NEPÍCHEJTE MĚ!
Vypadá to jako dírka, ale není to dírka. Je to zarostlá dírka. A pozor – termín “zarostlá dírka“ není synonymem pro „ochlupený tělesný otvor.“ Tělesných otvorů mám akorát správné množství. Víc si jich ani nepřeju. Ještě to tak – zajišťovat orgasmus pro čtyři ďoury! To by bylo náročné nejen pro mne. Co taková sedmihlavá saň – kolik jich má…?
Moje zarostlá dírka je bytost párová. Mám totiž dvě. Jednu v levém a jednu v pravém ušním lalůčku. Zarostly mi coby batoleti a následně mi ve věku tří let byla provedena ušní deflorace. Abych mohla nosit zlaté dětské náušničky s červeným kamínkem. Na ten okamžik si pamatuju – maminka zůstala v čekárně za dveřmi, usedla jsem na stoličku a najednou mi řekli, že už můžu jít, že hotovo. Nevěřila jsem jim, ale bylo to tak – od té doby mi náušničky zatrhávaly při každém oblékání za svetry. Nic jiného jsem z nich neměla.
Zlom nastal, když jsem, desetiletá, jela na tři týdny na tábor. Abych tam rodinné zlaté náušničky s červenými kamínky neztratila, koupila mi maminka jiné, stříbrné, šroubovací. Za týden si sáhnu na ucho (ne, uši jsem si na táboře nemyla, ale při hře jsme se za ně měli chytit) a jedna náušnice chybí! Tak jsem si sundala i tu druhou; co s tím jiného. Za další týden mi spolubydlící ve stanu povídá: „Podívej, jakou jsem našla krásnou růžičku!“ Byla to ona. Ale šroubeček chyběl, tak jsem náušnici nechala té kamarádce jako dárek, když se jí tolik líbila. Uběhl třetí týden, přijela jsem domů, chtěli mi nasadit zlaté náušnice – ale dírky byly neprůchozí (ještěže jsem si na táboře nemyla uši; jinak by možná tak rychle nezarostly). A od té doby nenosím náušnice.
Moje matka se tiše podivovala tomu, že její dospívající dcera spíše než decentním šperkům holduje kraťasům. Občas se ptala, jestli si nechám propíchnout uši, abych mohla nosit její náušnice (rozumějte po její smrti). Plánovala jsem to „až jednou.“ Až mi bude třicet. Nebo čtyřicet. Teď už píchání (uší!) v plánu nemám. Na co si budu dělat do těla díry? Je to vůbec normální? Hned se mi vybaví obří ušní průhledy, vytahané až na ramena, jaké mají Masayové. Nebo jiné druhy umělých tělesných deformací, vydávaných za krásu – zplošťování čela kamenem a vytahování pysku destičkou u Mayů. Nebo „žirafí krky“ tvořené kovovými obručemi. Brr. Kdyby tak mělo tělo vypadat, vypadalo by tak. Kdybych se měla narodit jako malá tlustá bystrozraká blondýna, byla bych malá tlustá bystrozraká blondýna. Ale nejsem. A nebudu. I kdyby to módní diktát do mě hustil pod tlakem.
Selhaly už dva pokusy vyrobit z mých malých ušních lalůčků děravé podvěsky s ozdobnými přívěsky. Stačilo. Umělé díry v uchu nemají praktický užitek, jsou bez funkce. Jako čajová konvice nádherného designu, ale s tak blbou hubičkou, že pošplíchá při každém nalévání všechny kolem, jen do šálku se mrcha netrefí. K vzteku! Pro nic jiného než k vzteku. Není to tak, že bych pragmaticky pohrdala věcmi, které nepřinášejí výsledek a nemají jiné praktické použití než krásu samu. To ne – výtvarné umění mi říká mnoho a dělá mi mnoho radosti. Ale pravda je, že raději mám obraz, který sděluje, než obraz, který (pouze) dekoruje, zdobí. A náušnice? A šperky?
Ale jó, šperky beru, prohlašuji blahosklonně. Kdybyste mi chtěli dát nějaký skvostný klenot, klidně můžete. Když mi ho nedáte, bude to stejné. A dáte-li mi náušnice, předám je někomu jinému. Často je jako dárky kupuju kamarádkám. Šperky nosím, když mám chuť. Někdy proto, že se toho dne hodí k šatům, jindy proto, že mám náladu na jeden svůj konkrétní šperk, který má pro mě nějaký význam. Nebo nemá. Ale díru do těla si proto dělat nebudu. Ani kdyby to měla být další orgasmotvorná.
…můžu se přidat do klubu nepropíchlých? :) Jsem rodičům neskonale vděčná za to, že byli tak moudří a nenechali mi moje malá ouška propíchnout. Nikdy jsem z toho neměla žádný mindrák, nikdy jsem onaušnicovaným holkám nezáviděla a nezávidím ani těm, co teď mají skoro všechny moderně propíchané pupíky. Neposkvrněný pupík abys v létě pohledal!
