Dala jsem do vyhledavače internetových obrázků „Orionka komín“ a představte si, jako první a jediná relevantní mi vyjela něčí fotka na těchto mých vlastních stránkách! Už jsme tu komín měli:
A další, starší jeho snímek jsem později dohledala a uložila si ho. Je z 9.5.1945:
Ze stavby barikády. Detail mám:
Texty o Orionce se najít dají – že to byl původně malý rodinný obchůdek na Kladně, dělali pamlsky, potom čokoládu, pak expandovali na Vinohrady… Jmenovali se Maršnerovi; kdybyste si to chtěli propátrat.
Orion není vůbec moje oblíbená značka. Ale oblíbenej komín, tojo!
.
Mám to tak, že když nic nemusím, tak se cítím nejistě… Ani mě neuspokojí že můžu dělat co chcu. Copak asi chcu :-) začne mě to stresovavat, jelikož zjistím že vůbec nic. Ale správně bych měla něco chtít, a tak začnu vymýšlet ptákoviny.
Tak dopijim caj a dozvejkal jsem tycinku Kofila,kde je krome toho mourenina i hvezda Orion.
A rikam si,ze 9.5.45 uz asi ty barikady spis rozebirali,ale teta Wiki mi zas poucila…nekde se jeste opravdu mozna i stavely.
Jeste ze se Wikipedia pise s W a ne V:-)
1 ratko
a jsou to ptákoviny? Není to náhodou něco tvůrčího, něco novýho?
2 saule
Jo rozebíraly! To je možný, to mi nedošlo.
Tehdy jsem nějakej článek o tom našla, ale nevímkde. teď nacházím jen info, že 9.5. ve 14 hodin probíhal boj o barikádu na Žižkově, blízko radnice, pod kopcem od téhle barikády – tak těžko říct, jestli už bourali nebo naopak. Tfuj,každopádně, takhle na samým konci války…
Miluju dny, kdy nic nemusím. Obvykle dvě třetiny až tři čtvrtiny toho času proflákám naprosto nedůležitými, ale pro mě v tu chvíli velmi zajímavými a relaxačně vtahujícími činnostmi, které si nijak nevymýšlím, prostě dělám, co mi frnkne přes nos či mozkovej závit, případně část toho času sladce a radostně prospím, a ve zbylém zlomku času udělám víc práce než za celej jinej den, kdy jsem se rozhodla, co všechno udělat musím.
4 ru
jojo, už od poledne mám volno a pořád mě pronásleduje pomyšlení na ten malý zlomek času, ve kterém by bylo dobrý zhuštěně pár drobností udělat. A protože se blíží desátá, myslím, že žádný zlomek už vyčleňovat nebudu. Od 12 čekám na ten moment, kdy si řeknu, že zlomek nebude.
:-))
Já to dneska docela dala. Vlastně oba tyhle víkendové dny. Udělalo mi to moc dobře, po dvou hektických návštěvových víkendech předešlých se cítím odpočatě a osvěženě. A mám doma i docela ukllizeno a na zahrádce zas kousek zušlechtěnej.
Jen si ještě musím zašít polštář a povlíct postel, to jsem zatím nestihla, jen svlíct a dát prát.
Povlíkání já zmákla, protože můj víkend byl návštěvovej (u mě). Druhá půlka neděle už ne a už zůstane odpočinkovou,resty až v pondělí. Ještě mám kapku cukání, že aspoň nějakej mail bych poslala pracovní – a teď každou minutou čekám, že to konečně přejde a stoprocentně si konečně řeknu, že už nic dělat ted nebudu.
1. Bohužel není :-)
1,3,8:
Jak se rozezná taková ptákovina od něčeho nového a tvůrčího?
Kolik objevů by nebylo objeveno,kdyby jejich objevitelé nedělali ptákoviny.
8. Nové tvůrčí nějak obohatí další generace :-)) dá nové poznatky, objevy… přístupy k řešení.
Kdežto…moje přístupy jsou čistě přízemní a týkají se jen omezeného počtu lidí. :-) a ani nejsou tvůrčí, jen obyčejné.
Tedy nečekám na inspiraci, až mi to řekne co mm udělat a já jdu a udělám to. Moje denní činnost je propletenost všehochuti, tedy věcí které mě baví víc jako pití kávy a věcí které mě baví méně jako plánování programu pro turisty, taky něco vaření mezi,to mě baví a uklízení, nebaví… pak třeba včera jsem byli s dětmi odpoledne dole u řeky, byl tam dětský den… a pak jsem byli na návštěvě u švagrové. Opět tobyla změť baví a nebaví, musím a nemusím a není v tom žádný tvůrčí prvek. Jediné tvůrčí se mi děje na obličeji, který otýká a splaskává, chvílemi vidím lépe a hůře… vlastně si toho vůbec nevšímám, ale nakonec se kouknu do zrcadla a vidím jak to tam bobtná. Takže den e od rána až do večera vyplněný směsicí různých drobných činností, které se ztrácejí v běhu času. Objeví se náhle a stejně náhle zmizí, aby zpětně po nich nezůstala stopa.
