustu lidí je to taky jen berlička.

  104. 117 ratko
    nojo, přílišné vysvětlování a zabředávání pak odvede jinam. určitě taky na dobrý místo, ale prostě jinam, no. Asociace někdy taky, ale proč ne, když jich je víc a nemusí se na nich viset, jen je nechat být vytvořit určitou atmosféru, to je taky dobrý. Akorátže v písemným projevu to jde obtížně, nechytit se něčeho.

  105. ru 118
    ahá, tak tohle já si pojmenovávám Stabilita.
    Tomu slovu Síla mám pořád nutkání se spíš vyhýbat, je na mě Silný :) Tak to znamená, že je čas to prolomit!! Protože opakovaně to tak bylo se slovy, co byly na mě silný. Už nejsou. Slova jako Selhání… Láska. No, možná už bych ji mohla používat. Takže i jinak zažít?? Johohó! .)

  106. Silný člověk pevně stojí na svých nohou, od nohou všechna síla začíná, co je ti platná síla v pažích, když te neudrží nohy?
    Takže asi ano, asi do značné míry je opravdu síla zakletá ve stabilitě…

  107. 125. vytváření atmosféry… to je moje silná stránka :-) jak mám začít vysvětlovat proč atmosféru takto a ne jinak, jsme mimo…. začne se to hroutit.

  108. ad film Atlas mraků
    – jsem ještě neviděla a spíš jsem na základě reakcí usoudila, že to bude nicmoc, že si nemám dělat velká očekávání, abych nebyla zklamaná. Chci se na něj brzo podívat!

  109. 49 ratko
    1+ nekonečno klidnš může být lichý číslo! Může bejt i sudý. Ale spíš nějaký hromadný než sudý, takže jsme zas u lichýho.
    nějak se nám to komplikuje :-))

  110. 57 barčo, jo, vidíš to, možná že další komiks to někam posune. I když těžko. Dobře, že ho nemám dodělanej před touhletou diskusí.

  111. ru 59
    ó, slovníky já ráda!
    Pro mě ten knižní nepoužívaný význam je normální, jaký uvažuju – lichý jako marný.
    Lichý bez svého jednoho přiřazeného protějšku taky, jasně.
    V těch komiksech je to takový zastřenější, naťuknutý, oklikou – zvlášť od té nedávné doby, co sem vlezl Richard.
    zrovna dneska mě napadlo, že to asi spíš byl opravdu on – a ne že by někdo jeho jménem to sem frknul schválně jako provokaci. Napadlo mě totiž, že on mohl číst něco u zuzi (regionálního…) a tam vidět moji fotku a přes ni jít sem. To by docela sedělo.

  112. 132
    na to je samozřejmě odpověď: Tak se ho zeptej, Liško.
    No a to je pro mě dost odvaha.
    I když by byla nejlepší.

  113. 64-69
    :-)
    67 :-) jo, že chybí parťák,
    ale nějak se mi to prolnulo i jinak do lichosti jakékoli – každopádně přesněto, co píšu, se dá nazvat jako dojmy a průjmy ad 65, to je hezké označení!
    Snědla jsem právě jeden hermelín, takže průjmy se asi zintenzivní.

  114. 74 barčo
    áá, tak v práci to není liché a pro mě teď právě vůbec ne, je to zábavnější.
    A parťáka pracovního právě teď mám, krom dvou kolegyň kolem představení na úterní večírek, je to prostě… Hufpflege.
    Po desetkrát jsem měla parťáka teď napodzim i šéfa – to bylo krátkodobý :-)

  115. 79,80
    jo, je to kouzelný!
    Taky je docela kouzelný, že máma umyla včera jedno okno, dneska druhý, ještě jedno předvčírem a já to svoje ne a ne. Ale pověsila jsem záclony na to umytý.

  116. 132
    Lichý jako marný – knižní není nepoužívaný, jen v běžném jazyce se nevyskytující nebo se vyskytující jen u intošů, když začnou něco rozebírat a padnou do „jiného“ jazyka. Tedy takhle si to já vysvětluju, knižní jakože se používá v knižní řeči.
    Já taky když píšu, píšu všelisjak, někdy „jak mi jazyk narost“ a někdy i hodně knižně, baví mě „přepínat styly“, a někdy to takhle rozjedu i v mluvě, ale to je fakt jen že i dělám srandu.
    Slovo lichý bych v běžném svém vyjadřování se nepoužila ani pro marný, ani pro pomýlený.

