OKRUŽNÍ HOVORY…
Protáhlou náhorní planinu s okolními svahy, kde od dob Karla IV. rostla vinná réva, zakoupil v roce 1688 italský hrabě de la Crone, zkráceně Lacrone; odtud název Ladronka pro zájezdní hostinec, který majitel nechal postavit. Budova (dnes památkově chráněná) se zachovala, posledních 50 let v dost zuboženém stavu. V letech 1993-2000 to byl slavný squatt, středisko alternativní multi-kultury. Teď, po rekonstrukci dotažené v roce 2005, na mě působí naopak snobsky. Ale příjemně snobsky. Slouží jako hospoda, kavárna, bowling, půjčovna kolečkových bruslí, osvěžovací a orientační bod v renovovaném parku Ladronka.
Park je skvělý na běžkování – lampy tu večer svítí na cestu a dá se dojet přes pláně na Vypichu až do obory Hvězda. Na pražské poměry leží místo dost vysoko a sníh se tu relativně dlouho udrží. V letním období bohužel běžkovat nejde, ale bruslit ano. Desítky bruslařů tu sviští po hladké trati, hlavně takhle vpodvečer. Nebo takhle v sobotu po obědě. A Liška na dece se jim může stát pevným bodem; oni se zas jako komety stanou periodicky-pevně-pohyblivým bodem pro ni. Často jezdí ve dvojicích a povídají si (jména jsou dosazena náhodně) …
Tereza: „…než jsem poznala Radka.“
Lenka: „A on je katolík?“
Tereza (energicky rozhazuje rukama): „…s tou vírou…“
Helena: „Až do úplného vyhlazení.“
Iva: „Nó, ale i sport a koníčky, který máš ráda…“
On (rozhořčeně vykřikuje): „Co to tady meleš pořád?! Co to tady meleš?! To já jsem pracoval deset hodin denně a ty sis zalejvala kytičky a to bylo všechno!“
Ona (klidně): „Jó, kytičky a to bylo všechno…“
On (pokračuje): „Co to tady meleš, pořád?!“
Petr (ke kamarádovi): „Jsem nevěděl, že tady házej talíře.“
Helena: „…všechno snese.“
Iva: „A je jich málo. Ale jsou!“
Ona (mírně a tiše, ale důrazně): „Co po mně chceš, to nejhorší.“
On (umírněně něco bručí): …
Ona: „Ale já řikám TŘEBA.“
Lucie (laškovně k milému): „Ty mě málem shodíš kvůli nějaký holce támhle vlevo! No hezky jedem, jedem!“
(to myslela mě? nebo snad ne?!)
Iva: „…ve všední den to taky není nejlepší.“
Helena (unaveně): „Ten náš Barrandovskej most!“
Běžec: „Jak jde učení?“
Já (volám za ním vesele): „To není učení, to je dobrovolný!“
Běžec (brzdí): „To nechápu!“
Já: „Já zase nechápu běhání.“
Běžec (přechází do chůze, otáčí se): „To není dobrovolný, to je povinný!“
Já: „Aha, tak to jo.“
Běžec (vrací se, provádí protahovací cviky u nejbližšího kandelábru, zády ke mně): „Všechno má svůj důvod. Nic se neděje bezdůvodně.“
Já (neptám se, jaký důvod má to, že mě oslovil, ale rozhodně přitakávám): „No to určitě ne.“
Běžec (odchází): „Hezký víkend a zase zejtra!“
Já (zklamaně:-) : „Zejtra asi néé…“
Kluk (na mne, ukazuje na bratra): „Paní, kopněte ten míč jemu!“
Běžce sbalit.
Nebo nechat se sbalit.
Nakonec to vyjde nastejno ,-)
Sbalit chlapa = způsobit, abych byla sbalena. :-)
Ruliso,Ty podšívko, to si piš, že jsem Tě prokouknul hned na první komentář :)))
Sbalit?
Na stejném místě se mohu vyskytnout nejdřív v neděli.
Ale jestli bude pršet a foukat, bylo by dost nápadný ležet na dece… :-)
K tomu běžci: Nikdy jsem neviděla tak široká záda. Nebo to snad byla ramena, já nevim, ale bylo to široký. A jeho lýtka mi připadala taky hodně svalnatá. Mluvil jen minimálně, takže jsem nemohla bezpečně poznat, jestli je vůl, nebo ne.
Podle tónu hlasu tenhleten sportovec byl celkem příjemnej společník a nebyl úplnej blb (jak si předpojatě myslím o všech sportovcích už předem, ehm, promiňte, to je výchovou :-). A tím jsem zcela vyčerpala možnosti o něm cokoli říct.
:-))
Běěžec je upocenej a tím pádem smradlavej. A bude mít děsnou žížu, takže se brzo vožere.
