PLETAŘSKÁ SEZÓNA PO ČTYŘECH LETECH ZAHÁJENA!
Nový kabátek bychom měli; ještě vyštrachat ze skříně šály a rukavice, které by se k němu hodily. A kromě toho pořídit nové!
Nejprve něco na krk, tentokrát nikoli šálu:
Představte si, že jsem nákrčníku dokonce udělala podšívku a že je akorát velikostí i barvou. Použila jsem zbytek fleecu barvy “dovínova,” jenž mi dobře posloužil jako podšívka snového ponča před sedmi lety. A velký kus ještě mám.
Upletla jsem ještě palčáky. Ty podšívku nepotřebují, protože při pletení dvěma barvami je pletenina vlastně dvojitá, teplá. Sundané vypadají křivě, ale natažené na ruce jsou mnohem lepší.
Právě pletu ještě další součást kompletu, kabelu. To jsem zvědavá.
Pletařskou sezónu jsem zahájila už předtím jinou soupravou.
Kdybych věděla, jaký si koupím kabát, určitě bych ji neměla. K tmavomodrému kabátku, co mám zdřívějška, se hodí, a vůbec v budoucnu poslouží k všelikým bílým, černým, červeným věcem.
Jen se nějak špatně fotí – připadá mi, že žádné světlo není vhodné. Asi ji budu nosit jen v noci nebo co.
A už je ruka v rukavici.
Co by mohlo znamenat rčení: “Už je ruka v rukavici” ?
Že přišla zima, že, hm.
mně napadá jediné: Jsi neskutečně šikovná Liška. To je nádhera.
ratko,
ano, dnes se to potvrdilo. Jsem šikovná, protože jsem právě teď otevřela lahev, co v ní vězel ten zpropadený umělý špunt a včera se nehnul ani o kousek. Dnes jsem použila jinou vývrtku, třetí v pořadí – na zavíracím noži. A uplatnila pákový systém – který u vývrtek ostatních, co mám, nelze, to jsou jen takové ty nejjednodušší tahací. A ano- špunt se o půl centimetru vysunul!
Jenže vývrtka č.3 se ulomila a zůstala v něm uvnitř.
Od té chvíle jsem ji nespatřila.
Narvala jsme vedle ní původní vývrtku č.1, ale maximální úsilí nemělo efekt. Jen ten, že už se šeredně zprohýbala.
I odřízla jsem čouhající kousek špuntu a narvala do hrdla vývrtku č.2 a pak – se to nakonec povedlo!
Mám otevřeno.
A maso je zrovna na plotně. To budou hody.
2
Gratuluju. :-) Pořiď si tu s ušima.
Teda, tohle jsem na tomto blogu necekala (ani nevim proc), ale jsou luxusni, ty rukavice myslim…teda vsechny i ten nakrcnik. Tuhle technologii jeste nezvladam…a ani se o to nepokousim
kecko,
to je “technologie” poetická, protože je barevná a kreslí obrázky a je rozmanitá. A je úplně jednoduchá, protože se plete jenom hladce. Pořád. Protože se plete dokola, takže se neplete rub – však by to byl taky vopruz s taháním nití po rubu. A je to lepší i kvůli výslednému vzhledu – protože člověk nějak utahuje, když plete hladce, a třeba trochu víc, když plete obrace … a když je to pořád jen hladce, je pravděpodobnost, že to bude souměrnější.
Úskalí
tam je (ale já ho ignoruju a podle toho to vypadá pokaždé jinak…):
při pletení dvoubarevného vzoru není jedno, která ze dvou barev je v rubu tažena dál od pleteniny a která blíž. Buď tím pádem víc vystoupí jedna barva, anebo druhá. Když se to ignoruje, není vzor tak pravidelný, není každé kolečko úplně stejné.
Jak ho neignorovat – zřejmě to jde dobře, když člověk plete po anglickém ostrovním způsobu a každou barvu má namotanou na jiném prstě. Jenže já si na pravý ukazovák namotat nic nemůžu, protože by mi při pletení chyběl v akci :) Tak mám obě barvy na levém ukazováku a lovím je pomalu, anebo mám chvíli tu a chvíli tu, když je delší úsek.
Nevýhoda tohoto barevného pletení:
jde to o hodně pomaleji, než plést prostě jednou barvou, jednou nití.
A malé zpomalení je také v tom, že plést na pěti jehlicích je pomalejší, než na dvou.
To je vždycky svátek, když přijde jednobarevná řada! To je potom rychlost!
Dá se plést na kruhové jehlici (anglicky zvané magic loop). Jenže mě to moc nebaví, protože je potřeba mít jehlici určité délky; existují v různých délkách. A taky se práce zezačátku může přetočit, nepozorovaně, a pak je na vyhození.
A to se stalo mně při pletení nákrčníku. Vzala jsem kruhovou jehlici na milost, upletla 10 cm do výšky a najednou koukám: je to přetočený! A nejde to zpátky.
Tak jsem nasadila pět jehlic a bylo. Celý znova.
Ještě mám dnes v plánu sem dát rukavice, které jsem pletla jako vůbec první.
A někdy příště ještě svůj žlutý komplet a oranžovo-černý.