Já do klubu nemůžu. :) Uši mi píchli jako batoleti. Nevím, jestli to stálo za to. Kdysi jsem si s tím užila svoje, než jsem přišla na to, že jedny mé stříbrné náušnice nejsou tak docela stříbrné a uši na ně reagují nako na čistý nikl… Asi jako ty, lištičko, nosím šperky (i náušnice) jen občas, když mám náladu a chuť nebo když se to opravdu hodně hodí. A dělám si teď náušnice i sama, tak to je potom jiná… Ale jsem striktně proti jakémukoli jinému píchá… totiž propichování těla.
“Neposkvrněným pupíkům” zdar!
Vyrábět náušnice by mě taky bavilo – z pírek, korálků, čehokoli. Zatím jsem vyrobila jen pár z vitrážo-sklíček. Ale spíš se vrhnu víc na náramky. Možná :)
Klíííd! Já tě píchat nebudu… slibuju! :)
[4] Prima. Ale každý může časem změnit názor… :-)
[5] Názor jo, ale slib ne. Sliby se maj plnit… celej rok, furt pryč. ;)
[6] Néé, jsem proti slibům!
klipsny nebo magnety se už nenosí?
[8] U lišek ne. Klipsy bolí a jsou hnusný a magnety magnetizují a nikdy jsem je v uchu neviděla. A neslyšela…
Ty to používáš? :-)
zatím ne :-)))
když fungují magnetické falešné piercingy (například v nose), tak náušnice ne? To jsem myslel, že jo.
Já nevím. Ženská má vypadat jako ženská. Ženská bez náušnic je sice lepší, než ženská s kérkou, ale pořád horší, než ženská s náušnicema. Mám to tak, no.
Dejte mi lopatu, zahrabu se už sama… :-)))
[11]
Hohó – důležitý je snad celek, a ne taková jednotlivost jako náušnice nebo jejich absence, ne?
ad 12) kde máš kérku? :-)
Jj. :-))
Přemýšlím, na které fotce ji mám vidět a kde je ta fotka. :-)
[11]
A taky… to je jen zvyklost naší eurocivilizace, že náušnice a žena patří dohromady. CHa, jsem ti to nandala, abych obhájila své beznáušnictví, co?! :))
Tak to mne se tetovani na zenskych libi (teda, jak kde, jak ktere a jak na kterych – a hlavne pokud se tomu nerika tim ohyzdnym slovem “kerka”). A pirsingy, vcetne tech usnich se mi libi taky. Vzdyt je to prece hezke, kdyz holka neco vydrzi, aby se libila chlapovi/chlapum :-)
[17] … některým.
18: … mne(e s hackem) :-)
Hele, a když to vydrží, aby se líbila sobě, a chlapi ať si to (se) přeberou, jak jim libo? :-))
20: tak to si pak reknu “skoda, ze ne kvuli mne” :-)))
[21] Asi tušíš, milý Fousku, že žádné díry si kvůli tobě udělat nenechám, ani do uší, ani ve tvaru obrázku. A už si některá pro tebe nechala koleno vrtat nebo ucho píchat?
22: este ne :-)
[23]:-)
To je ovšem potěšující zpráva – že se nesnažíš nikoho do ničeho uvrtat.
24: … provrtat :-)))
[25] .. snad se to nezvrtne.
… to bys byl vrták! :)
“vrtnutí úředně zakázáno” – (najde se nějaký kinoznalec, který si vzpomene, ze kterého je to filmu?)
Liško,ad [13]Maličkosti tvoří dokonalost;-)
[29] Chááá! (líp sis naběhnout nemohl :-))
Dokonalost neexistuje!!
Leda dokonalost individuální osobitosti.
A ta sebranka nejrozmanitějších jednotlivých lidských roztodivců dohromady je potom jedna velká jednotná hromada na jedno brdo. …abych parafrázovala filosofování o neexistenci duality v božské jednotě :)
[30] Ta sebranka roztodivců se nazývá PSP ČR… :)
[31] A ty se nazýváš zoon politikon.
A co obnovit záušnice, místo náušnic? Jako v pravěku.
Jenže nejdou dohromady s brejlema… ledaže by se navěšovaly na ty brejlecí nožky a jmenovaly se zábrejlice. Jenže zas aby netlačily za uchem! To totiž dost bolí, když brejle tlačí, víme!
Šikovné čtenářky, pojďme na to!
Jistě jsou i tací muži, co trpí na příušnice. A těm k dokonalosti pak také může ledaccos chybět.
planetko, ooo, ty zas perlíš s (perlovými) příušnicemi!
Taky by vedle příušnic, do soupravičky, mohl jako nový šperk existovat náprdelník…
[30] Ech, vidle proletěly kolem! ;-) Podíváš-li se přeci na cokoliv z dostatečně velké vzdálenosti, připomíná to amorfní hmotu! Ofšem náušnice, o kterých tady je řeč, většinou jsou blízko a lze tudíž kochati se krásou a estetičnem, vzlínjícím z koexistence předmětu a ženského ouška;-)
nausnice mam, usi mi propichli jako decku. snesu jenom zlate, cokoliv jineho me usi zaniti. ZA svuj zivot jsem ztratila asi 12 – 15 zlatych nausnic (neresim). I peknych. nepomohly zadna opatreni, ruzne buzirky, ocka ci jina chytatka. Sbirku zbylych nausnic mam v krabicce.