  117. 121 ratky
    „pod sílou rozumím „moc“ dotáhnout záměr od počátku do konce. Třeba chci upéct buchty, tak síla znamená že si seženu suroviny, kde to udělám, vím jak na to taky to upeču… až jsou buchty na stole tak vím že jsem měla sílu uskutečnit (realizovat) záměr.“
    teda, to je něco, to zas á pro sebe pojmenovávám „dotahování.“
    Do konce.
    A hrozně si hledím toho, asi až moc, abych měla svobodu to právě nedotáhnout. Říct si, že na to kašlu. Že nápad stačí, ten mě v tu chvíli bavil, potěšil, s někým jsem se tomu zasmála, zaradovala, pokecala (třeba o pečení buchet, i když…) a právě proto ůvbec nepotřebuju ty buchty upéct. to už by pro mě bylo často navíc.
    Nebo nad moje síly. A jsme u Síly zpět!!
    Mezitím jede tolik jiných věcí, se kterými se potěším, nejčastěji jen ve fázi nápadu, že nestíhám dotahovat!! Někdy to vadí. Někdy ne. A často ty nápady s časovým odstupem jsou vyčpělé, kdežto kdyby se upekly, možná by znovu potěšily…?

  118. 136
    Tady začlo chumelit, sotva jsem napustila do kyblíku vodu.
    Tak jsem s ní poumejvala dveře a na okna sv yprdla.

  119. 138. pod sílou rozumím … dotažení do konce. jen ve fantazii nebo napůl je její nedostatek nebo použití (síly) jinam.

  120. 141. vůle podle mě nestačí…pokud ti chybí suroviny, postup, zdravé ruce a nohy, rozum, srdce.

  121. 142. a někdy je síla k dispozici (tedy vše co je potřeba k realizaci) a chybí vůle….

  122. Jaký suroviny? :-))
    Dotáhnout věci do konce znamená to do konce dodělat, takže si to jaksi samozřejmě i musím poshánět nebo zorganizovat, aby k tomu bylo všechno, to k tomu patří. Tak jako jsem to posháněla do půlůky mého konání či úkolu, posháním i od půlky. Nic extra dalšího to není.
    A to zvládnu tou vůlí. Prostě chci, protože si vsugeruju, že musím, a udělám to.
    Ale pak se třeba taky zhroutím. Protože to není síla osobnosti. To je jen síla vůle.

    Proto taky mají spousty lidí ve skutečnosti slabých tohle jako berličku, oporu, tu vůli a modlu dotahování věcí do konce. Protože se to vydává za sílu osobbnosti, dobře se tím kamufluje opal. Kdo dotahuje, je silný, protože je úspěšný… ehm… v naší společnosti…

  123. 140-143
    jo, tak to mi hned připomnělo tzv. „kontaktní cyklus“, který je popsán v knize, cos mi ratko poslala, díky, autor Zinker. A to pojetí na to nahlíží tak, že síla, vůle je prima, ale když je to v nějakým místě zablokovaný, přerušený, tak to neprojde, nedokončí se uspokojivě, k mému uspokojení, abych mohl jít zase od toho k jiný věci, tématu, akci, protože tohle už mám dokončeno a dalo mi to na chvíli pocit uspokojení. Třeba se to přeruší mezi podnetem a uvědoměním, že něco chci, anebo mezi uvědoměním a shromažďováním energie pro akci, anebo energii akumuluju, ale nejdu do akce, něco mě zastaví, couvnu…

  124. 144,146 – 147
    asi nemus být realizace, když se rozhodnu, že mi to za tu energii už nestojí nebo že by mi tonepřineslo uspokojení nebo nevim. tedy u věcí, u kterých o tom rozhoduju. U některých se jaksi rozhoduje samo právě proto, že je to někde nabouraný.
    Tak to nějak chápu. Ale je to prostě jen koncept, jeden možný.

