DVAKRÁT.
Odebrali vzorek z hrudní kosti, aby bylo pro naplánování léčby jasné, jestli je to stejný nádor jako ten původní, nebo jiný. V životě by mě nenapadlo, že nádor se objeví v hrudní kosti. Uf.
Zítra v pondělí ráno jdu na urologii. Bojím se toho zákroku. Snad bude bezbolestné umrtvení! A hlavně aby ten zákrok šel provést v tom komplikovaném terénu.
.
NO teda, to je neuvěřitelný příběh. Ty umíš tak napínavě vyprávět i ty nejsmutnější příběhy a s humorným podtónem, že se člověk usmívá a přitom ví že je to fakt těžké. živé a čtivé.
Liško, Piš prosím. Takže biopsie hrudní kosti. A to drncavé auto do toho. Jakobych to viděla na vlastní oči. A říct to mámě musí být hrozně těžké. Taky vidím její bezradnost. Ach jo. Ach jo.
Liško, to je dobře, že to píšeš. Mně děsilo víc, když nebylo jasné, co přesně ti je a člověk si mohl představovat ještě horší varianty. Je to teda pěkná sračka, o tom žádná. Ale pokud s tebou už plánují nějaké kobercové nálety a taktickou chemickou válku, tak v tom pořád ještě vidím naději, že se dá bojovat a vyhrát. Držím palce, ať se podaří to citlivě předat mámě a nemusíš se zatěžovat ještě tímhle tajemstvím. A vůbec držím palce – na všechny náročné týdny před tebou!
Mulťák (multitým) si dává načas teda, ale asi se nemůžeme divit, když je ta mrcha tak schovaná. Nemoci, které tak sobecky drtí svého hostitele, považuji za natolik blbé a nevděčné, že si nic jiného, než porážku prostě nezaslouží – natož nějaký soucit, pochopení a ohledy. Takže všichni hluboký nádech a rukavice dolů.
Ahoj Liško,
píšu jen, abys věděla, že jsem taky čet tvoje šlánky z poslední doby.
Zahlídl jsem, že je nějaká možnost, jak vypomoct finančně. Tak mi, prosím, někdo, kdo na mě má kontakt, pošlete instrukce.
P.
Nové info:
ten zákrok – stent nakonec nebyl dnes, objednali mě na čtvrtek. A protože chci narkózu, musím nastoupit do nemocnice už ve středu dopoledne. Ženám prý u toho narkózu nedávají… no ale já jim řekla, že to je moje noční můra, a doktoři z minulé hospitalizace jim tam taky napsali, že narkóza je vhodná. Nebudu se stresovat bez narkózy.
Liško, ten článek zní o několik tónin… nevím, jak to napsat. Jakože u tebe v duši (snad) ….(?).
Kéž by, kéžy by…
Fousku, jasný.
ratko,
ty jsi úžasná. Tak to jsem ráda.
Já jsem neměla ambici, aby to bylo napínavé, jen aby to aspoň nějak drželo pohromadě a aby tam určitě byl ten drncák.
Psice,
taky bych byla radši, kdybych pilně psala. Protože by to znamenallo, že mám nějakou sílu a čas a není mi úplně zle.
Ano, snad ano, šance bojovat a vyhrát, zastavit tu svini hnusnou. Ať to jde, ať mi dají šanci! Ať se to povede. Bude to muset začít hodně brzo, ta léčba, si myslím.
Jirko,
přesně, tohle je svině a já jinak než sprostě tomu nádoru neřeknu, každý den mu párkrát vynadám.
fousku,
ahoj, dík, posílám pozdravy.
Dneska musím do banky, aby mi zas aktivovali bankovnictví a pak se uvidí.
ru,
jak, jak, o několik tónin? Líp?
Líp…? Silněji.. Vyrovnaněji…?
Nadějněji…? Protože to psaní má nadhled a šmrnc.
Ahoj Liško zdravím z lesa. Ta mrcha se ale pořádně schovala. Ale dobrý je, že už se o ní ví a může se začít cíleně bojovat. Buď v klidu a nenech se tou mrchou rozházet. Ani tvoje maminka. Netrapte se a v klidu se jí vysmějte. To jí určitě nas..re a za pomoci bílé gardy zbaběle zdrhne. Sílu, víru a úsměv! Zuzi
ru,
aha, trochu silněji se cítím (pokud mi nikdo nehrozí narychlo nějakým zákrokem, který nechápu).