Jo a svůj srandovní svetr s kapucou, který skoro nenosím. Přece jen střih svetru není tak bezpečná půda, jako jsou šály…
No teda, ty rukavice jsou skvělé! Moc se mi líbí ty barevné, ale i ty šedobílé jsou super, ty jsou zase tak hezky zimně elegantní :-)
A na ten údajně srandovní svetr s kapucou jsem teda zvědavá :-)
ad 5 děkuji za sáhodlouhé vysvětlení. ono zpomalení je pro mě právě těžký úkol. chci všechno honem, nejlépe hned a nejlépe nejlíp. vidím velmi velké úskalí ve velmi častém párání (stačí oko vedle a jsem z toho vedle) a v nejlepším případě by to mohlo skončit ukončením práce rychlým pohybem rozdělané pleteniny do nejvzdálenějšího místa místnosti.
jinak rukavice prstové (ovšem vzorečkové pouze žíháním příze) jsem loni zdolala a troufám si tvrdit, že celkem úspěšně, když už to dělám za peníze….
že by výzva složitějšímu vzorku? že by polechtání mé trpělivost? uvidíme…
kecko,
hezky – rukavice prstové zdolány! Já bych je za peníze dělat nemohla, protože se s prsty moc nemažu, jeden je tlustší než druhý a pokud je mezi nimi i časový odstup, tak je ujímám každý jinak atd. Takže zrovna výstavní to není,
ale je to právě to,co mám ráda – nedokonalost.
Na dokonalý strojově pletený rukavice se můžu akorát tak vykašlat, klidně je můžu za dva týdny vyhodit, když se natrhnou. Nemají hodnotu.
A na tom se mi nelíbí ta spotřebnost,konzumnost,nahrazování novými a novými.
Mně se líbí mít něco svého,starého dobrého. A proto ty rukavice.
Svetry nee, ty se vytahají a koušou a vyjdou z módy. A je mi v nich vedro.
Mám ještě několik svetrů, co mi pletla máma. Nadčasové věru nejsou, i když jinak pěkné. Nenosím je.
Plést za peníze tyhle barevné prstové se určitě nevyplatí. Ty by musely stát tisícovku. Palčáky míň.
annamae,
aha a já bych už zas na ten svetr úplně zapomněla. Jako jsem na něj zapomněla poslední dva roky ve skříni. On má totiž blbou délku, takže opticky rozšiřuje zadek a to my Lišky nemůžeme potřebovat :)
Kecko,
jo, už jsem se koukla na originální rukavice na prodej! Máš je pěkný. Moc hezky jsou žíhaný!
A jaký to je plést často nebo dlouho? Není to únavný?
Já když pletu skoro celej den, tak jsem pak večer docela ospalá, upracovaná. A vždycky říkám, že z pletení mě bolej nohy :) Protože si sednu zaklesnutě, sveřepě nohu přes nohu a pak mě bolí koleno. Ale dneska ne – moje pohovka mě uchránila od rozlámání, je to dobrý; asi mi víc při pletení vyhovuje nízká pohovka než vyšší židle. Musím si to zapamatovat.
Než usnu.
ad 11
Díky za pochvalu.
Pletu tak často a tak dlouho, jak chci. Neživí mě to, je to jen drobný přivýdělek. Ne, únavné to není. Pletla bych tak jak tak.
(pletení jsem před lety zařadila mezi hubnoucí procedury – dvě ruce musí držet jehlice a už není žádná, co by cpala do pusy. čím složitější vzorek, tím je to jistější)
S tou pozicí při práci je problém, ale nepletu hodiny v kuse…dá se to
a co ten svetr? už je někde ke kouknutí?
kecko,
svetr je teď na mně! A vaším přičiněním, jinak by dál ležel na horní polici mezi zřídka užívanými oděvy a pracovními oděvy. Takové police mám hned dvě, na nošená trika jen jednu.
Snad ho zítra vyfotím. Dnes jsem se snažila vyfotit znova bílo-šedou soupravu, dopadlo to legračně jako vždycky, když fotím sama sebe. Ještě musím vymyslet sama pro sebe důvod, proč ty fotky nemám smazat, ale dát na blog; když už tu ta souprava byla slavnostně představena a uvedena do společnosti pro tuto sezónu i bez těch nových fotek.
Je to báječné!!! Krásné. A oživí ti to tvůj nový kabát. Viděla jsem ho náhodou ve skutečnosti, když jsme bloumali v obchodním centru v Pardubicích před kinem. Musím vyfotit ten svůj o víkendu. Mně se líbí tenhle typ šály:
http://www.tchibo.cz/duta-pletena-sala-tmave-modra-p400047777.html
Zuzi,
anóó, chci vidět tvůj kabát!
Když ty jsi můj potkala v Pardubicích. Musím se ho zeptat, co tam dělal, když já v Pardubicích byla jen párkrát v životě na nádraží.
Dutá šála, vida, ta se hodně podobá tomu, po čem jsem se poohlížela já napodzim a co má moje milá kolegyně a sluší jí to – totiž takovej čtvercovej tunel. Jednak tenkej hadrovej se zajímavým vzorem a jednak i pletenej s třásněmi.
Něco jsem viděla, jenže mě taky každej vzor nezaujme a každej mi nesluší – kolegyni sedí tlumené barvy a jemné vzory v nich. Jenže mně to moc nesedí, já potřebuju spíš něco kontrastnějšího; jsem prostě taková řvavější i typově i se v tom líp cítím než v tmavých barvách nebo celá v černé. No a koupit si stejný, co má kolegyně, to by teda nešlo.
Takže se na to vykašlu, protože plést se mi to nechce, a říkám si radši, že v pleteném tunelu by mi bylo hrozně vedro. Navíc mám potíž s barevnými vzory, protože véééliká věc se mi na krátké jehlice nevejde a dlouhé bez čudlíků nemám a ani nevím, jestli je prodávají. A plést barevně i rub, na normálních dvou dlouhých jehlicích, to nejsem ochotná.
No samej světovej problém mám, přímo kosmickej :))