Kdyz mi usi zarostou (protoze mam zrovna ztracenou a nova jeste v nedohlednu) tak staci namocit konec nausnice do nejakeho sirkospektralniho antibiotika (jsou ruzne masti na rany) a tim si ucho projit. nestane se nic. Mam nausticky uplne malinke s malinkymi kaminky. skutecne jen minipasecek.
Libilo by se mi divat se jak se blyska velky diamant v mojem uchu :o) Ale je lepsi ty penize pouzit jinak. Uzitecneji. I kdybych ten milion mela, tak bych si nausnice nekoupila a i by mi vadilo kdyby mi nekdo takove nausnice podstrkaval. Ale rada bych to nekdy zkusila. Jake to je mit v usich diamanty. Jaky je to pocit. Jak se to citi.
[36]
Óoo, ano, krásno vzlínající z žen je pěkná věc!
Ještě že z dostatečné vzdálenosti vypadá dav žen jako amorfní hmota, jinak by se z toho muži pominuli :-))
A co muži a šperky??
[37]
Jaké to je mít v uších diamanty? Pro mě je to stejné jako mít v uších starý dráty (pro mě je rozhodující pocit, jestli mám v těle díru a toho se asi už nezbavím).
Dobrá zpráva: Moje matka má diamantové náušnice. Vypadají jako každé jiné, nijak mě neuchvátily a nenosila bych je. Ale nejsou v nich žádné velké Růžové pantery nebo Koh-i-noory, nic nápadného, naopak. Pro mě dost nezajímavý.
Diamanty jsou příliš decentní… :-))
Jsou decentni, kamaradka je mela taky. Ale to byly takove malinke. Kdyz jsem je videla tak jsem rekla ze jedine velke :o) Alespon 5 mm v prumeru. Videla jsem takove. Vypadaly jinak nez male sklicko. Vypadaly magicky. A o to mi jde. MIt neco magickeho v usnich dirkach. Nooo, jsem asi hodne pako. Mit diamat provrtany pres celo by bylo asi blby.
Mně dírky do těla nevadí, ale natržený uši z náušnic mi stačily třikrát. Náušnice jako takový mi žádnej zvláštní pocit ni radost nepřinášely, akorát mi komplikovaly provozování činností, který na rozdíl od náušnic ráda mám. Tak ádié s nima, radši žít nedokonalá než nežít kvůli snaze být dokonalá. :-)
Dokonala je neporusenost. Hladkost a celistvost. Jenze lide si odjakziva prorazely diry do usi. VYrabely si nedokonalosti. Jeste v dobe kamenne i ve stare Cine. Jsou nausnice stare i nekolik tisic let. Nekdy mi prijde ze diry do usi se delaly z konkretnich duvodu (povzbuzeni energetickych drah v uchu) A pak se usi vytahovaly aby byly dlouhe. Buddha mel usi temer az na ramena :o))
K padesátinám jsem dostala od sestry zlaté náušnice. Což předpokládalo, že si nechám udělat díry do uší. Učinila jsem. Protrpěla vším tím hnisavým procesem než mohlo dojít k zasazení zlatých náušnic. To peklo. To bylo peklo. Nikdy jsem si na tu cizí věc zavěšenou na svém těle nezvykla. Pokoušela jsem se vzdorovat asi půl roku. Ani nevím, kde ten dar nedar zůstal. Ano, i moje dvě dírky jsou zarostlé.
A co teprv, když se můžou kluci kochat slečnou, která je oblaží jednou- dvěma za ucho! Tzv slečna, co má za ušima.
Myslím, že výhoda diamantů tkví v možnosti výhodného prodeje při útěku před genocidou. Magický bohužel/dik zůstavaj akorát ucha lidská.
Hele a ještě se to neprobralo z hlediska akupunkturních drah! To je prý dobré maso, jedna mne známá paní doktorka po studiu této záležitosti dcerám všechny náušnice beze slova zabavila:).
planetko, ja naznacovala :o) ale chabe :o)
A co teda náušnicová akupunktura v uchu udělá akupunkturního?
To kdybych vedela :o)) Ale usni boltec je asi oblast hlavy (obracena poloha plodu), tak ze se propichne v kazdem pripade lebka :o))) Vytahany dlouhy boltec znamena hlubokou moudrost.
Takhle na rychlý klik jsem naklikla: http://www.zena-in.cz…obrazit=vse
A na pomalejší pích: http://www.laserpartner.cz…43.pdf
[49] No vidíš to, planetko! Tak plodnost, nebo naopak antoikoncepce. Nebo zrak! Kdovíproč tak blbě vidím!
[50] Mám nový počítač a ještě nemám nainstalováno pdf, takže jsem nepdframotná.