10
Kravina. Naprostá většina, troufám si tvrdit 90 %, tvůrčích věcí zapadne bez vlivu na další generace.
V běžném životě můžeš projevit či neprojevit tvůrčnost každodenně, a pokud to bude mít vliv i jen na pár lidí kolem tebe, tak se to počítá. Nemusí v nich zůstat konkrétně to, cos ty vymyslela/stvořila, stačí, když v nich zůstane otisk, že takhle jde věci dělat. Takhle k nim přistupovat.
11
A proč sis teda ještě nic nevzala? Na to ty antihistaminika jsou, aby tělu pomohly a nenechaly ho zbytečně se trápit autoimunitním excesem. Asi jako hysterka potřebuje polejt studenou vodou. :-)
Ehm, a kde je psáno, že něco tvůrčího musí být odděleno od toho, co musíš? Mně to přijde právě naopak. Spousta toho, co musím, je velmi inspirativní pro tvůrčí myšlení.
12. otázkou je, zda je to tvůrčí. zda to není jen opakování tedy otiskování stejného a pořád dokola. Nějaký vývoj tam je (evoluce) ale pro jedu generaci je těžko znatelný… ovoce vývoje se třeba sbírá až po mnoha generacích. V rámci generace je to pořád dokola… jakoby.
13. Reaguji na článeček a i na komentáře, kde se často opakuje téma čekání a „nicnedělání“ jakoby to bylo něco … nevím jak to napsat, málo tvůrčího nebo inspirujícího a čeká se na těch pár minut kdy se „musí“ napsat nebo poslat něco co se tedy musí, nebo se to zapomene Všímám si že „musí a nemusí“ se u mě mě začíná zaměňovat v jedno. A těžko rozlišují které je které, protože i v tom nemusí se objevují stejné prvky jak v musí, zejména pokud bych si v nemusí měla dělat výčitky že jsem neudělala nic a že jsme měla udělat něco.
14
Tvůrčí je to, co děláš – pokud to tak děláš – a v dětech jako otisk zůstane, že nemusejí věci dělat stejně jako tisíckrát předtím, ale klidně jinak, podle svého, tedy tvůrče.
15
Nicnedělání mi nepřijde jako málo inspirující nebo málo tvůrčí, i hlava potřebuje občas napřed uvolnit, aby dokázala zapnout mimo rutinu. A tohle pojednání o musím – nemusím mi nepřijde jako přímá souvislost s tvůrčím netvůrčím. To musím a nemusím se netýkalo činností tvůrčích, ale právěže hnusně netvůrčích. :-)
Právěže naopak – když se Liška ptala, jestli v tom nicnedělání nejsou tvoje ptákoviny tvůrčí, mělo to právě ten podtext, že nicnedělání tvůrčí může být velmi.
17. vím, porozuměla jsem tomu. Jen že to takhle nevnímám. tedy nedělím. nejsme umělec, nejsem závislá na inspiraci a tudíž ji ani neočekávám. proto ptákoviny :-). kdybych na ni čekala, stejně mě nic extra nenpadne :-))
Zajímavé informace.
Díky.
18
ono se na ni asi ani čekat nedá. Když se čeká, nic se nestane. Čekání je hrozný slovo. Spíš něco dělat, něčím se zabývat (ne každodenní prací ve stejný čas na stejném místě) a pak něco přijdeještě dalšího, novýho jako bonus.
A jestli to někomu poslouží nebo dokonce nějaké další generaci, to snad ani ne. Hlavně když to v tu chvíli potěší toho 1 člověka. A když víc, tak to je taky fajn, ale ani od toho se nedá nic Čekat. Jinak je zaděláno na potíže nebo nepohodu. Je těžký nečekat nic. Proto furt světem lítaj frustrace a nespokojenosti a srovnávání se s jinými a srovnávání se s reklamními šoty.
Milane 19
díky. Já ani přesně nevím, kdy ten komín zbourali úplně, tak před 20 lety; nějak blbě se to dohledává. A ještě mám ambici ve špajzu najít krabici (to se rýmuje) a v ní starý svoje fotky, kde by možná ten komín mohl být.
