10 komentářů u „Liška myslí na zítřek“

1. a co ten záškrt, dostala ses z něj?

2. Sláva práci, kdy má člověk čas na celodenní porady, cvičení, vyplazování jazyku, protivnost a na záškrt! :-))
   (My se musíme radit až po práci, stejně tak léčit své choroby, za ty nás klienti neplatí.)

   Taky je fajn, že můžeš na – zřejmě čertvě vymalované zdi lepit izolepou. Já bych byla asi nepříčetná, být tím, kdo to malování platil. :-)))))

3. Jé Ty se máš!Svoji místnůstku v práci! Svoje obrázky, svoje komiksy. My máme v práci jeden malý konferenční stolek a dvě kancelářská křesla, taková malá místnůstka, taky tam máme rychlovarnou konvici a skřínku s hrnkama a erární kafe. (říká se tomu zázemí a denní místnost – tam chodíme jíst svačinu- všichni lékaři a sestry se tam postupně střídáme, pijeme kafe) A mé veškeré soukromí se nachází v dřevěné skříńce 40x40cm – tu máme společně s kolegyní napůl tam máme čaj, kartáček na zuby a pastu, vložky, propisky a dáváme si tam kabelku. No jo no, školení, někdy jsou fajn – člověk si tam občas trochu zdřímne. Protože míváme školení formou přednášek, takže se poslouchá a poslouchá a ono to tak pěkně uspává…..

4. dewberry, :-))
   bohužel, zatím ne, ale šéf mi právě nalil panáka, tak to snad pomůže.
   A to ranní rozhýbání bylo nakonec dobrý.

   Ostatním zatím jen mávám, musím letět… pardón, ahoooj.

5. Lenko,
   máš pravdu, sláva!
   Ale já bych za jiných podmínek ani pracovat nemohla. To by bylo proti mému přesvědčení. Výhoda jsou bezva lidi. Nevýhoda plat. Bez porady se to dělat vůbec nedá. Naopak bychom brali víc času na sdílení.

   Výmalbu platila pojišťovna, protože nás vytopili opraváři střechy. Po dvou měsících (kdy bylo celé patro zavřené!) vyjednáno, hotovo, vymalováno, nová světla, ale stejně mi týden trvalo, než jsem svou místnůstku 2×2 metry (možná o pár cm míň) nastěhovala zpátky, všechno probrala, otřela, taky velký společný prostor dávala dohromady, kytky atd. A vyzdobila ten svůj!

   Objednala jsem si v pondělí tři lepicí pásky a ve středu přišly. Je to zrovna zřejmě hit – washi pásky, z rýžového nebo jakého papíru. Slyšela jsem o nich už někdy loni – že se nalepí na zeď a vůbec nic nezničí, dají se zas odlepit a znovu použít třeba na balení dárků nebo zalepení pusy :)
   A teď už je i u nás e-shop: washipasky.cz
   Koupila jsem všechny tři s šikmým proužkem, jednu s červeným, další s modrým a zlatým. To mi udělalo tu pravou radost a sílu k dokončení úklidu. Uvažuju, že něco z výzdoby vyfotím a dám sem – akorát mi to jen v první chvíli připadalo úchvatňoucí; teď už mi to připadá okoukané. Kdo by to byl řek…

6. barčo,
   nojo, prostoru není nikdy dost :)
   Moje soukromé věci jsou jen v jedné krabici od bot a v jednom šuplíku (tam je jen jídlo:-). Jinak je všechno pracovní (výzdoba zdí je moje – buď jsem já jejich autor, nebo mám ty obrázky koupené, nic erárního, protože to nechci; ostatních mnoho místností má na zdech zpravidla erární obrazy, místní originály). Došlo mi, že jsem docela skladiště, a trochu jsem to redukovala – něco vyhodila a něco přesunu pryč.
   Ta možnost sama si vyzdobit, jak chci ten prostor, to je bomba – dřív jsem si vlastně ani netroufla, jen zčásti, ještě za mojí šéfky před pár lety. A byla jsem obestavěná balíkama časopisů. Teď už žádný sklad dělat nebudu, chci to víc po svém.

7. Můj osobní prostor je uprostřed obří výrobní haly odhaduju 100 x 50 metrů :o) Dnes jsem konečně dostala pracovní stůl, seřadili jsme s kolegy stoly k sobě takže jsem v centru dění a každý může se mnou kdykoliv mluvit. Nevýhoda pořád pod palbou, permanentní akce. Zatím supr, kolegové skvělí. Opět pravidelné hodiny smíchu a blbin, tak jak jsem zvyklá když se dělá v partě lidí. Cvrkot a hukot. Prostor vyzdoben vzorky kdečeho :o) Fotky nedám.

8. a komiks je skvělý :o) ze života. taky se mi nechce moc hýbat a jsem pohodlná. proto chodím cvičit s důchodkyněmi a invalidy, protože je to klidné a vím že někdo na mě čeká. takže na únavu se nehraje, otočím se z práce domů, hodím na sebe tepláky, vyzvednu maminku a jedem na to

9. Tak jsem se jukla na ty washipasky, fakt to vypadá moc hezky. Já bych se asi i vyřádila, ale nakonec bych to strhla, protože mám nejraději čisté jednoduché linie a všechno pokud možno jednobarevné. Se ti nedivím proto, že už se ti tvé výtvorky zdají okoukané. Takhle to mám právě s těmi okrasami. Rychle se mi okoukají. Zatímco na jednobarevnou stěnu se dokážu dívat možná donekonečna. Si tam furt něco představuju jiného, asi. Tak třeba jestli jsi nechytla podobnou nemoc, třeba. :-)

10. To je zajímavý! Všechno se možná okouká,ale když tam není nic, můžeš si představit pokaždé něco nového a okoukat se to nemůže.

    Jo, Lenko, to si pamatuju, jak jsi psala, že obrazy na zdech máš jen minimálně, radši nic nebo květiny a jejich stíny a měnící se světlo.