  125. Ha, už mám skro celý vánoční noviny, zbytek dodělám zítra. Reklamu na noční klub a tak :) A vytisknu.
    Dobrooou!

  126. A když se rozhdneš, že ti to za tu energii nestojí – je to síla tvojí osobnosti,nebos labost?
    To je to, oč mi tou otázkou šlo, hlavnbě vůči Ratce.
    Protože takhle to prostě nejde postavit, je to případ od případu, situce od situace. Něco bude znakem síly dokončit, něco bude znakem síly klidně opustit.
    Takže mi z toho vychází, že dotáhnout věci do konce nerovná se síla osobnosti.

  127. Dobrou. :-)
    Já ještě loupu ořechy aurpavuju fotky z firemního mecheche, na střídačku.
    Nedokončím dneska už zřejmě ani jedno. :-)

  128. 150. hmmm, nevím. TAkhle to postavené to možná nemám, tedy jako kalkulaci, zda se to vyplatí. hnutí mysli je spjaté s akci. jako pohyb…uvnitř cítíš klid, tedy žádná kalkulace zda stojí či nestojí :-)) uvnitř je ticho… a venku se to pohybuje zcela samo…dokončuje se co se začne jako když jíš. vezmeš sousto a vložíš do pusy. jsou pohyby navíc :-)) to je jasné… ale to protože jsem ještě furt živá :-)

    ale už jdu spát, dobrou

  129. 152, dokončíš…. uděláš tolik ořechů kolik práv v daný moment chceš udělat. kdyby jsi chtěla více, udělala by jsi to. stejně tak fotky, uděláš tolik, kolik pozornosti tomu věnuješ… toto téma tady máme taky opakovaně. je to o pozornosti. Kde je tvoje srdce tam je tvoje pozornost. ale to se bavíme pořád o stejném… kolikrát pozornost je, i vůle je… ale chybí síla, moc….tato není v naších rukách.

  130. 153
    Ty děláš věci, jen proto, žes je začla, aniž bys přemýšlela, jestli je dobré je dělat? Když je začneš, tak je prostě dokončíš, ať se děje co se děje a bez ohledu na okolnosti a třeba i bez ohledu na to, že v průběhu konání zjistíš, žes někde na začátku měla chybu, která výsledek naprosto znehodnotí?

    Řekněme, že budeš dělat buchtu a hned na začátku si spleteš cukr se solí amísto patnácti dek cukru tam nasypeš patnáct dek soli, a záměny si všimneš hne dpoté, cos strčila těsto do trouby – necháš to doúíct, i když to budou akorát zbytečně utracený náklady na elektřinu nebo plyn do troubym přestože víš, že to bude nejedlý?

    Nebo – začneš něco dítě učit a budeš s ním dřít a dřít, například hraní na housle, aby ohlo na jonzervatoř, nebo matematiku, aby se dostalo na gympl, ale ono mu to fakt tragicky nepude – sedřeš z něj kůži jen proto, že ses jednou rozhodla ho na ty housle nebo tu matematiku naučit, a tudíž to prostě dotáhneš do konce?

  131. 154
    No jistě, přesně tak, ale to není síla osobnosti, to je ta vůle. Udělám tolik a to, co chci. Co je moje vůle.
    Nemá to nic přímo úměrného síle.

    Síla osobnosti buď je, nebo není, to je pravda, ale je v našich rukách. Dá se v sobě najít, pokud tam je, dá se vylovit z balastu jiných vlastností a vytáhnout ven, a dá se taky úplně zničit alkoholem nebo špatnou výchovou.

  132. Tak dobrou noc, ty fotky jsem nakonec dotáhlka, jen je ještě musím sbalit a nahrát na úschovnu. :-)

  133. 158. sílu a moc ti přece „někdo dává“, to že se spleteš a nasypeš sůl, nebo že to úplně popleteš… klopýtneš a spadneš, ztratíš se v lese… to vše se ti děje. a jde o to kam se přimkneš, odkud bereš sílu (a moc) Ty říkáš že jen od sebe, tak si tedy sama musíš poradit. Když jsem v lese… tak z lesa, na horách z hor, když miluji… tak z lásky, když peču…tak dle důležitosti…pokud tam dám sůl a je to slavnostní koláč ke svatbě (máme 23.12.) tak ho musím zopakovat a zaměřit pozornost správně, tedy nenechat se rozptylovat a odvádět sílu… spojit ji s touhou udělat to co cítím.