… jdu hledat info o komínu.
http://www.vodarenskeveze.cz/Praha_Vinohrady_03/Praha_Vinohrady_03.html
– tady píšou, že ho zbourali v roce 1982, ale to podle mě je brzo. A nepíšou, kdy ho snížili. Totiž ta vrchní část nad tím nápisem orion byla ubouraná, tu já už znám jen ubouranou. Ale je mi divný, že bych si ten komín pamatovala jen jako sedmiletá (1982) a pak už tam nebyl.
A tady
http://zam.uur.cz/rozmanova/VaVaI/Tovar-kominy-s-vod-Praha-Ostrava.pdf
píšou totéž, že ho zbourali v r. 1982:
První česká akciová společnost továren na orientálské cukrovinky
a čokoládu na Královských Vinohradech, dříve A. Maršner
5. července 1922 povolil Magistrát hl. města Prahy stavbu strojovny,
kotelny a komína. Plán komína s vodojemem byl schválen 23. října
1922 a 4. ledna 1923 bylo vše postaveno a zkolaudováno. Komín
postavil podle vlastního návrhu stavitel J. Kohout z Prahy (mimoto
významný stavitel kruhových pecí).
Komín vysoký 55 metrů se světlostí v koruně 150 cm nesl ve výšce
24 m železobetonový rezervoár o objemu 100 m3. Podle plánů byla
nádrž řešena jako válec (tedy bez konicity vnějšího pláště) – vnější
průměr dosáhl rozměru 8,2 metru, celková výška (od uložení konzol
až po nejvyšší bod střechy) byla 5 metrů. Na dříku komína byl vyveden
nápis „ORION“ a po obvodu vodojemu napsáno „ČOKOLÁDA ORION“.
Po plynofikaci a olejofikaci kotelny byl již v době existence společ-
nosti Ústavu sér a očkovacích látek (SEVAC) komín (údajně v dezolát-
ním stavu) jako nepotřebný zbořen – 25. května 1981 bylo vydáno
stavební povolení pro zboření. Demolici provedl podnik Vítkovické
stavby, Ostrava, v roce 1982 (Archiv Praha 10).
Báječná publikace! S fotkama! Doporučuju.
„Co jsme si zbořili“ – jsou tam různé továrny, nádraží, jatka… po celé republice:
http://vcpd.fa.cvut.cz/wp-content/uploads/2009/10/co.jsme_.si_.zborili-web.pdf
Orionka tam taky je, ale není datováno, jak bourali komín.
Už aby tam byl i náš orloj!
Což je vlastně otázka.
Jestli ty zrůdnosti soc. realismu nechat na místě, zachovat v depozitářích,nebo to rozmetat navěky.
A taky co z toho.
Ne všechno,co v té době vzniklo a bylo režimem schváleno,pochváleno a veřejně instalováno,je zrůdnost.
Ale ten orloj zrůdnost je a musí být zničen jak Kartágo:-)
24. váš orloj? tento https://cs.wikipedia.org/wiki/Olomouck%C3%BD_orloj …. to néééééé :-)
25
Žejo, mně přijde dobrej. Prostě dobovej! :-)
geniální je popisek z Wiki :-)
Celý orloj je umístěn na pozadí mozaiky, která znázorňuje jízdu králů, dělníka a chemika. Po obvodu výklenku se nacházejí medailony s alegoriemi měsíců v roce. Kalendárium ve spodní části orloje znázorňuje dny významné pro komunistický režim, jako například narozeniny Stalina, Gottwalda a dalších pohlavárů.[1] Zvonkohra měla podle původního plánu hrát Internacionálu, ale nakonec byly zvoleny lidové písně Daleká, šeroká cesta přes Holomóc, Vrbe jož se zelenajó a Za Náměšťó na kopečko hádajó se o děvečko.
to nemá chybu :-)))
To jsem zas něco plácl.
Ale mne doufám nepřežije :-)
přežije krále, dělníka i chemika… když jsou tam znázorněni :-)) a zapěje jim „za náměšťó na kopečko hadajó sa o děvečko“ :-))
29
Ty už Ratko na ty testy ani nechoď,je to ta encefalitida.:-)
Ale co teď?
Zavolat sanitku?
Dej aspoň nějaký souřadnice…já bych ti rád zachránil aspoň život,když už ne to zdraví:-)
Aha, když ten olomóckej horloj tolikrát předělávali, tak by ho jen mohli zas trochu předělat a je to, ne?
31:
No mohli.
V muzeu jsou ještě jeho původní kusy a dokumentace je taky 100%.
jenže ta současná traparna je asi větší atrakce,než původní orloj.
Japonci jsou z toho úplně paf a zavařuji na tom foťáky.
V Praze kostra,u nás chemik se zkumavkou …jak se ti chudáci pak mají v té naší kultuře vyznat.:-)
.