Nadhled to má u toho drncálisty s tou plechovou sanitkou – mně to připadalo,že to snad není pravda, že to je nějakej vtip nebo parodie, že to nemůže být realita. To jsem nutně musela do komiksu protlačit. Bylo by hrozně pěkný to udělat pořádně jako opravdový komiks, ale na to není čas, to je pro profíky.
Přitom v dubnu a květnu mi bylo blbě, takže jsem skoro nic nepsala, ani to nešlo, ani otevřít komp, a zároveň jsem si ale myslela, že mi celkově nic není, že to přejde a budu zdravá!
V hrudní kosti?! To jsem ani netušila, že je možné. Zní to pořádně děsivě… ale svým způsobem, jak stojí v komentářích výše, taky trochu úlevně. Konečně to má jméno a může se s tím něco udělat a ví se co.
Ach Listicko…Ptam se,kur.a proc? Jak je vubec mozne ze pri tak silne anemii OKAMZITE nehledali novou hnusnou svini a jenom do Tebe nalili par krevnich konzerv.Proste to odflakli,proste to posrali a obrali Te o cas kdy uz mela probihat lecba.Ale jako fakt vidim v psanem textu i genialnich kresbach takovou zdravou nasranost a to je fajn.Takze hrrr na ni,svini hnusnou.Taky ji budu denne spilat na dalku.Mam Te rada Lisko.Pavla.
„Odebrali vzorek z hrudní kosti, aby bylo pro naplánování léčby jasné, jestli je to stejný nádor jako ten původní, nebo jiný. V životě by mě nenapadlo, že nádor se objeví v hrudní kosti. Uf.“
Uf!
Tebe ne, to se nedivím
Nejsou náhodou původní symptomy toho nádorů v kostech nesnesitelné bolesti v zádech, bedrech?
Jak dlouho už je máš?
Kolik drahoceného času na léčbu už je ztracen díky těm lékařským kapacitám, které do tebe cpaly patáky na plotýnky a narušený nerv?
Mohla bys jim to teď omlátit o ty jejich studované hlavy, ale to asi není priorita.
Priritu po těch -špatných až fatálních zkušenostech-doporučuji všechno si ověřovat.
Sorry Liško, ale já se k roztleskvačům nemůžu připojit, je to opravdu vážné.
A prober to s mámou, budete se teď hodně potřebovat!
Zuzi
Úsměv dělám jen schválně, když se ocitnu někde v koupelně u zrcadla. Jinak mi to nejde. Rozmrzelost a kritičnost nastupuje velmi rychle zvlášť při kontaktu se zdravotníky.
Nesměju se té nemoci, ale sprostě ji nadávam.
Aleno, díky (teď Mo ten komentář někam zmizel, nevím proč)
Pavlo,
Jo, díky! Oni napřed prověřili ta střeva, mysleli,ze je to typické krvácení z konecniku po ozařování. Pak dali CT, tam zjistili, ze ten mocovod je užší. Pak dali PET CT a to jjediny ukazuje nádorový buňky. Těsně před tím si mysleli, ze to nádor nebude. Nevím. Šetří se tím, ze to PET CT daji až při potížích? Protože ultrazvuk i těsně před nim ukazoval, ze je to spis OK.
Saule,
takže nevím, proč každému nedají hned kontrolu rovnou na PET CT. To by bylo nejjasnější.
Pater s tím ale nesouvisí, to je pooperační neuropatie, ten nerv a bedra… nesouvisí s tím hrudnikem. Kterej je hodně děsivej. Fuj.
Info:
Nakonec jsem už v nemocnici o den dřív, stent mi budou zavádět ne ve čtvrtek, ale ve středu, zítra. Kež by se to povedlo a bylo to v pohodě. Další stresy nepotrebuju. Je jich dost. Fakt nemám ve tváři humor a úsměv. Nedělám si z toho legraci. Proste popisuju liščí deník. Nekdy chci trochu srandy tam dodat, abych se v tom neutopila.
Snad se mi podaří odeslat tenhle komentář, na tom novém telefonu je to nějaký vachrlaty. A zítra urologicky zákrok.