5Jestli měl masku na xichtě, tak to nemoh bejt nikdo jinej, než sám Široko. A v kapse trenek se mu určitě rýsoval ježek v kleci… :p
„…jestli je vůl nebo ne…“ ty mi dáváš teda :-)))
Právěže běžec smradlavej nebude, jelikož má naběhnuto. Já bych se za něj přimluvila, je třeba rozšiřovat a ověřovat výchovný stadion. Maximálně tě doběhne a ty s ním pak vyběhneš, ježka však vypustit do volné přírody.
@Teo,
on neměl masku. Ale vyskytoval se na vzdálenost deset metrů. A obličej, pokud jsem ho zaregistrovala, tak mi připadal takovej svalnatej :)
… vlastně se divíám, že tady Běžce probíráme. Ale v zájmu větší informovanosti internetovýcxh sítí jsem hotova v neděli kolem druhé hodiny odpolední opět zalehnout na Ladronce.
[11] Jestli to nebyl Široko, tak možná Hluboko… otestuj ho. :P
[13]
Něco širokého by se hodilo…
Ale musím říct, že za dvacetiletou historii u mne „oslovovači“ na ulici ještě nedosáhli vůbec ničeho. (Protože jsou úplně cizí a s cizími pány se přece holčičky nebaví:-)
Že bych udělala změnu?
viděla jsi film Forrest Gump? Pamatuješ si, jak lehce vyřešil problém, že „nesmí jezdit s cizími lidmi“? :-)
[15] Takové detaily si nepamatuju ani z Večerníčků, natož Forresta Gumpa.
Předpokládám, že jim podal ruku a představil se a už nebyli cizí (?)
:-)) ano, ani na rukoupodání nedošlo, stačilo říct jména :)
Nějak ti leží v hlavě..tak konej :))
Z čiré zodpovědnosti k blogosféře jsem se vrátila na místo činu(-:
Týden poté v neděli (včera) jsem přijela domů schválně brzo a ve dvě vyrazila na bezové květy (poslední šance udělat sirup, už odkvétají). Ve čtvrt na tři jsem byla na místě Běžcova přeběhu, i s bezovými květy. Pár běžců se tam vyskytlo, ale nikdo z nich neměl náramně široká záda. Jednoho, co tam blízko místa činu několikrát po oběhu cvičil shyby a kliky, jsem měla v podezření, že by to mohl být on (i když ta záda nebyla taková:-), ale buď nebyl, nebo mě nepoznal, nebo mě poznal a utek.
Jestli si mě pamatoval jen podle toho, že mám žlutou deku, tak mě poznat nemohl, protože tentokrát jsem seděla a četla na lavičce. Dvě hodiny. Pak začlo krápat (jako minule), tak jsem šla domů dát louhovat ty bezy. Hurá, budu mít šťávu z nejbližšího okolí svého břevnovského bydliště!
A louhovaly se ty bezy během fotbalového zápasu a louhují se ještě teď, ale naši už z mistrovství jedou domů :-(
To bude památná šťáva!
Prý- jestliže by mne poznal podle žluté deky, to je plátek tahle stránka:). Zcela jistě jsi osvěžující i s bezem. Hele! Včera jsem chovala malou lišku, byla to idyla a jak krásně smrděla. Ta by Turka hnala!:)
Smrdět, to já taky umím; když je důvod:-)
A kdyby mi za to někdo platil osm hodin denně, byla bych pilná a měla bych po starostech.
jestli on ještě nebude ten problém, oproti žluté dece, v tom, že si pamatuješ jenom ty jeho široká záda – třeba tam byl, tys koukala jen po zadoširokejch, minuli jste se a bezové květy se tak staly svědkem další tragické události ;-)
Projdi pečlivě všecky blogy. Jestli třeba nenajdeš někde krátký spot o neznámé dívce na žluté dece, kterou dotyčný již vícekrát nespatřil. (Tu deku.)
[22][23]
:-))
Žádná tragédie! Jedna žlutá deka jaro nedělá a bez širokých zad se dá taky dost spokojeně přežít. Kdo chcete vidět mou deku, hlaste se.
teda… ona to vlastně není deka, je to indický pruhovaný přehoz na postel, původně. Nic není, jak se jeví. Jo,jo. Jen ty bezy v hrnci voní!
A o dalším víkendu další dohra: potkala jsem jednu mladou ženu a ta říkala, že neví, na jakých místech se seznámit s nějakým chlapem. Uzavřela, že snad jedině na Ladronce, kde jezdí docela pěkní chlapi na bruslích. Zase ta Ladronka!
Ale pro mě to teda asi není – pochopení pro lidi, co krouží dokola jak veverky v kleci, ještě mám, ale blízké mi to rozhodně není.