Zvonivá kladívka dlaždičů.
Svištění rorýsů.
Závan větříku do okna. Rozezněná zvonkohra.
Zaštěbetání ptáčka.
Štěká pes.
Kdosi projel ulicí.
Zavrzání klipsy od záclony.
Vzdálený hovor.
Ta kladívka tak krásně cinkají.
Asi usnu.
Sedím na pohovce a ze svého pohodlného místa mířím foťákem kolem sebe.
Není nad chladivou noru v žáru letního odpoledne.
Hotový čvengčužej a hajkú dohomady!:)
Hezkánora i kolena ,-)
ano… ale ty oči taky nejsou k zahození :)
idyla jak má být (nebo nemá?)
Krásný, přesný, jo, ty jo, tohle se mi líbí…
hezký koleno a ten vzor na šatech sedí k parnému létu gratulace k vkusu
Hurá, už jsem tu a děkuji.
Ty šaty teda nosím leda doma; na ven mám ještě lepší kousky.
Idyla je jak má být; kdyby mi už lezla krkem, tak jdu někam do akce:-). Třeba tančit za zvuku bubnů jako včera, s plyšovým hadem kolem krku … o tom napíšu za pár dní. Blbý je, že se teď do idyly a do asfaltových ulic mezi (zdánlivě) úzkoprse oblečené lidi těžko vrací.
Ta báseň se mně hrozně moc líbí. A ten nápad s výřezy – pohledy – je taky perfektní.
[7]
Sláva, to mě těší. Nebylo to myšleno jako báseň – jen jako popis toho, co slyším v ospalém letním odpoledni v chládku nory.
Hezký dokumentík z liščí nory a letnění :)