Tak pa, dobrou noc!! Liška
Liško, držím všechny palce na dnešní zákrok, ať je bez komplikací! Lea
Liško myslím na tebe. Těžko se mi hledají slova. Ten úsměv…. Ještě ve mně rezonuje pobyt v Hoješině na zámku u sester sv. Františka. Sestry se stále usmívají a to mně dělalo dobře taková oáza….
Moc na Vás myslím. Objímám, držím za ruku…. Š.
Leo, Šárko,
Dekuju moc, držení za ruku je dobrý.
Zuzi,
Myslím, ze na ten úsměv jsem taky dneska rano narazila. Starší spolubydlící Pani tady má trochu úsměv pořad a mluví celkem klidně (pokud ji nešplichne zelný salát na košili). Ten úsměv vidím, když se z okna divá na obzor, jsme tu vysoko nad Prahou, je tu zvláštní úhel pohledu na město). Koukala totiž, jestli prší, protože má velkou zahradu a teď par dni ji hlídají sousedi. A ona byla rada, ze trochu prší, ze ti sousedi nebudou muset zalévat a nebudou s tím mít práci. Je to statečně Pani i přes tělesné veci- proste to vydrží. Taková v klidu (kromě situace zelného salátu, ale tu pak vyřešila ku své spokojenosti).
A když s ni mluvím, je to fajn a trochu úsměv naskočí. Přebije mou rozmrzelost a rozlamanost, spoji mě s druhým člověkem, to je to nejdůležitější, a to vytvoří lepší atmosféru i lepší náladu ve mně, lepší naději.
Vypadá to universalně, křesťanské je to taky.
Spojit s druhým člověkem pacientem se dá i na bázi rozmrzelosti a nadávani, kritizováni, mluvení o personálu. V hlase je potom takový kriticky protivny tón. Zajímavý je, ze nakonec to asi už je moc a jeden z nadavajicich kumpanu se odkloni, začne být spokojenější, vytvoří protipól. To nemám ještě poradně ověřeno, ale myslím, ze je to tak. Takže láska nakonec stejně zvítězí : -)
Info;
Čekám, až přijdu na řadu.
Heh, dobrá psychologická studie interprsonální komunikace a percepce v mimořádně zátěžovém prostředí. Skoro na nějakou vš obhajovací práci. :-)
Taky držím…
Pozn. P.S. Interprsonální znamená asi, že je to mezi ženskejma…
Ru,
V psychoterapii to v techhle dimenzich probíhá. Ta přítomnost druhého je klíčová a pokud je to přítomnost přející, dává to možnost, aby se ta společná atmosféra tvarovala k dobrymu, k otevřenosti novým možnostem.
Ad psychoterapie – to jo, určitě. Já to myslela spíš jako vědeckou práci. Jak ten koment byl napsanej s postřehama odbornýma, vnímajícíma nuance a rozdíly… Ale prosím to bylo v dobrým! Žádná ironie. Prostě mě to jen zaujalo tou analytickou postřehovou precizností.
Možná i proto, že člověku v hlavě „to jeho“ jede pořád. Ty vidíš tyhle nuance, já mám dost často pocit, že v duchu pořád píšu, to, co vidím, zažívám… Někdy mám pocit, že žiju souvětí s dokonalým seskládáním slov tak, aby se žádný slovní základ neopakoval – a nebo napak aby se opakoval schváln ěhodněkrát za sebou – a všechno mělo příjemný slovní rytmus… (Akorát v reálu už to napsat nemám čas.)
Řekla bych, že to tvoje „jetí v hlavě“ je přínosnější. Víc zaměřreno na vypadnutí něčeho použitelného, zpracovaného do užitečna.
Do prdele, tolik času. Já chápu, že doktoři jsou taky jenom lidi, ale do prdele, tolik času. Vždyť jsi měla rakovinu , to sakra nemohlo někoho napadnout indikovat tě k vyšetření, které by odhalilo další, dřív?
Nevím, co na to říct. Kdyby byla nějaká možnost aspoň trochu jakkoliv pomoct i od lidí takhle na dálku, dozvíme se to tady, že jo?
Myslím na tebe.