    Takže síla je spojená s jménem. V jakém jménu to dělám…. proč. je to proto že právě nemám co dělat…. nebo mě nese síla k splnění úkolu. A tam je třeba se podívat jaká síla to je… tedy když už se nesu na vlně pozornossti. Kam mě nese…. nechci ji nacpat do pr…

  134. 158
    Co No tááák? To bych úplně stejně mohla napsat já na tu tvou 153. Přesně takhle absurdní mi přišla okamžitě hned při čtení.

  135. 159
    Aha…
    A kdo že mi tu sílu a moc dává?

    No nic, otázka zní jinak:

    A jak souvisí to, že mi podle tebe někdo dává nějakou sílu, s tím, že jsou situace, kdy je prostě rozumnější od svého záměru či konání ustoupit a není to žádná kalkulace?
    Nebo s tím, že dotáhnout cíl není zdaleka vždycky znakem duševní síly?

  136. 161. můžeš se mýlit… samozřejmě že ano. Pak to byla slepá….a prostě se vrátíš. Věřím tomu, že když jsem v klidu, dokážu lépe zaslechnou vnitřní hlas …. rozlišovat. Právě díky vnitřnímu klidu. umím i nedělat nic, když mě nic neponouká…. jednat.

  137. 159
    Ratko, i ty bereš sílu jen sama od sebe, jenže místo abys to viděla jako kombinaci pudů a mysli, máš tam toho vševdechujícího pantátu.Je úplně jedno, jak co pojmenuješ, do čeho si to zabalíš, ale to rozhodnutí nakonec uděláš ty. I když třeba na základě kalkulace podvědomé a pudové či intuitivní, bez přemýšlení.
    Jsi jen pidičástečka nějak naprogramovaná, nikdo do tebe nic v průběha života nepumpuje. Natož nějakou sílu.

  138. 162
    No hurá!!
    A jsme u toho, vnitřní hlas mi neva, to je totéž, co píšu ve 163, a to, že síla je ve vnitřním klidu, jistotě, stabilitě, tu pšem už dávno. :-)
    Takže zdá se, že jsme našly shodu! :-)

  139. 163. nemám toho pantátu jak si představuješ…voje představy jsou tvoje představy.

    čin je viditelné znamení neviditelné lásky. Je možné se v lásce minout….pokud je postavená na egoistickém (pudovém) základu a nikoliv na Kristu. (Milujte se navzájem: jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy.“)

  140. 163
    Jak víš, co si představuju?:-))
    Pro mě je pantáta symbol, toho zvenčí, tvého vzývání. Když se ti nelíbí pantáta, tak můžu vymyslet třeba deset jiných podle mě lépe a výstižněji specifikujících názvů, ale ty se ti asi nebudou líbit už vůbec. Uznej, že pantáta je docela pěkný, vlídný. :-)

  141. ehm, klasika, sedím v práci a klapu jak o život, 166 je na 165, nikoli na 163. :-)

  142. 166. žádný pantáta venku není… je to nastavení srdce, pohnutky… čím se hýbe srdce a kam se zaměřuje pozornost. Tedy jde prvotně kam tě to vnitřně táhne. A co uspokojí tvé srdce. Naplní láskou a vnitřním klidem. Můžeš mít námitek kolik chceš a dát názvy jaké chceš :-)) NIc se tím nezmění.

  143. Liško, tak se zdá, že je vše v pořádku. Z tvých komentářů jsem neźjistila pohnutku k lichosti, nebo co tě vedlo namalavat si tenhle komiks…..možná jen momentální posmutnělost, že ti chybí partner – parták pro život :-) ….však není všem dnům konec.

  144. 166
    Ratko, znovu, byl to zjednodušený symbol pro tvoje vzývání, který měl být úsměvně vlídný, prostě joke…
    Hele, je to jedna jedna, já ti pracně vysvětlila podstatu kastrace, páč jsem tě měla za …ehm… neznalou, kdyžs napsala jedno „prý“, tys poučila mě stran podstaty křesťanské víry, páč mě máš za … ehm… neznalou, když jsem napsala jednoho „pantátu“.
    Tím je to srovnáno a můžem dál. Souhlas? :-)

  145. 169
    Jojo, taky si myslím, že víc za tím nebylo. :-)

  146. 150
    tak takhle na to nepohlížím, jestli síla nebo slabost. Rozhodnutí, co vychází ze mě, je na něčem postavený a buď je mi fuk, jestli síla nebo slabost, anebo vím, že je to jedno nebo druhý. Takže taky různě, taky ne že něc dodělat až do cíle je plusový. Plusový ale je dokončit to. Něco. Cokoli (možná ratka myslela tohle – ale to mě napadlo až teď, že mohla myslet – dokončování, aby nezbývalo v člověku něco nedotaženýho, co vleče s sebou a bere mu to kapacitu na jiný věci).
    A tím rozhodnutím to dokončím. Takže plus!

