SEN 20.6.2007
Vezu se vsedě za saněmi. Stopla jsem si je.
Vousatý muž, sedící na saních také až vzadu dole za sedátkem, mi ukazuje, ať si tam vedle něj klidně opřu nohu. Jedeme po bělostné ledové dálnici. Říkám si, co když havarujeme?! Ale zdá se, že řidič má saně pevně v rukou, jedeme hodně rychle kupředu. Najednou jsme v rychlosti sjeli ze silnice a letíme vpravo pod svah. Mně nic není, stojím a vidím, že dva lidé ležící uvnitř saní jsou v bezvědomí. Organizuju hledání lékaře. Je tu hodně lidí, mluví snad španělsky. Jdu tam, kde mi řekli, že bydlí doktor. Zastavím se a říkám:
"A zůstal někdo u těch dvou zraněných?"
Obávám se, že ne; ti lidé jen tak postávají, popocházejí a koukají. Otáčím se a jdu zpátky k saním. Někteří z lidí, místo aby pokračovali v cestě za doktorem, bezmyšlenkovitě se zase připojují ke mně a jdou za mnou. Už jsem u saní. Doktor prý říká, že ti dva dostali jen úder do hlavy. Vidím, že se oba zrovna probouzejí.
Komentáře
[1]Liška, 20.6.2007 12:12
Připadá mi blbý, že neřídím sama, že se jen nechám vláčet jinými, ke všemu cizími, které jsem si stopla.
[2]Liška, 20.6.2007 12:13
A pak ještě pro ty cizí organizuju záchrannou akci – opět mezi cizími, navíc neschopnými.
[3]Liška, 20.6.2007 12:16
Obava, myšlenka "Co když teď havarujeme?!" upomíná na předchozí den, kdy jsem se zakuckala a blesklo mi hlavou iracionálně "Teď se udusím." A neudusila.
A ve snu jsem obavu zaplašila, když jsem viděla, jak dobře saně jedou, a ona se pak naplnila, havarovali jsme. No a nic se nestalo.
Neznamená to: I kdybych teď havarovala, i kdybych se teď udusila, umřela, tak co – nic špatného se neděje?
[4]Liška, 20.6.2007 12:18
Aha, ti lidi kolem byli tak neschopní, bloumající, zevlující, pomalí, protože věděli, že s evlastně nic neděje, o nic nejde. Asi jim tam někdo havaroval každou chvíli.
[5]radka, 20.6.2007 14:43
mas zive sny. Bud rada. To je lepsi nez kino :o) Temer vsechno co je ve snu jsi ty sama, i ti zevlujici lide jsi ty, ti zraneni jsi ty, vsechno jsi ty, jenom v ruznych podobach.
[6]Liška, 20.6.2007 14:47
No právě, Radko. Přesně tak. Do těch jiných postav a věcí se mi těžko vstupuje. Nejlepší je si představit, co by řekly, říct to za ně. To se mi často nechce, odpor pracuje – přece nechci být neschopný zevloun… no a dneska zrovna jím jsem!
[7]Liška, 20.6.2007 14:52
Co by řekli popocházející zevlouni ze snu? Mluvili by pomalu, protahovali ospale samohlásky:
"A co jako máme dělat? Tady jsou ňáký sáně, no. A co. Tak tam někdo leží. To je toho. Každý někdy leží, ne? Oni se vzbudí, není třeba se proto honit. Pomaličku se zajdeme zeptat, co na to doktor. A než tam procházkou dojdem, už ho stejně nebude třeba, tak co bychom vlastně chodili, žejo. Počkáme a uvidíme. Nebo neuvidíme. Co na tom. V tom není rozdíl. Vidíš, že se ranění už probouzejí. Nedělej prudké pohyby."
[8]Liška, 20.6.2007 14:55
A moje snové já říká:
"Tak. Teď se stala havárie, musíme zapnout mozek a jednat, pěkně popořadě a postupně. Rozdělit si úkoly. Je třeba zajistit raněné a sehnat doktora. Nedělat paniku, nepobíhat, ale rychle zodpovědně konat. Nikdo to za mě neudělá, jak vidím, na okolostojící se nemohu spolehnout, pokud se s nimi důrazně nedohodnu a nepřesvědčím se, že vědí,co je jejich úkol, a dělají to."
[9]aTeo, web, 20.6.2007 14:59
Mně nebere rozum, že se někomu v takovým vedru může věrohodně zdát o sněhu. A že si ten sen ještě podrobně pamatuje. Moje sny jsou tak zmatené, že by mohly být vstupenkou do Kyklopova ústavu bez dalšího zkoumání psychiatrem. :) A to si je ani nepamatuju celé!
[10]radka, 20.6.2007 15:01
Az se stanes neschopnym zevlounem i v realu, tak se ti ulevi a sny mizi. To je tvoje podvedomi, ktere se hlasi ke slovu :o)))
Jenze nez se tak daleko dostanes utece hodne vody a ty udelas hodne cinu a proneses hodne slov :o) Vsechno ma svuj cas.
[11]Liška, 20.6.2007 15:08
aTeo, ajo, mně se zdálo o sněhu ve vedru! Neuvědomila jsem si, jak jsem šťastný spáč a sníč.
Mně se dřív zdávaly delší sny a častěji a všechny jsem je mohla zapsat. Teď se mi vybavují jen někdy a většinou je nechám zmizet, protože nejsou pozoruhodné.