Milá lisko, chodím vás sem číst pouhou chvíli, a až tak neznám váš osud. Jen kratičký kousek a musím napsat, že jste moji pozornost upoutala už po několika větách. Moc se mi líbí, jak umíte komentovat události kolem sebe a to jsem netušila, jak rychle se tady bohužel věci mohou zvrtnout. A protože jsem se dnes vrátila z nemocnice a ještě ve mě nedozněly všechny ty pocity vyvolané zákrokem, vybavuje se mi myšlenka, jak se poslední dobou všude kolem ozývá, že máme žít přítomným okamžikem. Určitě jo. Nejsem velký plánovač a tak mi to docela jde. Ale kdykoliv jsem seděla třeba v zubařským křesle, představovala jsem si, že těch perných 10, 20, 30… minut je fuč, vše je ok a já za sebou už zavírám dveře ordinace a mizím do bezpečí. Zuby nehty se snažím v těžkých chvilkách udržet si takovouhle nějakou myšlenku s dobrým koncem dokud nepříznivá situace, která ve mě vyvolává obavy, neskončí a snažím se nepřistoupit na hru, že si budu vybavovat katastrofální scénáře. Vlastně svadím boj o území svých myšlenek. Území s dobrými myšlenkami si strežím a to území s těmi špatnými nechť si vezme kdokoliv – to je k dispozici a zdarma. Naposledy jsem takhle bojovala, když se nade mnou rozplývala světla na operačním sále. Ale možná, že u mě ještě doznívá vliv nějakých léku a já pindám nesmysly. Pak mě prosím omluvte… Držím vám palce a věřím, že vše ustojíte. Myslím na vás.
Tak co se ti zdálo, Liško?
A jak ses probudila?
Když mne kdysi proliskali z narkózy, tak jsem se jen pokorně optal:
„Kde jsem se to tak hrozně ožral? “ 😀
Ru,
To je skvělý, ze píšeš v duchu souvětí! Protože psaný text se od mluveného slova tolik liší! Analytik jsi ty.
Něco z tebe ještě vyleze. Ne ze se to vyprdne impulsivně, pojede to pěkné v rytmu jako když pisarka tuka do stroje. A vizuálně to bude vypadat jako ve filmová Burianem, pojedou pruhy a pruhy textu… a i v tuhle chvíli je těžký ho zachytit a utridit. To nevimjak.
Ženo, zeptám se jich na to, až budu s doktorkou -ry, nejdřív za týden v pátek, to mi budou dělat naber krve a v pondělí snad začne chemoterapie, potřebuji vylecit zánět. Možná i transfuzi.
Jano,
Vy to umíte hezky podat!
Jauzivam přítomny okamžik třeba teď. Řeknu si hele teď mě vlastně nic nebolí, ani nelezim krkolomne, je to prima si to uvědomit, jde z toho trochu přejít do úlevy, uvolnění, a to je ono.
Sice tady jsou určitě překážky: přes tyhle brýle moc nevidím, no nazdar. psát písmenka nebudu dlouho, protože to nevede k uvolnění, ale křeči. A jsem tak unavená, ze mě to tlačí silou do polštáře a chcevto, abych zavřela oči.
Ta únava mne překvapila, asi patří k zánětu. Kdybych si vzala něco na bolest, asi by to opadlo, ale zatím ne. Naopak včera večer jsemvse cítila poměrně fit.
Saule, ty nezklames!
Mne po narkoze špatně zatím nikdy nebylo. A nic se mi nezdálo. V noci taky ne.
Začátek chemoterapie je plánován na příští pondělí 26.6. nebo kolik to je. Snad se zbavím zánětu. Antibiotika mám po 8 hodinách nevím do kdy. Huf!
„Radio hraje další a další“ … je to úplně mimo téma. Poslouchám tvůj plejlist na levé straně, nejspíš jsem to ještě nikdy nedělal- Dobrá sbírka, jeden klenot vedle druhého, ale syčáci jsou největší překvapení.
fousku,
jooo, Ty syčáci jsou dobrý :-))
Taky jsem to dlouho neposlouchala, to je dobrej nápad. Některý klipy tam jsou kuriozní. Pokud ještě nejsou z youtube smazaný.
Milá Lištičko,
mně zase odběr z hrudní kosti zněl, jako když do plechovky vrazí hřebík. Takový divný zvuk.
Moc, moc na Vás myslím.
Milá Aleno,
Mě ten hrudník poněkud znervózňuje.