  147. 173
    Já vím, že nepohlížíš, šlo o tu otázku, o její vazbu na ratčino tvrzení – čili třeba jen o okamžik úvahy nad takovými situacemi a zvážení, kdy šlo o nedotažení jako o únik z něčeho nepříjemného, co by ale jinak asi bylo prospěšné (slabost) a kdy o pragmatické řešení situace, kdy ač by člověku nevadilo pokračovat či by dokonce pokračoval i rád, ale nemělo cenu pokračovat, protože dotažení by mělo za následek více ztrát než zisků (síla).
    Tedy že to nejde postavit takto jednoznačně,.

    Ale tza druhá půlka komentáře je geniální, jo, to je vysvětlení!
    Nemusím věci dokončit navenek, ale musím je dokončit v sobě. Nesmím od nich utéct tak, aby ve mně zůstaly otevřené.
    S tím souhlasím naprosto.

  148. 169 barčo
    jó, tak to bylo, plus i možnost toho druhého výkladu – že bych se uchýlila k soudku nebo k sousedovi, kdybych se cítila marná. Kdoví, co všechno se v tom komiksu najde; já ne :)

  149. ru 174
    dokončit v sobě jo, to je výstižný (proč vždycky řeknete výstižnějc něco, co já popisuju)
    – když souhlasíš, seš příznivkyně jednoho z Gestalt-principů.
    A ten já ještě prozkoumám!

  150. 176
    Protože to popisuješ výstižně.
    Ratku nevystihnu ani zaboha.
    Jinak nevím, jestli jsem čeho příznivkyně, ale vím, že to takhle to prostě v životě funguje. :-)
    Přesně tak, jak to popisuješ, s tím vláčením se s něčím… k čemu se jednou stejně musíš vrátit, jinak tě to táhne víc a víc ke dnu, až už to dál nejde…
    Na podobným principu je i ta karma, ne?

  151. Teda, nemyslím si, že by ten tvůj gestalt vycházel z karmy, ale že prostě lidi mají ty zkušenosti v životě víceméně pořád dokola stejný, a tudíž nacházejí stejný principy… Jen je jinak aplikují a prezentují, odpovídajícně svojí době…

  152. 177, 178
    jo ahááá, ono je leckde psáno, že ten Gestalt přístup se inspiroval i východním směrem, budhismem – akorát jsem buď nepochopila, nebo zapomněla, v čem. :)
    To taky vypátrám. Znám nejmíň dva (letitý) gestaltisty, co tvrdí, že jsou inspirovaný budhismem. Oba takový vysoký hubený. Zajímal by mě průzkum kolik budhistů je hubenejch a tak… ale to už bychzas důležité věci odkláněla někam do háje a analyzovala srandičky.

  153. Nevím, kolik je jich hubenejch, ale vím minimálně o jednom, co hubenej není. :-))

  154. 180
    myslíš Buddhu?
    Jo momééént, já už vím.

    (Mimochodem „Moméééént“ je hláška mojí loutky, taková její jedna charakteristika, kterou jsem bohužel během dnešního představení asi třikrát zapomněla říct, takže to charakteristikou přestalo být. No, všichni se měníme. :-))

  155. ru,
    sudpr! :- ))

    Blbý je, že na finální úklid pokoje včetně vydrhnutí zbylého kusu parket mám asi jen 25.12., jinak nemám čas, až na Silvestra, pokud nikam nepojedu. Na Štědrý den to asi nestihnu, to musím jít koupit ještě něco. Nebo nemusím, ale ještě nějakou srandu pro mámu bych mohla. A pití, samozřejmě.
    A máma umyla tři okna – to je teda dobrá – a moje je jediný neumytý, chachá.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *